|
| |
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Dynamika růstu králíků vybraných plemen
POUSTKA, Milan
Cílem diplomové práce bylo porovnat užitkové vlastnosti vybraných populací tří plemen králíků moravský modrý (Mm), holandský králík (Ho) a vídeňský modrý (Vm), tedy velkého,středního a malého plemene. Sledovány byly jak produkční znaky (přírůstek, jatečná výtěžnost), tak reprodukční znaky (průměrný počet mláďat, počet všech narozených, z toho živě a mrtvě narozených a počet odstavených mláďat, schopnost zabřezávání, mléčnost). Sledovány byly populace od každého plemene o výběrové základně 68 vrhů moravského modrého, 84 vrhů holandského králíka a 65 vrhů vídeňského modrého. Přírůstek byl sledován v pravidelných týdenních intervalech od narození až do ukončení výkrmu, tj. do 8 měsíců věku u moravského modrého, vídeňského modrého a 6 měsíců věku u holandského králíka. Výsledky byly porovnány s přírůstky uvedenými ve vzorníku plemen. Na základě sledovaných znaků přírůstku byla sestavena růstová křivka podle Richardsovy funkce v programu Excel a Statistica 12. Měsíční přírůstky hmotnosti byly porovnány mezi plemeny. Plemeno Mm dosáhlo nejvyššího průměrného přírůstku 693 g, plemeno Ho 480 g a plemeno Vm 529 g.Z výsledků jsou patrné znatelně vyšší přírůstky po celou dobu růstu v chovu holandského králíka, než požaduje standard ze vzorníku plemen. Moravský modrý vykazoval nižší průměrné přírůstky v prvních 5 měsících věku oproti standardu. Byla zjištěnavysoká statistická závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a přírůstkem v prvním měsíci věku (R =0,94, p < 0.01). Od 2. měsíce věku se závislost snižovala.Z parametrů růstové křivky byl zjištěn inflexní bod růstu u Mm v 59,8 dnech věku při hmotnosti 1528 g, u plemene Ho ve 43,2 dnech při hmotnosti 895 g a u Vm v 67,7 dnech a hmotnosti 1512 g. Průměrný počet mláďat ve sledovaných chovech byl 6,3 u Mm, 6,48 u Ho a 6,23 u Vm. Mléčnost byla zjištěna podle hmotnosti vrhu ve 2 a 21 dnech. Mléčnost u Mm byla 3985 g, u Ho 2582 g a u Vm 3176 g. U všech plemen byla zjištěna průkazná závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a mléčností (R = 0,97-0,98).Mortalita u sledovaných plemen byla na nízké úrovni, nejvyšší byla u Vm (5 %), dále 2,9 % u Ho a u Mm jen 1,4 %. Jatečným rozborem byla zjištěna nejvyšší výtěžnost u plemene Ho (62,4 %), avšak při nižší produkci živé hmoty. Jatečná výtěžnost u Vm byla 59 % a nejnižší u Mm (56,1 %). Celkovým shrnutím dosažených výsledků byla zjištěna větší produkce živé hmoty u Mm ovšem za předpokladu vyšších nároků na prostor ustájení a větší krmivové základny. Jeho potomstvo poskytuje větší potenciál růstu a v některých ohledech lepších reprodukčních vlastností. Oproti tomu Ho dosahoval paradoxně vyššího počtu mláďat ve vrhu a větší jatečnou výtěžností s nepochybně kvalitnějším masem. Plemeno Vm i přes vyšší mortalitu vykazovalo poměrně velké přírůstky hmotnosti s jatečnou výtěžností srovnatelnou s jinými středními plemeny tzv. masného typu.Výsledky práce mohou být přínosem pro začínající chovatele při výběru plemene i stávajícím chovatelům těchto plemen při snaze o zdokonalení jejich předností a odstranění jejich nedostatků.
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu u býků dvou masných plemen skotu
VEITHOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo porovnat růstovou schopnost dvou masných plemen skotu a to plemene aberdeen angus a plemene masný simentál. Na angus farmě Pěčín, u chovatele pana Lepši, bylo do sledování zařazeno 30 býků. Z toho 17 kusů plemene aberdeen angus a 13 kusů plemene masný simentál. Býci byli až do odstavu s matkou na pastvě. Přes zimu byli ustájeni v zimovišti a začátkem dubna byli opět vypuštěni na pastvu. Data byla shromážděna za období 2 let. U býků byla zjišťována průměrná porážková hmotnost, průměrný porážkový věk, průměrný denní přírůstek a průměrný netto přírůstek. Práce byla rozdělena podle skupin býků dle roku narození, podle plemene, u jednotlivých plemen dle roku narození a dle zařazení býků do tříd zmasilosti a protučnění (dle systému SEUROP). Údaje byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel a Statsoft Statistica. Pro vyhodnocení vybraných ukazatelů byly vypočteny základní statistické hodnoty (četnost, průměr, maximum, minimum, směrodatná odchylka) a dále průkaznost rozdílů byla vypočtena t-testem a dále F-testem. Průměrná hmotnost u býků narozených v roce 2011 byla 744,6 kg ve věku 638 dní. Průměrný denní přírůstek u těchto býků byl 1109,9 g. U býků narozených v roce 2012 byla průměrná hmotnost při porážce 713,8 kg ve věku 691 dní. Průměrný přírůstek byl 987,8 g. Rozdíl průměrných denních přírůstků byl statisticky významný (P 0,01). U býků plemene aberdeen angus byla porážková hmotnost průměrně 733,3 kg ve věku 688 dní s průměrným denním přírůstkem 1019,8 g. U býků plemene masný simentál byla porážková hmotnost 721,5 kg v průměrném porážkovém věku 637 dní. Jejich průměrný denní přírůstek byl 1077,8 g. Rozdíl mezi plemeny byl statisticky významný pouze pro porážkový věk (P 0,05), býci plemene aberdeen angus byly poráženi o 51 dní později (688 dní) než býci plemene masný simentál (637 dní). Býci aberdeen angus byli zařazeni do třídy zmasilosti "U" s průměrnou porážkovou hmotností 753 kg a do třídy zmasilosti "R" v porážkové hmotnosti 703 kg. U plemene masný simentál tomu bylo podobně. Do třídy zmasilosti "U" byli zařazeni býci s průměrnou porážkovou hmotností 731,6 kg a do třídy zmasilosti "R" byli zařazeni býci s průměrnou váhou při porážce 709,7 kg.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu bioalginátu na vybrané ukazatele v umělém odchovu bažanta obecného.
SAVULA, Petr
Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu bioalginátu na vybrané ukazatele v umělém chovu bažanta obecného. Vybranými ukazateli byla úmrtnost a váhový přírůstek u bažantů. Výzkum se prováděl v bažantnici Černiš u Českých Budějovic na vybraných hejnech bažanta obecného. Použité přípravky při pokusu byly biopolym FZT a biopolym Granulát. Biopolym FZT byl aplikován do vody v napáječkách a biopolym Granulát byl přidáván do krmných směsí. Oba tyto přípravky byly přidávány do potravy denně. Vlastním pokusem bylo zjištěno, že oba použité přípravky mají vliv na váhový přírůstek bažanta obecného, ale na úmrtnost nemají vliv.
|
host ::
RSS.