|
|
Habitatové preference skorce vodního (\kur{Cinclus cinclus}) na tocích okresu Tachov.
LIŠKA, Martin
V první části práce byla zjišťována distribuce a početnost skorce vodního na zájmové ploše (vodní toky okresu Tachov v západních Čechách). Ve druhé části práce byly zjišťovány charakteristiky obsazených a kontrolních teritorií (chemické, fyzikální, geografické, kvantitativně-kvalitativní charakteristiky kořisti) a na jejich základě stanoveny habitatové preference skorce vodního. Ve třetí části práce byly zkoumány korelační vztahy mezi tělesnými rozměry ptáků a kvantitou kořisti v jejich teritoriích.
|
|
|
Růst chladnokrevných hřebců v průběhu odchovu
RAJŠLOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývala vyhodnocením růstu chladnokrevných hřebců v testačních odchovnách. V České republice jsou zřízeny tři testační odchovny. U 96 hřebců bylo měřeno 14 tělesných rozměrů a byla zjišťována jejich živá hmotnost. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi plemeny i mezi věkovými skupinami při vyhodnocení intenzity růstu všech měřených tělesných rozměrů a živé hmotnosti. Ve většině tělesných rozměrů byli největší slezští norici (SN). Ve dvou a půl letech u nich docházelo ke stagnaci růstu u obvodu hrudníku, obvodu holeně a výšky kosti hrudní, i přestože je v Řádu plemenné knihy uvedeno, že SN dospívá v 5 - 6 letech věku. Při vyhodnocení nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi odchovnami. Hřebci z odchovny Proseč převažovali v růstu zpravidla na začátku odchovu, později ve věku jeden a půl roku rostli nejvíce hřebci z odchovny Dvorka. Hřebci v odchovně Humňany měli nejmenší KVH, KVP a OH. Ze tří sledovaných chladnokrevných plemen byl nejmenší rozptyl jednotlivých tělesných rozměrů zjištěn u českomoravských belgiků (ČMB). Toto plemeno je proto možné považovat za nejvíce prošlechtěné. Největší hodnoty indexu tělesného rámce, indexu výšky v kříži, stejně jako indexu mohutnosti byly zjištěny u plemene SN. Naopak ČMB dosahoval nejnižších hodnot u výše uvedených indexů a rovněž také u indexu kostnatosti. Nejmohutnější kostru mají noričtí koně (N). V rámci indexu výšky kosti hrudní zpočátku odchovu převažovali ČMB, ale v roce a půl věku začali dosahovat vyšších hodnot N. Tato práce vznikla za podpory projektu NAZV, projekt číslo QJ1510141 a projektu GAJU 019/2016/Z.
|
|
|
Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury
Kovařík, Martin ; Petelen, Ivan (oponent) ; Hronský, Michal (oponent) ; Doc.Ing.Veronika Kotradyová,PhD. (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem v oblasti antropometrických měření dospělé populace, jeho historií, základními pojmy a vlastním výzkumem prováděným pod vedením autora v rámci projektu NIS na Mendelově univerzitě v Brně. Výsledky výzkumu a jejich aplikace do oblasti interiérů a nábytku by měly sloužit k revizi současných architektonických schémat a norem zabývajících se vztahy na ose člověk – interiér – nábytek. Popisuje vztahy jednotlivých parametrů, výšky a hmotnosti člověka, jejich vývoj v závislosti na věku a pohlaví, dále srovnává růst výškové křivky populace v ČR a v Evropě. Výsledky práce by měly sloužit jako podklad k revizi stávajících typologických zásad a norem s přihlédnutím na nové výsledky, v závěru autor navrhuje koncepční změny zavedených schémat ve vztahu člověk a interiér.
|
|
|
Hodnocení počtu a kvality potomstva hřebců slezského norika
BARTOKOVÁ, Markéta
Slezský norik je původní české plemeno chladnokrevného koně, jehož plemenná kniha byla roku 1995 schválena Ministerstvem zemědělství České republiky. Slezský norik je mohutný chladnokrevník s méně harmonickou stavbou těla, který se v současnosti využívá nejen v zemědělství, lesnictví, ale i k rehabilitačním a rekreačním účelům. Cílem diplomové práce bylo vypracování přehledu informací o plemenných hřebcích zapsaných v plemenné knize slezského norika, kteří působí v chovu. Dokázat zda existuje rozdíl mezi výsledkem hodnocení exteriéru, zkoušek výkonnosti a vlastnostmi, které předávají hřebci na své potomstvo. Diplomová práce vyhodnocovala kvalitu potomstva hřebců slezského norika, jejímž hlavním cílem bylo, zjistit zda se mezi plemeníky vyskytují jedinci, kteří mají dostatek potomků pro objektivní hodnocení kontroly dědičnosti. Plemenná kniha slezského norika evidovala 44 plemeníků, z nichž pouze 23 jedinců mělo potomky v chovu, jejichž počet byl 266 jedinců působících v plemenitbě. Pro analýzu byla vybrána data, která byla poskytnuta z údajů plemenných knih asociace svazů chovatelů koní - tělesné rozměry, hodnocení exteriéru a výsledky výkonnostních zkoušek. Pomocí statisticko-matematických metod, byla všechna získaná data vyhodnocena v tabulkách i graficky. Na závěr byli hřebci, kteří měli 10 a více potomků, detailně zhodnoceni, výsledky jejich potomstva byly porovnány s průměrnými výsledky potomků (pouze SN) všech hřebců, působících v chovu slezského norika. Analýzou bylo prokázáno, že 68 % z celkového počtu potomstva, tvoří potomci zapsaní v plemenné knize slezského norika. Průměrné tělesné rozměry byly: KVH 159,07 cm, KVP 170,88 cm, OH 204,85 cm a Ohol 23,20 cm. Hodnocení exteriéru prokázalo průměrný celkový výsledek 7,47 bodů. Celkový výsledek analýzy prokázal průměrný výsledek výkonnostních zkoušek 7,83 bodů. Nejvíce potomků působících v chovu měl hřebec Steimur 2691, který měl 75 potomků, z nichž 44 % tvořilo potomstvo SN. Nejlépe hodnocené potomstvo (exteriér 7,76 a výkonnostní zkoušky 8,03) měl hřebec Steiman 2885.
|
|
|
Zhodnocení exteriéru plemene moravský teplokrevník
Brabcová, Jana
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením exteriéru koní plemene moravský teplokrevník. Cílem práce bylo statistické zhodnocení vlivu pěti vybraných efektů (rok narození, pohlaví, plemeno, okres sídla chovatele, okres sídla majitele) na pět daných proměnných, jimiž byly body z hodnocení ZZUV a základní tělesné rozměry zjišťované u plemene MT (KVP, KVH, OH Ohol). Výzkum započal vymezením srovnávací základny v šíři všech plemenných jedinců narozených mezi lety 1980 -- 2009 a zapsaných k 1. 1. 2014 do PK MT. Jednalo se o 200 chovných klisen a 24 plemenných hřebců. Následovalo shromažďování potřebných dat pomocí programu Microsoft Excel 2010. Jednalo se konkrétně o pohlaví, rok rození, příslušnost k plemeni, počet bodů získaných v ZZUV, hodnoty tělesných rozměrů KVP, KVH, OH a Ohol, % PG, nejvyšší dosaženou výkonnost potomstva sledovaných koní a jejich zbarvení. Tato data byla nadále zpracována statistickým programem Unistat 5.1 for Excel pomocí obecného lineárního modelu s pevnými proměnnými (GLM) a statisticky průkazně ovlivněné proměnné byly postoupeny mnohonásobnému porovnání efektů metodou podle Scheffeho. Všechna data pak byla rozdělena do skupin a zpracována do tabulek a grafů. Ty vyjadřují reálně a procentuálně hodnoty dosahované jednak celou populací, ale také v porovnání pohlaví hřebců a klisen.
|
|
|
Analýza stavby končetin a kopyt koní využívaných v agroturistice v České republice
Bojková, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat stav končetin a kopyt koní v agroturistických provozech na území ČR. V první části analýzy byly hodnoceny podmínky chovu (typ ustájení, intenzita práce, terén a povrch jízdáren, péče o kopyta) a rozbor koní (počty koní, plemenná příslušnost, věk, početní stavy valachů a klisen). Tyto hodnoty byly zaznamenávány do připraveného formuláře. V druhé části analýzy následovalo vlastní terénní měření, kde byly měřeny a hodnoceny čtyři základní parametry (postoj předních končetin a jeho odchylky, postoj zadních končetin a jeho odchylky, úhel a vady předních kopyt, úhel a vady zadních kopyt). Z těchto 4 základních parametrů bylo odvozeno a posuzováno 32 různých diferenciací, z nichž ne všechny se u měřené populace koní vyskytovaly. Tyto hodnoty byly statisticky zpracovány a porovnány v programu Unistat 5.1. Při vyhodnocování jednotlivých tělesných rozměrů byl posuzován vliv 6 faktorů. Vliv plemene, pohlaví, věku, způsobu úpravy kopyt, interval úpravy kopyt a vliv typu ustájení. Největší množství statisticky průkazných vlivů bylo zjištěno u efektu věku. Ten měl statisticky průkazný vliv na 6 různých diferenciací a vysoce statistický vliv na 1 diferenciaci. Efekt plemene měl taktéž vysoký vliv na měřené parametry. Statisticky průkazný vliv byl prokázán u 2 měřených diferenciací. Vysoce statisticky průkazný vliv byl zjištěn u 4 dalších diferenciací. Vliv pohlaví, způsobu úpravy kopyt, intervalu úpravy kopyt a typu ustájení už nebyl tak značný avšak i zde se vyskytovaly prokazatelné hodnoty.
|
|
|
Rozmístění a využití fríských koní na území České republiky
BARTOKOVÁ, Markéta
Fríský kůň pochází ze severu Nizozemí, odkud se k nám po roce 1990 začal dovážet. Největší zásluhu na rozvoji chovu fríských koní v ČR měl v roce 1996 hřebčín v Pecínově u Benešova. Fríský kůň se dodnes chová ve třech typech, z nichž nejpočetnějším typem je střední (univerzální). Fríský kůň musí ve třech letech splňovat několik předpokladů pro zařazení do chovu. Nejvíce se při výběru hodnotí exteriér, chody a doklady o jeho původu. Hlavní plemenná kniha je vedena v Nizozemsku, u nás je pouze asociace, která registruje fríské koně na území ČR. Fríský kůň se využívá v drezúře, do zápřehu, k rekreaci a show. Bakalářská práce se zabývala rozmístěním a využitím fríských koní na území České republiky. Pomocí biometrických metod byli změřeni jedinci tohoto plemene za účelem zjištění jejich tělesných rozměrů a využití. V České republice se v roce 2012 chovalo 601 fríských koní, nejvíce byly zastoupeny klisny (406 kusů). V této práci byly u 53 koní změřeny čtyři základní tělesné rozměry. Průměrná kohoutková výška hůlková těchto koní byla 164,1 cm u hřebců, 160,9 cm u klisen a 163,7 u valachů. Tento rozměr je jediný, který je stěžejní pro zápis fríských koní do plemenné knihy. Bylo zjištěno, že nejvíce koní se využívá k rekreačnímu ježdění.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.