|
| |
|
|
Tématika vztahů mezi rostlinami a atmosférou v aktuální výuce přírodopisu na 2.stupni ZŠ
ČEKAL, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá tematikou vztahu mezi rostlinami a atmosférou v aktuální výuce přírodopisu na 2. stupni základních škol. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozebírána problematika tří okruhů v bakalářské práci dále sledovaných, a to: 1. Rostliny ve vztahu ke koloběhu uhlíku, 2. Vliv atmosféry na rostliny 3. Význam rostlin pro atmosféru. V praktické části je pak obsažen monitoring výskytu jednotlivých okruhů v učebnicích základní školy (pomocí tabulek) a dále analýza znalostí problematiky těchto okruhů u žáků 9. ročníků ZŠ provedená na základě didaktického testu, který je zpracován formou grafů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Imaging of fluorescence emission signals from healthy and infected leaf tissues
BENEDIKTYOVÁ, Zuzana
Auto-fluorescence rostlinných pletiv může sloužit jako zdroj významných informací o biochemických a fyziologických procesech probíhající v rostlinném organismu. Je totiž vyzařována látkami vlastními rostlině, které jsou obvykle spjaty s primárním nebo sekundárním metabolismem. Rostlinná těla jsou plná fluorescenčních sloučenin, které vyzařují téměř v celém spektru viditelného a částečně i infračerveného záření. Navíc byla tato bohatá škála fluorescenčních reporterů nedávno rozšířena o paletu uměle vnesených fluorescenčních proteinů. Fluorescenční proteiny jsou novodobým nástrojem, který umožňil geneticky značit celé buňky nebo jimi obsahované struktury, studovat lokalizaci proteinů a monitorovat expresi genů nebo molekulární interakce. Zavedení zobrazovacích technik k monitorování fluorescenčních signálů otevřelo možnost získat informaci z milionů bodů současně. Neocenitelnou výhodou těchto v technik je jejich neinvazivní charakter, zachovávají integritu buněk i celého organismu. Zobrazování je vhodné zejména k studiu prostorové heterogenity, například lokalizovanou imunitní odpověď rostliny na pronikající patogen. Zobrazovací metody můžou být použity na úrovni makroskopické nebo mikroskopické, ve dvou nebo třech prostorových dimenzích. Současný pokrok v mikroskopii a zvláště multifotonová mikroskopie otevřela možnost monitorovat fluorescenční signály, které nejsou přístupné pro jednofotonové techniky. Jedným z nich je NAD(P)H fluorescence z nitra intaktního listu.
|
|
| |
|
|
Vliv minerálního hnojení na fotosyntetické charakteristiky ostřice štíhlé (Carex acuta)
LESKOVCOVÁ, Martina
Diplomová práce na téma "Vliv minerálního hnojení na fotosyntetické charakteristiky ostřice štíhlé (Carex acuta)" se zabývá sledováním fotosyntetických pochodů v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamr s minerální půdou. Část porostu byla vystavena vysokým dávkám hnojení, zatímco druhá část byla bez přidání živin. Pomocí přístroje Licor 6400 byla měřena čistá asimilace v obou variantách ošetření. Cílem bylo zjistit, zda je čistá asimilace vyšší u hnojených rostlin ve srovnání s nehnojenými rostlinami. Na lokalitě Záblatských luk nebyla tato skutečnost potvrzena. Oproti tomu na Hamerských loukách byl zjištěn efekt hnojení v druhé polovině vegetační sezóny. Na začátku sezóny byla fotosyntéza, stejně jako na předchozí lokalitě, vyšší u nehnojeného porostu, avšak na konci sezóny, po druhé seči, se prokázala vyšší rychlost fotosyntézy u rostlin hnojených.
|
|
|
Ekologické aplikace ve skleníku se solárními rastry
LESKOVCOVÁ, Martina
Bakalářská práce na téma "Ekologické aplikace ve skleníku se solárními rastry" se zabývá sledováním rostlin, druhu Phaseolus vulgaris L., (tj. fazol obecný), jež byly pěstovány před čtyřmi různě barevnými stěnami v modulárním skleníku se solárními rastry. V závislosti na charakteru odraženého záření od barevných stěn byla předpokládána různá růstová schopnost rostlin v ohledu listové plochy, celkové biomasy, některých růstových parametrů listů a také v intenzitě fotosyntézy. Statistickým vyhodnocením však nebyl prokázán vliv barevných stěn na velikost listové plochy, hmotnost biomasy a intenzity fotosyntézy. Jediný vliv byl prokázán v případě sledovaných parametrů listů, avšak ne u všech.
|
host ::
RSS.