|
Aplikace optimalizačních metod v hydrologickém modelování
Jakubcová, Michala ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Hlavním cílem optimalizačního procesu je nalezení optimálního stavu dané reality. Z mnoha možností je vybrána nejlepší varianta, čímž vzroste efektivita celého systému. Optimalizační technika byla aplikována v mnoha inženýrských problémech. V rámci hydrologického modelování je využita k odhadu nejlepší sady parametrů modelu, či k trénování umělých neuronových sítí.
Relativně novou optimalizační metodou je optimalizace rojem částic (PSO), která se vyznačuje malým množstvím parametrů pro nastavení a jednoduchou implementací. Původní algoritmus této metody byl mnoha autory modifikován. Důraz byl kladen na změnu způsobu inicializace částic v hejnu, aktualizaci topologie populace, přidání nového parametru do rovnice, či začlenění mechanismu promíchávání do algoritmu.
Modifikace PSO algoritmu zlepší provedení optimalizace, zamezí predčasné konvergenci a sníží výpočetní čas systému. Z těchto důvodů zahrnují hlavní cíle předložené doktorské práce navržení nové modifikace PSO metody s její implementací v programovacím jazyce C++. V práci bylo porovnáno a vyhodnoceno více PSO variant a nejlepší metody byly použity ve dvou hydrologických případových studiích.
První případová studie se zabývá použitím PSO algoritmů na inverzních problémech spojených s odhadem parametrů srážko-odtokového modelu Bilan. Ve druhé studii byly zkombinovány umělé neuronové sítě s PSO metodou pro předpověd´ vybraného indexu sucha.
Bylo zjištěno, že optimalizace rojem částic je vhodným nástrojem pro řešení problémů v rámci hydrologického modelování. Nejefektivnějšími PSO modifikacemi jsou varianty s adaptivní verzí váhovacího faktoru, které aktualizují rychlost částice během prohledávání vícedimenzionální řešené oblasti pomocí zpětné vazby.
Mechanismus promíchávání a přerozdělování částic do komplexů, ve kterých je samostatně spouštěn PSO algoritmus, také výrazně zlepšil provedení optimalizace.
Přínos této doktorské práce spočívá ve vytvoření nové PSO modifikace, která byla otestována na referenčních problémech a úspěšně aplikována ve dvou hydrologických případových studiích. Výsledky práce rozšířily využití PSO metody v reálných inženýrských problémech a všechny analyzované PSO algoritmy jsou k dispozici pro pozdější využití v rámci dalších výzkumných projektů.
|
|
Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.
|
|
Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.
|
|
Vyhodnocení účetních a daňových odpisů ve vybrané účetní jednotce
Zlatníčková, Iveta ; Šišková, Jitka (vedoucí práce)
V praktické části je zaznamenán vývoj cen dvou skupin. První z nich se týká komodit, které nacházejí uplatnění převážně v sezóně a jsou prodávané na stáncích. Konkrétně se jedná o zmrzlinu z Opočna, ledovou tříšť a Staročeský trdelník. Výzkum probíhal na stáncích pouze čtyři měsíce počínaje červnem, a to z toho důvodu, že byl stánkový prodej ukončen již v říjnu. Druhou skupinou, kde byl sledován vývoj cen, byla jídla, která jsou v pravidelné nabídce jídelních lístků restaurací, jsou pro konkrétní restauraci typická a nabízí se po celý rok nezávisle na tom, zda je sezóna či nikoliv. Zde se sledovaly změny během roku od června do března, v pravidelném intervalu dvou měsíců. Práce proběhla pomocí osobního sledování a podkladem k výzkumu sloužila i spolupráce s jedním ze stánkařů. V restauracích se podařilo být v kontaktu se všemi provozními.
|
|
Vybrané faktory ovlivňující výkonnost dostihových koní
Jirásková, Petra ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem práce byl výběr nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících výkonnost dostihových koní a následná analýza vlivu vybraných faktorů na výkonnost dostihových koní v České republice. Vědeckou hypotézou pak bylo, že získané databáze umožní přesnou analýzu vlivu vybraných faktorů (pohlaví, věk, roční období narození a jiné) na výkonnost dostihových koní v České republice.
Výkonnost koní závisí na větším množství faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou faktory vnitřní (genetické předpoklady, tělesná stavba, konstituce, temperament a charakter) a druhou skupinou jsou faktory vnější, to znamená ovlivněné prostředím a na koni nezávislé. Podmínky prostředí se podílí spolu s genotypem na výkonnosti koní největší měrou.
Vnějších faktorů je celá řada a patří mezi ně například období narození, hmotnost při narození, odchov hříběte, preventivní péče o zdraví, výživa, pohybový režim, trénink, podmínky daného dostihu, vliv věku a vliv pohlaví.
Tato práce měla za cíl vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkonnost. Jako základní ukazatel výkonnosti jednotlivých koní byl použit generální handicap, který je ohodnocením výkonu koně v dostizích v daném roce. Pro vytvoření databáze sledovaných koní byly využity údaje získané z internetového portálu Jockey clubu České republiky. Výchozí databáze koní byla vytvořena v programu Excel, ve kterém byly rovněž provedeny některé výpočty a zhotoveny grafy. Vlastní statistické zpracování proběhlo v programu R.
Postupně byl vyhodnocován vliv ročního období narození, pohlaví a věku na výkonnost. Bylo zjištěno, že u dvouletých koní má období narození významný vliv na věk při prvním startu v dostizích (čím byli koně narození později, tím dříve byli schopní jít na start dostihu). Dále byla nalezena souvislost mezi výší výher v dostizích a pohlavím u dvouletých koní, kde dosáhly vyšších výher klisny. U klisen byl také zjištěn nižší počet dní od narození do prvního startu v dostihu. Zajímavá souvislost byla zjištěna mezi věkem při prvním startu a výší generálního handicapu (absolvování prvního dostihu ve dvou letech mělo pozitivní vliv na výši handicapu ve věku tří let).
|
|
Variantní systémy pěstitelské technologie řepky ozimé (Brassica napus, L.)
Bodnárik, Jakub ; Vašák, Jan (vedoucí práce) ; Honsová, Hana (oponent)
Řepka ozimá (Brassica napus, L.) je jednoletá nebo dvouletá plodina pěstovaná pro semena obsahující řepkový olej. Jedná se o třetí světově nejvýznamnější olejninu. V geograficky menší oblasti České republiky u řepky ozimé hovoříme o nejvýznamnější a nejpěstovanější olejnině. Řepka ozimá je až na 85% sklizňových ploch všech olejnin v České republice.
Při přesném parcelovém pokusu ve čtyřech opakováních, který byl proveden v sezóně 2014/2015 na Výzkumné stanici FAPPZ v Č. Újezdu, okres Praha západ byly sledovány produkční a biologické ukazatele řepky ozimé na podzim a při startu jarní vegetace. Rozdíly mezi jednotlivými pokusy byly v přípravě půdy, hnojení pod patu, způsobu setí, hnojení během růstu. Z porovnání výsledků podzimních odběrů řepky je zřejmé, že nejvíce vzrostlé byly rostliny pěstované technologií č. 2, tj. před setím pozemek zorán, setí secím strojem Farmet Falcon 6. Při jarní inventarizaci porosty pěstované technologií č. 2 až 4 vykazovaly srovnatelné biologické ukazatele, zbylé dva porosty mírně zaostávaly. Po výmlatu jako technologie s nejvyšším výnosem semen vyplynula technologie č. 3 (Farmet intenzita). Závěr pokusu: není nutné před setím orat, je důležité zvolit vhodnou moderní metodu zakládání porostu, značný vliv na výnos semen má podzimní hnojení N.
Pokus na penetrometrický odpor půdy v porostu řepky ozimé. V sezóně 2015/2016 byl pozemek Triangl vlevo, na kterém hospodaří společnost AGROCOM HRUŠOVANY spol. s r.o. rozdělen na dvě části. Jedna část byla před setím zorána, druhá část byla před setím podmítnuta. Dále byla na dvou částech pozemku provedena podzimní a jarní inventarizace porostu řepky ozimé. Zjištění pokusu, při podzimních odběrech rostlin byly biologické ukazatele řepky na podmítané části vyšších parametrů. Jarní inventarizace dopadla opačně, vyšší parametry vykazovaly rostliny na orané části. Měření penetrometrického odporu půdy potvrdilo, že na orané části pozemku byl půdní odpor nižší.
|
|
Strategické řízení podniku
Zika, Ondřej ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá strategickým řízením vybraného podniku. Jejím cílem je návrh strategie založené na výstupech vypracovaných analýz. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické.
V teoretické části jsou definovány základní pojmy spojené s tématem práce. Konkrétně se jedná o pojmy z oblasti strategie a strategického řízení, hierarchie řízení a strategií v podniku, strategického myšlení, konkurenční výhody a procesu tvorby podnikové strategie. Teoretické poznatky z této kapitoly jsou dále použity v části praktické.
V praktické části je nejprve charakterizován vybraný podnik, poté jsou provedeny analýzy vnitřního a vnějšího prostředí a na základě jejich výstupů je provedena SWOT analýza. Dále jsou zde také analýzovány zájmové skupiny. Na závěr práce jsou poznatky získané z dílčích analýz použity při návrhu dvou variant podnikové strategie, z nichž je po zhodnocení zvolena ta vhodnější.
|
|
Erbovní pověsti a etymologie ve dvou českých kronikách
CHALUPOVÁ, Renata
Hlavním cílem této bakalářské práce je komparace a výklad erbovních příběhů uvedených ve dvou českých kronikách, kterými jsou KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA A ČESKÁ KRONIKA VÁCLAVA HÁJKA Z LIBOČAN. Toto srovnání erbovních příběhů představuje primární zaměření bakalářské práce, ale mimo jiné v ní sekundárně bude uveden i etymologický výklad nových slov, kterých ve svém vyprávění užívají oba kronikáři. Spojení erbovních příběhů a etymologie je totiž poměrně časté. Autoři zde dostávají prostor k bohatému vyprávění o šlechtických rodech, rozvinutí vypravěčské linie jim tak dává prostor pro nová pojmenování skutečnosti. Těmto autorům a jejich dílům bude věnována podrobná analýza, aby poukázala na ty rozpory, které jsou uvedeny v kronikách. Dále se zde pak také objeví výklad epických žánrů, kronikářství a heraldiky.
|
|
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Plzeňsku
Horváth, Vít ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt
Náplní bakalářské práce bylo provést analýzu s následným vyhodnocením mortality srnčat při senoseči v honitbě HS Kalec, okres Plzeň-sever, umístěné v západní části České republiky. V první části této práce je popsán Srnec obecný (Capreolus capreolus), jeho rozšíření na našem území, biologie, etologie a hospodaření s ním.
V druhé části je popsán samotný projekt, kdy byly v honitbě HS Kalec vybrány
a vytyčeny tři modelové zkusné plochy, na kterých byla před senosečí v termínu mezi 15. červnem až 24. červnem 2015 provedena ochranná opatření.
První lokalita zkusné modelové plochy číslo 1. byla procházena myslivci se psy. Druhá lokalita zkusné modelové plochy číslo 2. byla ošetřena pachovým odpuzovačem zvěře a také zvukovým plašičem. Třetí lokalita modelové plochy byla pouze monitorována. Tyto zkusné plochy byly po provedené senoseči znovu procházeny a bylo zjištěno, že v blízkosti zkusné modelové plochy číslo tři došlo k posečení a usmrcení dvou srnčat. U zbylých dvou modelových zkusných ploch nebylo posečení srnčat zjištěno.
Tyto zkusné plochy byly posléze po provedené senoseči a zjištění skutečného stavu posečených srnčat mezi sebou porovnány a výsledky budou uvedeny v této bakalářské práci. Důležité bylo ze zjištěných skutečností vyhodnotit mortalitu srnčat v konkrétní honitbě. A to v návaznosti na provedená mitigační opatření. Výsledkem této práce byla záchrana tří srnčat. Tyto výsledky bakalářské práce poskytly velmi zajímavé zjištění, které se následně dá využít pro myslivecký management. A to při chovu srnčí zvěře v myslivecké praxi.
Klíčová slova: srnec obecný, mláďata, usmrcení, honitba (HS Kalec, Žihle)
|
|
Vliv managementu u krmné a potravinářské pšenice na biodiverzitu epigeických brouků
RYKLÍK, Stanislav
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou stanovištích v jižních Čechách, kde byla zaseta potravinářská a krmná pšenice. Obě stanoviště měla shodný půdní typ i klimatické poměry. Rozdíl v managementu mezi krmnou a potravinářskou pšenicí spočíval v dávkách hnojiv, chemického zásahu v porostu s potravinářskou pšenicí, pěstovanou předplodinou a okolní krajinou. Na potravinářské pšenici bylo použito větších dávek hnojiv ledku (o 50 kg/ha více) a damu (o 50 kg/ha více) a také o jeden chemický zásah více fungicid karben flo stefes. Okolní krajina stanovišť je intenzivně využívána k rostlinné produkci v konvenčním způsobu hospodaření. Na odchyt materiálu byla využita metoda zemních pastí. Celkově bylo určeno 24 druhů - 6 čeledí 245 odchycených exemplářů. Na obou stanovištích dominovala čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkově se ukázalo, že větší druhová diverzita byla v krmné pšenici, i když tento rozdíl byl nepatrný. Za pomoci údajů o ekologii jednotlivých druhů, byl stanoven stupeň antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků. Stanoviště s krmnou pšenicí bylo méně antropogenně ovlivněno (menší zastoupení druhů tolerantních k činnosti člověka), ovšem opět to byl nepatrný rozdíl.
|
host ::
