| |
|
Mechanická a chemická regulace vytrvalých plevelů
ŠMÍDA, Petr
Vytrvalé plevele pcháč rolní a pýr plazivý byly regulovány na orné půdě po dobu tří let v obci Přepychy (okres Rychnov nad Kněžnou). Podmítka měla zásadní vliv na regeneraci podzemních vegetativních orgánů obou plevelů a podpořila jejich výskyt. Následná orba a předseťová příprava půdy tyto plevele nepotlačila. V sekci chemické regulace byla testována účinnost 22 herbicidů. Pcháč rolní se ukázal k většině herbicidů nejcitlivější v růstové fázi F4 (výška lodyhy 20 cm). Výsledky pokusů prokázaly v systému regulace vytrvalých plevelů důležitost aplikace herbicidů s účinnou látkou glyphosate. V porostu ozimé pšenice prokázaly nejvyšší účinek proti pcháči rolnímu herbicidy Husar a Lontrel 300. Širokolisté plodiny dávají možnost aplikovat proti pýru plazivému gramicidy. Nejlepší účinnost prokázaly graminicidy Fusilade Forte 150 EC a Gallant Super.
|
|
Zácpa - problém imobilních pacientů
HULIČKOVÁ, Tereza
Práce se zaobírá problematikou zácpy u imobilních pacientů. K výzkumu jsem si vybrala kvantitativní metodu získání dat, která probíhala formou dotazníku. Jediným omezením při výběru respondentů byla jejich mobilita {--} dotazník byl určen pro imobilní pacienty všech věkových kategorií na jakémkoliv oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce, bylo zmapovat denní stravovací návyky, pitný režim u těchto pacientů a posoudit jejich vliv na vznik zácpy. Na základě prostudované literatury jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza uvádí, že stravování imobilních pacientů nezohledňuje jejich zvýšené nároky na přísun vlákniny. Z výzkumu jsem zjistila, že imobilní pacienti mají pestřejší stravu doma (zelenina, ovoce, tmavé pečivo). Rovněž návštěva nutričního terapeuta byla u imobilních pacientů ojedinělým jevem. Převážná většina respondentů nebyla omezena žádnou dietou. První hypotéza se potvrdila Druhá hypotéza stanovuje, že imobilní pacienti nedodržují pitný režim. Z výsledků vyplývá, že doma i v nemocnici přijmou imobilní pacienti v průměru 1-2l tekutin/24h. Pokud pomineme, že pitný režim je individuální s ohledem na váhu, věk a zdravotní stav pacienta, pak se dá říci, že imobilní pacienti dodržují pitný režim. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza míní, že při vyprazdňování imobilních pacientů není zachována a respektována jejich intimita a pocit studu, což má za následek další podporu vzniku zácpy. Výzkum ukázal, že v taktnosti při pomoci vyprazdňování u imobilního pacienta má ošetřovatelský personál značné rezervy. Nelze se pak divit, že na rozdíl od vyprazdňování doma, při vyprazdňování v nemocnici většina dotázaných pociťuje nedostatečnou míru soukromí. Dle mého názoru se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost. Nedodržování intimity při vyprazdňování má na imobilního pacienta negativní dopad. V nemocnicích by se také mělo dbát na stravu bohatou na vlákninu, zvláště u těchto pacientů. Vhodná je individuální konzultace nutričního terapeuta, která může významně přispět k prevenci vzniku zácpy. Také dostatečný pitný režim pacienta by měl být ve zvýšené pozornosti ošetřujícího personálu. Myslím si, že dodržování správné životosprávy a empatický, psychologický, holistický a citlivý přístup sester k ošetřování imobilních pacientů by mohl zlepšit stav imobilních pacientů trpících zácpou a zmírnit jejich obtíže. Kéž by toto bylo cílem každé sestry ošetřující takovéto pacienty.
|
|
Využití chladnokrevných koní u společnosti Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.
Matysová, Zlata
Cílem bakalářské práce je vyhodnocení využití chladnokrevných koní u společnosti Ostravské městské lesy a zeleň, s. r. o. (OMLaZ) v období let 2003-2012. Práce se zaměřuje na porovnání využití koňských potahů a ostatních technologických prostředků pro soustřeďování dříví. Za pomoci hospodářské knihy a terénního šetření byly zhodnoceny přírodní podmínky revíru OMLaZ, které mají vliv na rozhodnutí o technologii soustřeďování dříví. Práce se také zabývá náklady na provoz koňských potahů. Zpracováním dat bylo zjištěno, že pomocí koňských potahů bylo u společnosti soustředěno 32 % veškerého vytěženého dříví.
|
|
Srovnávací kineziologická analýza opačného sedu v hipoterapii u dvou plemen koní
Čapková, Kateřina ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Vliv plemene a tempa jeho kroku na timing svalů v hipoterapii Cíle: Cílem práce je v tématicky se seznámit s problematikou hiporehabilitace a hipoterapie. Dále pak zjistit, zda plemeno koně a tempo jeho kroku má vliv na timing svalů v hipoterapi v pozici opačného sedu s oporou o předloktí a s oporou o dlaně. Zároveň předpokládáme, že ze zvolených svalových skupin je možné usoudit, zda v poloze opačného sedu dochází k diferenciaci. To by opodstatnilo provádění hipoterapie u dětí neschopných samostatného sedu a u dětí v již raném věku. Metody: Diplomová práce má charakter intraindividuální případové studie. Skládá se z části obecné, která obsahuje shrnutí problematiky hiporehabilitace a hipoterapie. V části druhé je intraindividuálně řešen timing svalů na dvou plemenech koní při rychlém a pomalém tempu. Jako hipoterapeutická pozice byl zvolen opačný sed s oporou o lokty a s oporou o dlaně. K hodnocení bylo využito komplexní fyzioterapeutické vyšetření fyzioterapeutem a výstupy z přenosného SEMG přístroje ME6000. Výsledky: Timing svalů byl rozdílný u vybraných plemen koní, také při rozdílném tempu kroku koně. Diferenciace byla potvrzena, pouze však na koni Slezský Norik, v poloze opačného sedu s oporou o lokty, v rychlejším tempu. Klíčová slova: hiporehabilitace, hipoterapie, opačný sed,...
|
|
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
|
|
Výmladnost a produkce biomasy dubu zimního (Quercus petraea agg.) na výzkumné ploše Soběšice
Wolf, Patrik
Tato práce se zabývá studiem výmladnosti dubu zimního na území experimentální plochy Soběšice, která vznikla v rámci projektu TARMAG. Výmladnost byla sledována ve dvou letech, v roce 2011 a 2012, tedy hned po prvním vegetačním období po uskutečněném těžebním zásahu na ploše. K hodnocení výmladnosti byla použita data získaná měřením výšek a tlouštěk výmladků, dále průměrů pařezů a počtu výmladků. Vyhodnocená data byla statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel. V rámci práce byly z výzkumné plochy též odebrány všechny výmladky z vybraných pařezů ke stanovení produkce biomasy. Bylo zjištěno, že v prvních letech růstu nemá na výmladnou schopnost výraznější vliv průměr pařezu ani intenzita těžebního zásahu. Dále bylo zjištěno, že celková biomasa pařezu se dá s jistou přesností určit pomocí charakteristik vybraného počtu výmladků.
|
|
Vyhodnocení vlivu kmene Przedswit na sportovní výkonnost koní v ČR
Pavlištová, Iva
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost koní pocházejících z kmene Przedswit v parkurových a drezurních soutěžích v České republice. Podkladem pro vypracování této práce byla mnou vytvořená databáze sledovaného souboru koní v období let 2008 -- 2012. Údaje pro vytvoření podkladové databáze byly získány z Přehledů o sportovních koních a z online plemenné knihy Českého teplokrevníka. Ke statistickému zpracování byla použita metoda GLM. V případě statisticky průkazného vlivu bylo dále pokračováno metodou mnohonásobného porovnávání dle Scheffeho a tak byly stanoveny rozdíly mezi jednotlivými faktory. Pro zpracování jsme použili statistický program UNISTAT verze 5.1. V obou disciplínách se hodnotil vliv původu koně, roku startů, pohlaví, věku, plemene, stupně obtížnosti soutěží a počtu startů. V parkuru se podařilo dokázat vliv původu jako statisticky průkazný, metodou mnohonásobného porovnávání jsme zjistili, že jako nejvýkonnější se ukázali potomci plemeníků Przedswit a jsou stejně jako další 3 hodnocené skupiny výkonnější než koně, kteří jsou potomci plemeníků Przedswit a současně mají Przedswita v roli otce matky. Dále se tři faktory ukázaly jako vysoce statisticky průkazné. První z nich byl vliv roku startů, kde se podařilo dokázat lepší výkonnost koní startujících v roce 2012 než v roce 2008. Druhý z nich byl vliv věku, kde nebyly zjištěny významně odlišné páry a proto jsme porovnali průměrné hodnoty a zjistili tak, že s nejvyšším průměrem 4,1188 vedli žebříček překvapivě sedmnáctiletí koně. Poslední vysoce statisticky průkazný vliv se týkal stupně obtížnosti, kde se jako nejvýkonnější, ačkoli nejméně početná skupina prokázali koně s výkonností stupně T. V drezuře se podařilo dokázat pouze vliv stupně obtížnosti soutěží, kde byly zjištěny metodou mnohonásobného porovnávání prokazatelné rozdíly mezi jednotlivými stupni obtížnosti. Jako nejvýkonnější se ukázali koně dosahující obtížnosti stupně T, jež byli prokazatelně lepší než všechny ostatní skupiny (Z, L, S, ST). Nejméně početná skupina s dosaženou obtížností stupně ST se prokázala lepší než skupiny Z, L a S, ale horší než skupina T. Skupina s dosaženou obtížností S byla průkazně lepší než skupiny Z a L, ale současně horší než skupiny s dosaženou obtížností stupně ST a T. Skupiny s dosaženou obtížností Z a L se dle dosažených výsledků jeví jako nejhorší, ačkoli nejpočetnější skupiny.
|
| |
|
Změny krajinného pokryvu na příkladu vrcholové části Oblíku (České Středohoří)
Kuna, Petr ; Demková, Katarína (oponent) ; Treml, Václav (vedoucí práce)
Oblík, se svou výškou 509,25 m n. m., představuje dominantu jihozápadní části Českého středohoří jež je často označována jako Lounské středohoří. Horninové prostředí a charakteristické mikroklimatické podmínky panující během posledního kvartérního zalednění zde podmínily vznik přirozeného bezlesí jež se v podobě izolovaných fragmentů krajiny dochovalo do dnešní doby. Oblík představuje jednu z nejvýznamnějších stepních lokalit na našem území. Již od příchodu neolitického člověka byla celá oblast Lounského středohoří ovlivňována lidskými zásahy. Lze předpokládat, že vliv pastvy významně napomohl uchování stepních lokalit na Oblíku. Z dochovaných materiálů lze vysledovat existenci lesních porostů na severním svahu. V současnosti jsou to teplomilné doubravy s dominantními dřevinami jako je dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur) s příměsí habru (Carpinus betulus). Naopak jižní svahy pokrývají četné stepní druhy jako je hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), ostřice stepní (Carex supina) nebo celkem pět druhů kavylu (Stipa sp.) a další. Na Oblíku se vyskytuje několik vzácných až ohrožených druhů které jsou předmětem zájmu zvláštní ochrany této Národní přírodní rezervace. V současnosti jsou svahy se stepními společenstvy ohroženy samovolným zarůstáním náletovými dřevinami, kterým dominuje...
|
host ::
