|
Ošetřovatelský proces u dětí s onemocněním uší
VONDRÁKOVÁ, Zuzana
Onemocnění uší jsou v dětském věku poměrně častá. Z nich nejvíce postihuje a ohrožuje děti v kojeneckém, batolecím a předškolním věku zánět středního ucha. I přes narůstající kvalitu poskytované péče, vývoj zdravotnictví a očkovacích látek, které přispívají ke snížení počtu dětí s diagnózou akutní zánět středního ucha, je výskyt těchto zánětů stále častý. Zánět uší je doprovázen několika nepříjemnými příznaky a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Prodělání zánětu středního ucha znamená pro dítě nepříjemný a často velmi bolestivý prožitek. Toto onemocnění s sebou přináší i svá rizika v podobě výskytu komplikací. Ačkoliv jeho průběh povětšinou bývá bez komplikací a léčba probíhá v režii dětského lékaře, setkáváme se i s případy, kdy je potřeba dětského pacienta hospitalizovat. Tato práce ve své teoretické části poukazuje na druhy zánětu středouší, prevenci, rizikové faktory a komplikace. Popisuje diagnostiku, léčbu a péči o dítě se zánětem středního ucha. Též se zabývá informovaností rodičů, poukazuje na ošetřovatelské problémy spojené se zánětem středního ucha a na specifika péče o dítě. V empirické části této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav informovanosti rodičů o rizikových faktorech a preventivních opatřeních předcházejících zánětu středního ucha. Druhým cílem bylo zjistit výskyt nejčastějších ošetřovatelských problémů při péči o dítě se zánětem středouší. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jakým způsobem jsou rodiče edukováni ohledně rizikových faktorů, které mohou vést k onemocnění uší v dětském věku? Jak jsou rodiče informováni o preventivních opatřeních předcházejících onemocnění uší u dětí? Jak rodiče vnímají edukaci týkající se zánětlivého onemocnění uší? Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské problémy při péči o dítě se zánětlivým onemocněním uší? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo pomocí metody sběru dat polostrukturovaným rozhovorem. Ten byl určen pro dvě sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a pro čtyři sestry pracující na dětském oddělení. Další výzkumný soubor tvořili rodiče dětí. Polovina z nich měla zkušenost s péčí o vlastní dítě, které prodělalo alespoň jeden zánět středního ucha. Respondentům byl před zahájením rozhovoru vysvětlen důvod a záměr výzkumného šetření. Rozhovory se uskutečnily až s výslovným souhlasem každého osloveného respondenta. Rozhovory probíhaly na předem smluveném místě v období od března do května roku 2014. Zaznamenány byly pomocí elektronického zařízení pro záznam hlasu a formou písemného zápisu. Poté byly rozhovory přepsány a zpracovány do kategorií a podkategorií. Vznikly tak 4 kategorie: Informovanost rodičů, Edukace rodičů, Znalosti rodičů a Zánět středního ucha.
|
|
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.
|
|
Dětská oděvní kultura v historických a sociálních kontextech
Pitrová, Pavlína ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce je dětská oděvní kultura v historických a sociálních kontextech. Zajímalo mě, jakým způsobem se formovala dětská oděvní kultura v průběhu staletí, tedy konkrétně od středověku do konce 19. století, jaký vlastně byl přístup k dětem a jejich oděvu v rámci společenských, kulturních a ekonomických hledisek. Dalším tématem k zamyšlení byla otázka, jak a zda lze postihnout proměny postavení a reflektování dítěte ve společnosti prostřednictvím dětské oděvní kultury. Práci jsem rozdělila na tři základní části. V první se zabývám dětmi v historických literárních pramenech a v ikonografii. Druhá část je pojata v rámci historického vývoje odívání dospělých a následně i dětí, a tomu odpovídá i její název Odívání dětí - nástin od středověku do konce 19. století. Ve třetí kapitole Odívání dětí se zabývám již samotným konkrétním vývojem dětského oděvu od novorozence až po děti školního věku. Součástí práce je i dotazníkový výzkum, který je doplňkem pro určitou konfrontaci minulosti se současností a který se týká současného odívání dětí. Nezbytné barevné obrazové přílohy dokreslují výše popsané a zkoumané téma. Ve své práci jsem se snažila skloubit pohled historické etnologie s klasickými společenskovědními (historickými) přístupy, reflektuji kulturní historii, sociologii, vývojovou psychologii,...
|
|
Ošetřovatelský proces u dětí s plastikou boltců
MELNYKOVÁ, Milada
Bakalářská práce má název Ošetřovatelský proces u dětí s plastikou boltců. Plastická chirurgie zahrnuje operace vrozených a získaných vad a věnuje se pooperačním a poúrazovým stavům. K plastické chirurgii patří estetická chirurgie, která se neustále rozšiřuje. Doba, kdy by měl člověk navštívit plastického chirurga, je závislá na typu vady. Vrozené kosmetické vady se projeví v období dospívání. Operace odstátých uší je nejčastější kosmetickou operací. Tento výkon lze provádět v jakémkoliv věku. Nejčastěji přicházejí děti ve školním věku, ale i lidé ve středních letech. Dětem do 10 let hradí výkon zdravotní pojišťovna. Teoretická část se zabývá popisem plastické chirurgie, historií, popisem operace, předoperační a pooperační péčí a vývojovým obdobím dětského věku. A je také zaměřena na ošetřovatelskou péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s plastikou boltců a zjistit, jaké jsou nejčastější komplikace této operace. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumným souborem byly děti a jejich rodiče hospitalizovaní na dětském pooperačním a poúrazovém oddělení. Pro výzkumné šetření byly použity polostandardizované rozhovory, pozorování a obsahová analýza dokumentace. Všechny informace byly shrnuty do kasuistik, které byly zpracovány podle modelu Virginie Handersonové. Ve druhé fázi byly informace ověřovány polostandardizovaným rozhovorem se sestrou na základě rozhovorů s dětmi. Výsledky poukázaly na nejčastější komplikace spojené s operací ušních boltců. Sestry v souvislosti s pooperační péčí monitorují především bolest a celkový stav pacienta. Z výsledků dále vyplynulo, že rodiče nemají úplné informace o výkonu. Mezi specifika péče u děti s otoplastikou patří nošení velkého kompresivního obvazu na hlavě a dlouhodobé přikládání elastické čelenky. Na základě výsledků bude iniciován seminář pro dětské oddělení o problematice ošetřovatelské péče u dětí s plastikou boltců a byl vytvořen ošetřovatelský plán u dětí s plastikou boltců.
|
|
Ošetřovatelská intervence u klientů s arytmií ve středním věku
KOLÁŘOVÁ, Libuše
Dnešní rychlý rozvoj medicíny je již na takové úrovni, že se snaží maximálně vyjít pacientům vstříc a úspěchy v moderní léčbě jsou patrné. Neslibují naprosté uzdravení, ale včasnou diagnostikou, správně zvolenou léčbou, či včasným lékařským zákrokem, a v neposlední řadě přístupem celého ošetřujícího personálu a zvláště profesionálním přístupem sestry, která je neodmyslitelnou součástí komplexní péče a často je první, která se s pacientem setká a dovede rozpoznat problém a zajistit, aby se začal tento problém řešit, se může kvalita života pacienta zlepšit co nejdříve nebo mohou být alespoň včas odstraněny akutně vzniklé potíže.
|
|
Využití arteterapeutických přístupů v práci s dětmi se sociálním znevýhodněním
SPÁLENSKÁ, Dagmar
Cílem předkládané bakalářské práce byla zjištění možností účinnosti arteterapeutické metodiky při výtvarné práci se sociokulturně znevýhodněnými dětmi v základní škole a v dětském centru. V teoretické části po ujasnění pojmu sociokulturní znevýhodnění, uvádí některá zjištění týkající se vlivu znevýhodňujícího prostředí pro socializaci, významu rodiny, výchovného stylu. Jedna kapitola je o výchově dítěte s postižením. Dále je v této části věnována pozornost významu tvorby pro dítě a vývojovým hlediskům, které ovlivňují arteterapeutické vedení. Praktická část je rozdělena na práci v základní škole speciální, zde je uvedena jedna kazuistika děvčete se střední mentální retardací, která žije v sociálně znevýhodněné rodině. Na její tvorbě je zdokumentován rozvoj jak kognitivní, tak i emoční. Dále jsou v praktické části představeny čtyři kazuistiky dětí, které se vlivem rodinného prostředí ocitly v situaci, která vyžadovala umístění v Dětském centru Strakonice, což je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. První je kazuistika chlapce, který zde žil od svého jednoho roku až do doby, než byl i s mladším bratrem, který zde byl umístěn hned po svém narození, rozhodnutím soudu svěřen do péče dětského domova. Druhá kazuistika je práce s chlapcem, který zde byl umístěn předběžným rozhodnutím soudu, a po několika měsících šetření byl soudním rozhodnutím svěřen do péče matce. Třetí kazuistika představuje tvorbu chlapce umístěného zde na žádost rodičů, protože s ním měli výchovné problémy. Jeho pobyt byl ukončen svěřením zpět do péče rodiny a přitom byly doporučeny některé změny v přístupu k dítěti. Čtvrtá kazuistika se týká děvčete, jejíž pobyt v centru byl na žádost matky. I toto děvče po ukončení pobytu bylo vráceno do péče matce, které se mezitím narodilo další dítě. V jednotlivých kazuistikách je popsán přístup ke každému dítěti, vše na základě individuálních potřeb při řešení osobních situací. Práce představuje konkrétní využití arteterapie v tomto prostředí, její vliv na psychické ladění dětí a jejich komunikativnost.
|
|
Motivační a demotivační faktory ke zvyšování kvalifikace všeobecných sester
HOŘEJŠÍ, Jana
Bakalářská práce se zabývá otázkou vzdělávání všeobecných sester v období transformace zdravotnického školství. Současný stav byl nastaven zákonem č. 96/2004 Sb. a jeho pozdějšími novelami. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je pozornost věnována profesi sestry a kvalifikační přípravě k výkonu povolání všeobecná sestra. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou sestry motivovány ke zvyšování kvalifikace. Tomuto zjišťování byla věnována druhá, praktická část bakalářské práce. Byla použita kvantitativní metoda šetření, která zjišťovala postoje a názory všeobecných sester k povinnému celoživotnímu vzdělávání, jak se cítí být motivovány či demotivovány ke zvyšování kvalifikace. Kvalitativní část šetření byla směřována na sestry manažerky, s cílem zmapovat zkušenosti středního managementu se změnami ve vzdělávacím systému a s motivováním sester k celoživotnímu vzdělávání. Výzkumné šetření prokázalo, že respondenti berou celoživotní vzdělávání jako součást svojí profese. O možnostech celoživotního vzdělávání jsou dostatečně informováni a upřednostňují pasivní a krátkodobé formy vzdělávání. Vysokoškolské studium je vzhledem k své časové, finanční náročnosti spíše na okraji zájmu. Hlavním motivačním faktorem ke zvyšování kvalifikace, je jistota zachování pracovního místa a hlavním demotivačním faktorem je vysoká náročnost studia.
|
|
Příspěvek k poznání historie v oboru ošetřovatelství na území hl. m. Prahy
Masojídek, Tomáš ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Tomáš Masojídek Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství, Oddělení ošetřovatelství Název práce: Příspěvek k poznání historie vzdělávání v oboru ošetřovatelství na území hl. m. Prahy Vedoucí práce: PhDr. Daniel Jirkovský, Ph. D., MBA Počet stran: 78 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: ošetřovatelství, historie, vzdělávání SOUHRN: Bakalářská práce se zaměřuje na historický vývoj vzdělávání v ošetřovatelství se zaměřením na území Prahy od dob raného středověku do roku 1989. Práce je zpracovaná metodou historicko-srovnávací, kompilační formou. Hlavním cílem práce bylo přispět k poznání systematického vzdělávání v ošetřovatelství na území hlavního města Prahy. Při práci bylo využito 49 knižních, časopiseckých a internetových pramenů.
|
|
Možnost rozvoje střední venkovské obce na příkladu Žabčic
Lemon, Petr
Bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvoje středně venkovské obce Žabčice. Popisuje převážně ekonomickou funkci obce -- její příjmy a výdaje, obyvatelstvo, dopravu, služby. Věnuje se také největším ekonomickým subjektům v obci -- firma A.S.A., Moracell, dům s pečovatelskou službou, Písek Žabčice spol. s r. o. V části o agrobyznyse popisuje školní zemědělský podnik a Český zahrádkářský svaz. Charakterizuje postavení obce Žabčice v rámci širších vztahů s obcemi Unkovice, Přísnotice a městy Židlochovice, Brno. V praktické části provádím skupinový rozhovor o možnostech rozvoje obce a následně pomocí SWOT analýzy vyhodnocuji celkový pohled na obec Žabčice.
|
|
Mezigenerační názory na problematiku demencí
ŠVAŘÍČKOVÁ, Lenka
Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku demencí, převážně na názory a znalosti v různých věkových kategoriích. Demence patří mezi častá onemocnění staršího věku, ale připadá mi, že se o této problematice málo hovoří. V této práci jsem chtěla zjistit znalosti a zkušenosti ve třech věkových kategoriích (mladí - do 25 let, střední věk - do 45 let a předseniorský věk - starší 50 let). Zajímalo mě, jestli vědomosti a informovanost souvisejí s přibývajícím věkem. Práce má 2 části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na problematiku demencí, převážně ze sociálního pohledu. Ze zdravotnických informací jsem se snažila vybrat ty nejdůležitější, které jsou nezbytné pro pochopení této problematiky, a které by měli znát pečovatelé takto nemocných osob. V praktické části jsou přepsány rozhovory s vybranými respondenty, kteří odpovídali na otázky spojené s tímto onemocněním. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda dotazování a technika polostandardizovaných rozhovorů. Tři respondenti souhlasili s nahráváním rozhovorů a s jejich následným doslovným přepisem. Tyto záznamy byly doslovně přepsány se zachováním hovorových výrazů. Ostatní respondenti s nahráváním nesouhlasili, proto byly jejich odpovědi písemně zaznamenány. Ze získaných rozhovorů jsem zjistila, že většina respondentů základní znalosti má, ale není si svou odpovědí jista. Z každé generace jsem vždy vybírala ženu a muže, aby byly zastoupeny názory obou pohlaví. Zjistila jsem, že tyto znalosti nesouvisejí s věkem. Základní informace o onemocnění měli všichni, ale lépe je dokázali vysvětlit ti, kteří znali, nebo pečovali o osobu s demencí. Vzhledem k získaným informacím z rozhovorů, by bylo podle mě dobré, aby se lékaři, organizace (hlavně domovy pro seniory), ale i média postarali o šíření důležitých informací mezi všechny generace.
|
host ::
