Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Válečnictví ve Starém zákoně
Tancmanová, Soňa ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Stěžejními úkoly diplomové práce bylo seznámit čtenáře s tématikou biblických válek z historického pohledu, osvětlit problematiku svatých bojů a zařadit téma do kulturně-sociálního a etického kontextu. Biblická zvěst byla konfrontována s mimobiblickými písemnými památkami, ponejvíce se záznamy Moábců, Asyřanů, Egypťanů, Sumerů a lidu Ugaritu. Práce se časově vymezila především na období sjednoceného království, pojednáno bylo též o bitvách Izraelců před vstupem do Kenaanu a o rozkolu izraelského království. Autorka pracovala především s dílem deuteronomistického korpusu, pro něž je charakteristický synchronní i diachronní přístup. Čtenář byl seznámen s problematikou svatých válek a vyhlazovaní klatých měst. Objasněna byla také zvěstná funkce deuteronomistického díla a možné nereálné informace v pramenech. Autorka práce se přiklání k názoru Sa-Moon Kanga a klade konec svatých válek do období rozdělení království. Se vznikem světské vlády a po odklonu od Hospodina bylo pro vladaře prioritním řešení majetkových sporů. Jedinou výjimkou mezi válkami o moc byla výpomoc proroka Elíši, která rázem proměnila boj v Boží bitvu. S prvky svatého boje se setkáváme i u panovníků věrných Hospodinu jako byli Jóšijáš a Chizkijáš. Vzhledem k obsáhlosti tématu bylo o teologickém aspektu válečnictví pojednáno pouze...
Vojenské a politické souvislosti výstavby Maginotovy linie
Formánek, Ivo ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Maginotova linie patří neodmyslitelně k vojenským dějinám meziválečného období. Tato diplomová práce usazuje tento fenomén do širších politických a vojenských souvislostí. Zkoumané období lze vymezit koncem 1. světové a začátkem 2. světové války, avšak pro vysvětlení všech souvislostí bylo občas nutné tento rámec opustit. Hlavním objektem zájmu nejsou dějiny Maginotovy linie samotné, ale vše, co nějakým způsobem formovalo názory vojáků a politiků na její výstavbu. Zodpovězeny jsou otázky, proč k jejímu zbudování přistoupili, co si od tohoto kroku slibovali a jaké v něm spatřovali výhody či nevýhody. Analyzovány jsou také zřetelně negativní postoje, jaké k výstavbě opevnění zaujímala především politická levice. Prostor dostala také analýza francouzské meziválečné fortifikační školy. Velká pozornost je věnována reflexi Maginotovy linie v dobovém denním i odborném vojenském tisku, což spolu s rozborem postojů vojáků a politiků umožnilo alespoň z části odpovědět na otázku, zda je možno mluvit o mýtu Maginotovy linie. Tato práce ukazuje, že je to minimálně velmi problematické, neboť tato pevnostní soustava zásadnějším způsobem dobové myšlení neovlivnila, ani nebyla důsledkem mylných představ o budoucí válce.
Uherské bojiště v letech 1716-1717 očima Jiřího Oliviera Wallise
ŘEZÁČOVÁ, Monika
Předkládaná bakalářská práce se věnuje historii tureckého nebezpečí a obrazu Turka v očích obyvatel habsburské monarchie. Z heuristického hlediska vychází z badatelsky doposud opomíjené korespondence Jiřího Oliviera Wallise se svým bratrem Františkem de Paula z let 1716 a 1717. Cílem práce je zrekonstruovat válečnou každodennost v bitvách u Petrovaradínu, Temešváru a Bělehradu.
Bezpilotní letadla jako nástroj americké zahraniční politiky v boji proti terorismu
Frumar, Josef ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce pojednává o užívání vojenských bezpilotních letadel jako nástroje americké zahraniční politiky v boji proti terorismu. Zabývá se jejich potenciálními dopady na povstalecké a teroristické skupiny, například v podobě změny jejich chování a způsobu boje. Zkoumá efektivitu vojenských bezpilotních letadel jakožto způsobu boje z různých úhlů pohledu, například z pohledu počtu mrtvých vrcholných představitelů teroristických skupin či v počtu mrtvých z řad civilistů. V neposlední řadě porovnává vojenská bezpilotní letadla s jinými alternativami řešení boje proti terorismu a analyzuje jejich použití ze strategického a taktického hlediska. Poslední kapitola nastiňuje možné scénáře plynoucí z užívání vojenských letadel pro Spojené státy americké samotné, mezinárodní systém a bezpečnost a v neposlední radě pro svět jako takový.
Husitské hrady
Durdík, Tomáš
Sumarizace a vyhodnocení vědomostí o husitských hradech v Čechách a jejich obranném potenciálu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.