|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s migrenózní bolestí hlavy
POLANOVÁ, Edita
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi, které má fyzioterapie u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Při vhodně zvolené fyzioterapii dochází u pacientů ke snížení frekvence a intenzity záchvatů. Terapie u všech pacientů v této práci je jednotná. Fyzioterapie klade důraz na zlepšení funkce respiračního systému, snížení napětí hypertonických svalů, protažení svalů v oblasti AO přechodu, zvětšení rozsahu temporomandibulárního kloubu, zvětšení rozsahu v oblasti krční páteře a uvolnění fascie na hlavě. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti fyzioterapie u pacientů s bolestmi hlavy migrenózního typu. Druhým cílem bylo navrhnout cviky a vytvořit cvičební jednotku vhodnou pro autoterapii u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Třetím cílem práce byla vytvořit edukační materiál pro pacienty s migrénami. Práce se dělí na 2 části. V teoretické části je popsáno onemocnění (patofyziologie, klinický obraz, diagnostika onemocnění, diferenciální diagnostika, komplikace, prevalence, možnosti léčby, vliv na pacienta ve společnosti a možnosti fyzioterapie migrény). Druhá, praktická část, je zpracována formou kvalitativního výzkumu a zahrnuje kineziologické vyšetření a terapii 6-ti žen ve věku 23-46 let. Pacientky byly informovány o terapii i o tom, že průběh terapie a výsledky budou zveřejněny v této práci. Všechny pacientky souhlasily a podepsaly informovaný souhlas, který je uveden v přílohách. Po vstupním vyšetření byla pacientkám navržena fyzioterapie a cvičební jednotka. K potvrzení vhodně zvolené terapie bylo s každou pacientkou provedeno 10 terapií a pacientky byly sledovány 6 měsíců. Každá pacientka měla za úkol cvičit 3x týdně. Dále byl sepsán výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení terapie u každé pacientky. Pacientky byly edukovány, aby používaly během terapie méně léků ze skupiny triptanů. Díky tomu jsem mohla zjistit, jestli je má terapie účinná. Závěr práce obsahuje výsledky výzkumu. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutem nebo může sloužit jako edukační materiál pro pacienty s migrenózní bolestí hlavy.
|
|
|
Poruchy temporomandibulárního kloubu ve vztahu k psychosomatickým onemocněním
Harásková, Kristýna ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Poruchy temporomandibulárního kloubu ve vztahu k psychosomatickým onemocněním Cíle: Cílem této diplomové práce je zpracovat teoretická východiska a poznatky s využitím především zahraničních zdrojů o problematice temporomandibulárního kloubu. Dalším cílem této práce je zjistit, s kterými onemocněními řazenými do kategorie psychosomatických onemocnění má souvislost vznik poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše za využití databází PEDro, PubMed, Scopus a Web of Science. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuta teoretická východiska a poznatky o problematice temporomandibulárního kloubu. Druhá část má deskriptivně - analytický charakter a obsahuje analýzu vybraných studií. Výsledky: Na základě vypracované rešerše vyhovovalo výběrovým kritériím 12 studií. Z výsledků zahrnutých studií vyplývá, že existuje souvislost mezi vznikem poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu a vybranými onemocněními z kategorie psychosomatických onemocnění. Z této kategorie onemocnění souvisí vznik poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu nejčastěji s revmatoidní artritidou. Klíčová slova: temporomandibulární kloub, porucha, psychosomatika, psychosomatická onemocnění
|
|
|
Fyzioterapie funkčních poruch v orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje
Havlíčková, Lucie ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Fyzioterapie funkčních poruch v orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje Cíle: Diplomová práce se zabývá problematikou temporomandibulárního kloubu (TMK), hrou na dechové nástroje a zdravotními problémy, které postihují orofaciální oblast hráče na dechové nástroje. Cílem této diplomové práce bylo zjistit aktuální funkční stav orofaciální oblasti u hráčů na dechové nástroje a zhodnotit účinnost zadané autoterapie. Metody: Tato experimentálně zaměřená pilotní studie zahrnovala celkem 21 hráčů na dechové nástroje ve věku 15-30 let. Po odběru anamnestických dat probandi podstoupili kineziologické vyšetření zaměřené na orofaciální oblast. K vyhodnocení výsledků byla využita vizuální analogová škála bolesti (VAS) a vyšetření aktivního rozsahu pohybu TMK pomocí milimetrového pravítka. V případě, že proband zaznamenal bolest TMK na stupnici VAS, nebo měl snížený aktivní rozsah pohybu TMK, případně obojí, byla mu zadána jednoměsíční autoterapie zacílená na orofaciální oblast. Po ukončení zadané terapie probandi podstoupili kontrolní kineziologické vyšetření orofaciální oblasti. Pro analýzu získaných dat byl využit Hornův postup, Wilcoxonův test a program Microsoft Excel 2021. Výsledky: Při vstupním kineziologickém vyšetření uvedlo bolest TMK 38 % hráčů na dřevěné dechové nástroje a 25 % hráčů...
|
|
|
Vliv sklonu okluzní roviny na funkční stav orofaciální oblasti.
Yurchenko, Maksim ; Hubálková, Hana (vedoucí práce) ; Németh, Tibor (oponent) ; Jenča, Andrej (oponent)
Fungování maxillofaciálního komplexu jako jednotného celku je důležitou podmínkou plnění celé řady funkcí, spojených s touto oblasti lidského organismu. Klíčem k propojení maxilofaciální oblasti a mnoha dalších častí těla je okluze, jednou z jejíž základních charakteristik je okluzní rovina. Třídimenzionální poloha okluzní roviny, forma a případné deformace dle řady autorů můžou mít vliv na jiné anatomické struktury prostřednictvím systému složitých neuromuskulárních reakcí. Dle této teorie, změny inklinace okluzní roviny vyvolávají přerozdělení a přesměrování žvýkacích sil v okolních anatomických strukturách, což se následně projevuje ve změně napětí jednotlivých svalů. Cíl práce Cílem experimentální části práce bylo zjistit vliv sklonu okluzní roviny na stav maxilofaciální oblasti se zaměřením na čelistní klouby a žvýkací svaly. Dalším cílem bylo zjištění hodnot sagitálního a frontálního sklonu okluzní roviny, který lze považovat za fyziologické. Pacienti a metody Studie se zúčastnilo celkem 87 osob s uplatněním následujících kritérií obou pohlaví, různých věkových kategorií s kompletním chrupem a bez závažných celkových onemocnění. Účastníci výzkumu byli rozděleni do dvou skupin - 46 osob v experimentálním souboru a 41 osob v kontrolním souboru. Do experimentální skupiny byli zařazeni pacienti s...
|
|
|
Vliv sklonu okluzní roviny na funkční stav orofaciální oblasti.
Yurchenko, Maksim ; Hubálková, Hana (vedoucí práce) ; Németh, Tibor (oponent) ; Jenča, Andrej (oponent)
Fungování maxillofaciálního komplexu jako jednotného celku je důležitou podmínkou plnění celé řady funkcí, spojených s touto oblasti lidského organismu. Klíčem k propojení maxilofaciální oblasti a mnoha dalších častí těla je okluze, jednou z jejíž základních charakteristik je okluzní rovina. Třídimenzionální poloha okluzní roviny, forma a případné deformace dle řady autorů můžou mít vliv na jiné anatomické struktury prostřednictvím systému složitých neuromuskulárních reakcí. Dle této teorie, změny inklinace okluzní roviny vyvolávají přerozdělení a přesměrování žvýkacích sil v okolních anatomických strukturách, což se následně projevuje ve změně napětí jednotlivých svalů. Cíl práce Cílem experimentální části práce bylo zjistit vliv sklonu okluzní roviny na stav maxilofaciální oblasti se zaměřením na čelistní klouby a žvýkací svaly. Dalším cílem bylo zjištění hodnot sagitálního a frontálního sklonu okluzní roviny, který lze považovat za fyziologické. Pacienti a metody Studie se zúčastnilo celkem 87 osob s uplatněním následujících kritérií obou pohlaví, různých věkových kategorií s kompletním chrupem a bez závažných celkových onemocnění. Účastníci výzkumu byli rozděleni do dvou skupin - 46 osob v experimentálním souboru a 41 osob v kontrolním souboru. Do experimentální skupiny byli zařazeni pacienti s...
|
|
|
Deformační a napěťová analýza totální endoprotézy temporomandibulárního kloubu
Horňas, Jan ; Valášek, Jiří (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou v oblasti aplikace totální endoprotézy (TEP) při náhradě temporomandibulárního kloubu (TMK). Implantace TEP se provádí v důsledku vážného onemocnění TMK (artróza, ankylóza, nádorové onemocnění) či jeho makrotraumatu. Během implantace TEP se pomocí samořezných šroubů k dolní čelisti fixuje protéza kloubní hlavice. Díky tomu se mění deformačně- apěťové stavy dolní čelisti, TEP a fixačních šroubů. V práci je provedena deformačně-napěťová analýza pomocí výpočtového modelování s využitím metody konečných prvků (MKP). Řešení je provedeno pro šest různých uložení šroubů (počet šroubů je neměnný) a pro proměnný statický koeficient tření (v rozmezí 0,01 až 0,11) mezi protézou kloubní hlavice (PKH) a protézou kloubní jamky (PKJ). Celkem bylo vytvořeno 36 variant výpočtových modelů. Na základě provedené deformačně-napěťové analýzy je zjištěn podstatný vliv velikosti statického koeficientu tření na výsledné hodnoty deformačních posuvů, kontaktního tlaku v oblasti artikulační plochy PKH a PKJ a také redukovaného napětí HMH v PKH. Podstatný vliv z hlediska různého uložení šroubů je pozorován u Redukovaného napětí HMH ve šroubech a redukovaného přetvoření HMH kortikální a spongiózní kostní tkáně.
|
|
| |
|
|
Zobrazování chrupavek na magnetické rezonanci
Němcová, Simona ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Krátká, Lucie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazováním chrupavek pomocí magnetické rezonance. Nejprve je zmíněn fyzikální princip jevu magnetické rezonance a nejčastěji používané budící sekvence, následně je popsán 9.4 T MR přístroj Bruker BioSpec 94/30 USR, který byl využit při měření praktické části. Další část práce se věnuje stavbě chrupavky a popisuje také temporomandibulární kloub, neboť je vhodným objektem při zobrazování chrupavek. V praktické části práce byla naměřena série snímků temporomandibulárního kloubu s různými akvizičními parametry a pomocí programového prostředí MATLAB byl vytvořen program pro prohlížení těchto snímků, vyhodnocování jejich kontrastu a také ke zjišťování T1 relaxačních časů tkání pomocí T1 map.
|
|
|
Rešeršní studie totálních endoprotéz temporomandibulárního kloubu
Horňas, Jan ; Borák, Libor (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská se zabývá totálními endoprotézami (TEP) aplikovanými při náhradě temporomandibulárního kloubu (TMK). V práci je provedena rešerše řešené soustavy, ve které je uvedena anatomie TMK, dolní čelisti a žvýkacích svalů. Dále jsou uvedeny hlavní výrobci a používané materiály pro zhotovení TEP. Na základě provedené rešerše je v poslední části práce provedena deformačně napěťová analýza zvolené TEP pomocí výpočtového modelování metodou konečných prvků.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie temporomandibulárního kloubu u dislokace disku s repozicí
BROŽKOVÁ, Aya
Tématem mé bakalářské práce jsou možnosti fyzioterapie temporomandibulárního kloubu u dislokace disku s repozicí. Jedná se primárně o funkční onemocnění, kdy je kloubní disk mimo fyziologickou polohu a tvoří překážku pro pohyb kloubní hlavice. Při maximálním otevření úst se disk vrací do původní polohy. Tento okamžik je provázen zvukovým fenomén (lupnutím). Dalším charakteristickým příznakem je uchýlení brady na postiženou stranu během otevírání úst. Mezi hlavní příčiny vzniku TMP se řadí zvýšený nápor stresu, špatné okluzní poměry a dlouhodobá mikrotraumatizace TMK. Toto onemocnění se řadí mezi nejčastější artropatie TMK. Téma považuji za aktuální zejména díky rostoucí stresové zátěži každodenního života, v důsledku kterého dochází i k přibývání TMP. Výskyt onemocnění TMK v populaci je až 70%, z čehož většina jsou onemocnění spojená s chybnou polohou kloubního disku. Terapie této poruchy by měla spadat primárně do rukou fyzioterapie. Bohužel znalost diagnostiky a léčby TMP je u fyzioterapeutů velmi malá. Poruchy si obvykle všimne stomatolog, který pacienta odešle na specializované pracoviště. Cílem práce bylo zmapování přítomnosti svalových spasmů v oblasti žvýkacích svalů a svalů krční páteře. V práci byly také popsány jednotlivé fyzioterapeutické možnosti, včetně posturální strategie. Pro pacienty jsem vytvořila informační manuál, ve kterém je uvedený šetřící režim při léčbě TMK, cvičení, ergonomické zásady a a zásady správného držení těla ve stoji i vsedě. Výzkum byl zpracován formou 14 kazuistik, analyticko-induktivní metodou a byl použit experimentální přístup. Pacienti byli náhodně rozděleni do tří skupin. Nejprve byl každému pacientovi vyšetřen TMK, krční páteř a poté bylo provedeno zhodnocení postury. Vyšetření TMK se mimo jiné skládalo z diagnostiky, hodnocení rozsahu a symetričnosti otevíracího pohybu a palpačního vyšetření žvýkacích svalů. U krční páteře byly změřeny rozsahy pohybů a provedeno palpační vyšetření svalů krční páteře. Terapie probíhala po dobu šesti týdnů. Všichni pacienti byly poučeni o šetřícím režimu TMK, který spočívá v omezení maximálních pohybů TMK, pojídání pouze dobře kousatelné stravy a eliminaci stresu. V první skupině (5 pacientů) byla terapie zaměřená pouze na žvýkací svaly. Pacienti měli provádět cvičení na uvolnění žvýkacích svalů. Cviky byly vždy vybrány na základě palpačního vyšetření. U třetí skupiny (4 pacienti) bylo prováděno cvičení na svaly krční páteře a zároveň i jejich automasáž. Druhá skupina (5 pacientů) měla současně terapii první i třetí skupiny. Výsledky terapie ukazují, že je možná souvislost TMP s dysfunkcí krční páteře. K pozitivním (subjektivně hodnoceným) změnám v TMK i na krční páteři došlo u všech skupin. Stav TMK lze tedy ovlivnit terapií zaměřenou na svaly krční páteře a stav krční páteře jde ovlivnit terapií svalů žvýkacích. Nejlepší výsledky měla druhá skupina, u které došlo ke zlepšení stavu TMK i krční páteře ve všech případech (kromě jedné pacientky, která měla v průběhu léčby zánět TMK). Zároveň se u u druhé skupiny neobjevilo zhoršení stavu TMK, ani stavu krční páteře. U skupin 1 a 3 se zhoršení objevilo. Ideální terapie je tedy kombinace cvičení na žvýkací i krční svalstvo. Závěrem bych ráda upozornila na skutečnost, že TMK je jedním z nejsložitějších a nejvytíženějších kloubů lidského těla. Oba TMK jsou spojeny mandibulou, a tak může vést dysfunkce jednoho kloubu k dysfunkci druhého. Cílená fyzioterapie má největší význam při funkčních poruchách.
|
host ::
RSS.