|
|
Ekonomické zhodnocení výživy telat do odstavu
NEJDROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá výživou telat do odstavu a později celkovém ekonomickém zhodnocení jak výživy, tak odchovu. Výživa telat je z hlediska budoucího užitku velice důležitá pro zdravotní stav telete a jeho následnou užitkovou schopnost v chovu skotu. Výživa každého živého jedince pro nás znamená určité investice. V tomto případě je důležité investici správně zhodnotit. Pro správnou výživu by nemělo docházet k nedostatku zdrojů. V bakalářské práci jsou uvedeny informace o jednotlivých výživových období telat a to mlezivové, mléčné a rostlinné Jsou zde popsány doporučené parametry, které se musí dodržet při výživě a technologii krmení. V práci je zpracována také technologie odchovu a přehled závažných onemocnění telat. Následně je zde popsáno ekonomické zhodnocení chovu telat. V bakalářské práce je zhodnocena ekonomická stránka odchovu telat. Charakterizoval se daný podnik a zhodnotil se odchov telat do odstavu z ekonomického hlediska. V závěrečné kapitole je poukázáno na několik možností řešení zkvalitnění výživy telat.
|
|
|
Vyhodnocení růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách
DUŠEK, Jan
Cílem každého chovatele skotu by mělo být životaschopné, dobře rostoucí zdravé tele, které předá svou genetickou informaci dalším generacím. Tato práce řeší vliv růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na zvolené technologii odchovu ve vybraném chovu holštýnského skotu. Cílem bylo v provozních podmínkách porovnat jednotlivé způsoby ustájení telat. Zvolená hypotéza predikuje dosažení lepších výsledků u telat ustájených v individuálním systému (VIB), oproti skupinovému (VSB). Ve vybraném chovu, v období roku 2020, byla sledována skupina telat (n 41), která byla rozdělena rovnoměrně do různých systémů ustájení (individuální/skupinový). Pokus trval od narození do 85. dne věku. Dle výsledků pokusu, dostávala telata obou pozorovaných skupin kvalitní mlezivo (průměrná hodnota 26,17 % Brix) v dostatečném množství (průměrné množství při prvním nápoji 3,45 l). V podniku nejsou telata při narození vážena (teleti je přiřazena hodnota 30 kg, nezáleží na pohlavní). Naměřená průměrná porodní hmotnost byla 38,4 kg. Bylo by dobré tuto hodnotu ve vnitropodnikovém systému upravit, aby lépe odpovídala skutečnosti. Dle výsledků pozorování lze zamítnout původní hypotézu. U obou skupin telat, nebyl při porovnání, zaznamenán statisticky významný rozdíl. Pro malé množství pozorování nelze objektivně (statisticky) potvrdit/vyloučit míru náchylnosti jednotlivých skupin telat k infekčním tlakům a nemocem. Větší problémy představovala průjmová onemocnění. Tato onemocnění se vyskytovala nejvíce u telat do jednoho měsíce věku, s prevalencí onemocnění 25 % s průměrnou mortalitou 7,4 %. Při porovnání přírůstků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Odstavená telata ze systému ustájení VIB vykazovala větší ziskovost, v průměrné výši 313 Kč na jedno tele, 2,92 Kč na kg přírůstku. Z hlediska welfare zvířat, se při větší kohoutkové výšce vyskytovaly problémy s odřenými hřbety telat, která byla ustájena v plastových boudách (Calf - Tel). Tyto boudy měly nízký vstupní otvor (95 cm). V podniku jsou telata na mléčné výživě napájena z volné hladiny, cucáky se zde nepoužívají. Stálo by za zvážení a vyzkoušení, zda by se změna způsobu napájení telat kladně projevila na prevalenci průjmových onemocnění. Což by mohlo vést nejen ke snížení nákladů na případnou veterinární péči a léky, ale i k navýšení přírůstků a ekonomických výnosů.
|
|
|
Vliv technologie chovu na životní projevy koní
Valová, Natálie
Práce je zaměřená na typické projevy koní. Srovnávám chování koní ustájených v boxech a koní, kteří tráví většinu dne na pastvě. V první části se věnuji základním kategoriím chování, jako je potravní chování, sociální projevy koní, komfortní chování, pohyb u koní, odpočinkové projevy a dále pak defekace a nežádoucí stereotypní chování. S touto problematikou souvisí welfare, který v práci také zmiňuji. Navazuji na rozdělení technologií ustájení, které porovnávám. Ve druhé části navrhuji metodiku a provádím vlastní pozorování, které vyhodnocuji v tabulkách a grafech. Pro experiment jsem vybrala boxové ustájení a pastvu. Srovnávám rozdílné chování koní, kteří tráví téměř celý den v boxech a koní, kteří jsou po celý den na pastvě a ve stáji tráví pouze noc.
|
|
|
Vliv stájového prostředí na dušnost koní
Trčková, Petra
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv stájového prostředí na dušnost koní. Dnes laicky nazývaná dušnost se nazývá COPD tzn. Chronic obstructive pulmonary disease neboli chronické obstruktivní onemocnění plic. V práci byla stručně charakterizována anatomie a fyziologie dýchání koní a onemocnění COPD. Je zde řešena prevence ve stájích a jejich základní parametry i mikroklima stáje. Měření probíhalo v každém ročním období v průběhu 1 roku. Měřilo se v 8 stájích na 16 koních, z nichž 8 bylo zdravých a 8 nemocných COPD. U koní byl měřen dech, tep a teplota v různých stupních zátěže. Zároveň v každé stáji bylo měřeno mikroklima stáje. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a dle znalostí získaných rešerší literatury slovně okomentovány.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu ustájení a způsobu výcviku na chování koní
Drábková, Anna
Cílem diplomové práce s názvem Vyhodnocení vlivu ustájení a způsobu výcviku na chování koní bylo vyhodnotit případné diference v chování koní ustájených ve dvou typech ustájení a ve třech různých stájích. Mezi pozorované projevy patřilo napájení, vyhledávání a příjem potravy, odpočinek, vylučování, péče o srst, explorační a sociální chování, hra, abnormální, sexuální a mateřské chování a výcvik. Zvlášť byl hodnocen typ výcviku a jeho vliv na chování koní. Pozorování probíhalo ve všech ročních obdobích a třikrát během jednoho dne. Výsledky byly nejdříve porovnány dle jednotlivých ročních období a následně mezi jednotlivými stájemi. Rozdíly mezi ročními obdobími byly velmi malé. Na jaře převažovalo vyhledávání a příjem potravy, v létě napájení, na podzim a v zimě opět vyhledávání a příjem potravy společně s exploračním chováním. V případě jednotlivých stájí byly zaznamenány rozdíly zejména ve výskytu abnormálního, sexuálního a mateřského chování. Abnormální chování bylo zaznamenáno nejvíce ve stáji Rubby Ranch, sexuální a mateřské se objevilo ve všech třech stájích, avšak nejvíce ve stáji JK Alika. V případě vyhodnocení vlivu tréninku na chování byl vypozorován horší vztah u koní v náročnějším a těžším tréninku, zejména westernovém. Koně v ostatních typech tréninku měli vztah v rozmezí. Z těchto výsledků vyšly oba typy ustájení velice dobře, zachovávající možnost projevů různých druhů chování. Obecně bych více doporučila pastevní typ ustájení, který koni nejvíce připomíná jeho původní přirozené prostředí. A intenzitu tréninku volit také dle možností koně, a nejen cílů jezdce a trenéra. Důležité je koně nepřepínat a nutit jej do výkonů, kterých není schopen.
|
|
|
Ekologický chov zvířat v podmínkách CHKO
Barbořík, Radovan
Bakalářská práce se zabývá ekologickým chovem hospodářských zvířat v podmínkách CHKO Bílé Karpaty. V první částí je rozebráno ekologické zemědělství, jeho pravidla, principy, podmínky a vývoj. V další části je pojednáváno o ekologickém chovu zvířat, konkrétně chovu skotu, jeho ustájení a výživě. Následně je rozebrána CHKO Bílé Karpaty, zejména přírodní podmínky oblasti. Poslední část práce se zaměřuje na představení ekologické společnosti Javorník s.r.o. Zde je rozebírána historie spo-lečnosti, současnost a podniková mlékárna v návaznosti na živočišnou a rostlinou pro-dukci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o selata od narození do odstavu
Demuthová, Andrea
Bakalářská práce pojednává o ošetřovatelské péči o selata od narození do odstavu. První část literárního přehledu pojednává o péči zaměřené na prasnice na porodně vzhledem k ustájení a výživě. Další část se zabývá odchovem selat se zaměřením na ustájení a výživu novorozených selat. Dále je popsána péče ošetřovatele o selata. V práci je také zmíněna problematika fyziologie novorozených selat a v poslední kapitole bakalářské práce je popsána problematika odstavu selat.
|
|
|
Zásady péče o mládě a matku
Ťuláková, Tereza
Práce „Zásady péče o mládě a matku“ poskytuje ucelené informace o okoloporodním období a zaměřuje na oblast, u které se můžeme v praxi setkat se značnými rezervami v chovu zvířat a poukazuje tak na prostor pro zlepšení. Vzhledem k rozsáhlosti tématu je podrobně popsán jen konvenční chov dojného skotu. Popsáno je také přirozené mateřské chování. Okrajově je také uvedena situace v chovu masného skotu, ovcí a koz a v ekologickém zemědělství. Základní rozdělení hlavní části je na období předporodní, porod a období poporodní. K jednotlivým obdobím je uveden základní popis a jsou zdůrazněny nejdůležitější zásady péče. Práce je doplněna o průzkum, který zkoumá současný stav praxe úzké skupiny chovatelů a výsledky jsou porovnány s doporučeními v literatuře.
|
|
|
Vliv optimalizace ustájení na vybrané aspekty chovu skotu
Bartošová, Petra
Cílem diplomové práce s názvem Vliv optimalizace ustájení na vybrané aspekty chovu skotu bylo vyhodnotit životní projevy dojnic ve vztahu k ustájení před rekonstrukcí, a po optimalizaci ustájovacích prostor v konkrétním chovu, a dále zaznamenat výskyt abnormálního chování a zhodnotit, zda po rekonstrukci došlo k jeho eliminaci. Etologická studie byla zpracovávána na farmě v Olomouckém kraji zabývající se chovem mléčného skotu. Pozorování bylo prováděno v desetiminutových intervalech, přičemž denní pozorování probíhalo ve dnech 9. 8., 16.8. a 7.9., a to v době od 9:00 do 16:50 a noční pozorování probíhalo ve dnech 18. 8., 20. 8. a 22. 8., v době od 21:00 do 5:00. Byly pozorovány denní aktivity dojnic příjem potravy, pití, ležení, stání, pohyb, komfortní chování, sociální chování, močení, kálení a abnormální chování. Pozitivní vliv rekonstrukce stáje byl prokázán v případě příjmu potravy (ve dne nárůst o 7%, v noci o 9%), v délce odpočinku (nárůst o 11%) a v eliminaci abnormálních projevů chování (ve dne 1 %, v noci pod 1% zvířat). Projevy komfortního a sociálního chování nebyly přestavbou stáje výrazně ovlivněny.
|
|
|
Vliv pořadí laktace na odpočinkové chování dojnic holštýnského skotu ve volném ustájení
Cymorková, Barbora
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vliv pořadí laktace na odpočinkové chování dojnic holštýnského skotu ve volném ustájení. Pokus proběhl v období kalendářního roku 2017 a to jednou v létě (červenec) a jednou v zimě (prosinec). Předmětem pokusu byla jedna sekce ve volné boxové stáji, ve které se nacházelo 77 boxů rozdělených do tří řad. V sekci bylo vždy 74 dojnic. Celkem bylo vyhodnoceno 296 případů. U dojnic bylo zjišťováno odpočinkové chování (počet ležících a stojících dojnic, případně lateralita) a současně měřena teplota stájového vzduchu (°C) pomocí rtuťového teploměru. Z celkového počtu dojnic (296 případů), dojnice buď stály (114 případů) nebo ležely (182 případů). Dojnice stály buď v boxu (36 případů) nebo mimo box (78 případů). Dojnice ležely buď na levém boku (110 případů) nebo na pravém boku (72 případů). Rozdíl v lateralitě byl statisticky vysoce průkazný (p < 0,01). Z výsledků je dále patrné, že dojnice více ležely, než stály a pokud ležely, preferovaly více levý bok (p < 0,01) s výjimkou dojnic na 4. a vyšší laktaci, které preferovaly při ležení spíše bok pravý (p > 0,05).
|
host ::
RSS.