| |
|
Vzdělávací systém a kompetence zdravotnických záchranářů v České republice a ve Spolkové republice Německo
ZBOŽÍNEK, Jonáš
Tato bakalářská práce se věnuje srovnání systému vzdělávání a kompetencí zdravotnických záchranářů v České republice a ve Spolkové republice Německo. Cílem práce bylo nalézt styčné body a identifikovat rozdíly. Teoretická kapitola se dělí na dva celky. První část se věnuje systému vzdělávání zdravotnických záchranářů v České republice. Stručnou charakteristiku oboru doplňují možnosti získání odborné způsobilosti zdravotnického záchranáře (dle zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních). Modelovým příkladem pro popis těchto možností byl zvolen první stupeň vysokoškolského vzdělání v akreditovaném studijním programu Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě. Kompetence zdravotnických záchranářů v České republice vycházejí z platné vyhlášky MZ č. 55/2011 Sb. o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Součástí jejich přehledu je i seznam možností uplatnění zdravotnického záchranáře v ČR a stručná charakteristika těchto míst. Přehled doplňuje popis dalšího vzdělávání a možností specializačního vzdělávání. Druhý celek v rámci teoretické části je věnován systému vzdělávání pracovníků působících u záchranné služby ve Spolkové republice Německo. Jednotlivé podkapitoly charakterizují úrovně vzdělání nelékařských zdravotnických pracovníků a jejich činnost u záchranné služby. Tuzemskému zdravotnickému záchranáři odpovídá v podmínkách německé záchranné služby profese záchranářského asistenta (a na ni navazující pohotovostní sanitář, jenž vzešel ze spolkové legislativní úpravy platné od 1. 1. 2014). Vzdělávání záchranářských asistentů je v této části práce věnována největší pozornost. V praktické části bakalářské práce je užita metoda kvalitativního výzkumu technikou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili muži a ženy pracující u záchranné služby v Českých Budějovicích s odbornou způsobilostí zdravotnický záchranář a záchranářští asistenti z výjezdové posádky záchranné služby v Pasově. Pro zpracování první výzkumné otázky ("Mají čeští zdravotničtí záchranáři vyšší kompetence než němečtí?") bylo třeba srovnat zákonné normy obou zemí a příslušnou odbornou literaturu. Takto získané údaje byly ověřeny přímým dotazováním záchranářů v obou zemích. Výsledným zjištěním je, že český zdravotnický záchranář má oproti německému záchranářskému asistentu širší možnost uplatnění ve zdravotnictví, a to i mimo záchrannou službu. Možnosti pracovat na oddělení anesteziologie a resuscitace, urgentním příjmu či v pozici operátora na lince tísňového volání, jsou na rozdíl od Spolkové republiky Německo zakotveny i v legislativě. Z provedeného srovnání tedy vyplývá, že český zdravotnický záchranář má celkově vyšší kompetence než německý záchranářský asistent, i když v oblasti přednemocniční neodkladné péče jsou jejich kompetence velmi podobné (ovšem plně se neshodují). Druhá výzkumná otázka zjišťovala, zda by bylo studium na vysoké škole přínosem pro zdravotnické záchranáře ve Spolkové republice Německo.Analýzou odpovědí ze strukturovaných rozhovorů se záchranářskými asistenty vyplynulo, že by o tuto možnost nestáli. Podle jejich názoru je vysokoškolské studium zbytečnou komplikací, spojenou s vyšší finanční náročností (plynoucí z německého vzdělávacího systému). Ne každý zájemce by si tedy mohl takové studium dovolit. Podle jejich názoru by také nebylo možné v rámci stávajícího systému zaplatit takto vzdělané pracovníky. K nynějšímu systému vzdělání mají sice připomínky, ale dlouho očekávaná legislativní změna (byla schválena, ale zatím bez účinnosti) by měla přinést zlepšení ve všech kritizovaných parametrech (jde zejména o bezplatnost a prodloužení doby trvání vzdělání).
|
|
Prevence vzniku patologické události syndromu vyhoření (na příkladu zaměstnavatele)
BLAHOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření, který je v současnosti velmi diskutovaným a častým problémem. Míra pracovního stresu bude vyšetřována na vybraných skupinách personálu firmy COOP družstvo HB. Cílem mé práce je porovnání, která ze skupin zaměstnanců je ohrožena vznikem syndromu vyhoření nejvíce. Práce je zaměřena na ekonomické aspekty problematiky, které se odráží převážně v lidském kapitálu. K dosažení cíle práce je využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření. Dle zjištěných dat je poté aplikována analytická metoda hodnocení práce, která vychází z jednoho ze základních odvětví problematiky řízení lidských zdrojů. Aplikace této metody bude zároveň preventivním doporučením pro sledovanou firmu.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost - konkrétní příklad
Novotná, Jitka ; Hrdlička, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na charakteristiku trh práce, příčiny a důsledky nezaměstnanosti rizikové skupiny osob nad 50 let, Evropský sociální fond a jeho vliv na trh práce a charakterizován Operační program lidské zdroje a zaměstnanost v období 2007-2013.
Na závěr teoretické části je specifikován regionální individuální projekt Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji.
V praktické části diplomové práce je zhodnocen regionální individuální projekt Klíčové kompetence v Královéhradeckém kraji a popsán vlastní průzkum dlouhodobé úspěšnosti subjektů tohoto projektu na trhu práce a navržena opatření pro zvýšení úspěšnosti obdobných projektů.
|
|
Analýza komunikačních aktivit Junáka v roce 2011 na příkladu charitativních akcí celostátního charakteru
Höschlová, Aneta ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce s názvem Analýza komunikačních aktivit Junáka v roce 2011 na příkladu charitativních akcí celostátního rozsahu pojednává o největší výchovné organizaci v České republice. Cílem práce je představit hnutí Junák - svaz skautů a skautek ČR z hlediska jeho poslání, historie a současného stavu. Součástí práce je analýza komunikačních aktivit této neziskové organizace se zaměřením na analýzu mediálních výstupů a nástrojů komunikace, které tento neziskový subjekt nejvíce využíval. Ve druhé části se práce věnuje charitativním akcím neziskových organizací a detailně popisuje čtyři celostátní charitativní projekty skautského hnutí - Betlémské světlo, sbírky Postavme školu v Africe, KAPKA a Velikonoční skautské kuřátko. Následně srovnává jejich smysl s posláním Junáka a komunikační strategií. Poslední část se věnuje primárnímu výzkumu, který autorka provedla na cílové skupině respondentů ve věku 15-26 let. Výzkumné šetření zjišťovalo, zda má pořádání charitativních akcí vliv na image neziskových organizací, zda se liší vnímání charity lidmi, kteří prošli skautskou výchovou a těch, kteří nikdy skauty nebyli, zda jsou současné skautské charitativní projekty smysluplné a funkční, a zda mají mladí lidé o charitativních akcích Junáka povědomí. Práce uvádí doporučení pro skautskou organizaci ohledně...
|
|
Reprodukční poruchy u psů
Szabová, Martina ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Karlasová, Barbora (oponent)
Práce je zaměřena na reprodukční poruchy psů i fen. Včasná diagnostika je základ pro zahájení léčby, ale i pro zdárné uzdravení zvířete. Poševní cytologie je levná, jednoduchá, neinvazivní metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu nebo diagnostikovat některé patologické stavy organismu. Bakteriální kultivace výtěru pochvy či dělohy umožňuje odhalit přirozenou bakteriální mikroflóru nebo případné patogenní mikroorganismy, které mohou způsobit zánět i sepsi. Sonografie dokáže odhalit různé mineralizace, hyperplazie, tumory, cysty, ale i infekci.
Nádorová onemocnění prostaty psů či mléčné žlázy fen jsou jedny z nejčastěji diagnostikovaných tumorů. Nové studie uvažují o globální genové expresi, kde se tumory klasifikují pomocí určitých vzorů, podpisů. Pyometra je běžná reprodukční porucha, která postihuje téměř čtvrtinu fen před dosažením 10 roku. Jedná se o zánět dělohy s nahromaděným hnisem a ve většině případů se řeší ovariohysterektomií. Koncentrace chemokinu KC like usnadňuje diagnostiku zánětlivé reakce organismu. Brucella canis je závažné onemocnění, které ohrožuje hlavně štěňata. Jedná se o zoonózu, takže ohrožuje
i chovatele. Je možné jí detekovat různými testy jako např. ELISA, PCR, hemokulturou či sérologickými testy. Herpesvirus psa je rozšířen po celém světě a jeho prevalence protilátek se výrazně liší. Virus se detekuje virus neutralizačním testem (VNT), hemaglutinací, fluorescencí, ELISA či PCR. Abnormální pohlavní diferenciací rozumíme abnormality chromozomů, abnormality pohlavních orgánů a poruchy fenotypu pohlaví. Mezi chromozomální abnormality patří syndrom XXY, syndrom XO, syndrom XXX, praví hermafroditi a chiméry. Jedinci s abnormalitami pohlavních žláz mají chromozomy XX nebo XY, ale jejich pohlavní žlázy nesouhlasí s chromozomálním pohlavím. U jedinců s poruchou fenotypu pohlaví existuje shoda chromozomů s pohlavními žlázami, ale fenotyp pohlaví nesouhlasí s pohlavními žlázami. Mezi tyto poruchy patří např. pseudohermafroditismus.
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
host ::
