|
| |
|
|
Toxicita radioterapie u nádorů hlavy a krku
NESEJTOVÁ, Šárka
Abstrakt Základní teoretická východiska Nádory hlavy a krku u nás tvoří asi 2-3 % všech malignit. U mužů se vyskytují asi 4 x častěji než u žen. Mezi významné ovlivnitelné rizikové faktory patří zejména kouření. Hlavními léčebnými modalitami jsou operační léčba, radioterapie, chemoterapie a bioterapie, případně jejich kombinace, ta s sebou však nese riziko vyšší toxicity. Úkolem radioterapie je dodat požadovanou dávku ionizujícího záření do cílového objemu, ale zároveň i maximálně šetřit rizikové orgány. S cílem snížit nežádoucí účinky se vyvíjí konformní techniky ozařování, které se snaží o zlepšení dávkové distribuce v cílovém objemu a zmenšení dávek na okolní zdravé tkáně. Míra toxicity léčby je jedním z indikátorů pro posouzení léčebného efektu. V zásadě rozlišujeme akutní (časnou) a chronickou (pozdní) toxicitu. Nejčastějšími vedlejšími akutními účinky ozařování nádorů hlavy a krku jsou radiodermatitida, mukositida, xerostomie a dysfagie. Pozdní toxicita je pak spojována především s atrofií kůže a sliznic, fibrózou hltanu a s chronicky sníženou tvorbou slin. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda je toxicita radioterapie u sledovaného souboru srovnatelná s údaji v odborné literatuře a zda její výskyt ovlivňuje kouření. Dále jsem zkoumala, zdali existuje rozdíl mezi mírou nežádoucích účinků ozařování u primárně operovaných a neoperovaných pacientů, neboť právě multimodální způsob léčby bývá spojován s vyšším rizikem toxicity. Metodika výzkumu Má bakalářská práce je teoreticko-výzkumného charakteru. K ověření hypotéz jsem použila metodu kvantitativního výzkumu s využitím techniky retrospektivního sběru dat ze zdravotní dokumentace archivu Onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Do výběrového souboru jsem zařadila pacienty, jenž byli léčeni na radioterapeutickém úseku Nemocnice České Budějovice, a.s. v letech 2009 až 2011 včetně, bez omezení věku, obou pohlaví, kuřáky i nekuřáky, s časným stupněm onemocnění dle TNM klasifikace. Vybrala jsem pacienty s novotvary v oblasti laryngu, orofaryngu, jazyka, hypofaryngu nebo spodiny dutiny ústní, neboť ty se vyskytují v regionu hlavy a krku nejčastěji. Součástí výběrového souboru se stali jednak pacienti, jenž podstoupili léčbu pouze radioterapií, ale i ti nemocní, jenž absolvovali adjuvantní aktinoterapii po operačním zákroku. Sledovaným znakem byl stupeň nežádoucích účinků spojených s ozařováním a jejich výskyt a souvislost s kouřením. Stupeň toxicity jsem hodnotila dle RTOG skóre pro akutní toxicitu. Výsledky Celkem jsem hodnotila 48 pacientů, kteří splňovali výše uvedená kritéria. Výběrový soubor tvořili z 88 % muži a z 12 % ženy. Průměrný věk pacientů v době zahájení radioterapie byl 63,5 let. Nejvýznamnější kategorii představovali nemocní s nádory laryngu, kteří tvořili 69 % všech ozařovaných, nejméně se pak objevovaly tumory v krajině hypofaryngu (pouhá 2 %). Kuřáci byli ve zkoumaném souboru zastoupeni z 29 %, nekuřáci z 11 %, ostatní pacienti byli kuřáky bývalými. 48 % pacientů bylo ozařováno konvenčním způsobem, 52 % pak technikou IMRT. Adjuvantní radioterapii po operační léčbě podstoupilo 31 % nemocných, ostatní absolvovali pouze ozařování. Vedlejší účinky ozáření se vyskytovaly nejčastěji na kůži, sliznicích a hltanu, o něco méně pak u slinných žláz. Závěr Ionizující záření postihuje jak maligní, tak zdravé buňky, proto při ozařování nádoru musíme vždy počítat i se zasažením zdravé tkáně. Výskyt akutní toxicity ve zkoumaném souboru se ukázal nižší, než uvádí studie v odborných pramenech. Vyšší míra akutních nežádoucích účinků u kuřáků se nepotvrdila, v šetřeném souboru však byli ve výrazné menšině nekuřáci a v důsledku odlišné velikosti obou skupin pak nemusí být jejich srovnávání zcela adekvátní. Kategorie neoperovaných pacientů vykazovala méně časných nežádoucích účinků než operovaní. Pozdní toxicitu nebylo možné statisticky zhodnotit.
|
|
| |
|
|
Vnímání aditivních látek spotřebitelem
Hartmanová, Kateřina ; Horová, Olga (vedoucí práce) ; Bosák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Vnímání aditivních látek spotřebitelem. V teoretické části jsou charakterizovány aditivní látky, jejich značení a legislativa. Další část se zabývá bezpečností a toxicitou aditiv, kde je rovněž popsán postup posuzování zdravotní nezávadnost aditiv a potenciální zdravotní komplikace. Také se zde vyskytuje výčet nejrizikovějších aditivních látek či skupin. Teoretickou část uzavírá kapitola, jež se zabývá médii a jejich působení na spotřebitele v oblasti aditiv. V praktické části je pomocí dotazníkového šetření proveden výzkum o informovanosti spotřebitelů, jejich přístupu k aditivům a k zvyklostem. Cílem práce je zanalyzovat, jaký má spotřebitel postoj k přídatným látkám., zda je vnímá a pokud ano, pak jak je vnímá. Cílem je rovněž zjištění, jak spotřebitelé vnímají aditiva z hlediska zdraví a zdravého životního stylu. Analýza údajů výzkumu je stěžejní pro vyvození závěrů a navržení vhodných opatření v oblasti aditivních látek.
|
|
| |
|
|
Simulovaná dopravní nehoda cisterny v Ústí nad Labem spojená s únikem chlóru
LANGOVÁ, Regina
Hlavním tématem předkládané diplomové práce je simulovaná dopravní nehoda vozidla převážející tlakové sudy s chlórem.Studie je zaměřena na vyhodnocení dopadu případné havárie na životy a zdraví obyvatel, posouzení rizik a míry nebezpečí dle vybraných metod a v neposlední míře na zjištění informovanosti obyvatel ústeckého kraje.V práci je detailně popsána dopravní nehoda s podrobným vyhodnocením rizik pomocí metody IAEA-TECDOC-727, což je kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska ohrožení života osob.
|
|
|
Modelová situace úniku amoniaku z průmyslových chladících zařízení
MIRANDOVÁ, Růžena
Pro bakalářskou práci jsem si zvolila téma {\clqq}Únik amoniaku z průmyslových chladících zařízení`` z toho důvodu, že v současné době stále hrozí riziko závažných havárií u průmyslových chladících zařízení disponujících s chladícím médiem {--}amoniak. V úvodu mé práce jsem se zaměřila na problematiku prevence rizik úniku amoniaku z pohledu současných právních norem {--} z hlediska vypracování technické a provozní dokumentace a zajištění odborné způsobilosti obsluhy zařízení. Práce obsahuje také charakteristiku a popis amoniaku jako nebezpečné chemické látky se zaměřením na jeho toxicitu a možné toxické následky na osoby (včetně obyvatelstva v okolí). Dále jsem se zmínila o ochranných prostředcích, které musí mít obsluha chladícího zařízení k dispozici na svém pracovišti. V praktické části práce jsem vypracovala scénáře úniku amoniaku z původního chladícího zařízení akciové společnosti Madeta Pelhřimov a z jejího současného moderního zařízení. Vhodnost technického provedení chladících zařízení s ohledem na možnosti a rizika úniku chladiva {--} amoniaku jsem demonstrovala srovnáním těchto scénářů. K dosažení cíle mé práce jsem využila dostupných technických dat z firemní dokumentace a při zpracování modelové situace největšího a alternativního úniku amoniaku ze zařízení jsem vycházela z modelového programu vypracovaného v USA {\clqq}MODEL RISK MANAGEMENT PROGRAM AND PLAN FOR AMMONIA REFRIGERATION``.
|
|
|
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
|
|
|
Zdroje rizika chladících zařízení s amoniakem a jejich případné havarijní dopady
MIRANDOVÁ, Růžena
Pro tuto diplomovou práci jsem zvolila téma "Zdroje rizika chladících zařízení s amoniakem a jejich případné havarijní dopady", protože i v současné době stále přetrvává riziko úniků z chladících zařízení disponujících chladícím médiem {--} amoniak. U několika vybraných zimních stadionů, disponujících tímto chladícím médiem, byly namodelovány případné havarijní úniky. Na základě těchto výsledků bylo vyhodnoceno, jak velké nebezpečí představují tyto zdroje pro obyvatelstvo žijící v jejich okolí a také byla navržena opatření ke zvýšení bezpečnosti.
|
|
|
Možnosti zemědělského využití kaustifikačních kalů z papíren ve Větřní
JAREŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá možností využití kaustifkačních kalů z papíren ve Větřní. Literární rešerše je sestavena z přehledu o půdě, jejím znečišťování, dále obsahuje procesy, které jsou spojeny s výrobou papíru a způsoby využití odpadů, které při této činnosti vznikají. Praktická část je zaměřena na sledování vlivu toxicity kaustifikačních kalů na klíčivost hořčice bílé, stanovení maximální sorpční kapacity konduktometricky dle Sandhofa, dále stanovení výměnného pH, CaO a CaCO3 v kaustifikačním kalu.
|
host ::
RSS.