|
|
Destinační management v praxi
Kůsová, Šárka ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Jaderná, Eva (oponent)
Cílem práce bude analyzovat fungování vybraných subjektů destinačního managementu na území Jihočeského kraje, příp. i na území krajů sousedících. Práce se zaměří na porovnání existence, fungování, zaměření a spolupráci s dalšími subjekty jednotlivých destinačních managementů a přinese reálná doporučení pro zefektivnění fungování těchto subjektů.
|
|
|
Právní aspekty splavnění Vltavy v jižních Čechách
MACHART, Ondřej
Cílem bakalářské práce je zanalyzování právních aspektů projektu splavnění Vltavy v jižních Čechách, zejména právní vztahy vznikající ze smlouvy o dílo ve výstavbě, jež byla uzavřena během projektu a porovnat některé vybrané části této smlouvy s §536 - §565 obchodního zákoníku, jež smlouvu o dílo upravují. Dalším cílem je zanalyzovat financování celého projektu, především z pohledu Operačního programu Doprava Evropského fondu pro regionální rozvoj.
|
|
|
Rozšíření jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba L.), tulipánovníku (Liriodendron tulipifera L.) a kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) na území Jihočeského kraje.
NECUDOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je zrevidovat údaje a zdokumentovat známé lokality výskytu jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba L.), tulipánovníku (Liriodendron tulipifera L.) a kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) v Jihočeském kraji. Všechny údaje, získané na základě literární excerpce a herbářových položek, jsem rozšířila o vlastní průzkum. Jinan dvoulaločný, tulipánovník a kaštanovník jedlý jsou u nás introdukované dřeviny. Tyto okrasné stromy vynikají svým neobyčejným a zvláštním vzhledem. Pěstují se většinou v zámeckých a městských parcích. Na mých 40 objevených lokalitách se nachází nejméně 49 jedinců jinanu. Z celkového počtu 34 lokalit tulipánovníku se nalézá nejméně 39 jednotlivých stromů. Na 33 lokalitách kaštanovníku je k nalezení nejméně 46 stromů.
|
|
|
Vývoj územního uspořádání veřejné správy v jižních Čechách od poloviny 19. století do současnosti
KARPÍŠEK, Jaromír
Tato práce ukazuje vývoj veřejné správy jižních Čech v její prostorové i strukturální podobě. Cílem je vytvořit ucelený náhled na prostorové změny správního členění v jižních Čechách se širšími souvislostmi vycházejících z jejich změn podle jednotlivých vývojových časových úseků. Důležité je rovněž ukázat prostorovou roli i demografickou situaci jednotlivých regionálních sídel jako center veřejné správy. Snahou je proto osvětlit zda prostorová poloha měst jako center regionální správy a vývoj správního členění má nějaký vliv na demografický vývoj těchto sídel. Vývoj správy v minulosti se všemi prostorovými proměnami může pomoci pochopit současnost regionu a vazby mezi jednotlivými regionálními centry.
|
|
|
Hodnocení atraktivnosti turistických středisek v Jihočeském kraji
PÖSCHKOVÁ, Iveta
Cílem práce je sofistikované zhodnocení prostorových aspektů atraktivnosti turistických středisek v Jihočeském kraji. Součástí práce budou jak klasické metody hodnocení atraktivnosti jednotlivých destinací a potenciálu území pro jeho turistické využití (metoda indexů), tak i moderní metody prostorové analýzy dat spolu s jejich zpracováním v prostředí GIS (prostorové modely, překryvné operace apod.). Vlastní analytická část by měla posloužit pro navazující doporučení dalšího (udržitelného) vývoje cestovního ruchu v oblasti.
|
|
|
Schwarzenbergové a železnice. Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století Schwarzenbergové a železnice Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století
IVANOV, Jan
Železnice a šlechta - na první pohled opačné strany jedné mince. Aristokracie byla považována za konzervativní vrstvu společnosti, jako symbol ?toho starého?. Železnice naopak prezentovala ?to nové? ? hospodářský pokrok. Co tyto dva symboly dokázalo spojit dohromady? Proč šlechta podporovala stavbu železnic přes svá panství? Nakolik se aristokraté sami angažovali ve stavbě drah? Tato práce nahlíží na dějiny železnic z pohledu šlechtice hospodáře. Ukazuje na příkladu primogenitury Schwarzenbergů, jak se sami aristokraté angažovali ve stavbě železnic, ve vedení drážních společností a podpoře lokálních projektů. Naleznete zde i příklady, kdy šlechta stavěla průmyslové a lesní drážky pro zefektivnění svého hospodářství. Práce dokazuje, že šlechta, aby si udržela svou ekonomickou moc po zrušení feudalismu, musela přijmout moderní způsoby hospodaření a mezi nimi i rozvoj železniční dopravy.
|
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jaroslav Maňák - profesor v oblacích
MLČÁK, Martin
Předkládaná diplomová práce se zabývá životem a veřejnou činností středoškolského profesora Jaroslava Maňáka. Svou aktivitou a pílí se zasloužil o vzkvétání spolkového života v Českých Budějovicích. Dále mu vděčíme za rozvoj sportovního letectví v jižních Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola stručně pojednává o celém životě Jaroslava Maňáka. Druhá kapitola popisuje stav středoškolského školství ve městě a pedagogické působení pana profesora. Následuje nejobsáhlejší kapitola věnovaná letectví. Člení se do šesti podkapitol a přibližuji zde oblast největšího zájmu Jaroslava Maňáka. Další kapitola si všímá meteorologických pozorování a rekapituluje stav pozorování ještě před Maňákovým působením. Poslední pátá kapitola pojednává o působnosti profesora Maňáka v méně významných spolcích ve městě. Každému spolku je věnována samostatná podkapitola. Po závěru, který rekapituluje životní osud a činnost osobnosti, následuje seznam použitých pramenů, literatury a prezentace příloh.
|
host ::
RSS.