|
|
Eutanázie jako konflikt etických a právních principů
KRŠÍKOVÁ, Hana
Práce se zabývá problematikou eutanázie, zejména jejím právním a etickým aspektem. Právní část je věnována debatě z hlediska lidských práv, je zde přiblížen legislativní rámec v evropských zemích, ve kterých je eutanázie beztrestná, a popsána jsou též případná nebezpečí plynoucí z uzákonění možnosti beztrestného provádění usmrcování na žádost. Část věnující se etickému aspektu je zaměřena na základní etické hodnoty a jejich uplatnění v souvislosti s eutanázií, zmíněna je rovněž jedna z etických teorií utilitarismus a její představitelé, a prostor je věnován taktéž posunu ve vědomí současné společnosti od morálního k výkonnostnímu. V obou částech jsou interpretovány názory odpůrců i zastánců eutanázie, vztahující se zejména k právní a etické stránce problému ukončování lidského života. Závěr práce si všímá i případné kolize mezi etickými a právními normami, ke kterým by mohlo v případě legalizace eutanázie docházet.
|
|
|
Autonomie ženy v těhotenství a průběhu porodu.
NOVOTNÁ, Alena
TEORETICKÁ VÝCHODISKA Bakalářská práce se zabývá problematikou autonomie ženy v těhotenství a během porodu. Autonomii vykládá psychologický slovník jako prostor, ve kterém je člověk sám sebou, volí si činnosti či nečinnosti ve zvoleném čase a prostoru. Teoretická část shrnuje aspekty týkající se možnosti volby těhotné ženy v období těhotenství a v průběhu porodu. Autonomie ženy je na jedné straně podporována celou řadou profesních dokumentů a na straně druhé je určena individuálními možnostmi a potřebami ženy v otázkách týkajících se těhotenství a porodu rozhodovat. Z dokumentů, kde je autonomie ženy pevně zakotvena, nutno zmínit např. Úmluvu o biomedicíně nebo mezinárodně uznávaný etický kodex porodních asistentek či iniciativu s názvem Deset kroků k optimální porodní péči. V praxi je autonomie realizována prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Bakalářská práce se věnuje reálným možnostem volby ženy v těhotenství a během porodního děje v jednotlivých etapách. Práce v chronologické posloupnosti popisuje průběh těhotenství a porodu včetně situací, které si přímo žádají nebo podněcují těhotné ženy k rozhodování. Teoretická část bakalářské práce dále vykresluje porodní děj dle dostupných zdrojů a na základě obvyklých podmínek panujících v českém porodnictví včetně jednotlivých možností volby, které z nich pro těhotnou ženu plynou. Praktická část bakalářské práce předkládá prostřednictvím výsledků výzkumu konkrétní přání a volby těhotných žen týkající se těhotenství a porodu včetně faktorů, které mají na těhotnou ženu v otázkách těhotenství a porodního děje vliv. CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo zjistit, která rozhodnutí týkající se těhotenství a porodu pokládá těhotná žena za důležitá. Cílem druhé části výzkumu bylo zmapovat, jaké faktory těhotné ženy při jejich rozhodování v otázkách těhotenství a porodu ovlivňují. POUŹITÉ METODY Ke zjištění potřebných informací bylo použito kvalitativní šetření pomocí hloubkových rozhovorů. Sběr dat byl realizován u žen po spontánním porodu na oddělení šestinedělí. Rozhovory byly písemně zaznamenávány a následně transkribovány do počítačové formy. Získaná data byla hloubkově analyzována metodou "papír a tužka" a dále pak rozvržena do čtyř kategorií. Výsledky výzkumného šetření byly v diskuzi konfrontovány s dostupnými teoretickými poznatky. VÝSLEDKY Z výsledků výzkumu vyplynulo, že dotazované ženy nemají příliš velkou potřebu podílet se na rozhodování v otázkách týkajících se těhotenství nebo porodu. Respondentky dle svých výpovědí uplatňovaly nejčastěji právo při rozhodování v otázkách volby porodnice, přítomnosti blízké osoby a v případě nefarmakologických metod tlumení bolesti. V situacích, jejichž rozhodnutí je podmíněno odbornými znalostmi, přenechávaly dotazované ženy autonomii v rukou personálu. Jak se ukázalo z druhé části výzkumného šetření, ovlivňují proces rozhodování během těhotenství a porodu dva faktory. Bylo zjištěno, že hlavními determinanty autonomie těhotné ženy v otázkách týkajících se těhotenství a porodu je informovanost a aktuální psychický stav. Mezi nejčastěji zmiňovanými zdroji informací těhotných žen byly identifikovány internet a zkušenosti, ať už vlastní či zprostředkované. ZÁVÉR Výzkumným šetřením se podařilo hrubě identifikovat přání a volby žen během těhotenství a porodu. Podpora autonomie těhotných žen si žádá vyšší míru informovanosti žen a individuální přístup. Získané poznatky lze prezentovat na semináři pro porodní asistentky. Výsledky výzkumného šetření by bylo vhodné doplnit kvantitativní metodou, která by v dané problematice doplnila statistickou hodnotu.
|
|
|
Koučink jako nástroj sociální práce a jeho etické aspekty ve vztahu k jednotlivci
VÁGAIOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá koučinkem jakožto nástrojem sociální práce ve vztahu k jednotlivci spolu s jeho etickým rozměrem. Je rozdělena na tři oddíly. V prvním oddíle je definován koučink, jeho východiska a modely. Koučink je zde odlišen od jiných nástrojů sociální práce, jako je poradenství a terapie a zároveň je zasazen do rámce pomáhání v sociální práci. Druhý oddíl se zaměřuje na vztah pomáhajícího pracovníka a klienta při využití koučinku. Jsou zde uvedena paradigmata vztahu, dále rovina pomáhajícího pracovníka s důrazem na kompetence a osobnostní dispozice a rovina klienta se zaměřením na jeho pojetí a vnitřní svět. Pojednává také o tématu pomoci a kontroly. Třetí oddíl se věnuje etickým aspektům, které jsou ve vztahu pomáhajícího pracovníka a klienta klíčové a které vyplývají z definování tohoto vztahu v druhém oddíle této práce. Mezi tyto aspekty patří svoboda, lidská důstojnost, respekt, autonomie, sebeurčení, osobnost pomáhajícího pracovníka, hodnoty, odpovědnost, svědomí a moc.
|
|
|
Náhradní rodinná péče-etický pohled na volbu života
ŠABACKÁ, Lenka
Ve své práci se zabývám tématem náhradní rodinné péče, která se v současné době stává stále naléhavějším tématem. Cílem je přiblížit problematiku náhradní rodinné péče široké veřejnosti v České Republice. Teoretická část rozebírá různé formy náhradní rodinné péče a jejich charakteristiku. Je popsán průběh zprostředkování osvojení a pěstounské péče, spolu s motivací a očekáváním žadatelů. Nedílnou součástí náhradní rodinné péče je také problematika přijetí dítěte jiného etnika a vliv biologické rodiny dítěte na výchovu u náhradních rodičů. Jsou také vysvětleny etické principy, které hrají důležitou roli v řešení etických problémů a dilemat spojených s náhradní rodinnou péčí.
|
|
| |
|
|
Specifika baskické ekonomiky
Póčová, Martina ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na specifické aspekty ekonomiky Baskicka, jedné ze 17 autonomních oblastí Španělska. V úvodu jsou uvedena makroekonomická data charakterizující Baskicko, na nichž se sleduje jeho postavení v rámci Španělska a srovnání s dalšími oblastmi. Hlavním cílem je najít příčiny, proč Baskicko i během krize patří mezi ekonomicky nejúspěšnější regiony. V závěru jsou nastíněny historické souvislosti baskického separatismu a možná řešení budoucí politické situace.
|
|
|
Interrupce u nezletilých - etické souvislosti
FILIPOVÁ, Petra
FILIPOVÁ, P. Interrupce u nezletilých ? etické souvislosti. České Budějovice, 2013. Diplomová práce na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, vedoucí práce Mgr. et Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D. Tato diplomová práce nastiňuje problematiku interrupcí u nezletilých žadatelek a další souvislosti, které jsou s tím vázány. Tuto citlivou problematiku upravuje Zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První část se věnuje současnému stavu interrupce u nezletilých v obecných souvislostech. Dále jsou rozebírány následující položky: interrupce v České republice z historické perspektivy, vztah interrupce a medicíny, důvody ospravedlňující umělé přerušení těhotenství a etické souvislosti s touto citlivou problematikou spojené. Následně práce popisuje metody interrupce. Jednou z nejstěžejnějších kapitol je informovaný souhlas a jak se v této záležitosti postupuje u nezletilých pacientek. Ve výzkumné části diplomové práce byla použita strategie kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou dotazování. Jako technika dotazování byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 5 lékařů a 3 lékařky z gynekologických ordinací a ženských oddělení nemocnic z různých částí České republiky. Cílem diplomové práce bylo zmapovat současnou situaci v poskytování informovaného souhlasu o provedení interrupce v případě nezletilých žadatelek o tento zákrok; dále pak zjistit a popsat, jak lékařky a lékaři gynekologických ordinací a ženských oddělení nemocnic řeší celou problematiku podstoupení zákroku u nezletilých a jak se s tím sami vypořádávají. Posledním vytyčeným cílem bylo na základě zjištěných údajů poukázat na etické souvislosti s tím spojené. K naplnění výše zmíněných cílů byl použit soubor otázek, které se týkaly postupu interrupce u nezletilých žadatelek a otázky informovaného souhlasu o provedení tohoto zákroku. V kapitole ?diskuse? jsou pak shrnuty odpovědi z rozhovorů, které jsou porovnány s dostupnou literaturou a argumentačně podpořeny. V závěru byly stanoveny teze, které mohou sloužit jako hypotézy pro eventuální kvantitativní výzkum. Z výzkumu vyplynulo, že dotazování lékaři a lékařky upřednostňují právní stránku rozhodování ve zdravotní péči oproti etickým aspektům a rovněž vnímají konflikt mezi právní úpravou interrupce u nezletilých a ostatními lékařskými zákroky u této věkové skupiny. Dále pak vyplynulo, že by zákony měly vznikat hluboko v přesvědčení celé společnosti, protože nikdo si nemůže být jist, jak by jednal v situaci on sám. Dotazovaní lékaři a lékařky zdůrazňují, aby se nezletilá dívka učila pracovat se zodpovědností. Pokud se totiž cítí být zralá k sexuálnímu životu, měla by si také nést všechny důsledky svého rozhodnutí. Je také poukázáno na otázku vzniku života, kdy moderní biologie dokazuje jedinečnost individua již od početí. Výsledky výzkumu by mohly být využity pro zmapování celé situace týkající se interrupcí u nezletilých, odkrytí této problematiky a rozšíření informovanosti u laické i odborné veřejnosti. Výzkum dále může být přínosem pro pracovníky pomáhajících profesí.
|
|
|
Intensifikační prefixy v současné francouzštině
KUČEROVÁ, Blanka
Cílem práce je popsat na základě odborné literatury vlastnosti prefixů, zejména intensifikačních, dále pak zhodnotit úzus intensifikačních prefixů v současné francouzštině. Ke zhodnocení úzu bude využita lingvistická databáze Frantext a Google. Výzkum bude proveden metodou korpusové analýzy. Práce bude rozdělena na dvě části. V teoretické části budou vymezeny všechny termíny spojené s tematikou derivace. Zároveň budou uvedeny moderní teorie slovotvorby, s důrazem na derivaci. Po obecné charakteristice vybraných intensifikačních prefixů bude následovat praktická část: Korpusová analýza.
|
|
|
Ošetřovatelství - autonomní profese v péči
PETRŮ, Štěpánka
Ošetřovatelství prodělalo vlivem nedávných společenských událostí velké změny. Vlivem nových okolností bylo potřeba radikálně přistoupit i k novému pojetí ošetřovatelského oboru. Můžeme pak zaznamenat snahy o osamostatňování ošetřovatelské profese. Proto hlavní představitelky tohoto oboru přijaly efektivnější přístup k péči o pacienta. Významně jim k tomu napomáhá rozvoj výzkumu v ošetřovatelství, vysoká úroveň vzdělávání sester, nové managerské techniky a sledování kvality poskytované ošetřovatelské péče. Všechny jmenované prvky vedou k podpoře a posilnění autonomie ošetřovatelského oboru. Tímto tématem jsme se zabývali, protože vnímáme pozici ošetřovatelství a společenské postavení sester za neuspokojivé. Vytvořením naší diplomové práce jsme chtěli přispět k nemnoha literárním zdrojům, které se přímo věnují problematice autonomie ošetřovatelského oboru. Teoretická část naší práce byla rozdělena na dvě části. V první jsme se zaměřili na vysvětlení pojmu autonomie ošetřovatelství a na vliv činnosti sestry s ohledem na samostatnost profese. Druhá část práce objasňuje prvky, které významně posilňují autonomii ošetřovatelského oboru. Cílem této diplomové práce bylo:1. Prozkoumat, zda sestry i lékaři považují ošetřovatelství jako autonomní vědní obor. 2. Zmapovat překážky zabraňující vnímat ošetřovatelství, jako autonomní vědní obor. 3. Zjistit aktuální možnosti k posílení autonomie ošetřovatelského oboru. Empirická část práce je tvořena z kombinace kvantitativního s kvalitativním výzkumem. V kvantitativní části šetření nás zajímaly tři výzkumné hypotézy. 1. Sestry vnímají vzdělávání jako možnost získávání dovedností pro zajištění autonomie profese ve prospěch pacienta. 2. Sestry prezentují na veřejnosti ošetřovatelství jako samostatný obor. 3. Stav autonomie ošetřovatelství umožňuje prosazovat výsledky výzkumu v poskytování ošetřovatelské péče. Pro zpracování dat kvantitativní části výzkumu byla použita metoda dotazování za pomoci techniky dotazníku. Obsahoval 41 otázek. V dotazníku byly použity uzavřené, polootevřené a otevřené otázky. Pro zpracování odpovědí byly použity výsečové grafy a tabulky. Pro statistické vyhodnocení výsledků bylo použito třídění 2. stupně. Výzkumným souborem pro kvantitativní část šetření byly sestry jak z ambulantních tak z lůžkových sektorů dvou zdravotnických zařízení. Celkem bylo distribuováno 220 dotazníků, ke zpracování bylo ponecháno celkem 134 (100%) správně vyplněných kusů. Pro kvalitativní část výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného dotazníku se sedmi otevřenými otázkami. Aktivně se výzkumného šetření zúčastnily 4 předsedkyně sekcí ČAS, kterým byl dotazník distribuován pomocí e ? mailu. Jednotlivé odpovědi byly analyzovány a následně zpracovány do schémat. V tomto empirickém šetření jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. V jakém postavení jsou předsedkyně sekcí ČAS pro prosazování a obhajování ošetřovatelství jako autonomní profese? 2. Jaké překážky vnímané předsedkyněmi sekcí ČAS zpomalují prosazení autonomie ošetřovatelského oboru? 3. Co je možno udělat pro posílení autonomie ošetřovatelství v souboru jiných vědních či profesních oborů? Na výzkumné otázky zaslané pomocí polostrukturovaného dotazníku odpověděly čtyři předsedkyně sekcí ČAS. Na základě získaných výsledků jsme zjistili, že sestry nepovažují ošetřovatelství za autonomní vědní disciplínu.
|
|
|
Podpora autonomie u seniorů - Sociální služby Města Milevska
HEJNOVÁ, Bohdana
Práce je orientována na charakteristiku a problematiku stárnutí a stáří. Zabývá se změnami, které v souvislosti s tímto obdobím lze očekávat, dále pohledem demografickým, náhledem společnosti na stárnoucí populaci; popisuje důležitost volného času jako podporujícího prostředku autonomie seniorů. Cílem práce je představit Sociální služby Města Milevska jako organizaci podporující právě autonomii seniorů, jíž posláním je zaměřit se na takovou pomoc a podporu, aby senioři byli stále součástí přirozeného místního společenství, uplatňovali vlastní vůli a jednali na základě vlastních rozhodnutí.
|
host ::
RSS.