|
Projevy rané deprivace u dětí v pěstounské péči
SMRŽOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá projevy rané deprivace u dětí v pěstounské péči. Práce sleduje projevy deprivace a subdeprivace v jejich osobnostech a vývoj těchto projevů během deseti let pěstounské péče. V teoretické části je představena teorie attachmentu a důležitost jisté citové vazby k pečující osobě, obecné projevy deprivace a subdeprivace. Vysvětlena jsou specifika náhradní rodinné péče, zejména pěstounství. Zmíněna je práce institucí spolupracujících s pěstounskými rodinami. Empirická část metodou autobiografického designu představuje vlastní zkušenosti s výchovou dvou chlapců v pěstounské péči. Ze zjištěného vyplývají jednak různé projevy deprivace a také náročnost a dlouhodobost léčby těchto projevů. Jako významný pozitivní vliv je spatřována úzká a jednotná spolupráce náhradní rodiny se školou a s institucemi, které mohou napomáhat (Střed z. ú., a SVP). Práce obsahuje také náhled těchto zainteresovaných osob a dále grafické znázornění četnosti jednotlivých projevů v průběhu času.
|
|
Pohybová aktivita seniorů - členů společenské seniorské organizace
ŽLABOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá pohybovou aktivitou skupiny seniorů, kteří navštěvují společenskou seniorskou organizaci v Českých Budějovicích. Teoretická část je zaměřena na pohybovou aktivitu, její vlivy na zdraví a životní styl v souvislosti se starým člověkem, konkrétně seniorem. Práce se také zabývá procesem stárnutí všeobecně a k němu patřícími projevy, problémy či komplikacemi stárnutí. V závěru teoretické části se práce věnuje péči o seniory, potřebám této populace a dále se také zabývá službami, které jsou pro ně poskytovány. V části praktické byl proveden výzkum pohybové aktivity seniorů. Zde byl proveden sběr dat a analýza výsledků IPAQ - long (International Physical Activity Questionare) dotazníku a monitoring pomocí krokoměru. Zjištění úrovně pohybových aktivit proběhla pomocí dotazníku IPAQ - long u 120 probandů a monitoring počtu kroků za den po dobu 1 týdne. Tento monitoring probíhal u 30 jedinců a to pomocí pedometrů, které byly individuálně nastavené. Data získaná zpracováním dotazníkového šetření a monitoringu byla zaznamenána, vyhodnocena a prezentována pomocí grafů s komentářem. Následně proběhla diskuze a byly stanoveny závěry.
|
| |
|
Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.)
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce jsou Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.). Výsledky výzkumu ukázaly, že si rodiče všimli postižení svého dítěte v prvních třech letech života dítěte, kdy se u dětí začali objevovat problémy související s poruchou autistického spektra. Rodiče se shodli na tom, že pro ně v této době bylo nejobtížnější vyrovnat se s postižením jejich dítěte a s projevy tohoto postižení. Většina rodičů také uvedla, že se těžko a velmi dlouho se vyrovnávali se sdělením diagnózy. Podle rodičů jim mohou nejvíce pomoci informace od odborníků, kontakt s rodiči dětí s podobným postižením, podpora, pomoc okolí, naděje, kontakt na organizaci, která by jim mohla pomoci a praktické rady a návody, jak s dětmi komunikovat a rozvíjet je. Pro rodiče dětí s tímto postižením je velmi důležitý kontakt s rodiči podobně postižených dětí. Za největší problémy poruch autistického spektra rodiče považují problémy v komunikaci, neschopnost socializace, stereotypní chování, hyperaktivitu, možnost sebezranění, změnu nálad, ale také neproniknutelnost světa dětí s poruchou autistického spektra. Podle názoru některých rodičů nebyla diagnostika jejich dětí v pořádku. Autismus nebyl u jejich dětí lékaři rozpoznán a specializované diagnostické vyšetření si museli rodiče zajistit sami. U některých dětí byly poruchy autistické spektra zachyceny praktickým lékařem pro děti a dorost, který jim doporučil návštěvu dětského psychiatra, kde proběhla diagnostika. Rodičům v těchto případech nebyl dán lékaři prostor pro otázky a také se jim nedostalo příliš mnoha informací týkajících se postižení jejich dětí. Důležité informace si rodiče vyhledávali sami na internetu nebo v odborné literatuře. Některým rodičům také nebyly lékaři dostatečně vysvětleny poruchy autistického spektra. Informace o důsledcích tohoto postižení získali až od speciálního pedagoga, psychologa nebo od pracovníků organizace poskytující sociální služby dětem s poruchou autistického spektra a jejich rodičům. Navíc některým z těchto rodičům nebyl předán ani kontakt na organizaci, poskytující péči či poradenství dětem s tímto typem postižení. Většina rodičů hodnotí přístup lékařů k jejich dítěti jako negativní. Děti s poruchou autistického spektra dochází nejčastěji k dětskému psychiatrovi, některé také k dětskému neurologovi. Lékař podle názoru rodičů komunikuje pouze s nimi a na dítě se vůbec nezaměřuje. Jen polovina rodičů však informovala lékaře o tom, jakým způsobem může s jejich dítětem komunikovat. Rodiče se s dětmi na návštěvu lékaře připravují většinou pomocí fotek a obrázků, které znázorňují návštěvu lékaře nebo její jednotlivé kroky. Hospitalizace dítěte s poruchou autistického spektra probíhala nejčastěji s matkou, která ji hodnotí jako standardně probíhající, během níž nemusela řešit žádný problém. Zdravotničtí pracovníci komunikovali především s ní a snažili se respektovat návyky dítěte.
|
|
Spontánní hra dítěte s ADHD
HRONOVÁ, Petra
Teoretická část charakterizuje poruchu ADHD {--} samotný pojem ADHD, symptomy, příčiny vzniku, kritéria pro určení diagnózy. V dalším teoretickém oddíle je zpracována hra, její přínos pro rozvoj dětské osobnosti, zvláště pak spontánní hra, typická hra dětí předškolního věku, využití hry pro diagnostiku. Praktická část uvádí výzkum, jehož použitou metodou bylo pozorování. Sledováno bylo pět dětí předškolního věku s projevy poruchy ADHD, jejich způsob hry je zde více rozpracován. Záměrem bylo sledovat, zdali se porucha projevuje ve hře dětí a do jaké míry ji ovlivňuje. Závěrem jsou uvedeny možnosti, jež by mohly dopomoci k úspěšnější a nenásilné práci s těmito dětmi.
|
|
Anorexie dítěte a její dopad na rodinu
ČERNÍKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá situací rodiny, ve které se objevila psychická nemoc anorexie. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části této práce jsou popsány teoretické pojmy z psychologie rodiny správné fungování rodiny, vlastnosti rodinného systému, sociálně patologickými jevy, dále anorexie, příčina vzniku, projevy. Tato část práce je zaměřena také na rodinu se zdravotně postiženým dítětem, pro srovnání zda jsou dopady na tuto rodinu stejné nebo rozdílné. Ve druhé části, za pomoci výzkumu, je zjištěno, zda má anorexie špatný dopad na rodinu, na vztahy a na rodinné fungování.
|
|
Kvalita bezlepkových surovin
Dvořáková, Šárka
Bakalářská práce se zabývá především výběrem bezlepkových surovin, jejich dostupností a dietetickým složením, které jsou určeny pro bezlepkovou dietu. Zaměřuje se na výhody a nevýhody konkrétních surovin ve výrobě bezlepkových pekařských výrobků i piva. Stručně seznamuje s problematikou celiakie, jejími projevy a léčbou. Rovněž uvádí legislativní ustanovení týkající se celiakie v České republice. Zaměřuje se též na příspěvky českých pojišťoven pro pacienty s diagnostikovanou celiakií.
|
|
Role sestry v sekundární prevenci u pacientů s alergickým onemocněním
PELEŠKOVÁ, Adéla
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zaměřila na vysvětlení základních pojmů v alergologii, jsou zde uvedeny druhy alergií, jejich projevy a léčba. Dále jsou zde popsány typy prevencí a úkol ošetřovatelství v alergologii. V praktické části práce byly stanoveny tři cíle. Prvním bylo zjistit roli sestry v sekundární prevenci u pacientů/klientů s alergickým onemocněním. Druhým cílem výzkumného šetření bylo zjistit zda existují rozdíly u sester v poskytování sekundární prevence u pacientů/klientů s alergickým onemocněním na vybraných pracovištích. Třetí cíl měl zjistit, jak sestry připravují pacienty/klienty na dodržování léčebného režimu souvisejícího s jejich alergickým onemocněním. K dosažení těchto cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření metoda polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo deset sester, z toho dvě setry pracující v alergologické ambulanci v nemocnici a čtyři sestry ze soukromých ambulancí v Českých Budějovicích, dvě sestry ze soukromých ambulancí a jedna z alergologické ambulance v nemocnici v Písku a jedna sestra ze soukromé alergologické ambulance ve Strakonicích.
|
|
Ošetřovatelská péče u kojenců a batolat s průjmovým onemocněním
KYLIANOVÁ, Alena
Abstrakt Průjmová onemocnění u kojenců a batolat jsou častým a závažným problémem. Těžší průběh průjmového onemocnění a jeho komplikace vedou k hospitalizaci malého pacienta. Klinickými projevy průjmového onemocnění jsou především řídké, vodnaté a časté stolice. Dalšími doprovodnými symptomy bývají zvracení a zvýšená až vysoká tělesná teplota. U takto malých pacientů může dojít v krátkém časovém intervalu k dehydrataci dítěte. Těžká dehydratace může vést až ke smrti. Správná a kvalitní ošetřovatelská péče je velice důležitá. Cílem bakalářské práce je zodpovědět výzkumnou otázku: Jaká je úroveň ošetřovatelské péče a znalostí standardu u sester ošetřujících kojence a batolata s průjmovým onemocněním v nemocnicích? Teoretická část bakalářské práce se zabývá příčinami vzniku, klinickými projevy, diagnostikou, léčbou a prevencí průjmových onemocnění u kojenců a batolat. Dále jsou zde uvedeny nejčastější ošetřovatelské problémy. Práce mapuje ošetřovatelskou péči sester formou ošetřovatelského procesu. Všímá si potřeb pacientů a jejich správné edukace. Závěrem se práce věnuje problematice ošetřovatelského standardu. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí anonymních dotazníků. Respondenty výzkumného šetření byly sestry pracující na třech dětských odděleních a na jednom infekčním oddělení. Zjištěné výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek. Analýzou výsledků bylo zjištěno, že dotazované sestry poskytují kvalitní a správnou ošetřovatelskou péči bez ohledu na jejich vzdělání a délku praxe. Dále z výsledků vyplynulo: respondentky, na jejichž oddělení byl postup standardní ošetřovatelské péče vypracován, standard znají, používají a navrhují pouze doplnění tohoto standardu o oblast perorální rehydratace. Na odděleních, kde nebyl standard vytvořen, jej dotazované sestry nepostrádaly. Na základě zjištěných výsledků byl vypracován standardní ošetřovatelský postup pro ošetřovatelskou péči při perorální rehydrataci u kojenců a batolat s průjmovým onemocněním.
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
host ::
