|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
|
Optimalizace nastavení řídicí jednotky z hlediska kvality práce zážehových motorů na palivo E85
Kotek, Tomáš ; Pexa, Martin (vedoucí práce) ; Malaťák, Jan (oponent)
Práce se zabývá optimalizací provozu zážehového spalovacího motoru na palivo E85. V rešeršní části je práce věnována problematice biopaliv z hlediska jejich výroby, distribuce a použití ve spalovacích motorech.
Experimentální část práce je věnována návrhu a ověření funkčnosti přídavné řídící jednotky (PŘJ), která řeší optimalizaci provozu jinak neupraveného motoru na palivo E85.
První část experimentu je věnována návrhu a konstrukci PŘJ s cílem bezchybného provozu motoru na palivo E85.
Druhá část experimentu měla za cíl optimalizaci provozu z hlediska spotřeby paliva pomocí dynamické změny doby otevření vstřikovacích ventilů. Součástí experimentů bylo také hodnocení produkce emisí a vliv na výkonové parametry motoru.
Závěrečná část experimentu hodnotí dosažené výsledky při různé strategii nastavení PŘJ a porovnává je s výsledky při provozu motoru na předepsané palivo N95.
Dynamickou změnou doby otevření vstřikovacích ventilů bylo dosaženo snížení spotřeby cca o 5 %, snížení produkce CO řádově o 70 %, zhruba čtyřnásobné zvýšení produkce emisí NOx a zhruba 50% pokles produkce pevných částic
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
Pěstování douglasky tisolisté v oblasti ŠLP ČZU v Kostelci nad Černými lesy
Kubeček, Jiří ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Marušák, Róbert (oponent)
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) v současnosti patří v Evropě k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám a například v Německu je považována za zdomácnělou. Produkcí až výrazně předstihuje naše domácí jehličnaté dřeviny a její význam spočívá jak ve funkci meliorační a zpevňující, tak i v možnosti náhrady za místy ustupující dosud naší nejrozšířenější dřevinu smrk.
Práce se zabývá růstovými procesy jedinců a porostů douglasky tisolisté a jejími vybranými environmentálními účinky na Černokostelecku a Písecku. Cílem je doložit její produkční potenciál včetně přihlédnutí k ekonomickému hodnocení, popsat růstovou dynamiku a vliv na stav půd v porostech. Jako pracovní metody byla použita dendrometrická měření, popis růstové dynamiky, výnosovost, odběr a analýzy vzorků nadložního humusu a minerálních půdních horizontů. Analyzovány byly základní pedochemické charakteristiky: půdní reakce, stav půdního sorpčního komplexu, obsah živin v celkové a výměnné formě.
Z výsledků vyplynula vysoká produkční vlasnost douglasky v porovnání se smrkem ztepilým a je srovnatelná s jedlí obrovskou. Z hlediska stabilizační funkce a vlivů na půdu má také lepší vlastnosti než smrk a melioračně se blíží vlastnostem listnatých dřevin.
Práce navazuje na dosavadní experimentální šetření. Výstupem je kvantifikace produkčního a půdotvorného potenciálu, výnosové zhodnocení a doporučení pro uplatnění v podmínkách ŠLP i České republiky.
|
|
Faktory ovlivňující klíčení, vzcházení a mortalitu semen v půdní zásobě u druhu Bromus sterilis L.
Žďárková, Veronika ; Soukup, Josef (vedoucí práce)
Sveřep jalový (Bromus sterilis L.) je rozšířen na celém území Evropy a jeho význam jako plevele roste v posledních 10 letech i na území České republiky. Sveřep jalový zapleveluje převážně ozimé plodiny, jako je ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka, vinice a další produkční plochy. Na pozemcích obdělávané minimalizačními technologiemi je problém výskytu sveřepu jalového vyšší než na pozemcích s klasickým zpracováním půdy. Hlavní vlastnosti, které přispívají k jeho rozšíření a adaptabilitě v prostředí, jsou krátká dormance a vysoká klíčivost obilek. O těchto vlastnostech existují pouze neúplné informace, proto je studie zaměřena biologické vlastnosti obilek sveřepu jalového v podmínkách České republiky. Obilky byly vystaveny různým teplotním a světelným režimům a vodnímu stresu ve velkém rozpětí všech těchto ukazatelů. Byla sledována dormance, dynamika klíčení, teplotní optimum, vliv stáří obilek a dynamiky vzcházení z různých hloubek půdního profilu a životaschopnost v půdním profilu. Primární dormance obilek sveřepu jalového je ukončena brzy po dozrání obilek, maximálně po třech týdnech. Se stářím obilek klíčivost roste. Teplotní optimum pro klíčení je mezi 5-23°C. Minimální teplota pro klíčení sveřepu jalového byla zjištěna 3°C a maximální teplota 35°C. Klíčivost je ovlivňována světlem; obilky klíčí lépe za tmy. Snížená dostupnost vody má malý vliv na klíčení obilek. Klíčivost obilek v podmínkách vodního stresu je významněji ovlivňována teplotou pod 10°C klíčivost velmi rychle klesá. Na povrchu obilek sveřepu jalového nacházíme převážně fytopatogenní houby z rodu Alternaria. Vzcházivost obilek sveřepu jalového se významně snižuje s hloubkou uložení v půdním profilu. Obilky vzchází nejlépe z povrchových vrstev do 40 mm. Životaschopnost obilek sveřepu jalového v půdní zásobě semen je velmi krátká, u většiny obilek kratší než 1 rok.
|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
|
Vypracování simulačního modelu pro zlepšení výkonu zvoleného vydavatelství
Musil, Ondřej ; Krejčí, Igor (vedoucí práce) ; Horáková, Tereza (oponent)
Tato práce se soustřeďuje na systémovou dynamiku, která pomáhá usnadnit rozhodování jak jednotlivcům, tak celým firmám. Teoretická část práce je zaměřena na základní pojmy systémové dynamiky a systémového myšlení a je nezbytná pro pochopení praktické části. Praktická část je rozdělena na dvě části. Pomocí tvorby diagramu příčinných smyček bude nahlédnuto do základní struktury fungování nakladatelství, jak získávají předplatitele, kolik potřebují zaměstnanců a z čeho plynou příjmy a výdaje. Ve druhé část, vycházející z diagramu příčinných smyček, následuje diagram stavů a toků, kde budou hodnoty proměnných kvantifikovány a zobrazeny vzájemné závislosti. Praktická část bude vytvořena v počítačovém programu Vensim.
|
|
Simulace vlivu výstavby infrastruktury na chod vinárny a cukrárny
Škoda, Dominik ; Krejčí, Igor (vedoucí práce) ; Horáková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje aplikaci systémové dynamiky na menší podnik, který je v posledních letech ovlivňován výstavbou kanalizace. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecným popisem systémové dynamiky, kde je stručně popsán její vznik a vývoj. V další části se zabývá vysvětlením základních pojmů týkajících se systémové dynamiky. Popisuje rozdíl mezi systémovým a lineárním myšlením. V teoretické části jsou též uvedeny nástroje, kterými systémová dynamika disponuje, a následně popsány struktury, jež se v praxi objevují a jsou často používány v komplexnějších modelech. Praktická část se pak zabývá popisem a činností modelovaného podniku. Jsou zde uvedeny vymodelované struktury v programu Vensim PLE, jež vedly k dosažení cíle bakalářské práce. Věnuje se aplikaci scénářů do diagramu stavů a toků a následnou interpretací výsledků.
|
|
Sladkovodní mechovky na řece Úslavě v lokalitách Starý Plzenec a Koterov
Steinerová, Michaela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Magdalena, Magdalena (oponent)
Sladkovodní mechovky patří do skupiny koloniálních bezobratlých živočichů. Název Bryozoa v českém překladu znamená mech a živočich. Zástupci mechovek se na první pohled velmi podobají rostlinám mechu a od ostatních druhů živočichů se značně liší.
Hlavní cílem této diplomové práce je determinovat jednotlivé nalezené druhy na územích Koterov a Starý Plzenec, zjistit ekologické nároky nalezených druhů, vyhodnotit sezónní dynamiku výskytu mechovek a porovnat údaje s dostupnými literárními zdroji.
Sledovaný úsek řeky Úslavy byl rozdělen na 10 lokalit. Na území Koterov bylo prozkoumáno 5 lokalit. Na území Starý Plzenec rovněž 5 lokalit. Na obou lokalitách bylo celkem odebráno 150 vzorků mechovek a v nich determinováno 233 zoárií.
Celkem bylo na sledovaném úseku Koterov a Starý Plzenec nalezeno 5 sladkovodních druhů mechovek: Plumatella emarginata (Allman, 1844), Plumatella fungosa (Pallas, 1768),Plumatella repens (Linné, 1758), Fredericella sultana (Blumenbach, 1779) a Paludicella articulata (Ehrenberg, 1831).
Jednotlivé druhy byly determinovány podle přehledného klíče od autorů Wood a Okamura (2005).
Ze získaných výsledků byla vyhodnocena sezónní dynamika se zastoupením jednotlivých nalezených druhů mechovek během července, srpna a září. Kromě sezónní dynamiky byly vyhodnoceny i světelné nároky a preference výskytu jednotlivých druhů mechovek.
Nejhojněji se na území Koterov vyskytoval druh Plumatella emarginata. Druhý nejčastější byl na tomto území druh Plumatella fungosa. Méně hojné zde byly druhy Fredericella sultana a Paludicella articulata. Druh Plumatella repens byl nalezen jen zřídka. Na území Starý Plzenec se nejčastěji vyskytoval druh Plumatella fungosa. Druhý nejběžnější byl druh Plumatella emarginata. Nejméně zde byly zaznamenány druhy Plumatella repens a Fredericella sultana.
Nejčastěji se druhy vyskytovaly na svrchních a bočních stranách kamenů. Druhy Plumatella fungosa, Plumatella emarginata a Paludicella articulata byly nejčastěji zaznamenány na svrchních i bočních stranách, druhy Fredericella sultana a Plumatella repens byly nejhojnější pouze na svrchních stranách kamenů. Důvodem výskytu na svrchních stranách může být bohatá potravní nabídka. Na boční straně jsou druhy zřejmě dostatečně chráněny před predátory. Spodní strany kamenů obývaly všechny druhy velmi zřídka, zřejmě kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku.
S dostupnými literárními poznatky se plně shoduje mé zjištění, že Paludicella articulata patří mezi temnomilné druhy. Ostatní druhy byly nalezeny na lokalitách zastíněných i osluněných a nelze s přesností určit, zda světelné podmínky hrají hlavní roli při jejich vývoji.
|
|
Změny hodnot nasycené hydraulické vodivosti půd s různým podílem biocharu při opakovaných měření laboratorním permeametrem
Bočinský, Pavel ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivosti (Ks) a časovými změnami Ks v průběhu měření. Reprezentativní hodnoty Ks jsou základním vstupem při popisu a modelování proudění vody v půdě. Vzorky v této práci reprezentovala laboratorně upravená půda (nivní půda s přídavkem 20 % kaolínového jílu). Do této půdy bylo přidáno 0, 2, a 5 % biocharu. Pro tyto různé materiály byly stanoveny hodnoty Ks a změny hodnot v čase při opakovaném měření. Biochar (materiál používaný ke zlepšení sorpční kapacity a dalších půdních vlastností) byl pro tuto práci vytvořen pyrolýzou ze stopek vinné révy.
Měření probíhalo ve dvou sériích, v lednu a únoru roku 2016. V každé sérii bylo deset vzorků, celkově dvacet vzorků. Vzorky byly sypané do Kopeckého válečků (100 cm3). První série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 5% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Druhá série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 2% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Sycení vzorků probíhalo postupně, pomocí regulátoru v laboratorním permeametru. Vzorky byly měřeny laboratorním permeametrem metodou konstantního spádu.
Průměrné hodnoty Ks se v první sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,00.10-7 do 3,53.10-7 m.s-1. Pro 5% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 6,49.10-8 do 9,20.10-8 m.s-1. Průměrné hodnoty Ks se v druhé sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,21.10-7 do 1,84.10-7 m.s-1. Pro 2% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 9,78.10-8 do 1,64.10-7 m.s-1.
|
host ::
