|
|
Realizace projektu chlapeckého sirotčince v Mongu
KRYGAROVÁ, Radka
Tato práce se věnuje realizaci projektu chlapeckého sirotčince v rozvojové zemi. Projekt patří Nadaci Malý Noe, přičemž významným partnerem pro přímou realizaci je nezisková organizace Njovu. Práce je klasicky tvořena teoretickou a praktickou částí. Teoretická část vymezuje užívané pojmy, informuje o současné situaci v zemi, zejména v západní provincii Zambie, a obsahuje informace o organizacích zapojených do projektu. Praktická část navazuje na teoretické poznatky, definuje cíl a metodiku práce a především prezentuje výsledky práce. Cílem, který tato práce sleduje, je zmapovat vývoj projektu chlapeckého sirotčince v Mongu. V souladu s cílem práce jsou kladeny tyto výzkumné otázky: Proč vznikl chlapecký sirotčinec v Mongu? Jak se projekt vyvíjí? Jaké jsou výsledky projektu? Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem zvolila kvalitativní výzkum. Během svého pobytu a aktivního podílení se na realizaci projektu (únor prosinec 2014) jsem použila metodu pozorování, dotazování a analýzu dat. Výsledky práce tvoří důkladná SWOT analýza projektu, přiblížení personálního zajištění projektu, popis procesu přijímání dětí a kazuistiky přijatých dětí, jejichž význam spočívá v demonstraci tamější sociální reality. Početné přílohy názorně dokreslují předkládané informace. Diskuze shrnuje a rekapituluje výsledky a jejím výstupem jsou doporučení a upozornění pro podobné začínající projekty. Velmi důležitým aspektem celé práce je její zasazení do kontextu značně odlišných podmínek. Přínos daného projektu spočívá zejména v prosazení rodinného modelu péče o děti v zařízení. Rodinný charakter sirotčince určuje relativně nízký počet dětí a to, že pečujícími osobami je manželský pár se dvěma dětmi. Práce přináší konkrétní a detailní informace o celém projektu a jeho vývoji, a to ve vzájemných souvislostech. Práce může sloužit jako zdroj informací ke konkrétnímu projektu, jako dokumentace vzniku Dětského domova Malého Noe a v neposlední řadě může být inspirací pro podobné projekty v rozvojových zemích.
|
|
|
Umístění sourozenců v dětském domově
NOVOTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce s názvem umístění sourozenců v dětském domově, se zabývá především problematikou umístění sourozenců do stejného dětského domova či jedné rodinné skupiny v dětském domově, které je ze zákona doporučováno. Hlavním cílem práce je zjistit jak jsou udržovány vztahy sourozenců v ústavní péči. V bakalářské práci jsem si stanovila hlavní výzkumnou otázku. Jak jsou udržovány vztahy v dětském domově?Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se ústavní výchovy, rozdělení typů ústavní výchovy a podrobné popsání současné podoby dětského domova se školou, důvody pro které mohou být děti umístěny do tohoto zařízení, práva a povinnosti dětí v dětském domově se školou, činnosti prováděné v dětském domově se školou a sourozenci umístěny do dětského domova se školou. Teoretická část dále pojednává o postavení dítěte v sourozeneckých vztazích o tzv. sourozeneckých konstelacích. Jaké postavení v rodině má jedináček, prvorozený či benjamínek.Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sourozenci v dětském domově rodinného typu. Chtěla jsem vytvořit ucelený obraz, a proto jsem prováděla zkoumání v přirozených podmínkách dětí. Rozhovory probíhaly v období červen 2014 březen 2015, bylo osloveno celkem 15 dětí v pěti rodinných skupinách, které jsou umístěny v dětském domově se svými sourozenci. Těmto dětem jsem položila několik otázek. Otázky se týkaly vztahů k biologické rodině, k sourozencům, k ostatním dětem v dětském domově a k dospělým z dětského domova. Všechny tyto vztahy spolu úzce souvisí a ovlivňují i v budoucnu život jedince. Pro vyhodnocení dat jsem zvolila kazuistiku a názorně jsem vztahy mezi sourozenci, rodinou, dětmi v dětském domově, vychovateli zakreslila do sociogramů. Kazuistiku jsem zvolila, protože je nejznámější formou kvalitativního výzkumu a umožní podrobnější popis případu jedné osoby nebo jednoho problému. Pomáhá sestavit komplexní obraz dané problematiky. Zvolila jsem kazuistiku sociální skupiny, někdy specifikovanou přesněji, jako rodinou. Kazuistiku jsem využila proto, že jsem chtěla sledovat vývoj vztahů mezi jedinci v dané sociální skupině. Pro jasnější, přesnější a srozumitelnější znázornění jsem ke kazuistice připojila sociogramy. Z výsledků praktického výzkumu vyplynulo, že k umístění sourozenců do společného dětského domova či společné rodinné skupiny se musí přistupovat s individuálním ohledem na podmínky, které vycházejí již z biologické rodiny. Se sourozenci se musí pracovat již v diagnostickém ústavu a podle výsledků práce, vyhodnotit správně vztahovou situaci. Jsou sourozenci, kdy umístění je velmi vhodné a podnětné pro celý život dítěte, ale jsou i takové sourozenecké skupiny, kdy společné zařazení dětí je kontraproduktivní. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k individuálnějšímu přístupu při zařazování sourozenců do dětského domova a tím zabránit konfliktům nebo naopak odcizení sourozenců umístěných v dětském domově. Přínos mojí bakalářské práce vidím ve využití výsledků v každodenní práci osob pracujících s dětmi v dětském domově. Je dobré využít tyto poznatky ke zkvalitnění práce a individuálnímu přístupu ze strany vychovatelů. Zjištěné informace vnášet do praxe ve prospěch nejlepšího zájmu dítěte. Je potřeba si uvědomit, jak výrazně, jako pracovník v dětském domově, mohu ovlivnit osobnost každého dítěte, které potkám během své profesní praxe v dětském domově. Vztahy a formování sourozeneckých vztahů jsou pro jedince zásadní a nelze je v životě opomenout.
|
|
|
Vychovatel/ka v dětském domově a jeho/její role v naplňování citových potřeb svěřených dětí
BERKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou, jak vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu vnímají svou vychovatelskou roli. Teoretická část charakterizuje instituci dětského domova z právního hlediska. Dále popisuje příčiny umístění dětí do dětského domova, vývoj dítěte, problém psychické deprivace a roli vychovatele/vychovatelky z hlediska pedagogiky a z hlediska psychologie. Praktická část se zabývá výzkumnou otázkou, jak vnímají vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu specifičnost své vychovatelské role. Výzkum je uskutečněn pomocí rozhovorů a jejich následného vyhodnocení. Ze závěru vyplývá, že dětský domov rodinného typu se jeví jako svět na hranici mezi ústavem a rodinou, což je emocionální zátěž zejména pro vychovatelky, které vkládají velkou energii do rodinných vztahů s dětmi, ale děti zažívají zařízení pouze jako ústav.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Pardubickém kraji.
ŠTORKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pubescentů a adolescentů v dětských domovech v Pardubickém kraji s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy. V teoretické části jsou podrobně vymezeny pojmy kvalita života, pubescence, adolescence, biorytmy s dělením na cirkadiánní a diurální rytmy, spánek a ústavní péče. Větší pozornost je věnována spánku, jeho významu, kvalitě a především spánkovým cyklům, které jsou přímo spojené s následnou výzkumnou částí. Ve výzkumné části jsou stanoveny 4 výzkumné předpoklady. Následně jsou zpracována data z osmi dětských domovů získaných v období prosinec 2011 až červen 2012 v Pardubickém kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 125 respondentů z toho 59 pubescentů ve věkovém rozmezí 10 - 14 let a 66 adolescentů ve věkovém rozmezí 15 - 18 let. Pro tento účel byla použita zkrácená verze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie CIT - Harada, Krejčí (2010). Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Bylo zjištěno, že pubescenti ve všední dny chodí průměrně spát ve 21:15 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Ve všední dny spí průměrně 9,5 hodiny. O víkendu pubescenti chodí průměrně spát ve 22:30 hodin a vstávají průměrně v 8:30 hodin. O víkendu průměrně spí 10 hodin. Adolescenti chodí ve všední dny spát průměrně ve 22:00 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Průměr spánku ve všední dny tak činní 8 ? hodiny. O víkendu chodí adolescenti spát průměrně ve 23:15 hodin a vstávají průměrně v 9:15 hodin. Z toho vyplývá, že o víkendu spí průměrně 10 hodin. Tři předpoklady byly naplněny, a to ,,Průměrná doba spánku u pubescentů ve všední dny je delší než průměrná doba spánku u adolescentů. Adolescenti mají větší problém se vstáváním ve všední dny než pubescenti. Pubescenti hodnotí svůj spánek z pohledu diurálního rytmu za dostatečný.", jeden předpoklad byl vyvrácen ,,Adolescenti spí průměrně o víkendu kratší dobu ve srovnání s pubescenty. Výzkum byl přínosný, protože přibližuje problematiku života dospívající mládeže ve výchovných zařízeních a může posloužit jak pro další výzkum, tak jako ukazatel kvality života.
|
|
|
Implementace programu Pět P do dětských domovů na Českobudějovicku
PROKOPOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se skládá ze dvou základních částí - teoretické a praktické. V teoretické části jsem definovala pojmy dobrovolnictví a dobrovolník, resilience a pozitivní vývoj mládeže, mentoring a program Pět P. V části týkající se programu Pět P jsem tento program charakterizovala, zaměřila se na jeho historii, cíle, principy a přínosy a v neposlední řadě i na organizační strukturu. Poté jsem se věnovala ústavní péči, dětským domovům obecně a v poslední kapitole jsem popsala dětské domovy na Českobudějovicku. Cílem práce bylo zjistit možnosti implementace programu Pět P do dětských domovů na Českobudějovicku. Byly stanoveny dvě dílčí výzkumné otázky a to: 1) Mají pracovníci dětských domovů na Českobudějovicku informace o programu Pět P? 2) Mají klienti dětských domovů zájem o zapojení do programu Pět P? V praktické části byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkum byl realizován v průběhu měsíců března a dubna, rozhovory se uskutečnily v kancelářích dětských domovů a ve společenských místnostech. Výzkum je rozdělen na dvě části. První část výzkumu je zaměřena na rozhovory s 5 pracovníky dětských domovů, ve druhé části výzkumu jsem se zaměřila na 10 klientů dětských domovů. Vzhledem k odlišnosti typu dětských domovů na Českobudějovicku a ke složení jejich klientů jsem výzkum dále rozdělila na jednotlivé dětské domovy. V dětském domově se školou se sídlem v Šindlových Dvorech jsem zorganizovala rozhovor se dvěma pracovníky a pěti dětmi. V dětském domově v Boršově nad Vltavou byl výběrový soubor tvořen třemi pracovníky a pěti dětmi. Pracovníci byli vybráni náhodně, rozhovor s klienty jsem uskutečnila na základě doporučení pracovníků. Při rozhovorech jsem si odpovědi respondentů zaznamenávala do předem připravené předlohy k rozhovoru. Při zpracování odpovědí účastníků výzkumu byly popsány shody a rozdíly v odpovědích na jednotlivé otázky. Před samotnou návštěvou předmětných dětských domovů na Českobudějovicku jsem z důvodu monitoringu zapojení dětských domovů do programu Pět P v jiných regionech provedla pilotní studii. V rámci této studie jsem ve spolupráci s členkou Asociace Pět P ČR rozeslala dotazníky 22 členům Asociace. Z dotazníků vyplynulo, že 5 organizací s dětskými domovy popř. obdobnými zařízeními (např. Klokánek) spolupracuje, 3 organizace nespolupracují přímo s dětským domovem, ale spolupracují s pěstounskými rodinami nebo s azylovými domy. Další 4 organizace s obdobnými zařízeními nespolupracují, ale o spolupráci zájem mají, nebo popřípadě měly, ale dětský domov spolupráci odmítl. V rámci výzkumných otázek vyplynulo, že informovanost o programu Pěti P je vysoká, všichni dotazovaní pracovníci věděli, co je program Pět P a považovali ho za přínosný. Výzkum ukázal, že klienti dětských domovů mají zájem o zapojení do programu Pět P. Z výzkumu dále vyplývá, že momentálně nejsou podmínky pro implementaci programu Pět P do dětských domovů na Českobudějovicku. Pro zavedení je potřeba další spolupráce, vyjasnění podmínek a hlavně ochota pracovníků a vedení dětských domovů spolupracovat s koordinátorem programu Pět P. Práce bude poskytnuta jak programu Pět P v Českých Budějovicích a Asociaci Pět P v České republice, tak i dětským domovům na Českobudějovicku. Pro dětské domovy by mohla být přínosná i teoretická část, kde popisuji program Pět P. Byla bych ráda, kdyby má práce přispěla k všeobecné informovanosti o dobrovolnictví a o programu Pět P a vedla k jeho rozšíření.
|
|
|
Postoj sociálních pracovníků k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů
FEDROVÁ, Ilona
V médiích je v současnosti často řešena problematika dětí vyrůstajících v ústavních zařízeních. Snahou společnosti je, aby děti vyrůstaly ve funkčních rodinách. Také na základě kritiky organizace UNICEF byla vytvořena reforma. Česká republika se již dlouho snaží snížit počty dětí nevyrůstajících v přirozeném prostředí rodiny. Vydalo se několik málo opatření a různé návrhy. Některé z nich byly uvedeny do praxe, ale nedosáhly požadovaného výsledku. Transformace systému péče o ohrožené děti by měla být komplexní. Objevují se však obavy a nesouhlasy s nabízeným řešením. V různých reportážích, diskuzích a v odborné literatuře jsou uváděny výhody a nevýhody této problematiky. Diplomová práce se nazývá: ?Postoj sociálních pracovníků k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů.? Práce je rozdělena na dva celky. V teoretické části je uvedena problematika dnešní rodiny, ústavní výchovy, náhradní rodinné péče a jednotlivé kroky k snížení počtu dětí v ústavních zařízeních. V praktické části bylo cílem zmapovat postoj sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů k ukončení činnosti těchto zařízení. Dílčím cílem bylo zjištění, zda věk a praktické zkušenosti ovlivňují postoj sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů. Dalším dílčím cílem bylo porovnat postoje sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů v různých krajích České republiky. Stanovila jsem si dvě hypotézy. Hypotéza 1 zní: ?Sociální pracovníci mají negativní postoj k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů.? Druhá hypotéza byla vymezena takto: ?Názory sociálních pracovníků na ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů nevykazují diference v jednotlivých krajích České republiky.? Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky/nicemi, jež pracují ve vybraných zařízeních ústavní výchovy. Počet dotazníků rozeslaných do dětských zdravotnických zařízení (kojenecké ústavy, kojenecké ústavy s dětskými domovy, dětské domovy pro 1-3leté a dětská centra) byl 34. Další respondenti/tky byli osloveni z dětských domovů, kterých je v ČR celkem 148. Výzkumný soubor se tedy skládal ze 182 dotazovaných. Každé zařízení bylo kontaktováno dvakrát z důvodu zvýšení návratnosti. Základní soubor byl reprezentován stejnou velikostí jako výběrový soubor, jedná se tedy o vyčerpávající neboli exhaustivní výběr. Celkem se vrátilo 80 dotazníků, návratnost výběrového souboru tedy dosáhla 44 %. Získané výsledky byly statisticky zpracovány s využitím několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit test nezávisloti chí-kvadrát. Hypotéza 1 byla statisticky potvrzena. Hypotézu 2 nebylo možné adekvátně statisticky vyhodnotit z důvodu rozčlenění do mnoha kategorií neboli krajů ČR. Výsledky byly dány do tabulek do popisné statistiky. Z popisné statistiky je zřejmé, že negativní postoj sociálních pracovníků/nic převažuje. Výsledky zpracované v diplomové práci mohou být využity k analýze stanoviska sociálních pracovníků/nic k otázce transformace systému péče o ohrožené děti. S probíhající transformací systému péče o ohrožené děti se nabízí mnoho studií, které by měly být zpracovány, než reforma začne probíhat. V průběhu psaní práce jsem rozpoznávala mnoho témat, která by se mohla stát podnětem k sepsání dalších kvalifikačních prací. Jedná se např. o stanovisko sociálních pracovníků z OSPOD, postoj dětí z ústavních zařízení, vytvoření optimálního modelu pro ohrožené děti apod.
|
|
|
Služby poskytované uživatelům Dětského domova v Kašperských Horách.
ŠTĚCHOVÁ, Marie
Dětské domovy jsou součástí soustavy školských zařízení pro výkon ústavní výchovy. Tyto instituce pečují a vychovávají opuštěné děti tehdy, když se o ně nemůže nebo nechce postarat vlastní biologická rodina. Po materiální stránce jsou děti poměrně dobře zajištěny. Problémová situace však může nastat v období, kdy mladý dospělý opouští ústavní výchovu. Cílem výzkumu této bakalářské práce je odhalit a blíže poznat subjektivní postoje mladistvých uživatelů Dětského domova v Kašperských Horách, které zaujímají k problematice odchodů z ústavní péče a připravenosti na vstup do vlastního samostatného života. Práce je rozdělena na dvě základní části. Nejprve část teoretickou a na ni hned navazující část výzkumnou. Teoretická část práce je tvořena několika kapitolami a s nimi souvisejícími podkapitolami. První kapitola je věnována náhradní rodinné péči. Zde jsou popsány její základní formy, jako je osvojení čili adopce, pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu, opatrovnictví, poručenství a svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. Druhá kapitola se zabývá náhradní ústavní péčí a jejími nejčastějšími podobami. Třetí kapitola se již věnuje odchodu dětí z dětského domova. Dále je zde popsán Dětský domov v Kašperských Horách a projekty, které jsou zaměřeny právě na přípravu na odchod dětí z ústavní péče. Také jsou zde popsána zařízení poskytující ubytování mladým dospělým lidem právě po ukončení pobytu v ústavní péči. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena především na mapování oblasti, na niž je zaměřen výše zmíněný cíl. To je tedy hlavně prozkoumání subjektivních názorů mladistvých uživatelů dětského domova na svou osobní připravenost a představy o svém budoucím životě. K realizaci tohoto šetření bylo využito kvalitativního výzkumu. Přesněji metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Skupinu respondentů, podrobených těmto rozhovorům, tvořili mladiství uživatelé Dětského domova v Kašperských Horách ve věkovém rozmezí 15 ? 18 let včetně. Kladené otázky byly strukturovány do několika okruhů. Podle těchto stanovených oblastí byly i rozhovory následně vyhodnocovány. První okruh otázek byl zaměřen na získání základních informací, jako je věk a délka pobytu v dětském domově. Druhý okruh mapoval oblast vzdělávání a přípravu na budoucí povolání. Další oblast zjišťovala, zda mají uživatelé dětského domova přístup k finančním prostředkům a jakým způsobem s nimi umí nakládat. Také bylo zjištěno, že asi jedna třetina z nich není schopna se svými omezenými finančními prostředky správně hospodařit. Dále následovala oblast týkající se vztahů s vlastní biologickou rodinou. Posledním nejdůležitějším a nejobsáhlejším okruhem byl ten, týkající se příprav na odchod z dětského domova. Z něho jasně vyplývá, že téměř všichni respondenti se ještě nepovažují za příliš připravené na vstup do samostatného života. Dotazovaní se všichni shodují, že dětský domov poskytuje potřebné a postačující služby, díky kterým uživatelé získávají některé důležité dovednosti pro vedení svých domácností. Výpovědi také poukazují na skutečnost, že dotyční nemají o své budoucnosti prakticky žádné představy. Asi polovina z nich neví kam či ke komu po ukončení ústavní péče půjde bydlet. Rovněž se skoro nikdo z oslovených nezajímal ani o možnosti nouzového ubytování. Návrhů na řešení této problematiky se objevuje v odborných zdrojích hned celá řada. Převládá tvrzení, jehož zastáncem jsem i já, že s přípravou na osamostatňování by měly dětské domovy začít co nejdříve. Nejlépe hned ještě v útlém věku dítěte. Důležitou složkou přípravy by mohlo být i tak zvané ?Individuální plánování u dětí z dětských domovů?. To znamená, že by si každý uživatel vytvořil svůj osobní plán se současnými i budoucími potřebami a plány. V neposlední řadě by se příprava měla i více zaměřit na nácvik praktických dovedností jako je manipulace s finančními prostředky, uzavírání smluv či jednání na úřadech.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji
PEVNÁ, Radka
Práce se zabývá Analýzou kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji. Teoretická část vymezuje pojmy kvalita života, pubescent, adolescent, cirkadiánní a diurální rytmy. Práce je zaměřena na spánkovou oblast kvality života. Je popisován význam a kvalita spánku, spánkové cykly a spánková typologie. Výzkumná část práce se zabývá dotazníkovým šetřením celkem 110 respondentů (60 pubescentů, 50 adolescentů). Metodu výzkumu tvoří výběr otázek ze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie, CIT Harada, Krejčí, 2010. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
ČÍŽKOVÁ, Eva
Diplomová práce slouží k poznání syndromu označovaného jako psychická deprivace a subdeprivace. Teoretická část slouží k vymezení základních pojmů tykajících se psychické deprivace, její charakteristiky a projevu. Zároveň je část diplomové práce věnována tématu náhradní rodinné péče a dětským domovům. Praktická část se zabývá konkrétním výzkumem. Jsou zde srovnávány dvě skupiny (děti z dětského domova a děti z funkčních rodin), které jsou vzájemně porovnávány a hodnoceny na základě dosažených výsledků výzkumu profesora Matějčka.
|
host ::
RSS.