Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 137 záznamů.  začátekpředchozí125 - 134další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika chovu prasat z hlediska emisí amoniaku a skleníkových plynů a jejich vlivu na životní prostředí.
STLUKA, Pavel
Omezení emisí amoniaku a skleníkových plynů je v současné době jedním z hlavních předpokladů pro zlepšení vztahu mezi zemědělstvím a životním prostředím. Vliv zemědělství významně působí nejen na životní prostředí z hlediska tvorby krajiny, ale především na jeho tři základní složky ? ovzduší, vodu a půdu. Zemědělská prvovýroba je výrazně ovlivňuje zejména intenzivními chovy hospodářských zvířat svými meziprodukty, kterými jsou především organické zbytky a plynnými emisemi negativně působícími na životní prostředí jako celek. Zemědělství produkuje až 90 % celosvětového množství amoniaku. V evropském měřítku musí být množství úniku amoniaku snížené. Jednou z perspektivních technologií je využívání biotechnologických přípravků pro snížení produkce amoniaku a skleníkových plynů ve stájovém prostředí, na skládkách a při aplikaci chlévského hnoje a kejdy.
Problematika měření emisí amoniaku a skleníkových plynů při chovu skotu na pastvě a vlivu chovu na životní prostředí.
HASÍK, Juraj
Bakalářská práce obsahuje různé druhy měření koncentrace amoniaku dle norem ČSN a dle VÚZT Praha. Dále obsahuje vybrané metody měření koncentrace jednotlivých skleníkových plynů. Vlastní práce probíhala v ZD Krásná Hora nad Vltavou, kde se měřila koncentrace amoniaku ve stájích metodou elektrických snímačů a na pastvách metodou měření substrátu v měřícím tunelu. Měřením koncentrace amoniaku ve stájích se porovnávaly hodnoty neošetřené kejdy s ošetřenou kejdou přípravkem AMALGEROL. Měření koncentrace amoniaku na pastvě bylo zaměřeno na únik amoniaku do ovzduší po mikroklimatických a fyzikálních zásazích.
Řešení mimořádných situací spojených s výronem nebezpečných škodlivin, používaných v Pivovaře Eggenberg, a. s.
FUČÍK, Jaromír
Práce řeší situaci spojenou s možným únikem amoniaku, používaného v Pivovaru Eggenberg, a. s. jako chladící medium. Zabývá se tzv. nejhorší variantou havárie {--} únikem maximálního možného množství látky. Úvod je věnován legislativě týkající se nebezpečných chemických látek, prevence závažných havárií, složek integrovaného záchranného systému a požární prevence. Práce obsahuje charakteristiku a popis amoniaku jako nebezpečné látky, se zaměřením na jeho toxicitu a analyzuje důsledky možného úniku. K simulaci případné havárie je použit softwarový nástroj TerEx. Výpočty získané po zadání vstupních údajů do programu posloužily k určení pásma, kam by zasahovala škodlivá koncentrace amoniaku, kdyby došlo k jeho úniku. Oproti původním výpočtům, které byly v minulých letech prováděny s využitím programu ROZEX, bylo pásmo se škodlivou koncentrací podstatně zvětšeno. Výsledky práce by měly být zohledněny v havarijním plánu kraje a vnitřním havarijním plánu Pivovaru Eggenberg, a. s. Zároveň byl upřesněn postup zásahu složek integrovaného záchranného systému. Dále je navržen způsob provádění kontrol na úseku požární ochrany v subjektech, které používají, zpracovávají nebo skladují nebezpečné chemické látky a přípravky. Práce se snaží upozornit na skutečnost, že i relativně malé množství nebezpečné chemické látky může způsobit závažnou havárii.
Problematika chovu drůbeže z hlediska emisí amoniaku a skleníkových plynů ve vztahu k životnímu prostředí.
CHODL, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí hospodářskou činností zejména chovem hospodářských zvířat. Popisuje, jak lze podle schválených způsobů omezit emise amoniaku z velkochovů drůbeže a jak kontrolovat jeho narůstání. Mezi jiným se zabývá i skleníkovými plyny a skleníkovým efektem dopadajícím na životní prostředí.
Plán havarijního opatření pro případ havárie s únikem amoniaku na zimním stadionu Kotlina Havlíčkův Brod
ZEZULOVÁ, Jana
Množství amoniaku používaného k chlazení stadionů je obvykle nižší, než limity uvedené v příloze zákona o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami, a stadiony z tohoto důvodu nepodléhají tak přísným bezpečnostním procedurám stanoveným tímto zákonem. Přitom se však jedná o místa, kde se v určitou chvíli může vyskytovat velké množství lidí a v případě havárie a úniku amoniaku tak může dojít k ohrožení zdraví mnoha osob, z nichž někteří ani zdaleka netuší jak se v dané situaci zachovat. V úvodu své práce jsem se zaměřila na problematiku mimořádných událostí, nebezpečných látek a přípravků, legislativy dotýkající se oblasti chemických látek a ochrany obyvatelstva a havárií s únikem nebezpečných látek. Práce obsahuje také charakteristiku a popis amoniaku a počítačových programů pro modelování následků havárií spojených s únikem nebezpečných chemických látek. V praktické části diplomové práce jsem pomocí programového nástroje TerEx nasimulovala havárii s únikem amoniaku ze Zimního stadionu Kotlina v Havlíčkově Brodě a z dosažených výsledků jsem navrhla ?plán havarijního opatření? se zaměřením na analýzu případné evakuace žáků a pedagogických pracovníků přilehlých základních škol. Pro tuto analýzu jsem použila rozhovory s řediteli základních škol. Dále jsem analyzovala, jaká je úroveň informovanosti a znalosti obyvatelstva (žijícího v oblasti nasimulované zóny ohrožení) a pedagogických pracovníků přilehlých základních škol v problematice správného chování v případě úniku amoniaku ze zimního stadionu. Součástí práce i zpracovaný varovný leták a informační plakát pro obyvatelstvo žijící v Havlíčkově Brodě o správném chování v případě úniku nebezpečné chemické látky.
Simulovaná havárie železniční cisterny v železniční stanici Jihlava spojená s únikem amoniaku.
VÁLEK, Luboš
Tato diplomová práce na téma simulovaná havárie železniční cisterny v železniční stanici Jihlava s následným únikem amoniaku je tvořena formou veřejných a dostupných informací, které dávají ucelený přehled o dané problematice. V úvodu jsou popsány možné druhy mimořádných událostí s uváděním jednotlivých příkladů. V další části této práce jsou uvedeny mimořádné události v dopravě a havárie spojené s únikem nebezpečných látek. Navazující kapitola je věnována problematice havarijního plánování, která je zaměřena především na únik amoniaku. Následující část se zabývá integrovaným záchranným systémem. V další kapitole je řešena toxikologie amoniaku, včetně uvádění příkladů. Následující část se zabývá nákladní dopravou po železnici, včetně přepravy amoniaku po železnici. V další kapitole je popsána chronologie mimořádné události s následným řešením. V této diplomové práci je zpracován výzkum z oblasti informovanosti obyvatelstva o amoniaku. V závěru je uvedena diskuse, kde jsou uvedeny problémy, které se při psaní této práce vyskytly. Nechybí porovnání s odbornou literaturou a vlastní myšlenky.
Studie možností výroby hnojiva 26-13S z kamence se současnou separací hydratovaného oxidu hlinitého
Jirátová, Květa ; Klempa, Jan
Byla studována konverze kamence amoniakem bez a v přítomnosti síranu amonného.
Změny spotřeby kyslíku a exkrece amoniakálního dusíku u tilapie nilské (Oreochromis niloticus) v závislosti na množství proteinu v krmivu
Kopp, Radovan ; Lang, Š. ; Ziková, Andrea ; Mareš, J.
Pokusné ryby byly adaptaci přeloveny do speciálních pokusných nádob s pohyblivým víkem, které jsou naplněny čistou (přefiltrovanou) a kyslíkem nasycenou vodou o známém objemu. Víko umožňuje dokonalé uzavření nádoby bez kontaktu s vnějším prostředím. Po nasazení ryb byly nádoby uzavřeny a v pravidelných intervalech byl stanovován v nádobách obsah rozpuštěného kyslíku, pH vody a obsah amoniakálního dusíku. Délka expoziční doby závisela na hmotnosti a počtu nasazených pokusných ryb a byla volena tak, aby na konci pokusu pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě nepřesahoval 30% počáteční koncentrace.
Retence živin v nivách
Vymazal, Jan
V nivních systémech dochází k velmi intenzivním transformacím dusíku a fosforu. Intenzita těchto procesů je ale velmi často vázána na klimatické a geomorfologické podmínky a podstatnou roli může hrát i složení vegetačního pokryvu. Nejvýznamnějším procesem, který odstraňuje dusík ze záplavové vody je denitrifikace, která probíhá v sedimentech a ve vrstvě stařiny a detritu na povrchu sedimentů. Významná může být i kumulace dusíku (a fosforu) v nadzemních částech rostlin. Tento proces však neodstraňuje živiny ze systému, pokud není biomasa sklízena. Fosfor je, kromě ukládání do biomasy, zadržován v nivách především vázáním na naplavené půdní částice a stávající sedimenty.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 137 záznamů.   začátekpředchozí125 - 134další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.