|
|
Analýza různých technologií odchovu telat
HAMPLOVÁ, Michaela
V chovech skotu je třeba telatům věnovat velkou pozornost, zvláště pak kvalitě jejich odchovu. Odchov telat je jednou z nejrizikovějších částí celého chovu. To si žádá důkladné rozpracování biologických, nutričních, etologických a technologických faktorů chovu. Cílem práce bylo v provozních podmínkách porovnat 2 různé způsoby odchovu telat (individuálně vs. po dvojicích) v zastřešených venkovních individuálních boxech s krmením 2 x denně a vyhodnotit jejich vliv na průběh růstu a zdravotního stavu od narození do odstavu. Pokus byl uskutečněn na farmě Číčov, která je jedním ze středisek podniku Alimex a.s. Nezvěstice, hospodařícím v okrese Plzeň - jih. Vlastní sledování telat probíhalo od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018. Obě skupiny telat zahrnuté do pokusu byly krmeny stejným množstvím krmení (nativní mléko, MKS, TMR). Každá skupina měla stejný počet kusů - 12 ks telat (jaloviček) plemene holštýnský skot. Na konci sledovaného období, dosáhla telata, která byla v mléčném období odchovávána společně po dvojicích, průměrné hmotnosti 227,17 kg, zatímco telata, která byla během stejného období odchovávána individuálně, dosáhla konečné hmotnosti 215 kg. Průměrný denní přírůstek byl u telat se společným odchovem 0,89 kg, u telat skupiny druhé byla tato hodnota nižší, konkrétně 0,83 kg. Rozdíl mezi průměrnými konečnými hmotnostmi obou skupin nebyl však vyhodnocen jako statisticky významný (p > 0,05). Všechna telata, zahrnutá do pokusu, byla napojena mlezivem odpovídající kvality (obsah imunoglobulinů 100 g/l a více) do 2 hodin po porodu. Imunitní vybavenost všech pokusných telat byla dostačující, tedy hladina imunoglobulinů neklesla pod 50 g/l, přičemž u více jak 85% telat byl obsah imunoglobulinů nad 55 g/l. U telat, která byla odchovávána v průběhu pokusu individuálně, bylo zaznamenáno průjmové onemocnění u 3 kusů a onemocnění respirační u 4 kusů. U odchovu společně po dvojicích se vyskytlo průjmové onemocnění u 5 kusů telat a respirační onemocnění se objevilo u 4 kusů. U obou pokusných skupin telat bylo vysledováno, že bezprostředně po napití si zvířata vzájemně ocucávala mulce, telata ustájená společně však s nižší četností, také olizovala polypropylenové desky oddělující VIB a okusovala prázdné kbelíky.
|
|
|
Analýza užitkovosti u masného skotu plemene Hereford
MAZALOVSKÁ, Lucie
V této práci je řešena problematika chovu skotu masného plemene Hereford a kříženců tohoto plemene s plemeny Charolais a Český strakatý skot. Byl sledován vliv pohlaví, plemenné příslušnosti otce i matky, pořadí a měsíce otelení na průměrné hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku zvířete. Dále byly hodnoceny přírůstky telat u jednotlivých kombinací užitkového křížení. Studie byla provedena ve vybraném chovu stádě čítajícím 215 ks skotu, z toho 85 ks plemene Hereford, 68 ks plemene Charolais a 62 ks plemene Český strakatý skot. Uvedené stádo je chováno na statku soukromého hospodářství o celkové rozloze 90 ha pastvin lokalizovaného v jihočeské obci Lhota u Mladošovic. Ke statistickému hodnocení byly využity získané informace o jednotlivých kusech ve stádě a data užitkovosti v rozmezí let 2017 a 2018. Tato diplomová práce potvrzuje, že vyšších průměrných hmotností mohou dosáhnout, jak kříženci masných plemen skotu, tak i kříženci s kombinovanými plemeny skotu. Dále že i telata narozená v pozdních měsících roku, například v listopadu, mohou dosáhnout vyšších průměrných hmotností. Ze statistické analýzy lze prokázat vliv rodičovské kombinace na průměrné hmotnosti telat a jejich přírůstky, kdy nejnižšího přírůstku dosáhly telata kombinace Charolais x Český strakatý skot 0,83 kg/kus/den, zatímco nejvyššího přírůstku dosáhla telata kombinace Charolais x Hereford čítající 1 kg/kus/den.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na užitkovost stáda masného skotu plemene Hereford.
MAZALOVSKÁ, Lucie
V této práci je řešena problematika chovu skotu pro produkci masa plemene Hereford. Byl sledován vliv pohlaví, otce, pořadí a měsíce otelení na průměrné hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku zvířete. Dále byl hodnocen průběh růstu telat během odchovu u matky. Byly použity informace o jednotlivých kusech ve stádě a data užitkovosti v rozmezí let: 2014, 2015, 2016. Studie byla prováděna na chovu stáda čítajícím 75 ks skotu bez tržní produkce mléka. Uvedené stádo je chováno na statku soukromého hospodářství o celkové rozloze 70 ha pastvin lokalizovaného v jihočeské obci Lhota u Mladošovic. Tato bakalářská práce potvrzuje, že pro výbornou produkci je nejvhodnější zajistit otelení krav nejlépe ve věku 24 měsíců a ponecháním v chovu do druhého až třetího otelení.
|
|
|
Vliv kvality mleziva na růst a zdravotní stav telat
RAJTROVÁ, Aneta
Diplomová práce shrnuje význam kvality mleziva, jeho složení a vlivu na růst a zdravotní stav telat. Mlezivo obsahuje důležité látky, které jsou nezbytné pro zdraví telete. Důležitým ukazatelem je hodnota celkové bílkoviny, ve které se odráží množství imunoglobulinů. Pro zdraví telete je důležité, aby včas přijalo dostatečné množství kvalitního mleziva a tím imunoglobulinů, které jsou nezbytné pro první týdny života. Důležitými aspekty jsou kvalita mleziva, které telti podáme, množství přijatého mleziva, technologie, důslednost a zodpovědnost personálu, se nám zpětně odrazí při kontrole mlezivové výživy telat, která se může provádět nekolika dále uvedenými metodami. Tyto aspekty ovlivňují zdravotní stav telat, růst a mnoho dalších ukazatelů v náledné produkci. Ve vlastní práci jsem se soustředila právě na tyto aspekty a do jaké míry se vzájemně ovlivňují, dále pak na zdravotní stav telat. Data, která mi poskytla Ing. Barbora Šitnerová, hlavní zootechnička v podniku Agraspol Předmíř a.s., byla zpracována do tabulek a grafů, ze kterých byly zjištěny statisticky významné výsledky.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace telat
ŘEŽÁBKOVÁ, Zuzana
Základem odchovu zdravých telat je dobrá úroveň pasivní imunity, která telata chrání v náročném období po narození. Ve sledovaném chovu Holštýnského plemene byl celkem u 57 telat posouzen vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace, vyjádřenou jako obsah celkové bílkoviny v krevním séru telat. Vybranými faktory byla kvalita kolostra, čas prvního podání kolostra po narození, hmotnost a pohlaví telat. Správná úroveň pasivní imunizace byla ve sledovaném chovu prokázána pouze u 33 (57,9 %) telat. Nedostatečná imunizace se projevila ve vysoké mortalitě, která v roce 2017 dosáhla 10 %. Na úroveň pasivní imunizace měla největší vliv kvalita kolostra (P < 0,001) a čas prvního napití po narození (P < 0,0230). Ostatní sledované faktory (hmotnost a pohlaví telete) nebyly statisticky významné. Adekvátní péče o nejmladší věkovou kategorii je zcela zásadní a ovlivňuje rentabilitu chovu.
|
|
|
Výživa telat mléčným krmným automatem
DUDÁK, Pavel
Bakalářská práce "Výživa telat mléčným krmným automatem" se zabývá odchovem telat v období mléčné výživy. Úvodní kapitola Literárního přehledu charakterizuje chov skotu v České republice. V dalších kapitolách jsou popisována období chovu telat a způsoby krmení, ustájení a technologie odchovu telat. V následujících kapitolách se autor věnuje složení mléka a mleziva, a trávicí soustavě skotu. V poslední kapitole Literárního přehledu se zabývá mléčnými krmnými automaty. Závěrečná část hodnotí dopady mléčných krmných automatů na výživu telat a zdravotní stav telat.
|
|
|
Vliv kvality mleziva na růst a zdravotní stav telat
BERÁNKOVÁ, Anna
Bakalářská práce předkládá shrnutí o významu mleziva, jeho složení a porovnání se zralým mlékem. Mlezivo obsahuje důležité bílkoviny, které zajišťují zdravotní stav telete. Celková bílkovina v mlezivu obsahuje životu důležité imunoglobuliny, které se podílejí na imunitě telat. Pro kvalitní napojení a budoucí zdraví telat, je potřeba včasné napojení kvalitním mlezivem a také podat teleti odpovídající množství. Další důležitou etapou v životě telete, přispívající k dobrému růstu a zdraví, je krmná technika, která je popsána v příslušném oddílu literárního přehledu. Dále je zde charakterizován význam a úloha kolostrálních imunoglobulinů. Metodika předkládá aplikované metody měření kvality mleziva a měření celkové bílkoviny z krevního séra telat. Ve vlastním výzkumu byly zpracovány informace, které poskytl podnik VHD Hradiště. Zde byla práce zaměřena na matky telat a vlivy působící na kvalitu jejich mleziva, dále na telata a množství vstřebaných imunoglobulinů do jejich krevního oběhu po napojení mlezivem. Vybrané vlivy působící na kvalitu mleziva, zdraví telat a jejich hmotnost jsou zpracovány do tabulek a grafů. Ve výsledcích nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Hodnocení intenzity odchovu telat v období mléčné výživy
Svoboda, Václav ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá odchovem telat v období mléčné výživy. V prvních kapitolách práce je pomocí literární rešerše zpracován růst, vývin, výživa a technologie ustájení telat. Dále jsou zkoumány faktory ovlivňující vývoj telete, porod a nejčastější nemoci telat.
V konečné části bakalářské práce bylo provedeno pozorování odchovu telat v období mléčné výživy. K praktickému zhodnocení byly vybrány 2 farmy Zemědělské společnosti Dobříš s.r.o., okres Příbram. Jednalo se o farmu Dražetice, kde se využívá odchovu telat v individuálních venkovních boudičkách a farmu Mokrovraty, v níž se používají k odchovu individuální boudičky pod přístřeškem. V ostatních aspektech chovu byly farmy totožné.
Ke sledování bylo vybráno celkem 20 telat, z toho 5 býčků a 5 jaloviček z každé ze dvou farem výše uvedené zemědělské společnosti. V prosinci roku 2015 zde byla sledována hmotnost telat do 24 hodin po porodu, hmotnost v době odstavu (60 dní věku) a zdravotní stav telat. Ze získaných dat se vypočítal průměrný denní přírůstek hmotnosti telat a celkový přírůstek hmotnosti za sledované období.
Lépe z pozorování vyšla farma Dražetice, u níž průměrný denní přírůstek činil 1,053 kg, telata v době odstavu dosahovala průměrně váhy 98,7 kg a nebyla zde zpozorována žádná nemoc.
Farma Mokrovraty dopadla o trochu hůř, její průměrný denní přírůstek činil 0,943 kg. Telata v době odstavu dosahovala průměrně váhy 92,4 kg a byl zde pozorován u jednoho telete průjem, který snížil jeho individuální průměrný denní přírůstek na 0,82 kg a váhu při odstavu na 85kg.
Při odchovu telat je důležitá kvalitní a svědomitá práce obsluhujícího personálu. Na farmě Mokrovraty by bylo vhodné přeškolit a lépe motivovat jednotlivé pracovníky ke zlepšení prováděných úkonů. Ke zlepšení odchovu telat by prospělo nahrazení klasických kbelíků technologií napájení kbelíků s cucákem, které zlepšují proslinění potravy.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na kvalitu mleziva a odchov telat v období mléčné výživy
DVOŘÁKOVÁ, Petra
Základem každého chovu je úspěšná reprodukce. Bez kvalitní péče o plemenici během březosti a následné péče o krávu a tele nemůže podnik prosperovat. Je řada aspektů, které se mohou negativně podepsat na kvalitě mleziva, kterým je tele napojeno. Cílem této práce bylo zpracování literárního přehledu o vlivech působících na kvalitu mleziva a odchov telat v období mlezivové a mléčné výživy. Mezi zkoumané vlivy bylo vybráno pořadí laktace, věk při prvním otelení, úroveň užitkovosti, roční období narození telete, délka doby stání na sucho a odchod očistků. Data pro zpracování bakalářské práce byla získána ze sestav evidence skotu a kontroly užitkovosti Zemědělského družstva Černovice od května 2013 do prosince 2014. Do sledovaného souboru bylo vybráno celkem 243 dojnic a 233 telat českého strakatého skotu . U sledovaných souborů dojnic byla vyhodnocena kvalita (hustota) mleziva dle pořadí laktace, věku při prvním otelení, úrovni užitkovosti, ročního období narození telete, délky doby stání na sucho, mezidobí a odchodu očistků. Dále byly ověřovány korelační vztahy mezi pořadím laktace a kvalitou mleziva, věkem při prvním otelení a kvalitou mleziva, úrovní užitkovosti a kvalitou mleziva, ročním období narození telete a kvalitou mleziva, dobou stání na sucho a kvalitou mleziva, odchodem očistků a kvalitou mleziva, délkou mezidobí a kvalitou mleziva, životaschopností telat a kvalitou mleziva.
|
|
|
Porovnání různých způsobů ustájení telat v období mléčné výživy
DUBOVÁ, Dagmar
Tele je nejdůležitějším zvířetem na farmě. Odchovu telat by měla být věnována náležitá pozornost, neboť mnoho problémů a neduhů ve stádě jako celku má svůj původ právě u telat. Správná volba technologie odchovu může mít klíčový význam na ekonomiku celého chovu. Kvalita ustájení telat se promítá do celkové úrovně odchovu této kategorie skotu. Má nezanedbatelný vliv na celkovou pohodu zvířat, zoohygienické podmínky a nákazovou situaci. Cílem diplomové práce bylo v provozních podmínkách porovnat způsob odchovu telat ve venkovních individuálních boudách (VIB) s krmením 2x denně se skupinovým ustájením telat ve vzdušném teletníku s vícečetným krmením pomocí krmného automatu na hmotností přírůstky, zdravotní stav a welfare zvířat. Diplomová práce byla řešena na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Vlastní pokus probíhal v obou systémech ustájení telat současněod 1. 5. 2013 do 14. 10. 2013. Obě pozorované skupiny telat byly krmeny stejným množstvím MKS, jen s rozdílnou četností příjmu. Každá ze skupin měla stejný počet 30 telat (15 jaloviček a 15 býčků) plemene český strakatý skot. Po ukončení mléčného období byla průměrná hmotnost u telat ve VIB 107,2 kg a 110,8 kg v teletníku. U telat napájených pomocí krmného automatu byl zjištěn průměrný denní přírůstek 0,787 kg, ve VIB byla tato hodnota nižší 0,743 kg. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi u telat ve VIB činila 521,7 l a u telat v teletníku to bylo 516,8 l. U toho ukazatele byla prokázána vysoká statistická významnost (P 0,001). Průměrná denní teplota ve VIB činila 19,7 °C, v teletníku pak 17,9 °C. U telat odchovaných ve VIB bylo zaznamenáno průjmové onemocnění u 4 kusů, při skupinovém odchovu u 6 kusů telat. U telat odchovávaných ve VIB bylo bezprostředně po napití zjištěno vzájemné ocucávání mulce. U telat krmených pomocí krmného automatu, nebyl zaznamenán žádný projev neukojeného sacího reflexu
|
host ::
RSS.