|
Analýza povahových vlastností a sportovní výkonnosti plemene chodský pes a možnosti jeho využití v zoorehabilitaci
Pávková, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je aktuální rešerší, která je věnována našemu národnímu plemeni,Chodskému psovi. Úvodní část práce popisuje historii plemene a jeho regeneraci, která byla oficiálně zahájena v roce 1984 panem Janem Findejsem. Chovatelé tohoto národního plemene jsou sdruženi v Klubu přátel chodského psa, který patří k nejpočetnějším chovatelským klubům. Ke dni 31. 3. 2016 je v Evropě registrováno 152 chovatelských stanic. O plemeno je velký zájem i v zahraničí, kde se již podařilo odchovat několik oficiálních vrhů. Největší zastoupení má plemeno v Německu a ve Švýcarsku. Klub přátel chodského psa je členem Českomoravské kynologické unie. Na uznání plemene Mezinárodní kynologickou federací (FCI) zatím stále čeká. Další část práce se zabývá genetikou populací a jsou zde hodnoceny výsledky dysplazie kyčelního kloubu a její výskyt v populaci od roku 2001. Kromě dysplazie kyčelního kloubu, která je klubem sledována a eliminována, není plemeno postiženo jinou nemocí nadlimitně. Uveden je i zdravotní program a další klubem podporovaná zdravotní vyšetření. V závěrečné části rešerše jsou popisovány povahové testy psů a povahové vlastnosti plemene chodský pes. Byla provedena analýza povahových vlastností z dat zapsaných v databázi chovatelského klubu. Dále byli hodnoceni potomci pěti nejplodnějších plemeníků. V práci jsou uvedeny výsledky sportovní výkonnosti plemene. Pozornost je věnována i využití plemene v zoorehabilitaci. Práce poukazuje na všestranné možnosti využití plemene a na jeho ceněné povahové vlastnosti. Chodští psi se v posledních letech stávají oblíbenými a populárními. Plemenná kniha každoročně zapisuje okolo 300 štěňat, což svědčí o tom, že se plemeni daří!
|
|
Frazeologismy s vlastními jmény v ruské a české frazeologii
Bauerová, Pavla ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent) ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala fungováním vlastních jmen v ruské a české frazeologii. Vlastní jména jsou specifické lexikální jednotky, které na rozdíl od podstatných jmen obecných pojmenovávají jedinečný denotát, a nemají tudíž pojmový obsah. Přesto u některých vlastních jmen dochází během vývoje jazyka k jejich apelativizaci, tj. přechodu od vlastního jména k obecnému. Vlastní jména se stávají obecnými na základě obrazného přenesení extralingvistických skutečností svázaných s jejich denotátem (vlastní jméno se stává zobecněným symbolem těchto skutečností). Ve frazeologizmech tedy vystupují taková vlastní jména, která získala obecný význam. Vlastní jméno může do frazeologizmu proniknout také pouze na základě náhodné shody rytmu či rýmu s ostatními komponenty frazeologické jednotky nebo na základě náhodné či genetické příbuznosti propria s obecnými substantivy. Frazeologizmy s vlastními jmény (onomastické frazeologizmy) tvoří v obou srovnávacích jazycích významnou a specifickou složku frazeologického systému. Součástí frazeologizmů se stávají jak původní ruská a česká vlastní jména, tak vlastní jména přejatá z jiných jazyků. Původní ruské a české onomastické frazeologizmy lze rozdělit podle toho, jakým způsobem vypovídají o národní specifičnosti, na frazeologizmy odrážející extralingvistické reálie a na...
|
|
Studium genetických vztahů v sortimentu asijských odrůd hrušní
Wolf, Jan
Tato práce byla zaměřená na genetickou příbuznost hrušní. První část práce se zabývá literárním přehledem o historii a rozdělením asijských a evropských hrušních, popisem sledovaných odrůd a popisem biotechnologii, především AFLP. Druhá část diplomové práce je zaměřená na experimentální část. Je zde popsán postup při izolaci DNA, pracovní postup metody AFLP, vyhodnocování a zpracování výsledků. Při vyhodnocování dat vyšly některá zajímavé výseldky. Bylo potvrzeno, že odrůda Zao Su Li patří pravděpodobně do Ussurijké skupiny hrušní. Byly potvrzeny blízké příbuzenské vztahy mezi Japonskými, Čínskými písečnými a Čínskými bílými odrůdami hrušní. U mezidruhového křížence Hood byla zjištěná jeho pravděpodobná příbuznost s Evropskými odrůdami. U mezidruhových kříženců Kiffer a Rafzas byla potvrzená jejich pravděpodobná genetická příbuznost s Pyrus pyrufolia (Burm.) Nak.
|
|
Výběr starých stromů meruněk v obci Velké Pavlovice
Kučerová, Radka
Diplomová práce měla za úkol v dané lokalitě vybrat a popsat stromy meruněk starší než 40 let. Zhodnotit zdravotní stav stromů, pozorovat fenofáze kvetení a zrání plodů včetně pomologického popisu. U nejperspektivnějších stromů z hlediska stáří a životnosti odebrat očka pro další namnožení a uchování. Součástí bylo dále určit jejich souřadnice GPS a zavést do mapy V literární části byl popsán druh Prunus armeniaca L., byly charakterizovány tradiční odrůdy. Také byla popsána historie pěstování meruněk v této lokalitě, šlechtění meruněk a jejich uchování. Praktická část práce popisuje klimatické podmínky, obsahuje popis 61 stromů, dále popis fenofází kvetení a zrání, popis pomologických a pěstitelských znaků a zhodnocení vitality stromů. Na základě charakteristik a výsledků byly vybrány stromy k odběru roubů, bylo provedeno další namnožení a bylo vysazeno 106 stromů meruněk z 28 klonů k dalšímu uchování konzervací on farm. U všech stromů byly lokalizovány souřadnice GPS a zavedeny do mapy.
|
|
Kinezioterapie u pacientů s osteoporózou
BRAŠNIČKOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je kinezioterapie u pacientů s osteoporózou. Osteoporóza je onemocnění látkové výměny, při kterém dochází ke snížení hustoty kostní hmoty, čímž se kost stává méně pevnou a odolnou. Onemocnění může být dlouhodobě bezpříznakové, ale později s sebou přináší mnoho fyzických a psychických potíží, výrazně zhoršujících kvalitu života. Prvními projevy osteoporózy bývají chronické bolesti zad a zlomeniny vzniklé již při minimální zátěži. Tyto bolesti u pacientů často vyvolávají pocity deprese, úzkosti a strachu. Předpoklady pro vznik osteoporózy jsou genetické, ale formují se i od raného dětství, proto je důležité dbát na zdravý životní styl, který zahrnuje dostatečný příjem vápníku a vitamínu D, dostatek pohybu, správou stravu a vyhýbání se toxickým vlivům již od narození. Kinezioterapie je jedním z nejdůležitějších prostředků preventivní a léčebné péče o pacienty, kteří jsou osteoporózou ohroženi nebo již tímto onemocněním trpí. Zaměřuje se na zlepšení pohybových stereotypů, svalové síly, mobility, koordinace a na aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Učí správnému stereotypu dýchání, lehu, sedu, stoji, předklonu, zvedání břemen, nošení břemen a správné relaxaci. Světová zdravotnická organizace považuje toto onemocnění za jeden z největších zdravotních problémů lidstva, proto si myslím, že je důležité se této problematice důkladně věnovat. První část bakalářské práce je zaměřena na přehled teoretických poznatků, které jsou rozděleny na obecnou a speciální část. Obecná část se zabývá vybranými poznatky o struktuře a funkci kosti, definuje pojem osteoporóza, zabývá se její klasifikací, klinickými projevy, diagnostikou a rizikovými faktory. Dále jsou zde popsány možnosti léčby, preventivní opatření a důsledky osteoporózy. Ve speciální části je popsána definice kinezioterapie, její léčebný efekt a všeobecné zásady, které je nutné dodržovat při provádění kinezioterapeutických postupů. Zabývá se možnostmi kinezioterapie dle klinických stádií a následně popisuje jednotlivé kinezioterapeutické metody vhodné pro pacienty s osteoporózou. Cílem teoretické části bylo zmapovat možnosti kinezioterapie u pacientů s osteoporózou. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkum. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum byl zpracován formou kazuistik obsahujících anamnestická data, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, závěr a dlouhodobý rehabilitační plán. Sběr dat probíhal prostřednictvím rozhovoru s pacientkami, pozorováním, odběru anamnézy, kineziologického vyšetření a analýzy dat ze zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor tvořily 2 pacientky s diagnostikovanou osteoporózou. Výzkum byl prováděn po dobu 4 týdnů na rehabilitačním oddělení Polikliniky Jih v Českých Budějovicích. Cvičení probíhalo vždy dvakrát týdně po dobu cca 20-30 minut. V rámci terapie byly využity techniky měkkých tkání, jemné mobilizace, postizometrické relaxace, protahovací, posilovací, dechová a relaxační cvičení, prvky školy zad, cvičení na velkém míči, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, senzomotorická stimulace a aktivace hlubokého stabilizačního systému. Cílem vlastního výzkumu bylo sestavení a realizace co nejefektivnějších kinezioterapeutických postupů u vybraných pacientů, kterým byla diagnostikována osteoporóza. Z výsledků vyplývá, že vybrané kinezioterapeutické postupy pozitivně ovlivnily stav obou pacientek. Z jejich subjektivního hodnocení je patrné, že došlo ke zmírnění bolestí v oblasti zad a ke zlepšení držení těla. Terapii hodnotí jako pozitivní a prospěšnou pro svůj zdravotní stav. Z kineziologického rozboru je zřejmé zlepšení dechového stereotypu, držení těla a zmenšení některých asymetrií a svalových dysbalancí, které negativně ovlivňovaly fyzickou i psychickou stránku pacientek.
|
|
Molekulární aspekty mezidruhové hybridizace jeseterovitých ryb ve vztahu k polyploidii a in situ konzervaci
HAVELKA, Miloš
Jednotlivé druhy jeseterů (nadřád: chrupavčití, řád: jeseteři) vykazují výraznou disjunkci areálu svého rozšíření na severní polokouli. Jejich potravní specializace, morfologie, evoluční historie a také status kriticky ohrožených druhů, v některých případech dokonce druhů na pokraji vyhynutí, dělá z jeseterů a veslonosů jednu z nejzajímavějších skupin obratlovců na naší planetě. Mimoto, ploidní diverzita jeseterovitých ryb, reprezentovaná druhy s ~ 120 chromozómy, 240 ? 270 chromozómy a jedním druhem s ~ 360 chromozómy v jádrech svých buněk, poskytuje unikátní model pro studium evolučních procesů jdoucích skrze celogenomové duplikační události. Jeseterovité ryby jsou také notoricky známé pro svoji výraznou náchylnost k mezidruhové hybridizaci, která může mít za následek tvorbu hybridů s různými úrovněmi ploidie. Všechny tyto skutečnosti dělají ze studia genetiky a cytogenetiky jeseterovitých ryb prosperující, ale také obtížnou oblast vědeckého poznání. V této práci byl za pomoci zvolených molekulárních márkrů studován význam celogenomových duplikačních a funkčně redukčních událostí v evoluci jeseterů, jejich ploidní úrovně a ploidní vztahy uvnitř tohoto řádu chrupavčitých ryb. Dále byl studován původ abnormálních ploidních úrovní jeseterovitých ryb a také vzor segregace mikrosatelitních alel při mezidruhové hybridizaci polyploidních druhů jeseterů. S ohledem na všechny předpoklady a pozorování popsané v této studii jsme dopěli k závěru, že evoluce jeseterovitých ryb je stále dynamicky probíhající proces, který může probíhat skrze allopolyploidizační stejně tak jako autopolyploidizační události.
|
|
Populačně genetická struktura pstruha obecného jako základ úspěšného obhospodařování lososových vod ve střední Evropě
KOHOUT, Jan
Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.
|
|
Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie
SRBOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce s názvem "Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie" bylo zmapovat obsah a kvalitu jídelníčku osob s diagnózou mentální anorexie. Mentální anorexie je velmi vážným onemocněním patřícím do skupiny poruch příjmu potravy. Prevalence tohoto onemocnění se zvyšuje, na což mají vliv především média a požadavky dnešní společnosti na nadměrně štíhlou postavu, dalšími faktory, které ovlivňují vznik mentální anorexie, jsou například faktory biologické, z nichž je podstatné ženské pohlaví, které je tímto onemocněním postiženo několikrát častěji než pohlaví mužské, dále pak faktory rodinné a genetické, sociální a kulturní. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zabývám charakteristikou poruch příjmu potravy, podrobnějším rozborem mentální anorexie, včetně historie, příčin vzniku, příznaků a možných zdravotních komplikací, diagnostickými kritérii a také možností terapie. Též jsem podrobněji rozebrala jednotlivé složky výživy, tedy především bílkoviny, tuky a sacharidy, vlákninu, vitaminy a minerální látky. Zpracování výzkumné části jsem provedla prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo šest dívek s mentální anorexií, z nichž tři dívky se s mentální anorexií neléčily a tři dívky procházely terapií. Všechny dívky byly studentky. Kvalitativní výzkum jsem realizovala formou zápisu týdenního jídelníčku jednotlivých respondentů do připravených tabulek. Hodnoty příjmu energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny jsem poté propočítala pomocí programu "Nutriservis Profesional". Kvantitativní výzkum jsem uskutečnila pomocí dotazníků, ze kterých jsem se o respondentkách dozvěděla základní informace, jako je věk, výška, váha před začátkem diety, nejnižší hmotnost a aktuální hmotnost, dále jsem se zaměřila na to, co předcházelo vzniku nemoci, součástí byly tedy otázky týkající se vztahů s rodiči a na případné nevhodné komentáře k postavě dívek od spolužáků, také otázka na frekvenci pohybové aktivity, podstoupení terapie a hospitalizaci v nemocničním zařízení, pravidelnost stravování, aktuální náhled dívek na svou postavu a další. Poté jsem u jednotlivých respondentů shrnula informace z dotazníků, vypočítala jejich ideální hmotnost, kterou jsem stanovila tak, aby se pohybovala kolem hodnoty BMI (Body Mass Index) 25. Tato hodnota BMI je na rozhraní mezi normou a nadváhou. Pomocí knihy "Referenční hodnoty pro příjem živin" jsem spočítala doporučené hodnoty příjmu nejen energie, ale také bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny, se kterými jsem poté porovnávala průměrné hodnoty příjmu těchto živin v týdenním jídelníčku respondentek. V diskuzi jsem dotazníky i jídelníčky podrobněji rozebrala a informace z nich shrnula.
|
|
Příprava monoklonálních protilátek proti antigenům borelie
ŠVEJDOVÁ, Veronika
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na přípravu monoklonálních protilátek proti antigenům borelie. V teoretické části bakalářské práce popisuji druhy rodu Borrelia a protilátky. V úvodu práce je pojednáno o historii objevu spirochéty způsobující onemocnění lymeská borelióza, dále o vektorech tohoto onemocnění a rozdělení borelií podle geografického výskytu. Následuje taxonomické zařazení a popis bakterie, který je zaměřený na bičíky, uspořádání genetického materiálu a na vnější povrchové antigeny důležité pro tyto bakterie. V další části popisuji vztah borelie, vektora a hostitele a průběh imunitní odpovědi při onemocnění. Podrobněji jsou popsány kožní příznaky onemocnění lymeská borelióza a pár slov o relabující horečce. Tato kapitola je zakončena popsáním laboratorní diagnostiky původce lymeské boreliózy Borrelia burgdorferi. Dále se zaměřuji na vznik protilátek přirozenou cestou a na přípravu monoklonálních protilátek hybridomovou technologií. Stručně popisuji jejich rozdělení a využití. Praktická část bakalářské práce byla uskutečněna v laboratořích Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Zde jsem pomocí hybridomové technologie fúzí spojila myelomovou buňku se splenocytem imunizované myši za vzniku hybridomu. Tyto hybridomy jsem následně klonovala a kultivovala v mediu, které jsem testovala metodou ELISA na výskyt protilátek. Hybridomy s vysokou produktivitou byly zálohovány zmrazením v tekutém dusíku. Monoklonální protilátky jsem přečistila, zkoncentrovala a otestovala jejich titr.
|
|
Hodnocení genetické diverzity genových zdrojů rostlin, programy, modely, využití
Oshea, Denisa
Bakalářská práce je literární rešerší na téma hodnocení genetické diverzity. Začátek práce je věnován genetické diverzitě z obecného hlediska, jejímu významu, historii a její ztrátě, která je nenahraditelná a mnohými je považována za nejvýznamnější ekologický problém. Dále její ochraně, která je velice důležitá, a v České republice ji zabezpečuje Národní program konzervace a využití genofondu rostlin. V práci jsou také popsány metody jejího hodnocení od morfologických, přes biochemické až po molekulární metody. Jsou zde popsány a porovnány hlavně molekulární metody, například RAPD, AFLP, RT-PCR a další. Poslední část práce se věnuje popisu některých databází rostlinných genomů. Jednou z nich je např. European Vitis Database.
|
host ::
