|
|
Jan Dismas Zelenka a jeho šest triových sonát
Hucek, Jakub ; MIHULE, Jiří (vedoucí práce) ; MIHULE, Jiří (oponent)
Tato práce se zaměřuje na biografii a velkolepé dílo komorní tvorby českého mistra kompozice 1. poloviny 18. století. Ve stručnosti vystihuje jeho životní milníky, úspěchy, i zklamání. Opírá se o dosud málo zmiňovaná, či nejasná fakta v prostředí, ve kterém se pohyboval. Pojednává též o okolnostech vzniku některých dalších stěžejních skladeb.
|
|
|
Hudební a pianistický přínos sonát Domen ica Scarlattiho.
Vrtiška, Karel ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Daná práce má záměr zveličit počet seriózních vědeckých prací věnovaných dílu a životu Domenica Scarlattiho, kterých i v dnešní době v českém jazyce není mnoho. Stejně tak bylo snahou autora pomoci dalším interpretům Scarlattiho sonát, kteří by v budoucnu daný spis mohli eventuelně číst, aby při seznámení se s poznatky ohledně těchto kompozic, které jim dosud nebyly známy, obdrželi hodnotné a inspirativní impulsy, jež by jim byli pomohli při nácviku.
Těžištěm dané práce je pojednání o formě sonát i v jejich rámci řešených technických problémech, které jsou na dobu, kdy tato díla vznikala, vcelku nevídané. Právě takové analýzy připravily půdu pro osvětlení tématického pole, jehož název byl umístěn i do názvu mé práce - hudební a pianistický přínos sonát Domenica Scarlattiho.
|
|
|
F. Chopin: Sonáta No. 3 op. 58 h-moll
Goto, Eri ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je klavírní Sonáta č. 3 h-moll op. 58 skladatele Fryderyka kChopina. Práci jsem rozdělila do tří kapitol, ve kterých zkoumám, co je pro interpretaci Sonáty důležité. Zabývám se otázkou, co chtěl skladatel Chopin vyjádřit, jaký byl jeho záměr, a na základě jeho výroků také představou tónu, který Chopin požadoval. První kapitola se věnuje životopisu a Chopinovi jako skladateli, klavíristovi a pedagogovi. Druhá kapitola se zabývá metodikou, kterou Chopin sám vytvořil, a která je patrně při skutečné interpretaci Sonáty nezbytná. Ve třetí kapitole porovnávám tři různé edice této skladby a na základě poznatků z předchozích dvou apitol se zamýšlím nad tím, jak by bylo vhodné Sonátu interpretovat.
|
|
|
Sonáta pro klarinet a klavír Viktora Kalabise
Černohouzová, Jana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Práce "Sonáta pro klarinet a klavír Viktora Kalabise" se zaměřuje na jedno z koncertantních děl pro klarinet a klavír Viktora Kalabise. V první části práce se věnuji životním zkušenostem skladatele. Ve druhé části se snažím zachytit skladbu z pohledu interpreta a přiblížit problematiku interpretace. Popisuji mé zkušenosti z provedení skladby na koncertě. Upozorňuji na nejkomplikovanější úseky skladby a snažím se nabídnout možnosti jejich interpretace a nácviku. Srovnávám mou nahrávku (2014 - J. Černohouzová, D.Wiesner) se dvěma dalšími záznamy (1970 - J. Štengl, Z. Zichová, 2013 - J. Hlaváč, I. Kahánek). Přibližuji pojetí interpretů a také jejich hráčský styl. Zmiňuji se také o vztahu skladatele a interpreta.
|
|
|
Houslové sonáty Sergeje Prokofjeva
Michalová, Pavla ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; ČEPICKÝ, Leoš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá houslovými sonátami Sergeje Prokofjeva. Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první kapitole uvádím stručný životopis Sergeje Prokofjeva. Následující čtyři kapitoly se věnují Sonátě č .1 a č. 2 pro housle a klavír, Sonátě pro sólové housle a Sonátě pro dvoje housle. V úvodu kapitoly uvádím vždy okolnosti vzniku sonáty. Kapitoly jsou rozděleny do podkapitol. Každá podkapitola se věnuje rozboru jedné věty sonáty.
|
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
|
|
Paul Hindemith - Sonáta pro trubku a klavír
Kovařík, Lubomír ; REJLEK, Vladimír (vedoucí práce) ; ROUČEK, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá Sonátou pro trubku in B a klavír od německého skladatele 20. století Paula Hindemitha. V první části se snaží stručně představit životní osudy skladatele a jeho umělecký vývoj. V druhé části je rozebrána vlastní skladba. Jsou stručně představeny stylové aspekty sonáty se zařazením do kontextu autorovy tvorby a dále je sonáta rozebrána po stránce formální, výrazové i obsahové.
|
|
|
Leoš Janáček Sonáta pro housle a klavír
Takahashi, Hiroko ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; PAZDERA, Jindřich (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je Sonáta pro housle a klavír skladatele Leoše Janáčka.Tato práce se stručně zabývá autorovým životopisem a jeho způsobem tvorby ( viz 1. kapitola), postavením Sonáta v rámci Janáčkových děl, pozadím jejího vzniku a vnímáním Sonáty a Janáčka coby hudebního skladatele v Japonsku ( viz 2. kapitola) a Janáčkovými ostatními skladbami pro housle ( viz 4. kapitola). Dále jsem si na základě rozboru Sonáta a poslechu nahrávek pěti různých provedení připravila vlastní interpretaci ( viz 3. kapitola), kterou jsem dne 10.března 2012 hrála na bakalářském koncertě. Domnívám se, že tato práce a interpretace Sonáta na koncertě se mohou stát zdrojem inspirace pro její případné další provedení.
|
|
|
Bohuslav Martinů - 1. violoncellová soná ta
Vokáč, Ivan ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; KAŇKA, Michal (oponent)
Violoncellová sonáta č. 1 Bohuslava Martinů se v poslední době stává součástí tradičního repertoáru violoncellisty, a protože autora této bakalářské práce hluboce oslovila, rozhodl se prostudovat skladbu nejen po praktické stránce, ale i teoretické (harmonické, formální, historicko-analytické), Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První je věnovaná životopisu skladatele, druhá shrnuje a dává do kontextu všechny Martinů sonáty pro tento nástroj. Další kapitolou je podrobná formální analýza tohoto díla a poslední se věnuje interpretačnímu rozboru nahrávek tří renomovaných umělců.
|
|
| |
host ::
RSS.