|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou revmatoidní artritidy a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu
Žarković, Dragana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Jarošová, Hana (oponent)
Název práce : Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou revmatoidní artritidy a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu Autor : Dragana Žarković Vedoucí bakalářské práce : PhDr. Tereza Nováková, PhD. Rok obhajoby : 2012 Cíl práce Cílem této práce je zdůraznit úlohu fyzioterapeuta, jako součást odborného týmu v péči o pacienty s revmatoidní artritidou, stejně jako důležitost komplexní rehabilitační péče a možnosti využití fyzioterapeutických postupů. Součástí je podrobná kazuistika pacientky s revmatoidní artritidou a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu. Metodika Bakalářská práce se sestává z obecné a speciální části. Obecná část je rozdělena do úseku problematiky revmatologie, ortopedie a traumatologie, jak již vyplývá z názvu kazuistiky. Popisuje problematiku nemoci a druhy operačních výkonů. Následující kapitola popisuje možnosti fyzioterapeutické péče u revmatiků a zároveň pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Část speciální podrobně popisuje kazuistiku pacientky s diagnózou revmatoidní artritidy a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu. Tato kazuistika byla zpracována v průběhu souvislé odborné praxe v Revmatologickém ústavu v Praze, v období 9.1.2012 - 2.2.2012 pod...
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s frakturou distálního radia
Krejčíčková, Monika ; Kozáková, Alena (vedoucí práce) ; Holländerová, Dita (oponent)
Název: Kazuistika terapeutické péče o pacienta s frakturou distálního radia Cíle: Cílem této práce je seznámit se teoreticky i prakticky s diagnózou fraktura distálního radia, prostudovat zdroje týkající se této problematiky, navržení terapie a sledování jejího průběhu. Součástí je podrobná kazuistika pacienta s frakturou distálního radia. Metodika: Tato práce vznikla jako rešerše s případovou studií během odborné praxe konané od 9. 1. 2012 do 3. 2. 2012 v Oblastní nemocnici Kladno. Práce je rozdělena do dvou částí - obecné a speciální. První (obecná) část práce se zabývá anatomií a funkční kineziologií předloktí a ruky, dále pak popisuje zlomeniny distální části předloktí, jejich léčbu a fyzioterapeutické postupy, kterými můžeme stav ovlivnit. Druhá (speciální) část popisuje kazuistiku pacienta s frakturou distálního radia, průběh navržené terapie a zhodnocení jejího efektu. Výsledky: Během terapie došlo k redukci otoku, snížení bolestivosti, ovlivnění reflexních změn, obnovení kloubní vůle, zvýšení kloubního rozsahu, protažení zkrácených svalů a zvýšení svalové síly na pravé horní končetině. Klíčová slova: předloktí, radius, úraz, fraktura, fyzioterapie
|
|
Problematika úrazů u seniorů - fraktury krčku stehenní kosti
NOVÁK, Zdeněk
Abstract Autor se v práci zaměřil na problematiku úrazů a specificky na diagnózu fractura colli femori. V teoretické části práce se zabývá problematikou úrazů u seniorů. Teoretická část se zabývá otázkou samotné prevence úrazů ale i jejich příčinou a tím jak úrazům předcházet. Dále se zabývá okolnostmi a důvody za kterých k úrazům dochází tudíž i problematikou osteoporózy . V teoretické části jsou také uvedu typy úrazů ke kterým ve stáří nejčastěji dochází. Jsou zde uvedeny také typy a průběh různých druhů nemocí ve stáří, zátěž operačního výkonu a kritického stavu u geriatrického pacienta a typy rehabilitace které se užívají při úrazech ve stáří (psychosociální rehabilitace). Dále je zde řešena samotná problematika fraktury krčku stehenní kosti jak k této zlomenině dochází, rizika a typy pádu při kterých k zlomeninám krčku stehenní kosti nejčastěji dochází. Je zde vymezena terminologie v souvislosti s frakturou krčku stehenní kosti, obrazové schéma jak a v kterých místech dochází k frakturám a také typy daných fraktur. Po léčbě a pak následné rehabilitaci se také práce v teoretické části zabývá důsledky v souvislosti s pobytem v dlouhodobé ústavní péči. Ve výzkumné části se autor zabývá počtem seniorů kteří byli hospitalizováni pro frakturu krčku stehenní kosti. Data byla získána sekundární analýzou dat. Bylo zjištěno že ve dvou sledovaných krajích došlo k nárůstu počtu seniorů s tímto úrazem. Výzkum byl doplněn o krátké dotazníkové šetřeni u 131 seniorů s cílem zjistit jaká rizika vztahující se k úrazům považují za nejzásadnější. Bylo zjištěno že senioři subjektivně vnímají více rizika zdravotního charakteru než rizika spojená s bezpečným prostředím. V diskusi a závěru autor své výsledky komparuje s literaturou a upozorňuje na nutnost věnovat této problematice více pozornosti.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozepsaná anatomie lebky a obličejového skeletu, mechanika čelistního kloubu. Jsou zde popisovány i mechanismy vzniku úrazu, příčiny a příznaky zlomenin v oblasti obličeje, jejich komplikace a léčba. Pozornost je věnována i samotné ošetřovatelské péči, pooperační péči, výživě, komunikaci, bolesti i následné rehabilitaci. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají sestry dostatek informací o ošetřovatelské péči u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. A mým úkolem bylo zjistit odpovědi na hypotézy, které byly k těmto cílům stanoveny. Hypotéza 1: Sestry znají ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu. Hypotéza 2: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Hypotéza 3: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A hypotéza 4: Sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Hypotézami bylo zjištěno, že sestry ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu znají, dodržují zásady ošetřovatelské péče o tyto pacienty. A znají i specifika ošetřovatelské péče o pacienty s pevnou mezičelistní fixací nebo s gumovými tahy. Všechny hypotézy se potvrdily. Pro zjištění výsledků byly osloveny sestry pracující na chirurgii, traumatologii, stomatologii a ORL. Sestry byly osloveny formou dotazníku a výsledky toho šetření jsou vyhodnoceny pomocí grafů. Výsledky by měly sloužit sestrám jako motivace ke zlepšení ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Proto je k práci volně vložená brožurka s názvem: Jak správně pečovat o pacienta s poraněním obličejového skeletu? Je psaná formou intervencí, aby bylo vidět na co se soustředit.
|
|
Využití CT a MR k diagnostice a kontrole terapie fraktur OS SCAPHOIDEUM
HEGEROVÁ, Jindřiška
Tématicky je tato práce členěna do tří částí. V úvodu jsem se zaměřila na popis anatomie zápěstí a os scaphoideum, na kinetiku karpu, mechanismus vzniku poranění, typy fraktur a jejich klasifikaci. Další oddíl obsahuje popis jednotlivých vyšetřovacích technik, jež jsou seřazeny od nejzákladnějších až po ty technicky náročnější. Tyto techniky jsou zde seřazeny dle algoritmu vyšetřování současnosti. Následuje část zabývající se terapeutickými postupy. Je zde výčet jednotlivých možností léčby. Typ léčby je závislý na druhu fraktury a značně ovlivňuje délku imobilizace zápěstí a rehabilitaci. U všech diagnostických metod se zmiňuji o základním principu dané techniky a poukazuji na vypracované vyšetřovací protokoly používané na našem oddělení. Dále zmiňuji výhody a nevýhody nejmodernějších zobrazovacích metod (CT a MR). V závěrečné části uvádím výsledky, které jsem získala sběrem dat za dané časové období (forma retrospektivní studie). Z těchto zpracovaných dat jsem nabyla dojmu, že ač je RTG základ, přestává být zlatým standardem z několika důvodů: delší čas vynaložený na získání kvalitního snímku, problémy se spoluprácí pacienta a smazání, či sumací detailů skeletu na RTG snímku. Přínos CT tkví v definitivním potvrzení nebo vyloučení zlomeniny. Má rozhodující význam při stanovení typu léčby a v posouzení konsolidace fraktur. MR je využíváno zejména pro diagnostiku měkkých tkání a také je doporučováno pro diagnostikování pozdních následků. Ovšem pro svoji finanční nákladnost a časovou náročnost není na našem pracovišti pro akutní diagnostiku fraktur os scaphoideum využívána.
|
|
Fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu
ROKŮSKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tématikou fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu. Úrazy hlezenního kloubu patří mezi četné úrazy pohybového aparátu. Následkem poranění v této oblasti vzniká pro organismus patologická situace, která má za následek změny v blízkém i vzdáleném okolí hlezenního kloubu. Mezi významné lokální problémy vztahující se k průběhu fyzioterapeutické terapie patří bolestivost a otok přilehlé tkáně, omezení hybnosti, porucha svalové funkce a změny v oblasti okolních měkkých tkání. Hlavní úlohou fyzioterapeutické léčby bylo odstranění lokálních problémů a tím obnovení správné funkce hlezenního kloubu. Následně probíhala reedukace chůze se snahou zamezení vzniku chybných pohybových stereotypů a rozvoji kompenzačních mechanismů. Terapie se nezaměřovala pouze na oblast hlezenního kloubu a přilehlé segmenty, ale věnovala se tělu jako celku z hlediska posturální svalové funkce. V teoretické části je popsána anatomická stavba nohy a hlezenního kloubu, kineziologie hlezenního kloubu a biomechanika chůze. Dále je popisována traumatologie oblasti hlezenního kloubu se zaměřením na etiologii, diagnostiku, léčbu a komplikace zlomeniny hlezenního kloubu. Samostatnou kapitolou jsou fyzioterapeutické postupy využívané v době hojení a po zhojení zlomeniny. Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla zpracována formou kazuistik obsahujících anamnestické údaje, vstupní vyšetření, návrh a popis terapie, výstupní vyšetření a návrh dlouhodobého fyzioterapeutického plánu. Využitými technikami ke sběru dat byly rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma pacienty s diagnostikovanou zlomeninou v oblasti hlezenního kloubu. Pacienti byli vybráni ze dvou ambulantních pracovišť, a to z Nemocnice České Budějovice, a.s. a z Centra léčebné rehabilitace Marie Kotrbové s.r.o. Celková doba terapie byla u obou pacientů čtyři týdny. Na začátku terapie byli oba pacienti seznámeni s postupem a cílem terapie. Cílem práce bylo využití dosud získaných teoretických znalostí a praktických dovedností při studiu fyzioterapie ke stanovení co nejefektivnější léčby a úpravy stavu pacienta. Prvním cílem mé práce bylo uvést ucelené poznatky z kineziologie a fyzioterapie vztahující se k problematice zlomenin v oblasti hlezenního kloubu. Toho bylo dosaženo v rámci teoretické části mé práce Druhým cílem bylo popsat možnosti terapeutické péče s následným praktickým posouzením jejich efektivity. Na počátku výzkumu byla k tomuto cíli stanovena výzkumná otázka: Jsou doporučené možnosti fyzioterapeutické péče u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu efektivní? Průběh a výsledek terapie byl hodnocen u konzervativně i operačně řešené zlomeniny hlezenního kloubu. U konzervativně léčené zlomeniny byla terapie efektivní. Došlo k úpravě otoku, rozsahu pohybu, svalové síly a celkové koordinace pohybu. U druhé pacientky, která musela podstoupit operační zákrok, byla efektivita terapie zpomalena. Výsledky byly přesto znatelné a efekt terapie byl hodnocen pozitivně. Došlo k redukci otoku, zvýšení svalové síly, úpravě senzorických funkcí a zvětšení rozsahu pohybu. Bude otázkou času, než dojde k úplnému zotavení. Výsledky výzkumné části prokázaly na to, že použité terapeutické metody byly vhodně zvoleny, čímž byl cíl práce splněn. Výsledky práce budou poskytnuty odborné fyzioterapeutické veřejnosti. Přínos práce v klinické praxi může spočívat v poukázání na problematiku a na možné způsoby terapie zlomenin v oblasti hlezenního kloubu.
|
| |
|
Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru
VOPÁLKOVÁ, Milena
Název této bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace, stoupající oblibě adrenalinových sportů a rozvoji dopravy, lze předpokládat nárůst tohoto závažného poranění a proto je na místě, zabývat se problematikou ošetřovatelské péče u klientů s tímto typem zlomeniny. K poranění distální části femuru dochází náhle a nepředpokládaně, takže klient je nucen řešit zdravotní problém, který sebou nese mnoho změn, jak po stránce zdravotní, psychické, ale i sociální. Cílem této práce je zmapovat ošetřovatelská specifika a ošetřovatelskou problematiku u klientů po zlomenině distálního femuru z pohledu sester. Výsledky práce sumarizovat a analýzou výzkumného šetření stanovit specifika a možné komplikace v ošetřovatelské péči o tyto klienty. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá historickým vývojem ošetřování a léčby těchto zlomenin, anatomií dolní končetiny a příčinami vzniku těchto zlomenin. Dále se zabývá základním rozdělením těchto zlomenin, principy léčby osteosyntézou, edukací, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Empirická část práce zahrnuje výzkumné šetření, kde byly stanoveny dva cíle, které zmapují problematiku specifik a komplikací v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k tomu, že byla zjištěna různá specifika a komplikace v předoperačním a pooperačním období ošetřovatelské péče, byla tato specifika a komplikace kategorizačně rozdělena na předoperační a pooperační. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že specifikem je rozdílnost v ošetřovatelské předoperační péči o klienta po zlomenině distálního femuru, zvláště pokud je provedena stabilizace zlomené části femuru pomocí skeletální trakce či náplasťové trakce nebo kolenní ortézou. Od těchto imobilizačních intervencí zlomeniny distálního femuru, se odvíjí ošetřovatelské komplikace, které byly zjištěny. Dle dotazovaných sester je ošetřovatelský proces rozdílnější, zvláště v mobilitě postiženého klienta a ošetřovatelské péči. Dalšími specifiky v ošetřovatelské péči je sledování hybnosti a citlivosti traumatizované dolní končetiny, antidekubitní péče, deficit sebepéče a možné riziko působení pákové síly na distální femur při pohybu v lůžku. V pooperační ošetřovatelské péči u klientů s naloženou kolenní ortézou, jsou specifiky ošetřovatelské péče sledování hybnosti a citlivosti dolní končetiny, správná manipulace s ortézou, péče o ortézu, riziko působení pákové síly na oblast osteosyntézy, zvláště při sedu klienta na lůžku se spuštěnými dolními končetinami a cvičení na motodlaze. Z ošetřovatelských komplikací, které byly zjištěny v pooperačním období, je to zejména otok a hematom v místě operační rány, poruchy vyprazdňování moči a stolice, neadekvátní tlumení akutní bolesti, dekubity pod ortézou nebo na patách, dlouhodobější deficit sebepéče klienta z důvodů následků traumatu a další možné komplikace popsané v této práci. Výstupem práce jsou dvě jednoduché myšlenkové mapy, které jsou součástí příloh této práce. První myšlenková mapa znázorňuje specifika ošetřovatelské péče u klienta po zlomenině distálního femuru a druhá vystihuje nejčastější komplikace a intervence sestry v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Výsledky této práce mohou sloužit jako informační materiál pro sestry traumatologických oddělení, ale i pro sestry jiných komplementů.
|
|
Rozdíly v ošetřovatelské péči sester na traumatologickém oddělení u pacientů se zlomeninou bérce v Nemocnici České Budějovice, a. s. a AOVV - Presidio di Sondrio
VOKÁČOVÁ, Jiřina
Tato bakalářská práce, zpracovaná teoretickou formou s aplikací vlastních zkušeností z oddělení Úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice, a. s. a oddělení Ortopedie a Traumatologie Nemocnice Sondrio, vystihuje v rámci výše uvedených nemocnic metody v poskytování a organizaci ošetřovatelské péče jako takové, jejíž zvláštností u pacientů se skeletární trakcí, zevním fixatérem, osteosyntézou a s imobilizačním obvazem, včetně péče rehabilitační. Specifikuje úlohy sester počínaje příjmem pacienta se zlomeninou bérce na traumatologické oddělení, během perioperačního období a nakonec při jeho dimisi či překladu. Obsahuje taktéž elementy ošetřovatelské dokumentace vytvořených na bázi teoretických modelů aplikovaných v ošetřovatelském procesu daných nemocnic. V poslední řadě vymezuje specializační vzdělávání sester pro obor traumatologie a intenzivní péče dostupné v České republice a Itálii. Hlavním cílem této práce bylo porovnání rozdílů v ošetřovatelské péči sester na traumatologickém oddělení u pacientů se zlomeninou bérce v Nemocnici České Budějovice, a. s. a AOVV - Presidio di Sondrio. Na bázi dostupné odborné literatury a aplikace vlastních zkušení bylo zjištěno, že nejmarkantnější diference se vyskytují v rámci ošetřovatelské dokumentace, převazování operační rány u pacientů se zevním fixátorem, zajišťování hygienické péče a edukace. Oddělení Úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice, a. s. disponuje kvanty formulářů ošetřovatelské dokumentace, která sestry časově zahlcuje a její zpracování ne zcela odpovídá zaměření oddělení. V oblasti převazování operační rány u pacientů se zevním fixatérem neudržují sestry tohoto oddělení aktuální přehled o moderních metodách převazových technik. Na oddělení Ortopedie a Traumatologie Nemocnice Sondrio je realizace kvalitní hygienické péče zajišťována kompetentním nižším ošetřovatelským personálem, což poskytuje časovou úlevu sestrám k provádění odborných výkonů a ke komunikaci s pacientem. Komplexní edukace pacienta i rodinných příslušníků je realizována taktéž na tomto oddělení. Výsledné údaje této práce by mohly vzájemně pomoci ke zkvalitnění ošetřovatelské péče těchto oddělení. Za tímto účelem byly vytvořeny návrhy Realizace ošetřovatelského plánu pro oddělení Úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice, a. s. dle modelu Marisi Cantarelli a Ošetřovatelské překladové zprávy pro oddělení Ortopedie a Traumatologie Nemocnice Sondrio. K získání aktuálních údajů o převazových technikách u pacienta se zevním fixatérem lze využít poznatků této práce při seminářích či kurzech pro sestry oddělení traumatologie.
|
| |
host ::
