|
|
Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji
VIKTORA, Martin
Problematika klinického vyšetření je tématem, které se historicky řadilo spíše do práce lékaře. Pod vlivem vývoje obsazení posádek na záchranné službě se však tento stav mění. Tato bakalářská práce nazvaná Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji shrnuje základní vyšetření, které by měl každý zdravotnický záchranář teoreticky znát i prakticky používat. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají současní zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje znalosti a jestli dodržují postupy klinického vyšetření. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, její poslední vývoj a trend, popsán je také stále mladý obor zdravotnický záchranář, tím se myslí možnosti studia, kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje klinickému vyšetření. Nejprve je probírán obsah klinického vyšetření, přístupu k němu a vysvětlil důležitost, poté začal rozebírat jednotlivé části vyšetření. V teoretické části je tedy možné najít informace o anamnéze, metodách fyzikálního vyšetření všech částí a orgánů těla. Nakonec je zmíněna základní přístrojová metoda, která klinickému vyšetření v přednemocniční péči napomáhá a také lidský přístup k pacientovi, který je důležitou částí i v tomto tématu. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že mezi různými stupni vzdělání jsou velké rozdíly. Absolventi středních zdravotnických škol, pomaturitního studia anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče a vyšších odborných škol mají nižší znalosti v této oblasti než jejich kolegové, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celkově, ale záchranáři častěji nedodržují postupy klinického vyšetření. Obě hypotézy se tedy potvrdily. Z práce je patrné, že je co dohánět. Na klinické vyšetření by se mělo během studia více dbát, nesmiřovat se jen se současným stavem. I po studiu oboru by mělo téma být opakováno na pracovištích, například pomocí teoretickým přednášek a praktických seminářů. Zdravotnický záchranář totiž v budoucnu bude muset zastoupit lékaře i v oblasti klinického vyšetření, ale zatím na to není ani zdaleka připraven.
|
|
|
Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči
GUIDA, Mario
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči, neboť bolest patří k nejčastějším příznakům pacientů, kteří jsou v péči Zdravotnické záchranné služby. Cílem bylo zmapovat možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje o možnostech tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části jsem se zaměřil na současnost Zdravotnické záchranné služby, vzdělávání a kompetence zdravotnických záchranářů. V další části jsem se věnoval různým typům bolesti, hodnocení a následné léčbě bolesti. V poslední teoretické části popisuji ošetřovatelský proces v přednemocniční neodkladné péči u pacienta s bolestí. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativní metody, v dotazníkové formě polootevřených a uzavřených otázek. Dotazníky byly rozdány na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že bolest se v přednemocniční péči tlumí dostatečně. Dále se potvrdilo, že zdravotničtí záchranáři znají možnosti tlumení bolesti a k tlumení bolesti využívají více farmakologických postupů. Také bylo zjištěno, že nefarmakologické postupy jsou využívány v menším rozsahu, než by mohly být. Jedna z hypotéz byla vyvrácena a dvě hypotézy se potvrdily. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že v užívání nefarmakologických metod je ještě poměrně velká rezerva. Zdravotničtí záchranáři by jich tak mohli více využívat, a to hlavně v posádkách RZP, nebo u stavů, které nevyžadují bezprostřední farmakologickou léčbu. Lepšímu povědomí o technikách nefarmakologické léčby by mohly pomoci výukové semináře na jednotlivých pracovištích. Pacientovi v přednemocniční neodkladné péči, který trpí bolestí různé intenzity, by se primárně mělo dostat profesionální pomoci kvalifikovanými záchranáři.
|
|
|
Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BRATRÁNEK, Pavel
V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
|
|
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
|
|
|
Organizace neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí
CHALOUPEK, Milan
Medicína katastrof a hromadných neštěstí je zdravotnická mezioborová odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů při mimořádných událostech v rámci záchranných, likvidačních i asanačních prací. Praktické postupy, které byly uplatněny při hromadných neštěstí, jsou analyzovány pro případ dalších mimořádných událostí, které lidstvo postihnou. S tímto faktem souvisí organizovanost neodkladné péče. Z důvodu názornosti typu spolupráce, k ukázce organizovanosti neodkladné péče u daných případů, k porovnání spolupráce zdravotnických zařízení se složkami IZS, k zjištění zabezpečení v případě rozsáhlých hromadných neštěstích byl proveden rozbor hromadných neštěstí České republiky. Došlo k hodnocení v daných případech zabezpečení České republiky v případě mimořádné události ? katastrofy, hromadného neštěstí. Došlo k porovnání spolupráce velkých zdravotnických zařízení se složkami IZS se zaměřením na triage postižených. Různé případy hromadných neštěstí ukázaly, že je uspokojivý stav zdravotnické pomoci při záchraně lidských životů a správně organizovaná neodkladné péče. Shromažďováním informací z různých zdrojů, dotazováním se kvalifikovaných osob byly získány informace o organizovanosti neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí.
|
|
|
Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře
KLEČATSKÁ, Lucie
Práce se zabývá tématem: Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře. V těchto situacích je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků, správná diagnostika a rychlý transport do nemocničního prostředí. Práci jsem převážně zaměřila na porod v přednemocniční neodkladné péči, předčasný odtok plodové vody, krvácení u těhotné v druhé polovině těhotenství a s ním spojené komplikace. Vlastním cílem práce bylo zmapování četnost neodkladných porodnických situací v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji, zmapování zkušeností zdravotnických záchranářů a zjištění, zda z těchto stavů mají obavy a zda jsou schopni své teoretické vědomosti uplatnit v praxi. Na základě cílů jsem si stanovila čtyři hypotézy. H.1: Neodkladné porodnické situace v terénu jsou v Jihočeském kraji vzácné. H.2: Zdravotnický záchranář má dostatečné teoretické znalosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.3: Zdravotnický záchranář nemá dostatečné praktické dovednosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.4: Zdravotnický záchranář se v rámci neodkladné přednemocniční péče u neodkladných porodnických situací soustředí především na transport pacientky. K výzkumné části jsem použila kvantitativní výzkum formou dotazníkové metody, určené zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Celkem jsem rozdala 80 dotazníků, z níž 66 tvořilo výzkumný soubor. Výsledky jsem následně zpracovala a k jejich vyjádření jsem použila výsečové grafy s procentuálním vyjádřením. Všechny cíle byly splněny. První a čtvrtá hypotéza potvrzena nebyla, zatímco druhá a třetí hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě
ŠÍMA, Oldřich
Tato bakalářská práce nese název Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě. Na začátku kapitoly Současný stav je stručně charakterizováno povolání zdravotnického záchranáře a přednemocniční neodkladná péče. Jsou zde zahrnuty informace o anatomii a fyziologii pohlavních orgánů ženy, o vyšetřovacích postupech v přednemocniční etapě se zaměřením na gynekologii a především je zde uveden přehled nozologických jednotek a syndromů. Mimo jiné je v závěru této kapitoly uvedena chrakteristika znásilnění a zneužití včetně doporučených postupů pro zdravotnické záchranáře v přednemocniční etapě. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotnický záchranář, na výjezdech s gynekologickou diagnózou, postupuje dle doporučených schémat, dále zjistit teoretické vědomosti zdravotnických záchranářů v gynekologické tématice a zmapovat konkrétní praktické zkušenosti zdravotnických záchranářů v gynekologické oblasti. Pro výzkum, na němž je bakalářská práce založena, byla využita kvantitativní metoda sběru dat, přičemž data byla získána dotazníkovou metodou určenou zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Z výsledků práce vyplývá, že zdravotničtí záchranáři mají s gynekologickými stavy v přednemocniční etapě dostatečné zkušenosti včetně vyhovujících teoretických znalostí. Dále však vyplývá, že mnoho zdravotnických záchranářů není ochotno si od pacientky odebrat podrobnou gynekologickou anamnézu a mnoho z nich není ani ochotno pacientku vyšetřovat. V této souvislosti se potvrzuje to, co uvádí Pokorný, že gynekologické příhody jsou ženami považovány za specifickou osobní záležitost se zvýšeným nárokem na respekt ke studu a na soukromí, čemuž odpovídá často i velmi rezervovaná anamnéza a údáje o nynějším onemocnění anebo poranění. Na základě těchto dat si myslím, že výsledky obsažené v bakalářské práci mohou být využity k prohloubení praktických dovedností zdravotnických záchranářů v problematice gynekologických stavů, zvlášť s ohledem na odebírání anamnézy a klinického vyšetření v podmínkách přednemocniční péče.
|
|
|
Problematika tonutí dětí z pohledu přednemocniční neodkladné péče
SEDLÁČEK, David
Tonutí představuje zejména u dětí relativně častou příčinu smrti. Statistiky hovoří jasně. Utonutí dětí je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Dobrá znalost problematiky tonutí dětí se proto v současné době jeví jako nejlepší možnost, jak lze tuto nepříznivou statistiku alespoň částečně minimalizovat. Musíme vždy ale pamatovat, že problematika tonutí má vzhledem k dětskému věku svá specifika. A právě ta se stala náplní této práce. Hlavním cílem práce bylo zmapovat znalosti prevence a poskytování první pomoci u dětí v souvislosti s tonutím nebo utonutím u dospělé a dětské laické veřejnosti a také u pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor reprezentující laickou veřejnost byl tvořen zaměstnanci a studenty několika základních a středních škol v Českých Budějovicích. U pracovníků zdravotnické záchranné služby probíhal výzkum na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazník určený pro laickou veřejnost byl tvořen souborem 25 otázek, dotazník pro zaměstnance zdravotnické záchranné služby souborem 20 otázek. Výzkum potvrdil, že laická veřejnost zná obecné základy první pomoci, ale nemá dostatek znalostí o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí. Prokázala se především neznalost zásad resuscitace dětí. Dále z výzkumu vyplývá, že u dětské laické veřejnosti se v závislosti na věku liší znalosti o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí pouze minimálně. U zaměstnanců zdravotnické záchranné služby provedený výzkum prokázal, že jsou znalí prevence a poskytovaní první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí dostatečně. Pro praxi ze získaných výsledků vyplývá potřeba zvýšit vzdělávání v problematice týkající se tonutí dětí u laické veřejnosti všech věkových skupin. V omezeném rozsahu by bylo školení z dané problematiky se zaměřením na přednemocniční neodkladnou péči vhodné i pro pracovníky zdravotnické záchranné služby. Nutnost znalosti prevence a první pomoci při tonutí nebo utonutí potvrzuje i ten fakt, že se i mezi laickou veřejností, u které byl výzkum realizován, našlo hned několik osob, které se s danou problematikou již osobně setkali.
|
|
|
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči - přímá spolupráce s kardiocentrem
JONÁŠ, Jindřich
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči {--} přímá spolupráce s kardiocentrem Posouzení naléhavosti stavu pacienta trpícího kardiální symptomatologií, přesněji označovanou za bolesti na hrudi či akutní koronární syndrom, bylo v přednemocniční neodkladné péči vždy doménou lékaře rychlé lékařské pomoci. Avšak s rozvojem diagnostické techniky může dnes tuto pracovní diagnózu stanovit i školený zdravotnický záchranář, který v daný okamžik nemá možnost přivolání si lékaře na místo zásahu. Velkou výhodu v tomto představuje především možnost telemetrického přenosu elektrokardiografického záznamu do kardiocentra, kde je tato křivka popsána kardiologem specialistou, s kterým se posléze po telefonu dohodne pro konkrétního pacienta nejoptimálnější postup organizace pacientova transportu s navazující specializovanou terapií. Cíly práce bylo analyzovat pracovní postup zdravotnického záchranáře u pacienta s akutním infarktem myokardu a zhodnotit specifika komunikace a spolupráce s kardiocentrem pomocí datového přenosu. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje problematiku přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu a její poskytování samotné. Druhá, praktická část, byla tvořena formou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazovaní technikou řízeného rozhovoru. Na základě analýzy získaných dat byly stanoveny následující hypotézy. Hypotéza číslo 1: Zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupu přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu. Hypotéza číslo 2: K výjezdům s indikací bolestí na hrudi je primárně vysílána posádka rychlé zdravotnické pomoci.
|
host ::
RSS.