|
|
Etické aspekty rozhodování o resuscitaci pacientů v terminální fázi onemocnění v přednemocniční péči
UHER, Lukáš
Jednou ze tří kontraindikací k zahájení kardiopulmonální resuscitace je stav, kdy se pacient nachází v terminálním stádiu základního onemocnění. (Bydžovský, 2008) Terminální stav pacientova nevyléčitelného onemocnění stanovuje lékař, nikoliv zdravotnický záchranář nebo jiný zdravotnický pracovník. (Sláma, 2009) Zdravotnický záchranář (...) může (...) zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci. (Vyhláška 55/2011 Sb., §17, písm. b) Díky optimisticky přehnané prezentaci neodkladné resuscitace roste i mezi lidmi přesvědčení, že je to jediný správný postup při oběhové zástavě v jakémkoliv stavu. Tím roste i tlak na záchranáře a lékaře v přednemocniční neodkladné péči, který je kladen blízkými a rodinnými příslušníky obětí náhlé oběhové zástavy. Záchranář i lékař reagují tak, že ze strachu před právním napadením rodinou za neposkytnutí adekvátní péče resuscitaci skutečně zahájí i u pacientů v terminálním stadiu onemocnění, ovšem s menším důrazem na frekvenci i hloubku stlačení hrudní kosti, navzdory svým znalostem a svému přesvědčení. Tomuto jevu říkáme ?hollywood resuscitation?. (Sláma, 2009) Cílem této práce je nastínit etickou problematiku resuscitace pacientů v terminální fázi onemocnění vnímanou pracovníky zdravotnické záchranné služby. Výzkumná otázka, kterou se zabývám, zní: ?Jakým způsobem přistupují pracovníci posádek rychlé lékařské a rychlé zdravotnické pomoci k resuscitaci terminálně nemocných pacientů s ohledem na očekávání rodinných příslušníků?? V úvodu práce seznamuji čtenáře s charakteristikou povolání zdravotnického záchranáře, důležitostí neodkladné resuscitace a svým vztahem k tématu. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako zdravotnická záchranná služba, neodkladná resuscitace a její indikace a kontraindikace, zdravotnické právo a terminální stav. K získání výsledků jsem použil metodu kvalitativního výzkumného šetření, které jsem prováděl na Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje. Ptal jsem se na deset základních otázek. Výzkumný soubor tvoří dva lékaři, čtyři lékařky a sedm záchranářů. Z rozhovorů vyplývá, že pojem hollywood resuscitation není známý, ale resuscitaci na rozhraní etiky a práva zažili všichni. Čtyři záchranáři hodnotí toto jednání jako neetické, není jim to příjemné. Cítí se do toho být nuceni legislativou. Zbylí tři záchranáři etiku na místě události buď neřeší, nebo převádějí odpovědnost na lékaře jeho přivoláním. Všichni lékaři si pod tímto pojmem představují přesně to, co ve skutečnosti znamená. Většině z nich se zpravidla nestává, že by zahajovali KPR proti svému etickému přesvědčení. Někteří proto, že si s rodinou citlivě promluví, jiní proto, že nejprve řeší pacientovy aktuální obtíže a až posléze pátrají po obecných informacích o něm. Ke zlepšení této situace by přispělo kvalitní poučení rodiny v rámci zařízení, kde je pacient sledován pro svoji základní diagnózu. Dalším řešením by mohly být specifické dokumenty nebo kartičky, na kterých by bylo jasně dáno, že konkrétní člověk již nebude resuscitován. Podle takových specifických dokumentů by pak měly být dány standardy pro postup zdravotnické záchranné služby, aby záchranáři cítili větší právní jistotu. Posledním návrhem řešení je navýšení kompetencí zdravotnickým záchranářům.
|
|
|
Současná situace transportu novorozenců v jihočeském regionu z pohledu zdravotnického záchranáře
KOSTOHRYZ, Zdeněk
Transport novorozence patří k výkonům, které nesou vysoká rizika. Prvotní je snaha transportovat rizikového novorozence do centra ,,in utero? (v děloze). Zdravotničtí záchranáři se mohou setkat s porodem mimo nemocniční zařízení, kde musí vyslaná posádka vyřešit samotný porod i transport novorozence s rodičkou do nemocničního zařízení. V bakalářské práci ,,Současná situace transportu novorozenců v jihočeském regionu z pohledu zdravotnického záchranáře? se zabývám organizací a realizací záchranné služby, realizací transportní služby pro novorozence. Dále popisuji klasifikaci novorozence a transportní službu pro novorozence. Důležitým bodem je i resuscitace, a proto je v mé práci popsána. Na výjezdech se s novorozenci nejčastěji setkávají zdravotničtí záchranáři, a proto jejich úlohy, vzdělání a psychosociální zátěž také zpracovávám.
|
|
|
Profesní zátěž členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby
VELDA, Jakub
Tématem této bakalářské práce je problematika, týkající se profesní zátěže, se kterou se pracovníci zdravotnické záchranné služby na výjezdech setkávají. Záměrem této práce bylo zjistit, jaké faktory vnímají jako nejvíce zátěžové, jejich zkušenosti s kritickými situacemi a jakou formou se snaží se situacemi vyrovnat. Taktéž bylo cílem zjistit názor a popsat zkušenosti záchranářů s psychologickou pomocí a jejími modifikacemi. Realizace výzkumu proběhla kvalitativní formou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy výjezdových skupiny zdravotnických záchranných služeb Středočeského a Jihočeského kraje, pracujícími na pozici zdravotnický záchranář. Výzkumem bylo zjištěno, že se respondenti rozhovorů v souvislosti se svou profesí opravdu setkali s kritickými událostmi, kterými se cítili psychicky po určitou dobu výrazně ovlivněni. Respondenti také vnímají, že základy položené psychologické intervenci pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb v určitých krajích jsou dobrým předpokladem, aby i tato základní složka integrovaného záchranného systému měla pro své pracovníky zajištěno zázemí po psychické stránce a dopomohla svým zaměstnancům jak prevencí, tak i intervencí k duševní rovnováze, kterou vnímají jako jeden ze základních předpokladů správného plnění úkolů a povinností, které jsou obecně na pracovníky Zdravotnické záchranné služby kladeny. Možnou alternativou ke zlepšení této problematiky by mohlo být zakomponování legislativní povinnosti zaměstnavatele pečovat o psychickou stránku zaměstnance plnícího rizikové povolání.
|
|
|
Invazivní meningokoková onemocnění v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
MASOPUSTOVÁ, Jana
Invazivní meningokokové onemocnění je jednou z nejobávanějších infekčních chorob v České Republice. Jedná se o stav, kdy je člověk napaden některým ze sérotypů bakterie Neisseria meningitidis, která způsobuje životu nebezpečnou meningokokovou sepsi. Infekce meningokokového typu řadíme i v dnešní vyspělé medicíně bohužel ke světovým zdravotnickým problémům. Život ohrožující forma invazivního meningokokového onemocnění vede bez léčby k úmrtí. Cílem práce bylo zmapovat znalosti postupů zdravotnických záchranářů v souvislosti s invazivním meningokokovým onemocněním v podmínkách přednemocniční neodkladné péče, kteří se s tímto onemocněním většinou potkávají v první linii. Práce se zaměřila v kvantitativním šetření na pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Byla použita technika dotazníku, která nám pomohla zmapovat znalosti postupů zdravotnických záchranářů v souvislosti s invazivním meningokokovým onemocněním. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři jsou skutečně znalí postupů v přednemocniční neodkladné péči. Většina otázek v dotazníkovém šetření byla zodpovězena nadprůměrně správně. Kontrolními otázkami se povedlo také odhalit drobné nedostatky jako nedostatečnost školení této problematiky ze strany zaměstnavatele a možnosti zpětné vazby dalšího osudu klienta převáženého s tímto onemocněním. Myslím si, že toto specifické onemocnění svou rychlou invazivitou v organismu vyžaduje důkladnou znalost z pohledu zdravotnického personálu, což se povedlo verifikovat. Tímto se potvrdilo, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje jsou připraveni poskytovat odbornou zdravotnickou péči našim pacientům s co největší odborností a profesionalitou.
|
|
|
Crush syndrom v přednemocniční neodkladné péči
JENDŘEJASOVÁ, Tereza
Problematika Crush syndromu v přednemocniční péči není téma, kde by příliš často byly přinášeny nové poznatky z výzkumů odborníků. To, co je o Crush syndromu v současné době známé a dostupné se nezměnilo již desítky let. Z části je to způsobeno tím, jak složité je určit v přednemocniční neodkladné péči, zda jde opravdu o Crush syndrom nebo ještě o hypovolemický šok s následkem poškození ledvin. V České republice nemáme velká zemětřesení, naštěstí ani velké sesuvy půdy a přesto se, čas od času, takový případ vyskytne. Právě proto je v současné době stále více žádoucí, aby zdravotničtí záchranáři byli na takové výjezdy dostatečně teoreticky připraveni. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje včetně schopnosti využití těchto znalostí v praxi. V práci bylo použito kvantitativně kvalitativního výzkumu. Kvantitativní část výzkumu zmapovala pomocí anonymních strukturovaných dotazníků teoretickou znalost v problematice Crush syndromu u zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Výsledky kvantitativní části výzkumu prokázaly znalosti v problematice Crush syndromu jako velmi dobrou v obou krajích a tím se také povedlo verifikovat hypotézu. Kvalitativní část výzkumu zmapovala pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi respondenty ze Středočeského a třemi respondenty z Jihočeského kraje praktické propojení teoretických znalostí přímo v terénu u klienta s rozvíjejícím se Crush syndromem, které byly vyhodnoceny také jako dostačující k poskytování kvalitní přednemocniční neodkladné péče. Z výsledků práce je tak patrné, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského i Středočeského kraje jsou dostatečně teoreticky znalí problematiky poskytování kvalitní přednemocniční péče u klientů s rozvíjejícím se Crush syndromem.
|
|
|
Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem
URBANOVÁ, Alena
V současné době se v České republice stále více rozvíjí trend zvyšování počtu posádek rychlé zdravotnické pomoci, a to především ve městech s krátkým dojezdovým časem do nemocnic, ale často i v periferních oblastech. Problém nastává tehdy, kdy je akutní stav nutno řešit na místě a posádka rychlé zdravotnické pomoci nemá stejné pravomoci jako posádka rychlé lékařské pomoci. Příkladem toho jsou posádky rychlé zdravotnické pomoci v rámci Jihočeského kraje. Zdravotnický záchranář nemusí zahájit kardiopulmonální resuscitaci, pokud jsou přítomny jisté známky smrti a poranění neslučitelná se životem. Lékař naopak může konstatovat smrt a nezahájit kardiopulmonální resuscitaci. Tato bakalářská práce nazvaná Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem si klade za cíl zmapovat postupy zdravotnických záchranářů v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu při podezření na smrt. Kvalitativní výzkum je zaměřen na zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se snažila přiblížit zdravotnickou záchrannou službu, zdravotnického záchranáře, kardiopulmonální resuscitaci, smrt a etickou problematiku smrti a umírání. Velký podíl teoretické práce jsem věnovala zdravotnickému právu. Z práce vyplývá, že někteří zdravotničtí záchranáři jednají naprosto opačným způsobem, než jim jejich kompetence dovolují. Projevila se zde i absolutní neznalost zdravotnického práva a legislativy vymezující kompetence zdravotnických záchranářů. Proto jsem byla nucena stanovit hypotézu, že zdravotničtí záchranáři se vždy neřídí podle svých kompetencí v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu. Z práce je patrné, že zdravotničtí záchranáři by měli být více vzděláváni v oblasti zdravotnického práva a kvalitně proškoleni ohledně problematiky zdravotnických zákonů z roku 2011. Zároveň se domnívám, že zdravotničtí záchranáři by v kritických situacích, kdy není přítomný lékař, neměli jednat pouze podle své intuice.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice
ČERNÝ, Jaroslav
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Takto zní téma této bakalářské práce. Cílem práce bylo zmapovat znalost kompetencí a zjistit spokojenost s rozsahem kompetenční činnosti u zdravotnických záchranářů. Teoretická část systematicky objasňuje problematiku. Popisuji integrovaný záchranný systém a jeho členění z důvodu primárního zastoupení z kterého vychází samotná zdravotnická záchranná služba. U té se zaměřuji na legislativní vývoj, vymezení a financování. Dále rozvádím typy výjezdových skupin. Samotný zdravotnický záchranář je v této práci popisován s důrazem na právní normy. Získávání odborné způsobilosti, uplatnění či specializační vzdělávání je v bakalářské práci také zahrnuto. Samotné kompetence zdravotnického záchranáře jsou rozděleny do několika skupin v rozsáhlém popisu. V praktické části jsem použil kvantitativní metodu výzkumu. Metodou sběru dat je anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Dotazníky byly rozdány do 7 různých výjezdových středisek. Po zodpovězení otázek se obě hypotézy potvrdily. Výsledky ukazují, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí svých profesních kompetencí a že jsou spokojeni s rozsahem kompetenční činnosti pro výkon svého povolání. Z práce vyplívá, že kompetence zdravotnického záchranáře nejsou dostatečně dobře popisovány v právních normách. Tato nedostatečnost staví zdravotnické záchranáře do zbytečně složité situace. V práci řeším problematiku negativního reversu a navrhuji dokument pro zdravotnického záchranáře z důvodu lepšího právního postavení.
|
|
|
Vliv akutního stresu na zdravotnického záchranáře a následná krizová intervence
JIŘIŠTA, Vladimír
Diplomová práce pojednává o problematice psychického zatížení zdravotnických záchranářů na zdravotnické záchranné službě, dále mapuje možnosti využití krizové intervence v případě nadlimitních stresových událostí v praxi těchto pracovníků. Práce je rozdělena do dvou částí a to teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou vymezeny základní termíny týkající se zdravotnické záchranné služby a zdravotnických záchranářů, stresu, stresové zátěže a následné psychosociální péče, krizové intervence a její historie. Praktická část je zaměřena na výši psychické zátěže v praxi u zdravotnických záchranářů, která byla zkoumána pomocí Meisterova dotazníku. Dále byli respondenti dotazováni na možné příznaky přítomnosti akutního stresu. Další část dotazníku zjišťovala povědomí a možnou zkušenost s psychosociální pomocí a krizovou intervencí mezi zdravotnickými záchranáři na zdravotnických záchranných službách. Šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou v rámci dvou krajů ČR a to kraji Královéhradecké a kraji Moravskoslezském.
|
|
|
Úrazy cyklistů z pohledu přednemocniční neodkladné péče
KRBOVÁ, Petra
Popularita všední, rekreační i závodní cyklistiky se zvyšuje. S přibývajícími možnostmi výběru kola pro různé druhy cyklistiky se rozšiřuje i spektrum poranění a úrazů s tím spojené. Zdravotničtí záchranáři poskytují cyklistům opakovaně, především v letních měsících přednemocniční neodkladnou péči. Široká škála poranění vyžaduje různou intenzitu ošetření a péče. Teoretická část práce je zaměřena na stručnou charakteristiku a popis vybraných poranění, která jsou součástí výzkumu. Výzkum byl prováděn kvantitativní formou prostřednictvím dotazníku. Ten byl rozdán zdravotnickým záchranářům v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Cílem bylo zhodnotit a zmapovat přístup zdravotnických záchranářů k poraněnému cyklistovi. Správnost zajištění vybraných poranění z pohledu přednemocniční neodkladné péče, které se objevují v teoretické části. Zhodnocení, zda je nutné více se věnovat této problematice, nebo ponechat stávající poskytovanou péči a pouze aktualizovat nové poznatky. Výsledkem výzkumu je potvrzení všech hypotéz. Otázky ověřující znalosti definic polytraumatu a úrazu, byly ve většině zodpovězeny správně. Výzkumné otázky zaměřené na ošetření a následný transport byly také ve většině zodpovězeny správně. Přestože výsledky výzkumu dopadly dobře a hypotézy byly potvrzeny, je nutné mít na zřeteli, že úrazy cyklistů jsou součástí přednemocniční neodkladné péče. Zdravotničtí záchranáři by měli znát aktuální postupy a dále se sebevzdělávat.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
host ::
RSS.