|
Metamorfózy veřejného prostoru. Mechanismy proměn Malostranského náměstí v Praze.
DOKTOROVÁ, Jana
Bakalářská práce sleduje proměny veřejného prostoru Malostranského náměstí v Praze v období od počátku 15. století do 2. poloviny 18. století. Metodicky vychází z probíhajícího grantového projektu Tváře komunit. Obrazy, symboly a performance pozdně středověkého a raně novověkého města (1400-1700), který se zabývá formováním veřejného prostoru prostřednictvím vizuálních médií jakožto nástrojů reprezentace jednotlivců, rodin a zájmových skupin. Autorka se pokouší odpovědět na otázku, jaké identity zasahovaly do podoby náměstí, jaké cíle si kladly a jakých vizuálních prostředků využívaly k jejich dosažení.
|
|
Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618)
PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Disertační práce je věnována otázce, jakou představu si mohli o zemích středovýchodní Evropy vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka se zaměřila především na psané noviny, které v raném novověku představovaly vlivné zpravodajské a komunikační médium. Vznikly v polovině 15. století a ihned se začaly těšit velké oblibě na dvorech panovníků a vyšší šlechty. Od poloviny 16. století si je předplácely také městské rady a církevní instituce. Prostřednictvím korespondence i ústní fámy se pak novinky dostávaly také k dalším vrstvám společnosti. Úpadkem začalo psané zpravodajství procházet až po polovině 17. století. Do té doby však existovalo paralelně vedle tištěného. Zatímco tištěné noviny a letáky se často soustřeďovaly na představení a komentář výjimečných událostí, přinášela psaná avíza pravidelné zprávy o dění, k němuž došlo v uplynulých týdnech. Autorka provedla podrobný výzkum tří sbírek psaných novin, které vznikly ve šlechtickém prostředí a jejichž těžiště spadá do druhé poloviny 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Zvláště po Rožmbercích se dochovalo více než 1000 zpravodajských materiálů, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Při práci s jednotlivými novinami si autorka kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové pozornost. Zamýšlela se nad tím, v jakém duchu byly zprávy napsány a které informace o vládcích, šlechticích, měšťanech i prostých obyvatelích jednotlivých oblastí východní Evropy přinášely svým čtenářům. Pod vlivem těch metodologických směrů, jež se zabývaly uchopením jinakosti při střetu odlišných kultur, popisovala, jakými proměnami procházelo vnímání zemí středovýchodní Evropy od konce 15. do počátku 17. století. Sledovala tak zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí. Zabývala se však také otázkou, jak na předkládané novinky reagovali jejich příjemci. Kromě postižení obrazu Polsko-litevského státu a Moskevského velkoknížectví v dobových novinách se proto cílem disertační práce stalo též nahlédnutí do problému recepce a interpretace zpráv v prostředí šlechtického dvora.
|
|
Počátky hierarchického uspořádání v rané církvi
PŘIBYL, Stanislav
Téma služeb a úřadů v církvi vždy přitahovalo pozornost teologů a služebníků církve. Raná církev vykazuje velikou rozmanitost organizačních modelů. Pro zkoumání této problematiky se jeví vhodné soustředit pozornost nejprve na charismatické jevy v rané církvi. V listu Efesanům stojí proroci po boku apoštolů jako ti, kdo spoluutvářeli samotné základy církevního učení. Podle Lukášových Skutků doprovází vkládání rukou zprostředkování Ducha při předávání rozmanitých církevních služeb. V Pavlových listech je mnoho seznamů duchovních darů, z nichž některé se přeměňovaly v trvalé úřady, jako například vedení nebo vyučování. Raní křesťané obzvláště vysoko cenili charisma mučednictví, zejména svých pastýřů. Putující proroci rovněž požívali vysoké úcty. Jejich výroky pronášené v extatických momentech se považovaly za vnuknuté Duchem svatým. Putující misionáři však představovali rovněž potenciální nebezpečí šíření herezí. Vedoucí úlohu v církvi však měli především apoštolové jako představitelé jediného úřadu, ustaveného samotným Pánem. Především Lukáš redukuje počet apoštolů na pouhých Dvanáct, zatímco Pavel se dovolává svého vlastního apoštolátu jako jim rovného. Vedle toho lze nalézt v rané církvi rovněž širší pojetí apoštolátu, totiž jako misie. V židokřesťanském prostředí církev napodobila výkon služby starších, známý ze synagogálního života. V pastorálních epištolách jsou presbyteři jmenováni spolu s biskupy a jáhny jako vedoucí církví. V listech Ignáce z Antiochie z počátku druhého století se již zmiňuje trojstupňová hierarchie, tj. jáhnové, presbyteři a jediný biskup. Tento typ monarchického episkopátu se brzy stal převládajícím v průběhu dalších dějin církve.
|
|
Svatba Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu roku 1613
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná bakalářská práce se zabývá svatbou Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu. Zaměřuje se na jejich svatební slavnost včele s velkolepou hostinou, která reprezentovala novomanželský pár v očích urozené společnosti raného novověku. Cílem práce je zrekonstruovat svatební veselí a interpretovat bohatou symboliku, kterou odráželo. Předmětem zájmu je zásobování slavnosti, vybavení a výzdoba hodovních sálů i kuchyňských prostor zámku a pestrá skladba svatebního jídelníčku. Stranou zájmu nezůstane ani služebnictvo a kuchyňský personál, jenž se podílel na přípravách a průběhu slavnosti. Práce se věnuje urozeným hostům, kteří se svatební hostiny zúčastnili. Jejich návštěva sloužila k sebeprezentaci novomanželů a vyjadřovala jejich společenské postavení, stejně jako celkové ztvárnění slavnostní hostiny. Hmotná kultura svatebního veselí, zejména složení svatebního menu včele s okázalým svatebním dortem měla svůj symbolický význam, jenž zrcadlil myšlenkový svět a hodnotový žebříček raně novověké společnosti.
|
|
Počátky křesťanského malířství
STIBOROVÁ, Lenka
Práce se zabývá počátky křesťanského malířství. Je rozdělena do tří hlavních částí. První část zahrnuje vznik křesťanství a život Ježíše Krista. Zároveň se zabývá křesťanskou symbolikou v malířství. Druhá část se věnuje především umění katakomb, kde se nachází velké množství nástěnných maleb prvních křesťanů. Dále zahrnuje kapitoly o biblických námětech a technikách nástěnné malby. Třetí část se věnuje dalšímu vývoji raně křesťanského malířství. Zahrnuje období zlatého věku byzantského umění, popisuje umění mozaiky v památkách Ravenny. Cílem práce je vyložit základní a podstatné informace o raně křesťanském malířství a naznačit jeho vývoj. Vznik křesťanského umění je jednou z nejdůležitějších historických událostí v dějinách umění.
|
|
Možnost křesťanské interpretace vybraných děl Astrid Lindgrenové
DĚDINOVÁ, Jana
Jádrem této práce je pokus o samostatnou teologickou interpretaci vybraného díla A. Lindgrenové. Tato praktická část je však nejprve metodologicky zakotvena v širším kontextu rané křesťanské inkulturace (patristická tradice výkladu antické kultury představená v díle Hugo Rahnera) a moderní filosoficko-teologické interpretace sekulární kultury (interpretace Dona Juana v díle Karla Vrány). Osobnost spisovatelky A. Lindgrenové je pak přiblížena zdůrazněním několika životopisných témat, která jsou v kontextu specifického zaměření této práce zvláště významná. A konečně je tu také vůbec poprvé v českém prostředí představeno dílo německého teologa Thomase Vogela, který se křesťanské interpretaci knih A. Lindgrenové dlouhodobě věnuje. V závěru autorka práce interpretuje christologicky, eschatologicky a eklesiologicky knihu Mio, můj Mio.
|
|
Obraz barbarů v pramenech čínského starověku (dyn. Západní Zhou - Západní Han)
Karlach, Jan ; Liščák, Vladimír (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem čínského pohledu na okolní národy v průběhu formativního období čínské civilizace, tedy od doby vlády dynastie Západní Zhou (cca 1045 - 771 př. n. l.) až po dobu dynastie Západní Han (206 př. n. l. - 9 n. l.), která proces formování jednotné Číny dovedla ke konci. Hlavní část práce představuje obraz barbarů v jednotlivých obdobích a textech čínského starověku, přičemž klade důraz hlavně na proměny přístupu k okolním národům v průběhu doby, na změny jejich obrazu a též na faktory, které mohly mít na tento přístup vliv. Důležitou částí práce je rovněž charakterizace kulturních stereotypů, které se v obrazu barbarů objevují, protože se Číňanům jevily při popisu odlišností jako relevantní.
|
|
Sociální a charitativní činnost v Milevsku a okolí v letech 1918-1938
MARŠÁLKOVÁ, Kamila
Práce se zabývá deskripcí sociální a charitativní činností v Milevsku a okolí v letech 1918-1938. První kapitola popisuje charitativní činnost v delším historickém kontextu od počátku křesťanství přes středověk až po novověk a následně pouzkazuje i na její zrod v Československu. Druhá kapitola je věnována chrakteristice období první republiky. Rozpoznává tři důležité mezníky ve vývoji Československa. Je to samotný vznik nového státu, jeho hospodářský vzestup a hospodářská krize ve třicátých letech. Situaci v Milevsku samotném a milevském kraji v období 1918-1938 pak představuje třetí kapitola. Uvádí hlavní aktivity jednotlivých institucí, spolků a církevních organizací a charakterizuje zásahy státu do základních sociálních problémů. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje na několik situací ze života obyvatel Milevska a jejich vzájemnou pomoc. Pátá kapitola poukazuje na činnost třech osobností, které se podílely, každá svým způsobem, na životě tehdejší společnosti z pohledu charity.
|
|
Počátky teologie a teologické antropologie v díle Caecilia Firmiana Lactantia
DOSKOČIL, Ondřej
Tato disertační práce si klade za cíl poukázat na Lactantiovo místo mezi ostatními autory křesťanského starověku a pokusit se analyzovat a zhodnotit jeho názory na vybraná teologická témata. V první dvě kapitoly sumarizují dostupné poznatky o Lactantiově životě a začleňují jeho dílo do kontextu raně křesťanské literatury. Další část je věnována myšlenkovým východiskům autorova teologického uvažování a jeho apologetické metodě. Všímá si především jeho vztahu k antické kultuře. Těžiště práce spočívá ve zhodnocení Lactantiových názorů na vybraná teologická témata, jimiž jsou: nauka o jediném Bohu, nauka o stvoření, christologie, soteriologie, eklesiologie, eschatologie a antropologie. Práce si všímá zejména prolínání antického a křesťanského myšlenkového světa v Lactantiových teologických úvahách.
|
|
Motiv melancholie v 16. a na počátku 17. století
Bouček, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
JAN BOUČEK: Motiv melancholie v 16. a 17. století Resumé (česká verze) Motiv melancholie v 16. a na začátku 17. století Předkládaná práce se pokouší v hrubých rysech zmapovat základní způsoby zobrazování motivu melancholie ve výtvarném umění v 16. a na počátku 17. století. Důraz je kladen především na personifikace nebo alegorie melancholie, které více či méně vycházejí z dobových teoretických úvah. Antičtí filosofové jako byl Platón a Aristoteles položili ve svých dílech základ k chápání melancholie jako stavu na pomezí šílenství a geniality. Středověk následně tyto úvahy obohatil o propojení melancholie s astrologií. Melancholik se tak dostává pod vlivu planety-božstva Saturn. Odtud pak plynou četná zobrazení takzvaných Saturnových dětí, na kterých jsou zachyceny alegorie řemesel a povolání tradičně přisuzovaných melancholikům. Častá zobrazení mytologického motivu Saturna, který požírá své děti, jsou na základě toho symbolem rozporuplné povahy melancholiků zmítajících se mezi božskou genialitou a šílenstvím. V 15. a 16. století jsou tyto představy oživeny florentskými humanisty a zejména postavou Marcilia Ficina, který je spojil do komplexní teorie melancholie. Díky ní přestalo být výtvarné umění chápáno podle staré tradice jako řemeslo a bylo povýšeno mezi vyšší, svobodná umění. Umělci tak byla...
|
host ::
