|
|
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
|
|
|
Realistický model oblohy
Kussior, Zdeněk ; Bílek, Václav (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Dokument popisuje teoretickou přípravou a řešení realistické vizualizace volumetrických oblaků pro prostředí simulátoru, běžícího v reálném čase. V první části se zabývám meteorologickým základem celého problému a uvádím mezinárodní klasifikaci oblaků do deseti základních kategorií včetně popisu jejich vzhledu, výskytu a okolností vzniku. Druhá část se zabývám zpětnou interakci oblaků se simulátorem. Ta dává oblačnosti charakter mechanické a elektromagnetické překážky, se kterou je v realistické simulátoru techniky vhodné počítat. Dále popisuji některé technologie i konkrétní implementace vizualizace a hodnotím jejich vlastnosti. V poslední části dokumentu popisuji samotnou implementaci systému zobrazování volumetrických oblaků a pokouším se popsat směr, kterým bude možné projekt v budoucnu dále rozvíjet.
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Atmosferické efekty ve WebGL
Brydl, Jaroslav ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Starka, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací a vykreslováním atmosferických efektů v prostředí WebGL s využitím aplikačního rozhraní Three.js. Jsou popsány principy fungování a implementace efektů střídání dne a noci, mraků, sněhu, deště a stínů. Efekty jsou převážně implementovány pomocí GLSL shaderů, které umožňují snadné použití napříč různými platformami.
|
|
|
Změny velikosti dešťových kapiček během deště
Kim, Yong Min ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Práce se věnuje měření velikosti dešťových kapiček za každou minutu během několika srážkových epizod. Ze získaných datových matic lze vytvořit za jednoduchý graf - konturové barevné mapy. Dynamiku velikostních distribucí dešťových kapiček během srážky budeme dávat do souvislosti s typem srážky a globálním pohybem vzdušných mas před srážkovou epizodou.
|
|
|
Měření okamžité hodnoty intenzity deště akustickou metodou
Kresta, Daniel ; Poliak, Juraj (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací měření intenzit srážek pomocí akustické metody. Je rozdělena na čtyři části. V první části práce jsou rozebrány teoretické poznatky aplikované v praktické části. Druhá část obsahuje návrh pracoviště pro dané měření. V třetí části jsou uvedené experimentální nahrávky a jejich analýza. Dále jsou zde zpracovány naměřené hodnoty a jejich využití v měřicím programu. Ve čtvrté závěrečné části jsou shrnuty výsledky práce, výhody a nevýhody použití akustického měřiče srážek.
|
|
|
Predikce deště pomocí meteorologického radaru
Gerych, Petr ; Hradiš, Michal (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Práce se zabývá krátkodobou predikcí deště. Jako vstupní data jsou využívány statické snímky z meteorologických radarů. Je zde popsán princip práce těchto radarů. Možné metody pro detekci objektu, registraci objektu, interpolace a extrapolace pohybu. Pro predikci deště se využívá algoritmus pro semínkové vyplňování a extrapolace pomocí Lagrangeova interpolačního polynomu. Aplikace je napsána v jazyce C++ pod OS Linux. Jsou zde také uvedeny příklady výsledků aplikace.
|
|
|
Real-time vizualizace povětrnostních vlivů v terénu
Vlček, Adam ; Jošth, Radovan (oponent) ; Seeman, Michal (vedoucí práce)
Díky obrovskému výpočetnímu výkonu se virtuální realita stává stále pestřejší a dynamičtější. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vybrané povětrnostní vlivy v terénu, možnosti jejich simulace a dynamického zobrazení v reálném čase na současných osobních počítačích. Cílem je spíš nalezení dobře vypadajících rychlých aproximací než dokonalý fyzikální model. Je zde rozebráno použití moderních programovatelných GPU nejen pro účely zobrazování, ale také jako velmi silný výpočetní prostředek pro simulaci přírodních dějů. Práce je zaměřena zejména na pohyb vody terénem a její vliv na něj. Jedná se například o tání sněhu, erozi nebo výskyt různých druhů rostlin podle preferované vlhkosti. Pro tyto účely je využito dynamické texturování terénu a algoritmy umožňující rychlou úpravou zobrazované geometrie včetně počítání normál.
|
host ::
RSS.