|
Krajina jako narativní prvek ve filmové moderně
Kristóf, György ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Vojnár, Ivan (oponent)
Mým hlavním zájmem je krajina jako dominantní prvek prostoru, jako část scény, a proto jsem si jí vybral jako téma pro tuto práci. V úvodu se zabývám obrazem obecně a jeho místem v narraci. Obraz je základním pilířem filmové řeči, ale ve vícerých případech jeho potenciál vizuality neni naplněn. Historický vývoj struktury narrace byl však v úzké součinnosti s výstavbou obrazu, který vytváří filmový prostor, a tak obraz v některých vyjímečných dílech naplnil své možnosti. V další části text nabízí stručný přehled o historii filmu z hlediska využívání krajiny, zejména období modernismu, které je nejodvážnější a nejbohatší v hledáni možnosti a vývoji filmového umění. Asi nejjedinečnějším místem nejen v moderně, ale i celé filmové historii je Tarkovského Zóna, proto tento prostor bude hlavním tématem této práce. První část následujícího textu představuje specifický přístup Tarkovského k filmovému obrazu a jeho propojení s ortodoxním porozuměním ikony, a potom se pokusím o analýzu a pochopení Zóny.
|
|
Measurement of acoustic pressure in supraglottal spaces
Vokřál, J. ; Vohradník, M. ; Horáček, Jaromír
The aim is the measurement of acoustic pressure in supraglottal acoustic spaces by miniature microphones. The microphone was placed at the end of laryngeal wire applicator and its position was changed continually from the mouth to the vocal folds. This sources of acoustic signal were used: the own voice - vowels ´A´ and ´E´, and the electronic laryns. Natural frequencies nad acoustic mode shapes of the air vibration were investigated.
|
|
Design výukové konzole
Hadáček, Milan ; Buganská, Tamara (oponent) ; Karásek, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout design multifunkční výukové konzole. Práce obsahuje několik variantních studií, barevných nárvhů a konkrétní tvarové provedení. Zahrnuje určitý vývoj v oblasti polohovacích a multifunkčních zařízení. Vlastní práce se zabývá konkrétním tvarovým řešením multidotekové výukové konzole. Je zde řešen i sedák v podobě rehabilitačního míče. Součástí práce je i několikatiminutový video sestřih z oblasti interaktivních médií.
|
| |
|
Umění místa
Gajdošíková, Silvie ; Žižka, Tomáš (vedoucí práce) ; Matásek, Petr (oponent)
Analýza tří projektů, Under-on-up v Drážďanech, Move house specific v New Yorku a v Praze připravovaný projekt Kulový blesk, v historickém kontextu i v souvislosti se současnou uměleckou scénou.
Tato práce pojednává o fenoménu uměleckých intervencí do autentických prostor.
Je zaměřená na vlastní projekty vytvořené v letech 2009-2010. Jedná se o projekt Under-on-up v Drážďanech, který byl tématem bakalářské práce, projekt Move house specific v New Yorku a na tuto linii navazující plánovaný projekt na rok 2012 Kulový blesk, který se uskuteční v Praze.
V práci objasním obecné pojmy, které se k tématu vztahují - site specific, genius loci, interakce, instalace, performance, land art, autenticita a komunitní umění.
U všech tří projektů rozeberu jejich koncepci, vývoj, zdroje inspirace a témata. U třetího, plánovaného projektu Kulový blesk uvedu jednotlivé motivy, spojitostí a zkušeností, které by se v něm měly v ideálním případě zůročit. Také porovnám popisované projekty mezi sebou z hlediska typu intervence, využití prostoru, interaktivity, estetických proporcí a produkce.
V závěru se pokusím obecně zhodnotit toto srovnání a vnitřní podstatu umělecké intervence do specifických prostor s důrazem na popisované projekty.
|
| |
| |
|
Interakce člověka a životního prostředí v prostorách obytných staveb z anorganického zdiva
Brada, Lukáš ; Kocourková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Interakce člověka a životního prostředí, je vázána na vznik plísní v obytných stavbách.
Vznik plísní je již konečným důsledkem řady jevů, procesů a příčin, které vnikly
v různých etapách přípravy, realizace a provozu stavby. Negativními dopady, kterými
se plísně v obytných prostorách staveb projevují, je především snížení komfortu
využívání obytných prostor v podobě zdravotních rizik, formou vzniku alergických
reakcí a možným následkem chronických obtíží. Chronické obtíže mohou postupem
času vést až k závažnému onemocnění. Velkou roli při výskytu plísní sehrává i snížení
estetických hodnot bytových prostor s požadavkem na nápravu a odstranění nedostatků.
Při odstraňování nežádoucích projevů dochází k zbytečné dodatečné ekologické zátěži
životního prostředí.
Problematika plísní v pozemních stavbách je značně široká mezioborová problematika
zahrnující stavební, termomechanické, chemické a biologické aspekty. V této
diplomové práci jsem se zaměřil na vznik plísní v obytných pozemních stavbách
z anorganických materiálů a s využitím specializované literatury popisuji alespoň
některé důležité příčiny a aspekty vzniku plísní v jednotlivých fázích vzniku a využívání stavby. Jsou provedeny modelové výpočty, měření, rozbory a příklady vzniku
plísní. Samotný vznik plísní v obytných stavbách je již havarijním stavem, kterému
lze předcházet, avšak zapříčinění podmínek pro vznik plísní se může odehrávat dávno
před tímto havarijním stavem. Je zdůrazněn význam vlivu jednotlivých fází tzv. života
stavby na možnou tvorbu plísní ve stavbách, od návrhu a projektu až po provozování.
|
|
Použití pokročilých statistických metod pro hodnocení behaviorálních studií
Tůma, Michal ; Wittner, Michal (vedoucí práce) ; Ort, Michael (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje průběh a výsledky behaviorálního experimentu studujícího kognitivní schopnosti potkanů. Zkoumanými kognitivními schopnostmi byla schopnost prostorové orientace potkanů a dále schopnost rovnováhy. Schopnost prostorové orientace potkanů byla testována pomocí úkolu nalezení skrytého cíle v Morrisově vodním bludišti, schopnost rovnováhy pak pomocí modifikovaného testu rovnováhy na kladině. Zvířaty použitými v experimentu byli 30-ti denní potkani kmene Wistar, kteří byli rozděleni do skupin odpovídající sledovaným faktorům. Těmito faktory byly: životní prostředí potkanů, krátkodobý hypoxický stres, podaná anestezie a vliv pořadí experimentálního dne na dosažený výkon. Vliv těchto faktorů na sledované kognitivní schopnosti byl zkoumán jednak pro každý z faktorů samostatně, tak i pro vzájemné interakce těchto faktorů. Zjištěné výsledky ukazují velkou variabilitu, která je patrná z popisných statistik a která je u behaviorálních studií poměrně častá. Samostatný vliv faktorů typu prostředí a podstoupené hypoxie na kognitivní schopnosti nebyl prokázán jako statisticky významný ani pomocí t-testu, ani jednofaktorovou analýzou rozptylu. Jako statisticky významný byl zjištěn vliv výkonu v závislosti na testovaném jedinci (p<0,001). Při použití vícerozměrné vícefaktorové analýzy na data...
|
|
Stanovení kapacity rozstřikovacího uzávěru v podmínkách omezeného výtoku
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je stanovit vliv částečného nebo úplného zatopení rozstřikovacího uzávěru dolní vodou na jeho kapacitu při výtoku bez prostorového omezení, při výtoku do usměrňovací komory a při výtoku do odpadní štoly kruhového průřezu. Kapacita uzávěru je zpravidla pro vzájemnou porovnatelnost charakterizována součinitelem výtoku. Výzkumné práce byly prováděny na prostorovém hydraulickém modelu s modelem uzávěru o vstupním průměru D = 67 mm a vrcholovým úhlem rozrážecího kužele 90°. Hodnoty součinitele výtoku získané z měření byly podrobeny statistické analýze. Závislost součinitele výtoku, vyjádřeného z energetického spádu na uzávěr, na míře zatopení byla aproximována exponenciální funkcí. Hodnota exponentu této funkce vyjadřuje míru závislosti kapacity uzávěru na zatopení dolní vodou. Tento postup neprokázal významný vliv úrovně hladiny dolní vody na kapacitu uzávěru, pouze u zkoušek výtoku do štoly došlo k mírnému navýšení součinitele výtoku jednak vlivem kinetické energie proudu odtékajícího štolou na energetický spád a jistou měrou i vlivem podtlaku. Pro spád na zkoušený uzávěr větší jak 232 mm byla prokázána automodelovost hodnoty součinitele výtoku. Dále byla definována 3 stadia interakce výtokového paprsku z uzávěru a dolní vody, některá z nich mohou být na skutečných vodních dílech provozně nepříznivá (mohou způsobovat přílišné zatížení uzávěru tlakovými pulsacemi). Předložené výsledky umožní lépe posuzovat kapacitu spodních výpustí vodních děl za vyšších vodních stavů, kdy dochází k zatopení uzávěrů dolní vodou. Také byl potvrzen významný vliv dostatečného zavzdušnění (především v dlouhých odpadních štolách) na kapacitu uzávěru. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem prstencových a kuželových uzávěrů lze výše uvedené poznatky do jisté míry zobecnit i na ně.
|
host ::
