|
|
Využití supervize v sociálních službách
BARNETOVÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na zmapování a analýzu současného stavu fungování supervize v oblasti sociálních služeb v Libereckém kraji. Výzkum hledá odpovědi na otázky, v jaké míře v současnosti existuje supervize v sociálních službách v daném regionu a jaká supervize v těchto zařízeních převažuje. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na shromáždění a utřídění běžně dostupných pramenů o supervizi v České republice. Zabývá se vymezením pojmu supervize a historickým kontextem jejího vzniku se zaměřením na oblast sociálních služeb. V této části práce jsou popsány druhy supervize, její základní funkce a struktura supervizního procesu. Teoretická část nastiňuje základní podmínky úspěšného zavádění supervize v organizacích a v této souvislosti se dotýká aktuálního tématu supervize jako součásti standardů kvality sociálních služeb. Cílem teoretické části je vytvořit teoretická východiska pro praktický výzkum a stanovení hypotéz. Praktická část se snaží o zmapování současné situace v supervizním dění v oblasti sociálních služeb. Výzkum proběhl v Libereckém kraji v zařízeních sociálních služeb. Součástí praktické části byl předvýzkum, který byl proveden formou řízeného rozhovoru s pěti supervizory. Vlastní výzkum měl podobu dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, zda supervize v zařízeních funguje, co je nejčastějším předmětem probíhající supervize, jak pracovníci supervizi pojímají a jaký druh supervize v organizacích převažuje. Sekundárně se výzkum zaměřuje na rozbor využívaných forem supervize, frekvenci supervizních sezení a hodnocení supervize pracovníky. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se vedoucí pracovníci vyrovnávají se zaváděním supervize na svých pracovištích a jak motivují zaměstnance k účasti na supervizi. Z výzkumu v Libereckém kraji jednoznačně vyplývá, že supervize se postupně dostává do povědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb. V dané oblasti převažují instituce se zavedenou supervizí na pracovišti, stále však existuje řada organizací, kde supervize z různých důvodů neprobíhá. Ukazuje se, že v zařízeních, kde supervize funguje, je zpravidla vnímána jako jeden z možných způsobů podpory pracovníků v oblasti pomáhajících profesí a její přítomnost v organizaci je hodnocena jako přínos. Výzkum dále mapuje postoje respondentů a jejich názory na osobnost {\clqq}dobrého`` supervizora a na etické zásady při supervizi, v této souvislosti obsahuje rovněž praktické návody a doporučení.
|
|
|
Azylová pomoc jako záchranná sociální síť.
KŘÍŽOVÁ, Monika
Cílem práce je podat co nejširší přehled o způsobech a metodách práce v azylovém domě (zaměřeno na azylový dům pro matku a dítě), seznámit s vnitřními pravidly, se službami, které jsou uživatelkám sociální služby k dispozici, popsat sociální vrstvy potencionálních klientek a jejich dětí, obeznámit s nejčastějšími důvody pobytu v azylovém zařízení.
|
|
|
Optimální síť drogových služeb a sonda do drogové scény regionu Jindřichohradecko
SCHWARC, Štefan
Práce se zaměřuje na základní popis drogové scény v regionu Jindřichohradecko. Charakterizuje současnou síť služeb, a průběh její optimalizace, předkládá základní modely optimalizace Harm Reduction služeb. Dále popisuje a analyzuje problémové užívání ve čtyřech městech regionu tj. Jindřichův Hradec, Třeboň, Dačice a menší město České Velenice. Práce se snaží po deskripci a analýze zároveň odhadnout možný vývoj drogové scény a služeb v budoucích letech.
|
|
|
Zákon o sociálních službách v praxi Azylového domu Filia
DUDOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá novým zákonem o sociálních službách a jeho implementací do praxe azylového domu Filia. Stručně seznamuje se zákonem o sociálních službách a se standardy kvality sociálních služeb. Srovnává situaci v azylovém domě před přijetím zákona o sociálních službách a po roce účinnosti nové legislativy. Zdůrazňuje přínos zákona pro praxi azylového domu, ale zabývá se i problémy, které tento zákon do praxe přinesl.
|
|
|
Jak přežít na ulici - životní strategie uživatelů Domu sv. Pavla
KAISERŠOT, František
Práce s názvem {\clqq}Jak přežít na ulici {--} životní strategie uživatelů Domu sv. Pavla`` je rozdělena na dvě části, a to na část praktickou a část teoretickou. V teoretické části se zabývám vymezení pojmu bezdomovec. Uživatelé Domu sv. Pavla jsou z větší části jedinci v tíživé sociální situaci, kteří přišli o domov či střechu nad hlavou. Následující kapitoly mapují důvody životních strategií jedinců bez domova, dotýkají se příčin vzniku náročných situaci a s nimi spojenými mechanismy, které jedinci na ulici používají pro překonání či zmírnění dopadů jejich aktuální situace. V praktické části se zabývám popisem jednotlivých služeb Domu sv. Pavla a charakteristikou jejich uživatelů. Dům sv. Pavla je nestátní nezisková organizace, jejíž cílem je poskytovat sociální služby jedincům v tíživé situaci, zejména pak jedincům bez domova čipřístřeší. Součástí praktické části je výzkum. Tento se zabývá problematikou zaměstnanosti uživatelů Domu sv. Pavla, zejména pak druhem zaměstnání, které si uživatelé volí. Problémy, s nimiž se uživatelé Domu sv. Pavla setkávají, jsou mnohokráte velmi obtížné, uživatel je podporován k samostatnému řešení a výsledek úzce závisí na krocích, které jedinec pro svojí záchranu vykoná.
|
|
|
Možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí bakalářské práce jsou možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb. V teoretické části jsem definovala jednotlivé pojmy, zaměřila jsem se na seniorskou populaci a její postavení ve společnosti, na vztah seniorů s jejich rodinami a snažila jsem se nastínit problematiku, která souvisí s nástupem seniora do rezidenčního zařízení. V praktické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu zaměřila na možnosti spolupráce pobytových zařízení a rodin seniorů. Pro výzkum byl zvolen Královehradecký kraj a výzkumný soubor tvořil zdravotně sociální personál ve vybraných rezidenčních zařízeních. Výsledky výzkumu potvrzují, že rezidenční zařízení si uvědomují, že jakkoli mohou být vztahy v rámci jejich zařízení blízké rodinným vazbám, je počet lidí s nimiž se senioři každodenně stýkají omezen. Proto se snaží vytvářet optimální podmínky k tomu, aby mohl klient dále kontakt se svojí rodinou udržovat, v ideálním případě rodinné příslušníky zapojovat do života zařízení. V rámci výzkumu byla stanovena hypotéza, která zní : Rezidenční zařízení považují zahrnutí rodiny seniora do života zařízení za více přínosné pro zajištění komplexní péče o seniora než individuální kontakt členů rodiny se seniorem. Tato hypotáza byla výzkumem vyvrácena, protože většina respondentů v dotazníku uvedla, že se domnívá, že pro zajištění komplexní péče je přínosnější individuální kontakt seniora s rodinou.
|
|
|
Sociální služby pro seniory - porovnání nabídky mezi Havířovem a Českými Budějovicemi
LUKESZOVÁ, Renáta
Název mé bakalářské práce je Sociální služby pro seniory {--} porovnání nabídky mezi Havířovem a Českými Budějovicemi. Uvedené téma jsem si vybrala proto, že naše populace stárne a přibývá osob nad 60 let. Senioři si často nejsou schopni, v důsledku věku či zhoršeného zdravotního stavu, sami zabezpečit péči o vlastní osobu. Vznik sociálních služeb je přínosem, můžou seniorům potřebnou péči zabezpečit. Cílem bakalářské práce bylo porovnat sociální služby pro seniory v Českých Budějovicích a Havířově. Hypotézou jsem předpokládala, že nabídka sociálních služeb pro seniory je v porovnávaných oblastech podobná. Pro výzkum jsem si zvolila dvě základní metody a techniky sběru dat {--} metodu dotazování (technika rozhovoru s poskytovateli služeb) a metodu analýzy dokumentů (obsahová analýza dokumentů informujících o dané službě {--} letáčky, internetové stránky). Jako hlavní techniku výzkumu jsem zvolila řízený rozhovor s poskytovateli služeb. Během rozhovoru jsem zadávala 10 ustálených otázek. Získané údaje jsem zapisovala do tabulek pro získání lepší přehledností o daných službách (viz přílohy). Techniku obsahové analýzy dokumentů informujících o dané službě (letáčky, internetové stránky) jsem zvolila jako doplňkovou, protože těchto dokumentů jsem nezískala mnoho (důsledku změn spojených se zavedením nového zákona č.108/2006Sb. o sociálních službách). Získané informace o službách jsem porovnávala podle formy služby (ambulantní, terénní, pobytové) a podle počtu poskytovatelů jednotlivých služeb (pobytové služby - domovy pro seniory, centra denních služeb, domovy s pečovatelskou službou, poradny, zařízení s činností pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelské a ošetřovatelské služby, volnočasové aktivity a organizace založené na dobrovolnické bázi) v uvedených městech pomocí tabulek a grafů. Z těchto tabulek a grafů vyplynulo, že nabídka sociálních služeb pro seniory je ve městech České Budějovice a Havířov velmi podobná. Liší se pouze v počtu poskytovatelů těchto služeb. V Havířově je méně poskytovatelů jednotlivých služeb než v Českých Budějovicích. Výzkum byl proveden k datu 13.4.2007.
|
|
|
Senioři na lince důvěry
VYMĚTAL, Aleš
Práce se zabývá problematikou linky důvěry jako sociální služby a krizové pomoci, jež je určena pro seniory. Hlavní část práce se týká seznámení se základní terminologií, jež se týká životního období sénia, dále se věnuje tématu krize, krizové intervence a konečně popisuje fenomén linek důvěry. Praktická část práce obsahuje statistické údaje a komentáře týkající se sociální nonstop linky Senior telefon ŽIVOTa 90, kazuistiku uživatelky zmíněné linky a popis 3 závažných témat, jež se vyskytují na uvedené lince důvěry.
|
|
|
Financování rozvoje nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v roce 2009
Kirchnerová, Eliška ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Diplomová práce se na základě východisek a poznatků z odborné literatury a dalších pramenů, které jsou popsány v teoretické části diplomové práce, zaměřuje na financování rozvoje nestátní neziskové organizace Jahoda. Praktická část diplomové práce se zabývá ve své první části rozborem rozvoje a financování organizace v minulosti, a to ve dvou etapách od roku 1999 do roku 2003 a od roku 2004 do roku 2008. V následujících kapitolách je analyzován rozvoj a financování Jahody v roce 2009. Analýzy financování se zaměřují zejména na jednotlivé zdroje financování Jahody, na změny těchto zdrojů během existence Jahody a upozorňují na možná očekávání v budoucnosti. Podstatnou část diplomové práce tvoří popsání současných (říjen - listopad 2009)fundraisingových aktivit Jahody, přičemž příklady projektových žádostí jsou uvedeny v přílohách předkládané diplomové práce.
|
|
|
Sociální služby ve vybraném městě
Šabatková, Martina Bc. ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nový, Jan (oponent)
Práce hodnotí na vybrané skupině ohrožené sociálním vyloučením (senioři, zdravotně postižení, etnikum, mládež s rizikovým chováním,..) nabídku sociálních služeb pro tuto skupinu v konkrétním městě, uvádí SWOT analýzu vybraných institucí sociálních služeb a doporučuje změny v kvalitě a financování vybraných institucí sociálních služeb.
|
host ::
RSS.