Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bývalý vojenský újezd Libavá: vznik nového komunálního politického systému
Václavíková, Michaela ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Čopík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá optimalizací vojenských újezdů v České republice, která je spojená se vznikem nových obcí a přechodem od vojenské správy k samosprávě. Snaží se zachytit samotný proces, který je zakončený vyčleněním sídelních útvarů z vojenských újezdů, zmenšením jejich hranic a zrušením vojenského újezdu Brdy. Diplomová práce je případovou studií Města Libavá a snaží se zaznamenat dopad přechodu na civilní obyvatelstvo a na nově vzniklou samosprávu. K tomu využívá polostrukturované rozhovory s hlavními aktéry, anketu mezi obyvateli Města Libavá a monitoring médií. Součástí teoretického vymezení je analýza vojenských újezdů v Evropě. Práce se snaží zachytit jejich charakteristiku a rozdíly.
Změny krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách od poloviny 19. století
Hájek, Filip ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách  Brdy a Hradiště. Konkrétně se v těchto územích zaměřuje na změny ve využití ploch od poloviny 19. století do současnosti. Jejím hlavním cílem je vypátrat, zda a případně do jaké míry vojenský újezd ovlivňuje změny ve využití ploch  jejich charakter a intenzitu  ve svém zázemí. První část práce je věnována obecným východiskům spojeným s klíčovými okruhy/pojmy, s nimiž je dále pracováno (krajina, polarizace prostoru a vojenské újezdy). Jejím metodickým základem je rešerše a diskuse literatury a zdrojů. Ve druhé části je pozornost soustředěna na vymezení a charakteristiku obou zájmových území. Třetí část práce vychází z poznatků předchozích dvou a zabývá se samotným výzkumem změn ve využití ploch v zájmových územích. Výzkum kvantitativního charakteru je založen na využití statistických údajů databáze LUCC Czechia, které byly dále statisticky zpracovávány a hodnoceny. V závěru práce je na základě výsledků třetí části diskutován možný vliv vojenského újezdu na změny ve využití ploch v zázemí. Klíčová slova: krajina  změny krajiny  využití ploch  polarizace prostoru  periferie  marginalita  vojenský újezd
Vzdělávací program zaměřený na význam vojenských prostorů z hlediska ochrany přírody
TOMANOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout vzdělávací program, který se zaměřuje na problematiku ochrany přírody ve vojenských prostorech. Vojenské újezdy a cvičiště vlivem brzkého zabrání vojskem unikly intenzivnímu zemědělství a podléhaly dlouhou dobu specifickému vojenskému režimu (pojezdy pásových a kolových vozidel, výbuchy munice, tvorba zákopů). I díky disturbancím zde zůstala zachována unikátní a cenná příroda. Vojenským újezdům a vlivu disturbancí na krajinu je věnována teoretická část práce. Praktická část obsahuje návrh vzdělávacího programu pro žáky 2. stupně základních škol. Součástí práce jsou podrobné pokyny k jednotlivým aktivitám, výukové texty pro lektory a pracovní listy. Absolvováním tohoto programu účastníci získali základní informace o úloze disturbancí v krajině a o cenné přírodě vojenských újezdů.
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice
Kusovská, Marie ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce)
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice Abstrakt Cílem této práce je popsat populační vývoj města Milovice, který byl ovlivněn existencí vojenského újezdu v těsném sousedství Milovic. Během 88letého fungování se zde vystřídalo několik armád. Jejich působením, především poslední sovětské armády, zde vzniklo mnoho bytových domů. Po rekonstrukcích těchto budov v 90. letech 20. století se do města stěhují noví obyvatelé, především mladé páry nebo rodiny s dětmi, což je typický jev pro suburbanizované oblasti. Dochází k výraznému omlazení věkové struktury města, například průměrný věk v roce 2008 činil 29,8 let. Práce se zaměřuje na období 1991-2008, ve kterém popisuje jednotlivé komponenty populačního vývoje pomocí vybraných ukazatelů. Jejich úroveň srovnává s průměrem České republiky. Dochází ke zjištění, že vysoký podíl osob v mladém věku v obyvatelstvu Milovic způsobuje odlišnosti ve vývoji některých ukazatelů, například úhrnná plodnost zde byla ve sledovaném období výrazně vyšší než v České republice. V závěru jsou nastíněny možné varianty dalšího populačního vývoje města.
Možnosti rozvoje území v prostoru vojenského újezdu Libavá
Pišová, Linda
Tato práce se zabývá problematikou krajiny, krajinného plánování a zejména tematikou vojenských újezdů. V teoretické úvodní části je zmapována legislativa a vývoj vojenských újezdů v České republice, jejich současný stav a blízká budoucnost se změnami, které nastanou. Na několika příkladech z České republiky i ze zahraničí jsou popsány zkušenosti a přístupy, jak se dá vojenskými újezdy pracovat po jejich zrušení. Tyto poznatky jsou aplikovány na vybraném modelovém území VÚ Libavá. K tomuto území je zpracována podrobná analýza a na jejím základě je vytvořena krajinná studie s možnostmi využití tohoto území. Navržené možnosti jsou dále vyhodnoceny v diskusní části, kde jsou nastíněny i některé možnosti financování, míra proveditelnosti a dopady navržených řešení.
Výukový program zaměřený na biologické aspekty vojenského újezdu Boletice
KOPŘIVA, Jan
Cílem bakalářské práce s názvem Výukový program zaměřený na biologické aspekty vojenského újezdu Boletice je navrhnout naučnou trasu pro seznámení žáků středních škol a široké veřejnosti s výjimečnými přírodními poměry, které se nacházejí na území Vojenského újezdu Boletice. První část je zaměřena na historii vzniku vojenských újezdů, legislativu platnou pro vojenské újezdy a postavení občanů ve vojenských újezdech. Součástí první části je i charakteristika všech vojenských újezdů na území České republiky a návrh jejich budoucí optimalizace. Druhá část se věnuje metodám a formám naučných tras při vzdělávání v ekologii. Obsahem třetí části je vlastní návrh naučné trasy a jednotlivých zastávek. Každé zastávce je věnován popis zastávky, pracovní text a u některých také zadané úkoly. Přílohová část obsahuje mapu trasy a pracovní list.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.