|
Zdravotní a další rizika polychlorovaných dibenzodioxinů.
Skřivánková, Kateřina ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Žáčková, Pavla (oponent)
v českém jazyce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Skřivánková Kateřina Školitel: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Zdravotní a další rizika polychlorovaných dibenzodioxinů. Diplomová práce je zaměřena na zdravotní rizika halogenovaných aromatických dibenzodioxinů. Vzhledem k tomu, že se jedná o látky, které nikdy nebyly záměrně průmyslově vyráběny, zdrojem toxikologických informací jsou epidemiologické analýzy a laboratorní studie na zvířatech. Diplomová práce dokumentuje toxikologické účinky na organismy a environmentální rizika těchto sloučenin, zvláště pak nejtoxičtějšího kongeneru 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu. Jedná se o rešeršní práci, získané údaje jsou souhrnem bibliografických záznamů na dané téma.
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
Šetření vybraných parametrů zásahů Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy při výskytu oxidu uhelnatého
JOB, Lukáš
Souvislost mezi intoxikací nebezpečnými chemickými látkami a vybranými parametry zásahů složek integrovaného záchranného systému je v současné době velmi diskutovanou oblastí. Tato souvislost je zejména sledována v případech, kdy je hlavním zdrojem otravy oxid uhelnatý. Hasičský záchranný sbor České republiky ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému řeší každoročně celou řadu událostí právě s únikem oxidu uhelnatého. Tento plyn byl, a v současné době je stále příčinou mnoha intoxikací, zejména při používání karmy k ohřevu vody. To je důvodem, proč se tato diplomová práce zaměřuje právě na šetření vybraných parametrů zásahů Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy při výskytu oxidu uhelnatého. Důležitými faktory ovlivňující průběh zásahu je mj. znalost toxických účinků tohoto plynu a jeho působení na lidský organismus, ale také dostatečné množství a kvalita detekčních přístrojů a ochranných prostředků. Předkládaná diplomová práce se zabývá šetřením vybraných parametrů výše uvedené zásahové činnosti, která byla řešena v časovém období od roku 2010 do roku 2014 v rámci Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. V teoretické části je popsána nebezpečná chemická látka (oxid uhelnatý) z hlediska chemického, fyzikálního, biologického a také jeho využití. Důležitou částí práce je detailní popis průběhu intoxikací oxidem uhelnatým v organismu, jeho odbourávání z organismu, následky otrav a léčebné postupy. Dále byly popsány ochranné prostředky dýchacích orgánů, které jsou zaměřeny na ochranné filtry. Při zpracování diplomové práce jsou dále zjištěny všechny události s únikem oxidu uhelnatého na území hl. m. Prahy. Tyto údaje jsou získány ze Statistického sledování událostí, které vede a zpracovává Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy. Ze statistiky zásahové činnosti jsou následně vyhledány údaje o počtu usmrcených, zraněných a zachráněných osob, které jsou v rámci statistiky evidovány. Jako srovnávací parametry jsou zvoleny údaje o průměrných denních teplotách a průměrných denních tlacích na území hl. m. Prahy. Tyto údaje jsou pro sledované období poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočka Praha. V rámci diplomové práce jsou stanoveny a ověřovány hypotézy vlivu průměrných denních teplot na frekvenci zásahové činnosti s přítomností oxidu uhelnatého na území hl. m. Prahy ve sledovaném období, vlivu průměrných denních tlaků na frekvenci zásahové činnosti s přítomností oxidu uhelnatého na území hl. m. Prahy a vliv průměrných denních teplot na průměrné denní tlaky. Získané informace jsou souhrnně a detailně zpracovány do tabulek. V tabulkách jsou události rozděleny podle jednotlivých let, měsíců. Následně je uveden celkový přehled zásahové činnosti ve sledovaném období. Zpracované údaje jsou následně statisticky šetřeny a vyhodnocovány. V první části je určena statistická jednotka za sledované období pěti let. Údaje jsou rovněž zpracovány do tabulky společně s průměrnými teplotami a průměrnými tlaky a následně vhodně rozškálovány. Následuje výpočet obecných momentů prvních řádů, směrodatných odchylek a korelačních analýz. Výsledky jsou srovnány s předepsanými intervaly. Na základě srovnání výsledků s předepsanými intervaly je vyhodnoceno, že počet událostí nekoreluje s teplotou, takže počet událostí s teplotu nesouvisí, počet událostí pozitivně koreluje s tlakem, což znamená, že počet událostí s tlakem souvisí. Teplota s tlakem koreluje pozitivně tzn., že tyto dva parametry spolu, v rámci provedeného šetření, souvisí.
|
|
Molekulárně genetická analýza syndromu fragilního chromozomu X a myotonické dystrofie
Mušová, Zuzana ; Sedláček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fajkusová, Lenka (oponent) ; Maxová, Alica (oponent)
SHRNUTÍ Práce je zaměřena na tři závažné choroby podmíněné jedinečným mutačním mechanismem - expanzí krátkých tandemových repetic. Syndrom fragilního chromozómu X je nejčastější příčinou X-vázané mentální retardace. Myotonické dystrofie typu 1 a 2 jsou nejčastějšími muskulárními dystrofiemi u dospělých. Práce shrnuje poznatky získané na velkých souborech pacientů shromážděných v rámci rutinní DNA diagnostiky těchto chorob. Byla zavedena široká paleta metod pro co nejrychlejší a nejpřesnější detekci expanzí, zejména rychlá fluorescenční PCR, TP-PCR a RP-PCR. Jako alternativní a doplňující metoda je stále využíván Southernův blot. Na základě získaných zkušeností a doporučení EMQN byl navržen optimální diagnostický protokol spočívající na promyšlené kombinaci těchto metod. Záchyt syndromu fragilního chromozómu X v souboru 1880 pacientů a jejich příbuzných indikovaných na testování FXS byl 4,5%. Ve shodě s literaturou byly pozorovány typické zákonitosti intergeneračního přenosu alel genu FMR1. Jedna pacientka s plným projevem FXS měla přednostní inaktivaci druhého chromozómu X postiženého intersticiální delecí. U dvou pacientů s FXS byly popsány zvláštní koincidence s karyotypem 47,XYY. V rodinách s FXS byl identifikován jeden pacient s jistým a jedna pacientka s možným onemocněním FXTAS. Další pacient byl...
|
|
Časná diagnostika a terapie lymfedému po komplexní léčbě karcinomu prsu
Wald, Martin ; Hoch, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlišta, David (oponent) ; Duda, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá analýzou zdravotního stavu 119 žijících nemocných, které byly v období od ledna 1998 do ledna 2002 operovány na Chirurgické klinice 2. LF UK ve Fakultní nemocnici v Motole pro karcinom prsu a od kterých jsou k dispozici k 30. 3. 2009 kompletní data. Cílem práce bylo definování diagnostického algoritmu pro latentní stadium končetinového lymfedému, definování nejčastějšího výskytu nekončetinového lymfedému, pokus o nové vyjádření vztahu jednotlivých symptomů postmastektomického bolestivého syndromu s latentním stadiem končetinového i nekončetinového lymfedému a ověření hypotézy souvislosti časného záchytu a terapie lymfedému ve vztahu k následnému rozvoji jeho vyšších stadií. Na základě navrženého algoritmu diagnostiky, terapie a monitorace pacientek s nenádorovými komplikacemi po prodělané komplexní léčbě karcinomu prsu byly všechny pacientky k 30. 3. 2009 opakovaně vyšetřeny. Hlavní důraz byl položen na anamnézu, klinické vyšetření, lymfoscintigrafii, event. sonografii žilního systému a diferenciální diagnostiku subjektivních a objektivních obtíží nenádorové povahy, kterými byly akutní a chronický končetinový lymfedém, nekončetinový lymfedém, WEB syndrom, neurologické poruchy, postmastektomický bolestivý syndrom, lipohypertrofie a aktivní jizva. Výsledky práce jednoznačně prokázaly, že...
|
|
Koncentrace niklu v odpadních vodách a jeho odstraňování za využití umělého mokřadu
KOUKLÍKOVÁ, Etela
Tato bakalářská práce se zabývá odstraňováním niklu z odpadních vod za využití umělého mokřadu. Během roku 2015 byla zkoumána odpadní voda z kořenové čistírny odpadních vod v obci Slavošovice. Koncentrace niklu v odpadní vodě jsem stanovovala metodou atomové absorpční spektrometrie. Vzorky odpadní vody byly odebrány celkem osmkrát ze šesti různých částí umělého mokřadu. Ze získaných výsledků analýzy odpadní vody přitékající do umělého mokřadu jsem zhodnotila míru odstraňování niklu v profilu kořenové čistírny odpadních vod. K analýze byl použit atomový absorpční spektrometr Thermo Scientific iCE 3500. Na použitém atomovém absorpčním spektrometru byla provedena validace analytické metody s následujícími validačními parametry: přesnost (97,64 %), preciznost (3,53 %), citlivost (9 x 10-3 s.l/g), mez detekce (LOD = 0,161 g/l), mez stanovitelnosti (LOQ = 0,537 g/l), lineární dynamický rozsah (0,537 10?g/l)a korelační koeficient (0,9992). Analýzou všech osmi sérií vzorků bylo zjištěno, že naměřené koncentrace niklu v nátokové zóně se oproti přítoku již liší o několik desetin až jednotek ?g/l. Při zhodnocení koncentrace na přítoku a odtoku dochází ke snížení koncentrace o jednotky ?g/l. Ve vegetačním poli kořenové čistírny odpadních vod není odstranění niklu a pokles koncentrace Ni v analyzovaných vzorcích, vzhledem k vnějším vlivům lineární. Ze získaných výsledků mohu zhodnotit, že účinnost odstraňování niklu z odpadní vody, která je přiváděna do kořenové čističky odpadních vod v obci Slavošovice, je efektivní. Přečištěná odtékající voda, která je vedena do blízkého potoka, již obsahuje nižší koncentrace niklu oproti odpadní vodě přitékající. Snižování koncentrace niklu je velice důležité pro výskyt a život vodních živočichů. Toxicita niklu je pro vodní organismy mnohem vyšší než pro člověka.
|
|
AB0 inkompatibilita u transplantace kmenových krvetvorných buněk
PECHMANOVÁ, Alena
AB0 inkompatibilita mezi příjemcem a dárcem není překážkou úspěšného provedení transplantace kmenových krvetvorných buněk. Na přihojení štěpu má zásadní vliv shoda v HLA systému, AB0 inkompatibilita však může způsobit řadu komplikací, jako je akutní i pozdní hemolytická reakce, čistá aplazie červené řady, vyšší stupeň GvHD aj. Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala vliv AB0 inkompatibility a výšky vstupního titru aglutininů na dobu přihojení erytroidní linie, na dobu úplného přechodu na erytropoezu dárce a na počet podaných erytrocytových transfuzních přípravků. Sledovala jsem 104 pacientů, u kterých byla provedena transplantace kmenových krvetvorných buněk. Pacienty jsem rozdělila do čtyř skupin podle druhu neshody (velká, malá, kombinovaná) nebo shody s dárcem v AB0 systému. U pacientů po transplantaci byla opakovaně vyšetřována krevní skupina metodou sloupcové aglutinace v gelu, která umožňuje odlišit dvojí populaci erytrocytů pocházející z původní krvetvorby příjemce a nově vznikající krvetvorby dárce, pokud se liší v antigenech AB0 nebo RhD. Při hodnocení výsledků jsem zjistila statisticky významné prodloužení doby přihojení erytroidní linie u pacientů s velkou neshodou způsobené destrukcí nově vznikajících prekurzorů erytrocytů dárce protilátkami anti-A, anti-B krvi příjemce. Prodloužení doby úplného přechodu na erytropoezu dárce ani zvýšení spotřeby erytrocytových transfuzních přípravků za toto období nebylo u velké neshody statisticky významné. U sledovaných pacientů jsem neprokázala vliv výšky vstupního titru aglutininů na sledované parametry. Při studiu zahraniční odborné literatury jsem našla nové poznatky, na základě kterých bylo na Transfuzním oddělení po konzultaci s lékaři přistoupeno ke změně AB0 skupiny podávaných plazem pacientům s malou a kombinovanou neshodou v období po přechodu na erytropoezu dárce.
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s diabetes mellitus I. typu na inzulinové pumpě
MARŠÁLKOVÁ, Blanka
Smyslem této bakalářské práce bylo přiblížit péči o dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu, který je léčen za pomocí inzulinové pumpy. Poukázat nejen na pozitivní stránky této terapie, ale také na úskalí, která vyvolávají ze stran dětských pacientů a jejich rodičů obavy ze změny léčby. Teoretická část vychází z odborné literatury, věrohodných odborných článků a internetových zdrojů. Vysvětluje podstatu a příčinu onemocnění, poukazuje na akutní a chronické komplikace, blíže osvětluje léčbu v režimu inzulinové pumpy, přičemž tomu předchází léčba inzulinovými pery a nezapomíná na role sestry, která je v léčbě diabetu nezastupitelným článkem a měla by být rovnocenným partnerem lékaře a oporou pro dětské pacienty a jejich rodiče. Empirická část stanovuje výzkumné cíle, na jejichž základě byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, které využilo metod polostandardizovaného rozhovoru, skrytého pozorování a obsahové analýzy dat. Prvním cílem bylo zjistit, zda rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu vnímá rozdíly v péči o dítě při jeho převodu z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Druhý cíl stanovoval zjistit připravenost dětí s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičů na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Třetím cílem bylo zjistit komplikace vyskytující se u dětského pacienta s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulinové pumpy. Čtvrtý cíl zkoumal role sester při ošetřování dítěte s diabetem mellitem 1. typu léčeného pomocí inzulínového pera, inzulinové pumpy a při přechodu dítěte z léčby inzulinovým perem na léčbu pomocí inzulinové pumpy. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaké rozdíly vnímá rodina pečující o dítě s diabetem mellitem 1. typu při jeho přechodu z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou? 2. Využívají děti s diabetem mellitem I. typu a jejich rodiče získané informace související se změnou léčby? 3. Jaké komplikace se vyskytují u dětského pacienta s diabetem mellitem I. typu léčeného pomocí inzulínové pumpy? 4. Jaké jsou role sester v ošetřovatelské péči o dítě s diabetem mellitem I. typu léčeného inzulínovým perem, inzulínovou pumpou a které je převedeno z léčby inzulínovým perem na léčbu inzulínovou pumpou. Výsledky výzkumného šetření, poslouží dětem s diabetem mellitem 1. typu a jejich rodičům k lepšímu pochopení smyslu léčby inzulinovou pumpou a budou využity jako forma prezentace při některém z edukačních setkání.
|
|
Ošetřovatelská péče o dárce orgánů na oddělení ARO.
KLIVANOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dárce orgánů na oddělení ARO, především prací sestry v souvislosti s touto problematikou. Jsou situace, kdy transplantace je jediná možnost k záchraně života někoho druhého a nezbytně důležitá je proto celková péče o dárce, ať už se to týká hygieny, převazu invazivních vstupů, ale také vyšetření k diagnostice smrti mozku, které jsou nejen časově náročné, Sestra se musí smířit i s tím, že veškeré úsilí, které do toho vložila, se týká pacienta, který umře, ale může zachránit plno jiných životů. Celá problematika transplantace je velmi dlouhý proces celé řady výkonů, který se týká lékařů z mnoha oborů, ale i sester, které se na tom podílí nemalou mírou. Sestra má celkovou zodpovědnost za pacienta v poskytování ošetřovatelské péče, pracuje bez dohledu a odpovídá za péči. Práce sestry se neobejde bez kvalitních znalostí týkající se nejen této problematiky, ale také celé intenzivní péče. Sestra je plnohodnotný člen celého týmu, protože právě ona tráví u pacienta veškerý čas a všechny nežádoucí problémy musí vyhodnotit a hlásit lékaři.Teoretická část práce se zabývá problematikou odběru orgánů od pacientů s diagnostikovanou smrtí mozku. Věnuje se historii transplantací, právní úpravě odběrů orgánů, tkání a etice transplantace. Dále je popsaná diagnostika smrti mozku klinickými vyšetřovacími metodami a přístrojovými metodami. V poslední kapitoly se zmiňují o monitoraci dárce orgánů v intenzivní péči, o ošetřovatelské péči o dárce orgánů a ošetřovatelské péči o mrtvé tělo. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá znalost ošetřovatelské péče o dárce orgánů na oddělení ARO. Pro práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je jakým způsobem probíhá ošetřovatelská péče o dárce orgánů na oddělení ARO. Druhá výzkumná otázka se týká zjištění, jakých chyb se sestry dopouští při ošetřovatelské péči o dárce orgánů na oddělení ARO. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které bylo provedeno na oddělení ARO Nemocnice České Budějovice a.s. formou polostrukturovaného rozhovoru. K rozhovoru bylo předem přepraveno 16 otázek, které byly tvořeny za pomocí odborné literatury. K výzkumnému šetření bylo potřeba souhlasu hlavní sestry nemocnice. Poté bylo osloveno osm předem vybraných sester pracující na oddělení ARO. Výsledky rozhovoru byly zaznamenávány nepřímým přepisem a poté zpracovány technikou papír a tužka. Podrobnou analýzou dat vznikly kategorie Základní ošetřovatelská péče, Práce sestry při diagnostice smrti mozku, Práce sestry při souvislosti s dárcovstvím orgánů. Ke každé kategorii byly dále vytvořeny podkategorie, které jsou znázorněny v diagramech. V rozhovoru byly zmíněny i otázky, které nelze zařadit do kategorií, tak jsou znázorněny v tabulkách. Poslední otázka byla položena z etického hlediska, které je nezbytně důležité v této problematice. Závěry bakalářské práce ukazují, jak je poskytovaná ošetřovatelská péče o dárce orgánů na oddělení. Výzkumem bylo zjištěno, že hygienická péče, převazy invazivních vstupů, monitorace vitálních funkcí se nikterak neliší od péče o jiného akutního pacienta. Péče se v nemocnici řídí dle platných standardů a všechny tázané sestry tyto předpisy dodržují a snaží se poskytnout co nejkvalitnější péči. U poskytování ošetřovatelské péče o mrtvé tělo se největší mírou podílí sestra. Je to nedílná součást celého transplantačního programu. V případě specifik při diagnostice smrti mozku, sestry správně odpovídali, jaké metody se využívají. Sdělili, jaké odběry biologického materiálu jsou potřebné, že diagnostika smrti mozku se provádí pomocí klinických a přístrojových vyšetřovacích metod. Komunikace s koordinačním centrem transplantací a odběrů orgánů se řídí zákonem č. 285/2002 Sb. Je povinnost zdravotníků informovat transplantační centrum o příslušném dárci. Tento proces je v zastoupení ošetřujícího lékaře a sestra plní jeho příkazy.
|
|
Zdravotně sociální dopady u pacientů po akutním infarktu myokardu.
HAVLÍČEK, Robert
V klinickém obrazu akutního infarktu myokardu je bolest na hrudi, typicky lokalizovaná v oblasti za hrudní kostí, nebo někdy v oblasti epigastria, která často vyzařuje do krku, levé paže a levého ramene. Stejně tak se mohou vyskytovat anginózní příznaky, jako je dušnost a nepříjemné pocity v nadbřišku. Fyzikální nálezy mohou zahrnovat pocení, bledou chladnou kůži, sinusovou tachykardii a někdy snížení krevního tlaku. Cílem mé diplomové práce je popsat celkový zdravotně sociální dopad. Problematikou akutního infarktu myokardu jsem se poprvé zabýval při studiu jako záchranář. Ve své práci jsem použil metodu klasifikační analýzy dokumentů, komparaci a analogii jejich výsledků navzájem. Hlavním úkolem bylo ukázat, jak lidé po akutním infarktu myokardu žijí, jestli pracují či nikoliv. Grafy ukazují pacientů sociální anamnézu, produktivitu, poměr pohlaví atd. Vzorek pro analyze tvoří 109 pacientů, ze kterých 16 vytváří výsledky pracovní anamnézy, které byly vytvořeny odděleně.
|
host ::
