|
| |
|
| |
|
|
Využití etologie při dojení pomocí robotů
SCHESTAUBEROVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit základní životní projevy dojnic během celého dne chovaných v systémech s robotickým způsobem získávání mléka. Ve dvou vybraných zemědělských podnicích s chovem dvou plemen skotu (holštýnského a českého strakatého) a s rozdílnými automatickými systémy dojení (Lely, DeLaval) vytvořit datový soubor plemenic. Výsledky byly zpracovány příslušnými statistickými metodami a byly porovnány rozdíly mezi plemeny a typy robotů. Etologická sledování proběhla celkem tři v období roku 2010 a 2011 v ZOD Kluky nedaleko Písku, kde se zabývají chovem holštýnského skotu a používají dojicí robot Lely Astronaut a tři v období v roce 2009 na rodinné farmě Chlumeček nedaleko Křemže, kde chovají český strakatý skot pro produkci mléka a k dojení používají dojicí robot DeLaval. Dojnice holštýnského skotu přijímaly krmivo během všech sledování 3,4 až 3,9 hodin za den a dojnice plemene český strakatý skot 5,6 až 6,3 hodiny za den. Kategorie stání zahrnovalo jak samotné stání, tak i kumulaci stání s jinou činností (stání - pití, stání - močení, stání - kálení, stání - komfortní chování) a dojení v dojicím robotu. Dojnice holštýnského i českého strakatého skotu stály 5,1 hodiny až 5,6 hodin za den. Dojnice holštýnského skotu ležely 14,1 hodiny až 15 hodin za den a dojnice českého strakatého skotu 11,6 hodiny až 12 hodin za den. Pohybu se dojnice holštýnského skotu věnovaly 0,4 hodiny za den a dojnice českého strakatého skotu 0,9 hodiny až 1,1 hodiny za den. Průměrné množství mléka za laktaci bylo u holštýnských dojnic 6701 kg mléka, s množstvím bílkovin 229,694 kg při obsahu 3,375 %. U dojnic českého strakatého skotu bylo 4690 kg mléka, s množstvím bílkovin 159,33 kg. Dojnice plemene holštýnský skot měly průměrnou délku inseminačního intervalu 71,35 dní a průměrnou délku servis periody 120,13 dní. Dojnice plemene ČESTR měly průměrnou délku inseminačního intervalu 130,49 dní a průměrnou délku servis periody 159,97 dní. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a Statistica 10.
|
|
|
Etologické projevy u stáda klisen v podmínkách ekologického zemědělství na Šumavě
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnotit základní životní projevy u klisen chovaných na farmě s ekologickým způsobem hospodaření, s ohledem na změny v průběhu pastevního ob-dobí. Sledování bylo prováděno u jednoho stáda v průběhu celé pastevní sezony. Sledování bylo uskutečněno celkem čtyřikrát, metodou snímkování, v desetiminutových interva-lech během 24 hodin. Stádo bylo tvořeno 13 koňmi, z toho 12 bylo klisen a jeden ple-menný hřebec. Bylo zjištěno, že stádo se nejvíce věnovalo příjmu potravy. Pasení bylo dominantním projevem, i když čas jím strávený tvořil vždy jiný časový úsek. Při prvním sledování koně využili na pastvu celkem 58,13% času, při druhém 58,94%, při třetím 53,73% a konečně při čtvrtém sledování se koně pásli 61,01% času. Druhým nejdominantnějším projevem koní bylo stání, kdy koně stáli v klidovém nebo normálním bdělém postoji. Při prvním pozorování stáda tvořilo samotné stání 34,45% dne. Při druhém 34,29% dne, při třetím sledování stáli koně 39,2% a při čtvrtém 29,24% dne. Odpočinku formou ležení se koně věnovali při prvním sledování 2,91% času, při druhém 2,03% času, při třetím 1,23 % a konečně při posledním sledování 4,62% času. Pohybová aktivita byla většinou motivována snahou o změnu stanoviště, kde se koně pásli. S ohledem na změny v průběhu pastevního období lze konstatovat, že vliv na jednotlivé kategorie chování koní mají klimatické podmínky, výška porostu i věková skladba sledovaného stáda.
|
|
|
Pohybová aktivita masného skotu během celoročního pobytu na pastvě.
ZACH, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na pohybovou aktivitu masného skotu s celoročním pastevním odchovem. Cílem práce bylo sledování a vyhodnocení pohybové aktivity ve vztahu k denní době a zdravotnímu stavu skotu. Byla provedena etologická pozorování, při kterých byly sledovány základní životní projevy a jejichž cílem bylo analyzování denního režimu v rozličných podmínkách chovu a zjištění vlivů narušujících jejich pohodu. Sledování pohybové aktivity bylo provedeno Vitalimetry umístěnými na krku zvířete. Měřením nebyl prokázán rozdíl v pohybové aktivitě mezi plemenem Charolais a plemenem Aberdeen Angus.
|
|
|
Technologie dojení dojicím automatem ve vztahu k welfare dojnic
KOUTEK, Martin
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení vlivu technologie dojení dojícím automatem na welfare dojnic. Byly sledovány etologické projevy dojnic po dojení a zjišťovány různé parametry související s dojením. Hlavními zjišťovanými parametry byl počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu dojnice do robota po úspěšné nasazení všech čtyř strukových násadců, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále při etologickém pozorování byla hlavně sledována potřeba pití, příjmu potravy a ulehnutí do 30 minut po dojení. Nakonec v průběhu sledování byl posouzen zdravotní stav dojnic se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Etologická pozorování proběhla dvě, trvala vždy 24 hodin a výsledky z nich získané byly porovnány jak dle pořadí laktace dojnic, tak mezi jednotlivými pozorováními. Část údajů byla získána při samotném pozorování, zbylá část byla získána z databáze dojícího automatu. Během obou pozorování byl zaznamenán průměrný počet pokusů o nasazení strukových násadců okolo 1,6 na jedno dojení. Doba od nástupu v boxu do nasazení násadců činila v průměru 2:18 minut. Celková doba dojení za 24 hodin činila 12:37 hodin při prvním a 11:48 hodin při druhém pozorování. Doba mezi dojeními činila u dojení 2x denně v průměru 11,5 hodiny a při dojení 3x denně okolo 8 hodin. Co se týče aktivity do 30 minut po dojení, měly dojnice podobné návyky, větší rozdíl byl zaznamenán pouze u potřeby pití jak z hlediska jednotlivých pozorování, tak z hlediska pořadí laktace dojnic. Potřeba příjmu krmiva byla zaznamenána průměrně u 84 %, potřeba pití u 37 % a ulehnutí u 7 % dojnic vůči počtu dojení. Počet onemocnění mléčné žlázy se pohyboval na velmi nízké úrovni, takže nebyl vyhodnocován. Při pozorování bylo zjištěno, že dojení automatem má kladný vliv na welfare dojnic. Dojnice měly stálý přístup k vodě a krmivu, ve stáji bylo kvalitní mikroklima a počet onemocnění mléčné žlázy byl zanedbatelný. Dojnice měly dost životního prostoru a byly klidné, protože veškeré činnosti během dne dělaly zcela dobrovolně.
|
|
|
Etologie gorily (\kur{Gorilla gorilla}) v přírodě a v lidské péči
GALLISTLOVÁ, Renata
Výsledky etologických studií goril vycházejí především z pozorování chování goril horských v přírodě. Gorily chované v lidské péči se adaptovaly na život v omezeném prostoru a na expozici velkému počtu návštěvníků. Dlouhodobý stres, nutričně nevyvážená strava i jiné faktory představují rizika spojená s projevy abnormálního chování, jako je zakrývání uší, které nebylo ve volné přírodě nikdy zaznamenáno. Tyto vzorce chování se zoologické zahrady snaží eliminovat zajištěním vhodného životního prostředí, např. odpovídajícím složením sociální skupiny a vytvářením členitých ubikací s úkryty, nebo jinými činnostmi, které podporují druhově typické chování goril. Zavedením potravního environmentálního enrichmentu se prodlužuje doba strávená krmením a může dojít ke zmírnění regurgitace. Zejména puzzle hlavolamy současně podporují i kognitivní procesy u goril.
|
|
|
Projevy chování u masného skotu v průbu roku
VESELÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo získat a vyhodnotit informace z etologických sledování stáda plemenic masného skotu chovaných v systému bez tržní produkce mléka při celoročním pastevním chovu. Průběh jednotlivých kategorii chování byl zaznamenáván intervalovou deskriptivní metodou s délkou intervalu 10 minut. Příjem krmiva byl nejintenzivnější na jaře, a to 54 % ze dne a nejméně intenzivní v zimním období 39 % dne. Pohybová aktivita byla nejnižší na jaře a v zimě, a to 7 % dne a nejvýraznější v létě (12%). Zjištěné poznatky byly porovnány s údaji, které získali při svých pozorování jiní autoři během svých výzkumů. Z výsledků dále vyplývá, že tento způsob chovu je velice vhodný pro ekologické a estetické využití pastvin, neovlivňuje přirozené chování a přispívá ke zlepšení welfare zvířat.
|
|
|
Biorytmus u stáda dojeného skotu
PETŘIČKOVÁ, Dana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit u stáda plemenic holštýnského skotu denní biorytmus jednotlivých kategorií chování a podchytit případné změny v průběhu pastevního období. Dále bylo cílem vyjádřit vztah pastvy a užitkovosti na základě dat ze sestav kontroly užitkovosti (kg mléka, % tuku, % bílkovin a % laktózy) a ukazatele plodnosti (inseminační interval a servis perioda).
|
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
host ::
RSS.