Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25,926 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.78 vteřin. 

Vliv rekonverze na hodnotu bývalého církevního objektu na jižní Moravě
Sýkorová, Michaela ; Gardášová, Alena (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá oceněním bývalé fary v obci Přítluky na jižní Moravě. Základní myšlenkou je vyhodnotit vliv, který má změna účelu užívání spojená s rekonstrukcí na hodnotu objektu. A to z pohledu tržního přístupu i platných oceňovacích předpisů. Nejprve je v práci rozebrán teoretický základ dané problematiky jako pojmy, legislativa a postupy oceňování. Následně je charakterizována konkrétní situace lokality a objektu a v poslední části je popsána a zdůvodněna metodika vlastního ocenění. V závěru jsou výsledky vyhodnoceny a okomentovány.

Stanovení hodnoty podniku
TALÍŘOVÁ, Klára
Cílem této diplomové práce je v první části charakteristika pojmů, které souvisí se stanovením hodnoty podniku. Dalším cílem je popis metod a postupů, které se pro oceňování podniků využívají a jejich praktické seřazení. Cílem praktické části je provedení reálného ocenění podniku na vybraném podniku a to pomocí více metod. Pro stanovení hodnoty tohoto podniku byly vybrány dvě metody. První vybranou metodou je metoda ekonomické přidané hodnoty EVA a druhou metodou je metoda diskontovaného cash flow, která je hojně využívána. Po provedení výpočtů a zhodnocení výsledků obou metod budou tyto výsledky vzájemně porovnány.

Příspěvky sekcí (NACE-CZ) k tvorbě hrubé přidané hodnoty
BEDNÁŘOVÁ, Monika
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení příspěvků sekcí (NACE-CZ) k tvorbě hrubé přidané hodnoty. V první části této práce byly popsány teoretické pojmy související s hrubou přidanou hodnotou národního hospodářství. K výpočtům byly použity analytické postupy, které lze využít pouze v případě, že se jedná o aditivní vazbu mezi jednotlivými faktory. Na základě postupů uvedených v metodice došlo v praktické části ke zhodnocení příspěvků sekcí k tvorbě hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. V daném časovém horizontu příspěvky institucionálních sektorů i skupin oddílů v členění dle úrovně technologie vykázaly určitou závislost na reálném hospodářském cyklu. Ačkoliv nejsilnějším institucionálním sektorem jsou nefinanční podniky, tak v době krize byly spolu s vládními institucemi zasaženy nejvíce. Naopak silnou pozici v době krize vykázal sektor finančních institucí. Co se týče seskupení oddílů dle úrovně technologie, nejvíce k hrubé přidané hodnotě národního hospodářství přispívají skupiny B1 a B2. U všech skupin byl zaznamenán vliv hospodářského cyklu, ale skupina C dle výsledků nereagovala až tak citlivě jako ostatní skupiny.

Ručení u daně z přidané hodnoty
LACINOVÁ, Anita
Ve své diplomové práci jsem se zabývala institutem ručení za daň z přidané hodnoty. Je to poměrně nový nástroj v boji proti daňovým únikům, který je zaveden do české legislativy na základě evropské směrnici o DPH. Jedním z největších problémů při boji proti daňovým únikům jsou karuselové podvody

Zhodnocení protierozních opatření a jejich využitelnost pro projekty pozemkových úprav
HORNÍK, Jan
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení protierozních opatření a jejich využitelnost pro projekty pozemkových úprav. Jako zájmový region pro tuto práci je vybráno povodí v okolí obce Žinkovy, která leží v Plzeňském kraji. Pro výpočty hodnot smyvu je použita univerzální rovnice ztráty půdy podle Wischmeiera a Smitha. Na pozemcích s mírou eroze větší než přípustné množství jsou navrhována protierozní opatření, jako protierozní osevní postup, vrstevnicové obdělávání, protierozní meze a hrázkování

Diversifikace portfolia
ŠÍP, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá diversifikací a jeho vlivem na riziko a výnosnost portfolia. Diversifikace je výběr takových finančních instrumentů, při kterém dochází ke snižování rizika portfolia. Historické riziko je počítané pomocí směrodatné odchylky a historická výnosnost je počítána pomocí vynásobení vah akcií v portfoliu a výnosností jednotlivých akcií. Teoretická část se věnuje kapitálovému trhu, základním pojmům souvisejících s diversifikací portfolia, Markowitzovým modelem a nejdůležitějším faktorům, které ovlivňují investora při tvorbě portfolia jako je výnosnost, riziko a kovariance. Praktická část popisuje, jak vytvořit optimální portfolio. Pro tuto bakalářskou práci bylo náhodně vybráno deset společností, s jejímiž akciemi se obchodovalo na americkém trhu New York Stock Exchange. Kovariance těchto akcií je menší než jedna. Dalším krokem bylo vypočítat výnosnost a riziko těchto akcií, po němž následoval výpočet výnosností a rizik portfolií. Nejnižší hodnota historického rizika byla 22, 77 %. A největší hodnota historické měsíční výnosnosti činila 2, 31 %. Efektivní hranice je množina portfolií, která investorovi zaručuje vybrat si taková portfolia, která mají nejvyšší hodnotu výnosnosti pro danou hodnotu rizika a nejmenší hodnotu rizika pro danou hodnotu výnosnosti. Nejnižší hodnotu rizika mělo portfolio s hodnotou měsíční výnosnosti 1, 38 % a nejvyšší hodnotu rizika mělo portfolio s výnosností 4, 03 %. Investor si vybere takové portfolio, které odpovídá jeho maximálnímu užitku.

Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.

Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.

Vliv doby obohacování krmiva o nenasycené mastné kyseliny na vybrané parametry jatečné hodnoty prasat se zřetelem na kompozici mastných kyselin intramuskulárního tuku
Pantoflíček, Jiří ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem práce je posoudit vliv výživy s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin, zkrmované různě dlouhou dobu před porážkou na užitkové vlastnosti prasat, se zřetelem na kompozici mastných kyselin v intramuskulárním tuku vykrmovaných prasat. Faktory ovlivňující kvalitu vepřového masa jsou vnitřní, vnější a technologické. Mezi kvalitativní ukazatele kvality masa řadíme podíl tuku a masa, stupeň okyselení masa (pH), barva, vaznost masa, obsah intramuskulárního tuku (mramorování), chuť, vůně, šťavnatost a křehkost. Tyto technologické a senzorické aspekty, jsou vedle nutričních a hygienických vlastností považovány zpracovateli a konzumenty za nejdůležitější. Cílem práce bylo porovnat vliv délky zkrmování sojového oleje na parametry růstu a kvalitu vepřového masa. Ovlivnění růstových schopností u testovaných prasat bylo neprůkazné, všechny skupiny prasat vykazovaly podobné výsledky. Vlivem přidáním oleje do krmné dávky jsme ovlivnili profil mastných kyselin. Změny v obsahu nasycených mastných kyselin nenastaly ani v jedné ze skupin prasat. Délkou doby přidávání oleje se postupně snižovalo zastoupení mononenasycených mastných kyselin. Největší rozdíl byl zjištěn v zastoupení polynenasycených mastných kyselin. Jejich množství se zvyšovalo ve skupinách s delší dobou obohaceného krmiva, především na úkor mononenasycených mastných kyselin. Rozdíly mezi kvalitativními znaky masa nebyly mezi skupinami prasat statisticky průkazné, přídavek olej tedy nezhoršil technologické parametry kvality masa a tuku. Delší doba zkrmování sojového oleje výrazně zvýšila obsah polynenasycených mastných kyselin. Podávání sojového oleje vykrmovaným prasatům dle poznatků nebude mít účinek, jestliže olej budeme zkrmovat krátkou dobu před porážkou.

Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně. Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor. Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor. Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.