|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Cystická fibróza a výživa
PECHOVÁ, Jana
Název bakalářské práce je ,,Cystická fibróza a výživa." Cystická fibróza je dědičné chronické onemocnění. Je charakterizována jako dysfunkce chloridových kanálků v organizmu. Projevem cystické fibrózy je velké množství hlenu v dýchacím a trávicím ústrojí diagnostikovaných. Tuto nemoc řadíme ke skupině velmi vzácných onemocnění. V České republice touto nemocí trpí menší procento obyvatel. Při tomto onemocnění je pro její nositele prioritní dodržovat doporučené stravovací návyky. Zlepšuje se tak prognóza nemoci a pacienti mohou vést plnohodnotný život. Dodržováním doporučených stravovacích návyků a stravovacích režimů se zabývá tato bakalářská práce. Již z názvu práce vyplývají její dané základní cíle. Jedním z cílů bakalářské práce je zjištění, zda děti trpící cystickou fibrózou mohou konzumovat všechny dostupné potraviny, zda mají speciální požadavky na kvalitu a úpravu potravin. Druhým velmi důležitým cílem bakalářské práce je vyhodnocení jídelníčku daného vzorku lidí, kteří trpí tímto vzácným dědičným onemocněním. Pro objektivitu výzkumu byli v této bakalářské práci jako výzkumné vzorky vybráni čtyři respondenti ve věku 3-18 let. Na základě vyhodnocení jejich týdenního jídelníčku, dotazníkového šetření vedené s jejich rodiči i jimi samotnými a řízeného rozhovoru bude zjištěno, zda děti dodržují všechny zásady daného doporučeného stravovacího režimu. V teoretické části je pracováno s názory odborníků zabývajících se nemocí cystická fibróza velmi důkladně. Jejich zkušenosti ukazují na důležitost správně navrženého jídelníčku a na dodržování správných stravovacích zásad a režimů. Tyto poznatky jsou pak plně využívány v praktické části bakalářské práce. Závěry z diskuze mohou být využity v praktické pracovní činnosti nutričních terapeutů, kteří se ve své praxi s dětmi nemocnými cystickou fibrózou mohou setkat.
|
|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Užití nových technologií při výuce matematiky na základních a středních školách
BUMBÁLEK, Roman
S moderními informačními technologiemi se setkáváme každý den. Slouží k pomoci v práci, k zábavě, ale mají také velký potenciál pro využití ve vzdělávání. Tato práce se zabývá jejich vhodnou aplikací do výuky matematiky, na tematiku goniometrických funkcí. Cílem je vytvořit konstrukce, které by potenciál moderních technologií co nejlépe využily. Pro řešení problematiky byl vybrán program GeoGebra pro možnost tvorby dynamických konstrukcí a pro další nesporné výhody, zmíněné dále v práci. K vytvořeným konstrukcím jsou přidány podrobné návody, jak je lze sestrojit. Práce je také doplněna řešenými úlohami a pracovními listy, zaměřenými na aplikaci goniometrických funkcí do reálných situací.
|
|
Alternativní využití Szondiho testu
Vaňková, Martina ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu jednotlivým fotografiím podnětového materiálu přisuzovány. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, k poznání projektivních souvislostí je využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však ve většině případů neodpovídají Szondiho předpokladům. Pro potvrzení potenciálu metody nahlédnout do osobnosti či života respondenta nebyla získaná data dostačující. Přesto výsledky naznačují, že by po dalším výzkumném zpracování mohla být tato aplikace přínosná zejména pro odhalení dílčích témat respondentova života a jeho přístupu k ostatním lidem. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, sémantický diferenciál, analýza příběhů
|
host ::
