|
Posouzení možností napadení vodní kritické infrastruktury teroristy v Královéhradeckém kraji
DOLEJŠKA, Luboš
Tato diplomová práce v první kapitole uvádí stručné informace o Královéhradeckém kraji. Dále se zaměřila na charakteristiku vody jako základního stavebního prvku života na Zemi. V souvislosti s touto částí diplomové práce bylo potřebné uvést informace o podzemních vodách, zdrojích vody, rozvodech vody, kanalizacích, vodovodech, vodárnách, vodních nádražích a o ochraně a budoucnosti vod. Diplomová práce se zmiňuje i o tom, jakým způsobem je voda ze zdrojů vedena až ke konečným spotřebitelům. Dále se věnovala podrobněji tématu terorismu, které je velice obsáhlé, ale bez uvedení základních informací o terorismu by tato práce neměla smysl. Jeho prostřednictvím by mohlo dojít k poškození vodní kritické infrastruktury v Královéhradeckém kraji. Infrastruktura a kritická infrastruktura byla detailněji zpracována jako poslední část současného stavu této diplomové práce, abychom si o jejích součástech mohli utvořit lepší představu. Cílem této diplomové práce bylo posoudit možnosti napadení vodní kritické infrastruktury teroristy v Královéhradeckém kraji. Sběr relevantní literatury byl použit jako jedna z metod pro zpracování současného stavu v diplomové práci. Z tohoto sběru relevantní literatury se následně provedla literární rešerše. Další metodou, která byla použita pro vyhodnocení výsledků z řízených rozhovorů, se stala metoda FMEA (Failure Mode & Effects Analysis), spadající do metod zpracování analýzy rizik. S úspěchem lze sdělit, že vodní kritická infrastruktura v Královéhradeckém kraji je na určitých místech dostatečně chráněna před případnými útoky teroristů.
|
|
Člověk a hra
ZACHOVAL, David
Práce se zabývá mezioborovým pohledem na fenomén hry a jejím významem v lidském životě. První kapitola se v úvodu věnuje problému obecné definice pojmu hra. Zabývá se také psychologickými teoriemi původu hry. Ve stěžejní části podrobně seznamuje se třemi nejvýznamnějšími autory teorií hry - J. Huizingem, E. Finkem, R. Cailloisem a jejich dílem. Ve druhé části sleduje vývoj hry v různých obdobích lidských dějin až po současnost. V poslední kapitole je v úvodu krátká zmínka o hře zvířat a je zde popsán význam a smysl hry v jednotlivých fázích života jedince.
|
|
Výchovné postoje pěstounů
FIALOVÁ, Adéla
Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče a upravuje ji zákon o rodině. (zákon č 94/1963 Sb. v platném znění). Pěstounskou péči kontroluje a garantuje stát. Děti vhodné do pěstounské péče jsou děti, které nejsou právně volné, a tudíž nemohou být svěřený do adopce. Do pěstounské péče se obvykle umisťují starší děti nebo děti s postižením. Pěstounská péče zaniká zletilostí dítěte. Pokud se dítě připravuje na budoucí povolání, může pěstounská péče trvat do 26 let jeho věku. Pěstounská péče může být vykonávána skupinově nebo individuálně. V prvních kapitolách na téma: výchovné postoje pěstounů se věnuji rodině a atmosféře v ní. V dalších kapitolách popisuji formy náhradní rodinné péče ? opatrovnictví, poručenství, osvojení neboli adopce a pěstounská péče, kde se také zmiňuji o historii náhradní rodinné péče a o zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Jednu kapitolu věnuji biologických rodičům svěřených dětí, protože svěřené děti v pěstounské péči a biologická rodina mají právo být spolu v kontaktu. V několika kapitolách se věnuji výchově, kde se podrobně rozepisuji o výchovných prostředcích a to o odměně a trestu. Dále se v kapitole o výchově věnuji tématu rodičovských postojů k dítěti (a to jsou postoje účinné a postoje, které jsou velmi často neúčinné), výchovným stylům a přístupu rodičů k dítěti. Půl stránky věnuji kapitole s názvem pravidla, kde zmiňuji důležitost pravidel a různé oblasti, ve kterých se pravidla vyskytují. Jednu kapitolu věnuji konfliktům a jejich řešení, kde píši o různých způsobech, jak konflikt řešit. Protože se do pěstounské péče umisťují i děti se zdravotním postižením, v závěru teoretické části bakalářské práce se zabývám kapitolou s názvem děti s postižením v pěstounských rodinách, a to konkrétně Downovým syndromem a autismem. Pro výzkumnou část jsem zvolila kvalitativní metodu a rozhovory s respondenty jsem prováděla pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty bylo celkem šest pěstounských rodin. Rozhovory jsem se souhlasem respondentů nahrávala na diktafon a poté přepisovala. Jediné kritérium, které rozhodovalo o respondentech, bylo to, že respondenti musí být v současné době pěstouny a musí mít v pěstounské péči alespoň jedno svěřené dítě. Ve výzkumné části jsem si zvolila tyto cíle: 1.Zjistit vědomé i nereflektované výchovné postoje pěstounů. 2.Dílčím cílem je zachytit kontext změn a vývoje výchovných postojů pěstounů. K dosažení těchto cílů jsem formulovala tyto výzkumné otázky: 1.Jaké styly výchovy používají pěstouni při výchově svěřených dětí. Polovina respondentů se shodla na tom, že ve výchově jsou důležitá pravidla a hranice, které se mají dodržovat. Ve výchově dětí se pěstouni snaží o demokratickou výchovu. 2.Jaké používají pěstouni odměny či tresty. Pěstouni uvádějí, že porušení pravidel trestají zákazem oblíbené činnosti, například televize nebo počítače. Pěstouni se shodli, že přísné tělesné (fyzické) tresty nepoužívají, kromě občas nějakého pohlavku. 3.Existují odlišnosti ve výchově biologických dětí a svěřených dětí do pěstounské péče. Všechny pěstounské rodiny se shodly, že rozdíly ve výchově biologických a svěřených dětí nedělají. Ale zároveň většina pěstounů si myslí, že obecně pěstouni rozdíly mezi biologickými dětmi a svěřenými dětmi dělají, například oblečením, a že u některých je to hodně vidět. Dvě pěstounky uvedly, že by měl být rozdíl v přístupu, ve smyslu, že ne vše se může svěřených dětem říci narovinu. Závěr mé bakalářské práce končím diskuzí, kde se ještě jednou vracím k výsledkům z výzkumné části mé bakalářské práce. Má bakalářská práce poskytuje autentické zkušenosti pěstounů.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o dětského romského pacienta
VEJSADOVÁ, Pavlína
Romské etnikum je nejpočetnější menšinou žijící v ČR. Tato menšina je často charakterizována jako problematická a to především kvůli svému specifickému způsobu života a odlišnému hodnotovému žebříčku. Tyto zvláštnosti jsou patrné již v dětském věku. Rodina přistupuje k výchově romského dítěte velmi ,,živelně?. Romské dítě chodí spát kdy chce, jí kdy chce - nejsou na něj kladeny žádné nároky. Častým jevem je také absence předškolního vzdělávání, které hraje v přípravě na základní školu zásadní roli. Do nemocničního prostředí tedy často přichází dítě, které bylo zvyklé na svůj uzavřený svět, ve kterém mluvilo převážně romsky a bylo obklopeno pouze svou rodinnou. Na sestře je v tomto okamžiku nelehký úkol, poskytnout kvalitní kulturně specifickou péči etniku, které je v očích společnosti, a často i v sestře samotné, vnímáno jako problematické a zahaleno předsudky.Tématem bakalářské práce jsou specifika ošetřovatelské péče o dětského romského pacienta. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit jedinečnost ošetřovatelské péče o dětského romského pacienta. Výzkum byl proveden formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou polostandardizovaných rozhovorů, se sestrami pracujícími na dětském lůžkovém oddělení. Dotazováno bylo celkem 7 sester s odlišným spektrem vzdělání, od středního odborného vzdělání v oborech všeobecná sestra a dětská sestra, až po sestry s ukončeným bakalářským vzděláním. Druhým výzkumným souborem byly romské děti ve věku od 5 do 7 let hospitalizované na dětském lůžkovém oddělení. U dětských pacientů bylo použito skryté zúčastěné pozorování zaměřené na sociální kontakt se spolupacienty a personálem, motorické dovednosti, úroveň sebeobsluhy a verbální projev. Druhou částí bylo skryté zúčastněné pozorování zaměřené na ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami na dětských lůžkových odděleních. Sestry byly pozorovány při vykonávání činností, hodnocena byla zejména aplikace kulturních specifik do poskytované péče a komunikace s dítětem při vykonávání intervencí.Problémy, které byly zhodnoceny při rozhovorech jako nejdůležitější pro zodpovězení výzkumných otázek, byly kategorizovány do šesti schémat. V případě pozorování bylo zvoleno zpracování do tabulek. Ke skutečnostem, které z rozhovorů vyplynuly, patří fakt, že nadpoloviční většina dotazovaných sester přiznává promítání předsudků do ošetřovatelských intervencí. Mezi jasná specifika v komunikaci romského dítěte řadí nedostatečnou znalost českého jazyka. V oblasti sebeobsluhy vnímají sestry jako klíčové deficity v oblasti oblékání a hygieny. Většina pozorovaných sester specifika do poskytované péče neaplikovala. Během pozorování byla zjištěna skutečnost, že sestry nemají dostatek vědomostí a zkušeností pro poskytování kulturně specifické péče. Druhá část pozorování byla zaměřena na romské dětské pacienty a na jejich zvláštnosti ve verbálním projevu, sebeobsluze, chování ke spolupacientům a ošetřovatelskému personálu, motorice a v herních aktivitách. V této oblasti se potvrdilo tvrzení sester, týkající se nedostatečné slovní zásoby dětí a deficitu sebepéče v oblasti oblékání a osobní hygieny.Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že péče o romské dítě má své specifické zvláštnosti, se kterými však sestry neumí pracovat a aplikovat je do poskytované péče. V oblasti komunikace s rodinou by měla být ošetřující sestra iniciativní osobou a zapojovat rodinu do aktivní péče o jejich dítě. Romské děti bývají často velmi živelné, působí nevychovaně a nerespektují společenské mantinely. Mají však i pozitivní vlastnosti, jako jsou vstřícnost, smysl pro hru, upřímnost a otevřenost. Sestry by se proto měly zamyslet nad smyslem ošetřovatelské péče a snažit se vidět v lidech především dobré vlastnosti, a ty využívat k naplnění ošetřovatelského cíle, k prevenci a podpoře zdraví malého romského pacienta.
|
|
Komparativní analýza přístupů ke konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR)
Nováková, Hana ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Branžovský, Antonín (oponent)
Teoretická část práce obsahuje analýzu a zhodnocení užívání konceptu společenské odpovědnosti, podrobně popisuje obsah a smysl CSR reportů, které firmy každoročně vydávají. Práce ověřuje hypotézu, že v českém prostředí je světový koncept CSR implementován v užším smyslu. Praktická část zahrnuje výsledky několika mezinárodních i národních výzkumů, které srovnávají využití konceptu CSR v zahraničí a v České republice. Výsledky studií potvrzují stanovenou hypotézu, koncept společenské odpovědnosti je v České republice na začátku vývoje, přestože prochází expanzí. Závěry potvrzuje i terénní výzkum provedený ve čtyřech českých firmách, které implementovaly politiku CSR. Bylo zjištěno, že podniky většinou nevyužívají strategii v celém rozsahu a vydávání zpráv podle mezinárodních standardů pro ně není prioritou. Závěr obsahuje nejen celkové zhodnocení situace, ale i doporučení ke změnám.
|
|
Kafkovská inspirace v prozaických textech Ivana Klímy
DUFKOVÁ, Kamila
Ve své bakalářské práci se zabývám interpretací prozaických textů Ivana Klímy, zobrazováním problémů společnosti v jeho dílech a Klímovou inspirací knihami Franze Kafky. Proto se v metodologické části věnuji pojmu intertextualita z pohledu teoretiků, kteří se jí zabývali. Pro pojmenování intertextových, resp. transtextových vztahů využívám pojetí Gérarda Genetta. Transtextová analýza mě vedla k charakteristice Kafkových významných motivů a témat. Cílem praktického celku je rozkrýt pomocí transtextových vztahů smysl díla Ivana Klímy a obhájit jejich souvislost s interpretací jeho tvorby.
|
|
Osobnost učitele
OUBRAMOVÁ, Petra
Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Je zaměřena na problematiku osobnosti učitele a pohled žáků 2. Stupně ZŠ na ni. První část práce charakterizuje rysy osobnosti pedagoga a rozmanité vyučovací styly. Rovněž vymezuje odborné kompetence učitele jako např. kompetenci komunikativní nebo kompetenci reflexe vlastní činnosti. Pozornost je věnována také vymezení vlastností ?dobrého? učitele, kterými jsou autorita, asertivita, citová stabilita, smysl pro humor, spravedlivé hodnocení, tvořivost a flexibilita. V závěru teoretické části jsou stanoveny požadavky a úkoly pro učitele současné školy a popsán vliv učitelského povolání na osobnost. Praktická část představuje výsledky kvantitativního výzkumu, při kterém byla použita metoda písemného dotazování. Získané údaje objasňují pohled žáků 2. stupně ZŠ na osobnost pedagoga a ukazují, které vlastnosti hodnotí žáci jako významné a které formy a metody práce přijímají pozitivně.
|
|
Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování
RŮŽIČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování reaguje na v současné době diskutované téma nízkého stupně dosaženého vzdělání a kvalifikace romských komunit a zároveň vysokou míru výskytu rizikového chování především u romských dětí a mládeže žijících v sociálně vyloučených lokalitách. V teoretické části se věnuji problematice vzdělávání Romů, včetně mimoškolního vzdělávání a dále specifikům romské rodiny, jakožto primárního socializačního činitele. Následně vymezuji vybrané formy rizikového chování, se kterými se děti nejčastěji setkávají. Cílem bakalářské práce bylo popsat působení programu doučování v SaSM - DDM ČB na školní prospěch romských dětí a jejich povědomí o rizikovém chování. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že program doučování má smysl pouze v dlouhodobém časovém horizontu ve smyslu efektu na školním prospěchu. Trvale ovšem působí na zvyšování sebevědomí respondentů, díky němuž se ve škole při vyučování nebojí hlásit, zároveň si připadají úspěšnější. Středisko se dále zapojuje v oblasti primární prevence rizikového chování. Snahou pracovníků je naučit respondenty aktivně a smysluplně využívat svůj volný čas. SaSM - DDM ČB nabízí alternativu trávení volného času rizikovým způsobem. Přínosem této práce je, vedle výsledků výzkumu a stanovení výzkumných hypotéz, poukázání na důležitost nestátních neziskových organizací, které pomáhají romským dětem v oblasti prevence rizikového chování a mimoškolního vzdělávání.
|
| |
| |
host ::
