Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 546 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.09 vteřin. 

Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.

Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.

Výživa v nemocničních zařízeních jako součást komplexní ošetřovatelské péče
ZELENKOVÁ, Klára
Kvalitní výživa v nemocničních zařízeních by měla být nedílnou součástí komplexní léčby, její opomíjení má však za následek snížení celkové kvality ošetřovatelské péče. Komplexní ošetřovatelská péče detekuje aktuální a potencionální zdravotní problémy, stanovuje si priority a definuje úlohy sestry při jejím poskytování. Pouze vysoce kvalifikovanou a plánovitou ošetřovatelskou péčí může sestra uspokojovat potřeby pacientů/klientů. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit požadavky klientů hospitalizovaných v nemocničních zařízeních na změny v systému stravování, zmapování spokojenosti klientů s podávanou stravou a zjištění, zda-li strava podávaná v nemocničních zařízeních odpovídá potřebám klientů. Výzkum byl prováděn v Nemocnici Strakonice, a.s. na oddělení interním, chirurgickém a gynekologickém formou dotazníkového šetření. Stanoveno bylo šest hypotéz, z nichž pět bylo potvrzeno a jedna vyvrácena. První hypotéza posuzovala, zda by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních uvítali změnu skladby stravy. Na základě dotazníkového šetření byla hypotéza potvrzena. Hypotéza druhá posuzovala, zda-li by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních ocenili možnost výběru stravy. Dle výsledků je zřejmé, že tato možnost je klienty velmi vítána a hypotéza tedy potvrzena. Třetí hypotéza zjišťovala, jsou-li klienti spokojeni s podávanou stravou. Výsledky poukazují na fakt, že chuť, množství a zasycení jednotlivými jídly byla pro většinu respondentů nevyhovující. Výsledky spokojenosti s teplotou podávané stravy dokazovali, že pacientům/klientům vyhovuje. Hypotéza třetí byla potvrzena, jelikož větší část odpovědí dokazovala nespokojenost s podávanou stravou. Hypotéza čtvrtá, mají-li klienti rozdílné nároky na podávanou stravu dle věkových kategorií, byla po podrobném porovnání výsledků potvrzena a výsledky poukazují na jednoznačný rozdíl u starších a mladších respondentů. Hypotéza pátá posuzovala, zda-li klienti hodnotí podávanou stravu jako nedostačující jejich potřebám. Z výsledků vyplynulo, že spokojenost nad nespokojeností převyšuje, a proto byla hypotéza pátá nepotvrzena. Hypotéza šestá zjišťovala, mají-li klienti potřebu obstarávat si stravu mimo nemocniční zařízení. Z výsledků je zřejmé, že klienti opravdu mají tuto potřebu, a tak se hypotéza šestá také potvrdila. Získané výsledky předám hlavní sestře Nemocnice Strakonice, a.s. a společně se pokusíme o změny, které by zvýšily spokojenost pacientů/klientů se stravováním a výživou v této nemocnici.





Hygienicko-epidemiologická opatření při péči o nemocné kolonizované MRSA
Janík, Martin ; Nováková, Jana (vedoucí práce) ; Tomšová, Hana (oponent) ; Míčková, Eva (oponent)
Autor: Instituce: Název práce: Vedoucí práce Počet stran: Počet příloh: Rok obhajoby: Klíčová slova: Martin Janík Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Hygienicko-epidemiologická opatření při péči o nemocné kolonizované MRSA Mgr. Jana Nováková, MBA 151 4 2008 MRSA, ORSA, cMRSA, Methicillin rezistentní Staphylococcus aureus, péče o nemocné, hygienicko-epidemiologická opatření Bakalářská práce pojednává o základních postupech a hygienicko-epidemiologických opatřeních doporučených k léčbě a péči MRSA kolonizovaných nebo infikovaných nemocných. Cílem teoretické části práce bylo shromáždění dostupných postupů a doporučení, jejich doplnění ze zahraničního zdroje v místech, kde naše doporučení se rozcházejí, nebo na situaci nevzpomínají. Cílem empirické části bylo v pilotní studii srovnání znalostí sester vybraných typů zdravotnických zařízení. Respondenty byly sestry (n = 761) z fakultních nemocnic, nemocnic I. a II. typu, zařízení sociální péče a specializovaných pracovišť.

Podávání stravy pacientům (metodika, provádění nutričního screeningu, spokojenost pacientů, krmení pacientů, pestrost stravy)
Šubrtová, Kateřina ; Vaňková, Dana (vedoucí práce) ; Barešová, Hana (oponent) ; Horáčková, Alexandra (oponent)
Autor: Kateřina Šubrtová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Podávání stravy pacientům (metodika, provádění nutričního screeningu, spokojenost pacientů, krmení pacientů, pestrost stravy) Vedoucí práce: Bc. Dana Vaňková Počet stran: 99 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: dietní systém v nemocnici, entarální výživa, nutriční sreening, zásady krmení pacientů, vitamíny, minerály, tuky, cukry, bílkoviny, nutriční tým Bakalářská práce pojednává o problematice podávání stravy pacientům ve zdravotnických zařízeních, ale také o metodice stravování pacientů a jednotlivých screeningových postupech, které jsou důležitou součástí zejména pro stanovení vhodného dietního omezení pacienta. Tato bakalářská práce poukazuje na důležitost znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti stravování pacientů, ale také na práci nutričního týmu, který je nedílnou součástí mezioborové spolupráce v péči o pacienta. Bakalářská práce je postavena na základě kvantitativního výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Sleduje zde spokojenost pacientů s kvalitou podávané stravy v nemocničním zařízení a dále znalosti zdravotnických pracovníků ohledně podávání stravy pacientům. Zkoumaný vzorek tvoří zdravotničtí pracovníci, oboru všeobecná sestra, při...

Spokojenost pacientů se stravováním v nemocnici
Hornychová, Petra ; Vaňková, Dana (vedoucí práce) ; Sobotka, Luboš (oponent) ; Ulrychová, Hana (oponent)
Autor: Petra Hornychová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, Oddělení ošetřovatelství Název práce: Spokojenost pacientů se stravováním v nemocnici Vedoucí práce: Bc. Dana Vaňková Počet stran: 74 Počet příloh: 12 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: bílkoviny, tuky, cukry, minerály, stopové prvky, vyšetření nutričního stavu, dietní systém, diety, enterální výživa, parenterální výživa Bakalářská práce pojednává o spokojenosti pacientů se stravováním ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti hodnotí úroveň a kvalitu stravování ve FN HK. V teoretické části jsou popsány základní složky výživy (tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny a minerální látky), jednotlivé metody vyšetření nutričního stavu. Je zde definován dietní systém a popsány jednotlivé diety. Dále je zde popsán princip podávání enterální a parenterální výživy. V empirické části byl prováděn výzkum spokojenosti pacientů se stravováním pomocí dotazníkového šetření. Byl vypracován dotazník, který byl rozdán pacientům ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.