|
|
Význam odkamenění při pěstování brambor určených pro výrobu škrobu
PACNER, Jaroslav
Diplomová práce byla provedena celkem na šesti pozemcích v kraji Vysočina, kde byl měřen vliv separace, vliv počasí a teplot a porovnání technologie záhonového odkamenění půdy a techniky sadby a sklizně na kvalitu, výnos brambor obsah a výnos škrobu a mechanické poškození hlíz brambor. Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu záhonového odkamenění na obsah a výnos škrobu a mechanické poškození hlíz brambor. Hodnoceny byly tři odrůdy brambor určené pro zpracování na škrob. Odrůdy Ornella, Zuzana a Eurostarch. Všechny tři odrůdy byly sledovány na pozemku se záhonovým odkameněním i bez odkamenění. Ve sledovaném roce se u všech třech odrůd na odkameněných pozemcích dosáhlo většího výnosu škrobu a to až o 2% a poškození se snížilo až o 20%. Souběžně bylo zjištěno, že rozdíl výnosu hlíz z hektaru mezi pozemky se záhonovým odkameněním a pozemky bez záhonového odkamenění byly ovlivněny odrůdou.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor pro zpracování na škrob na listovou aplikaci hnojiv
ŠANDEROVÁ, Šárka
Cílem práce bylo zhodnotit účinek listové aplikace hnojiv při pěstování brambor na škrob. V literárním přehledu je obecné seznámení s danou problematikou a dále je zde shrnut dosavadní vývoj a produkce brambor jak v České republice, tak i ve světě. Výsledky byly dosaženy z jednoletého polního pokusu, kde byly vysázeny dvě odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby. Jednalo se o poloranou odrůdu Priamos a pozdní odrůdu Dominátor. V roce 2014 byl založen jednoletý polní pokus, kde byl hodnocen účinek aplikace roztoku močoviny, Lignohumátu a Energenu Fulhum v porovnání s variantou bez aplikace listových hnojiv. Hodnocen byl výnos hlíz, počet hlíz na rostlinu, hmotnost hlíz na rostlinu, průměrná hmotnost 1 hlízy, obsah a výnos škrobu. Z jednoletých výsledků bylo zjištěno, že listová hnojiva měla v tomto roce pozitivní vliv na výnos hlíz, ale nepotvrdil se vliv na výnos a obsahu škrobu. Obě ze sledovaných odrůd brambor pozitivně reagovaly na aplikaci Lignohumátu a to zvětšením hlíz. Odrůda Priamos měla průměrný výnos hlíz 50,3 t/ha a průměrný obsah škrobu 20,3%. Oproti tomu odrůda Dominátor měla výnos hlíz v průměru 59,8 t/ha, ale nižší obsah škrobu a to průměrně 17,6%.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor na aplikaci listových hnojiv
KULÍK, Jan
Cílem pokusu bylo zhodnotit reakci vybraných odrůd brambor na aplikaci listových hnojiv. Výhodou aplikace listových hnojiv je rychlost jejich působení a při kombinaci s jinými zásahy (společná aplikace s fungicidy) i ekonomika jejich aplikace. V letech 2012 a 2013 byl v nadmořské výšce 380 m založen pokus, kde byl hodnocen účinek aplikace roztoku močoviny, Lignohumátu a Energenu fruktus u odrůd s rozdílnou délkou vegetační doby Magda - velmi raná, Adéla - raná, Laura a Satina - polorané a Bionta - pozdní. U těchto odrůd se hodnotil podíl vzešlých rostlin, výnos hlíz, podíl hlíz konzumní velikosti, počet hlíz pod trsem, průměrná hmotnost 1 hlízy, počet stonků na rostlinu a obsah škrobu. Z výsledků bylo zjištěno, že v roce 2012 reagovaly odrůdy Magda a Satina zvýšenou průměrnou hmotností 1 hlízy po aplikaci všech listových hnojiv. Nejpříznivěji v tomto roce působil Lihnohumát, který zvýšil průměrnou hmotnost 1 hlízy u odrůd Magda, Adéla a Satina. Oproti tomu v druhém roce pokusu reagovaly pozitivně na přihnojení Lignohumátem, Močovinou a Energenem fruktus zvýšením průměrné hmotnosti 1 hlízy odrůdy Adéla, Laura a Bionta. V roce 2013 měla nejvyšší vliv na průměrnou hmotnost 1 hlízy Močovina, a to u odrůd Magda, Adéla, Laura a Bionta.
|
|
|
Projev aplikace listových hnojiv u brambor
KULÍK, Jan
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení projevu aplikace listových hnojiv u brambor. Hlavní výhodou listové (mimokořenové) výživy je rychlost působení na rostlinu, možná kombinace s jinými zásahy (aplikace fungicidů) a ekonomika použití. Listová výživa podporuje výnos a kvalitu hlíz, hlavně při jejich nasazování a špatných růstových podmínkách. Mimokořenová výživa musí být vnímána pouze jako doplňková výživa, protože nedokáže plně nahradit výživu kořenovou. Polní pokus byl založen v roce 2011 na pozemku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly použity vybrané konzumní odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby. Velmi raná odrůda Magda, raná odrůda Adéla, polorané odrůdy Laura a Satina a pozdní odrůda Bionta. Pokus se skládal ze čtyř variant ve čtyřech opakováních. K hnojení jednotlivých variant byl použit roztok močoviny, lignohumát, roztok lignohumátu s NPK a varianta kontroly, kdy se listové hnojení neprovádělo. Hodnocen byl výnos hlíz, počet hlíz na trs, průměrná hmotnost hlíz, výtěžnost hlíz konzumní velikosti, podíl tržních hlíz a obsah škrobu. Z výsledů bylo zjištěno, že při hnojení močovinou se zvýšil výnos u všech zvolených odrůd. U odrůd Adéla a Laura byl dosažen nejvyšší výnos po aplikaci lighnohumátu, u odrůd Satina a Bionta pak po hnojení močovinou. Velmi raná odrůda Magda reagovala na aplikaci listových hnojiv jen nepatrným zvýšením výnosu a to pouze u varianty hnojené močovinou.
|
|
|
Vliv hustoty porostu brambor na výnos hlíz
ŠVAJNEROVÁ, Markéta
V bramborářské výrobní oblasti ve výšce 380 {--} 400 m. n. m. byla sledována hustota porostu 40 000, 45 000, 50 000, 55 000 rostlin na ha a její vliv na výnos, průměrný počet hlíz pod rostlinou a průměrná hmotnost hlízy. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosaženo při hustotě 45 000 rostlin na ha (odrůdy Impala, Adéla, Futura). Hustota porostu neovlivňovala podíl tržních hlíz. Nejvyšší hustota porostu znamenala redukci průměrné hmotnosti hlíz.
|
host ::
RSS.