|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky
PÝCHOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je "Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky". Cílem práce je kompletovat teoretické poznatky týkající se fenoménu asistence a na tomto podkladě analyzovat profesi pedagogického a osobního asistenta. Cílem praktické části je realizovat komparaci legislativního vymezení a reálných pracovních aktivit pedagogického a osobního asistenta. V souladu s výše vymezenými cíli byly formulovány dva dílčí cíle. 1. dílčí cíl: zjistit motivaci k výkonu profese osobního a pedagogického asistenta. 2. dílčí cíl: zjistit osobní spokojenost s profesním životem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je složena ze tří kapitol. V první kapitole definuji pojmy asistence, vyrovnávací a podpůrná opatření, speciální pedagogika a dále jsem se věnovala integraci a inkluzi. Druhá kapitola se věnuje osobní asistenci. V této kapitole vymezuji pojmy osobní asistence a osobní asistent. Popisuji zde historický vývoj osobní asistence, předpoklady pro práci osobního asistenta, komplikace při této profesi a především pracovní náplň osobního asistenta. Třetí kapitola se zabývá pedagogickým asistentem. Opět popisuji historický vývoj pedagogické asistence, předpoklady pro práci pedagogického asistenta, pracovní náplň asistenta pedagoga a vzájemnou spolupráci s pedagogem, rodiči a školským poradenským zařízením. V praktické části charakterizuji cíle práce, metodiku šetření a techniky sběru dat, výzkumný soubor, realizaci šetření a na závěr analýzu získaných dat. K naplnění cílů praktické části jsem použila kvalitativní metodu. Technikou sběru dat bylo pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Rozhovory byly vedeny s osobními a pedagogickými asistenty.Poznatky obsažené v závěrečné práci mohou sloužit organizacím zřizujícím pracovní pozici osobního či pedagogického asistenta, protože text analyzuje podstatné souvislosti, které mají vliv na kvalitní výkon zmíněné pracovní pozice. Bakalářská práce může být dále využitelná jako studijní materiál pro studenty pedagogických a dalších společenskovědních oborů.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
|
Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální
HAVLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce zpracovává téma Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které se zabývají vzděláváním v ČR se zaměřením na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, definováním sociálně patologických jevů a rizikového chování a prevencí rizikového chování. Poslední kapitola je věnována primární prevenci na školách se zaměřením na minimální preventivní program a metodika školní prevence včetně jeho činností. V praktické části jsem využila kvalitativní typ výzkumu za použití polostrukturovaných rozhovorů s metodiky školní prevence na vybraných praktických a speciálních základních školách. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké poradenské služby nejčastěji využívají rodiče na základní škole praktické a speciální. Dalším cílem bylo zjistit, jaká specifika musí zohlednit metodik školní prevence při tvorbě minimálního preventivního programu. Výzkumné otázky jsem zkonstruovala tak, abych zjistila, jak probíhá spolupráce mezi rodiči a školou v oblasti prevence na základní škole praktické a speciální a kdo další ze zaměstnanců školy se kromě metodika školní prevence podílí na tvorbě a realizaci minimálního preventivního programu. Pro potřeby rozhovoru jsem oslovila šestnáct základních škol praktických a speciálních z Jihočeského kraje. Odpověď na svou žádost jsem obdržela od deseti škol, z toho šest škol souhlasilo s účastí v mém výzkumu. Dvě školy, které byly ochotny spolupracovat, byly z krajského města, další čtyři z menších měst o přibližně stejné velikosti. Rozhovory probíhaly s metodiky školní prevence a otázky byly zaměřeny především na spolupráci rodičů a školy v oblasti prevence a možná specifika lokality školy, která by mohla být zohledněna v minimálním preventivním programu.
|
|
Užití nových technologií při výuce matematiky na základních a středních školách
BUMBÁLEK, Roman
S moderními informačními technologiemi se setkáváme každý den. Slouží k pomoci v práci, k zábavě, ale mají také velký potenciál pro využití ve vzdělávání. Tato práce se zabývá jejich vhodnou aplikací do výuky matematiky, na tematiku goniometrických funkcí. Cílem je vytvořit konstrukce, které by potenciál moderních technologií co nejlépe využily. Pro řešení problematiky byl vybrán program GeoGebra pro možnost tvorby dynamických konstrukcí a pro další nesporné výhody, zmíněné dále v práci. K vytvořeným konstrukcím jsou přidány podrobné návody, jak je lze sestrojit. Práce je také doplněna řešenými úlohami a pracovními listy, zaměřenými na aplikaci goniometrických funkcí do reálných situací.
|
|
Odolnosť ľudského pachu voči chemickým detergentom
Čajágiová, Martina ; Vyplelová, Petra (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
V časti práce literárna rešerš sa bližšie zoznamujeme s ľudským pachom, teóriami jeho vzniku, jeho definíciou, anatómiou koze a tvorbou pachu, zložením individuálneho ľudského pachu, vylučovaním pachu. Približujeme si aj témy pachový absorbent a jeho využitie vo svete, prenos pachu na pachové snímače a zaisťovanie stôp. Táto časť práce pojednáva aj o odolnosti a prežiteľnosti pachu, metóde pachovej identifikácie a jej histórii, o organických kyselinách, definícii a práci detergentov a ultrazvukovej čističky.
Našim cieľom v danej práci bolo overiť, relevantnosť využívania chemických detergentov v čistiacom procese pri pachových prácach. Overiť schopnosť detergentov degradovať ľudský pach na pachových absorbentoch tak, aby ho špeciálne vycvičený psi neboli schopný stotožniť.
Experiment sa riadil presne stanovenou metodikou. Odoberané boli najskôr vzorky od cieľových osôb na pachový nosič - kovový valec z ruky (načuchávací pach), jednou osobou. V druhej fázy sa odoberali vzorky na pachový nosič textilný z tela, inou osobou. Kovové nosiče s pachom boli následne spracované, časť z nich bola ponechaná bez úpravy (konrola) a časť sme vystavili pôsobeniu chemických detergentov s a bez ultrazvukovej čističky.
V experimente na stotožňovanie pachových vzoriek bolo použitých šesť súk Nemeckého ovčiaka, špeciálne vycvičených na metódu pachovej identifikácie. Každá suka stotožňovala trikrát cieľový pach s pachom vystaveným detergentom a tri krát s pachom nevystaveným detergentom. Cieľový pach bol náhodne ukladaný medzi ďalšími vzorkami a menila se jeho pozícia, tak aby psovod túto pozíciu nepoznal a neovplyvnil tak suku pri práci. Ukazovateľom stotožnenia bolo označenie vzorky sukou, naučeným spôsobom - zasadnutím alebo zaľahnutím.
Ani jedna suka nebola schopná stotožniť pach vystavený chemickým detergentom a zároveň všetky stotožnili kontrolné pachy nevystavené chemickým detergentom.
Experiment preukázal, že využívanie chemických detergentov v čistiacom procese pri pachových prácach je relevantné pri degradácii individuálneho ľudského pachu.
|
|
Stimulace a motivace zaměstnanců v podniku
Osvald, Tomáš ; Margarisová, Klára (vedoucí práce) ; Vokáčová, Lucie (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je problematika stimulace a motivace zaměstnanců ve zvoleném podniku. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy, motivační teorie, pracovní motivace
a speciální motivační techniky. Praktická část práce je založena na analýze motivace
a stimulace zaměstnanců v České pojišťovně. Nejdříve je popsána historie společnosti, její profil a charakteristika motivačního programu, který Česká pojišťovna používá. Dále je provedena analýza formou dotazníkového šetření. Výsledky šetření jsou zpracovány pomocí grafického znázornění. Na základě těchto výsledků je vypracováno zhodnocení
a následně doporučení pro zlepšení negativních výsledků dotazníkového šetření.
|
host ::
