|
|
Pitný režim pro seniory z pohledu sortimentu a ročního období
SVOBODOVÁ, Michala
Tato diplomová práce je zaměřena na základní informace o významu pitného režimu zejména u osob vyššího věku a na vlastní problematiku pitného režimu seniorů v kolektivních zařízeních. Teoretická část práce obsahuje informace o procesu stárnutí organizmu, významu pitného režimu ve stáří, zdravotních důsledcích při jeho nedodržování a o specifikách pitného režimu ve stáří a v horkém a chladném období. Jednotlivé kapitoly se věnují druhům pitných vod a jejich složkám, jednotlivým typům nápojů a jejich vhodnosti pro seniorskou populaci. Praktická část analyzuje výsledky z výzkumu prováděného s pomocí anonymních dotazníků v domovech pro seniory a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Tyto dotazníky byly zaměřeny na frekvenci, množství a sortiment konzumovaných nápojů v jednotlivých obdobích roku a na informovanost seniorů o pitném režimu a také na zdravotní stav seniorů. Dotazníkové šetření dokazuje, že senioři jsou velmi dobře informováni o zásadách pitného režimu, často však jsou limitování finanční stránkou nebo absencí soběstačnosti.
|
|
| |
|
|
Srovnání pitného režimu a konzumace alkoholu u středoškolské a učňovské mládeže
NOVOTNÁ, Jitka
Má diplomová práce se zabývá problematikou pitného režimu a konzumací alkoholu u středoškolské a učňovské mládeže. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit pitný režim, zjistit co středoškolská a učňovská mládež upřednostňuje ve výběru tekutin a zařazuje do svého pitného režimu, a také kolik tekutin denně vypijí. Dále bylo cílem zjistit požívaní alkoholu středoškolskou a učňovskou mládeží. Při zjišťování konzumace alkoholu, jsem hodnotila, jak často učni a středoškoláci pijí alkohol, kdy poprvé zkusili alkohol a například také to, co si myslí o škodlivosti alkoholu na organizmus. V teoretické části mé práce se zabývám správným pitným režimem, různými druhy nápojů, hodnotím různé nápoje alkoholické i nealkoholické z hlediska účinku na zdraví. Popisuji různé příklady nemocí, které způsobuje nadužívání alkoholu a kterými mohou trpět lidé se závislostí na alkoholu. Jako zajímavost popisuji historii vzniku různých nápojů. Ve výzkumné části jsem hodnotila pitný režim studentů středních škol a učňů. Zjišťovala jsem kolik studenti a učni vypijí slazených a neslazených nápojů a jaké množství tekutin denně vypijí. Rozdíly v konzumaci alkoholu mezi středoškoláky a učni. Hodnotila jsem, zda více konzumují alkohol dívky nebo chlapci a také jestli je častější konzumace alkoholu u kuřáků než u nekuřáků. Výzkum byl kvantitativní pomocí rozdaných dotazníků na středních školách a středních odborných učilištích v českých Budějovicích. Výsledky byly zpracovány pomocí MS Excel. Při výzkumu byly potvrzeny všechny předpokládané hypotézy V první hypotéze se potvrdilo, že konzumace alkoholu je u učňovské mládeže častější než u středoškolské. Potvrdila se také hypotéza druhá, že studenti a učni nedodržují správný pitný režim. Třetí potvrzená hypotéza byla, že chlapci pijí častěji alkohol než dívky. Hypotézou, která předpokládala, že studenti a učni, kteří kouří pijí častěji alkohol než nekuřáci se také potvrdila. Poslední potvrzenou hypotézou bylo, že středoškolská a učňovská mládež upřednostňuje slazené nápoje před vodou a hořkými čaji.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Pitní režim u studentů Jihočeské univerzity
POSPÍŠILOVÁ, Lucie
Téma pitný režim je velmi diskutované téma. I přesto je mnoho lidí co pitný režim nedodržuje. Práce obsahuje souhrn dosavadních poznatků o pitném režimu, účincích na zdraví, vznik dehydratace, fyziologii tělních tekutin, příjem a výdej vody, vhodnost nealkoholických a alkoholických nápojů. Výzkumná část mapuje stav dané problematiky pitného režimu u studentů Jihočeské univerzity.
|
|
|
Zácpa - problém imobilních pacientů
HULIČKOVÁ, Tereza
Práce se zaobírá problematikou zácpy u imobilních pacientů. K výzkumu jsem si vybrala kvantitativní metodu získání dat, která probíhala formou dotazníku. Jediným omezením při výběru respondentů byla jejich mobilita {--} dotazník byl určen pro imobilní pacienty všech věkových kategorií na jakémkoliv oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce, bylo zmapovat denní stravovací návyky, pitný režim u těchto pacientů a posoudit jejich vliv na vznik zácpy. Na základě prostudované literatury jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza uvádí, že stravování imobilních pacientů nezohledňuje jejich zvýšené nároky na přísun vlákniny. Z výzkumu jsem zjistila, že imobilní pacienti mají pestřejší stravu doma (zelenina, ovoce, tmavé pečivo). Rovněž návštěva nutričního terapeuta byla u imobilních pacientů ojedinělým jevem. Převážná většina respondentů nebyla omezena žádnou dietou. První hypotéza se potvrdila Druhá hypotéza stanovuje, že imobilní pacienti nedodržují pitný režim. Z výsledků vyplývá, že doma i v nemocnici přijmou imobilní pacienti v průměru 1-2l tekutin/24h. Pokud pomineme, že pitný režim je individuální s ohledem na váhu, věk a zdravotní stav pacienta, pak se dá říci, že imobilní pacienti dodržují pitný režim. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza míní, že při vyprazdňování imobilních pacientů není zachována a respektována jejich intimita a pocit studu, což má za následek další podporu vzniku zácpy. Výzkum ukázal, že v taktnosti při pomoci vyprazdňování u imobilního pacienta má ošetřovatelský personál značné rezervy. Nelze se pak divit, že na rozdíl od vyprazdňování doma, při vyprazdňování v nemocnici většina dotázaných pociťuje nedostatečnou míru soukromí. Dle mého názoru se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost. Nedodržování intimity při vyprazdňování má na imobilního pacienta negativní dopad. V nemocnicích by se také mělo dbát na stravu bohatou na vlákninu, zvláště u těchto pacientů. Vhodná je individuální konzultace nutričního terapeuta, která může významně přispět k prevenci vzniku zácpy. Také dostatečný pitný režim pacienta by měl být ve zvýšené pozornosti ošetřujícího personálu. Myslím si, že dodržování správné životosprávy a empatický, psychologický, holistický a citlivý přístup sester k ošetřování imobilních pacientů by mohl zlepšit stav imobilních pacientů trpících zácpou a zmírnit jejich obtíže. Kéž by toto bylo cílem každé sestry ošetřující takovéto pacienty.
|
|
|
Pitný režim při zvýšené tělesné zátěži rekreační formou fitboxu
ŠIMOTOVÁ, Jaroslava
Práce se zabývá pitným režimem v rekreační formě fitboxu. V teoretické části jsou podrobně popsány specifika pitného režimu. Jsou zde popsány jak charakteristiky pitného režimu při zátěži, tak i důležitost pitného režimu pro člověka. V praktické části je sledován pitný režim sportovců, kteří cvičí fitbox. Tento pitný režim je srovnáván se skupinou necvičících, se sedavým zaměstnáním. Z praktického šetření je zřejmé, že ti, kteří se věnují fitboxu mají vyšší příjem tekutin a kvalitnější skladbu pitného režimu oproti skupině, jenž fitbox necvičí.
|
|
|
SNÍDANĚ ŽÁKŮ 2.STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY V KŘEMŽI
SOUKUPOVÁ, Věra
Období školního věku je u dětí velmi exponovanou etapou života v níž velice důležitou roli hraje také výživa a stravovací návyky. Ve stravovacích zvyklostech v době snídaně zejména u dětí staršího školního věku se objevují negativní vlivy. Děti dávají přednost sladkostem a stravování formou rychlého občerstvení. Jí malé množství zeleniny a ovoce a nedodržují pitný režim. Má práce se týkala dětí staršího školního věku. Cílem mé bakalářské práce s názvem {\clqq}SNÍDANĚ ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY V KŘEMŽI`` bylo zjistit konzumaci snídaní u dětí ZŠ se zaměřením na pravidelnost, na vhodné kvantitativní a kvalitativní složení a podmínky, za jakých je první jídlo přijímáno. Dalšími cíli bylo získat informaci o pitném režimu žáků v ranních hodinách. Zdůraznit význam snídaně v rámci celodenního stravování. Stravovací návyky v době snídaně dospívající mládeže jsou neuspokojivé. Dochází k poškozování zdraví a ke špatným návykům, které si mladý člověk přináší s sebou do dalšího rodinného života. Také vznik nadváhy ve spojení s nevhodnými stravovacími zvyklostmi je dnes velký problém. Největší podíl na této skutečnosti mají rodiče, uspěchaný způsob života a celá společnost.
|
|
|
NÁVYKY DĚTÍ TÝKAJÍCÍ SE PITNÉHO REŽIMU V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V MĚSTĚ HAVLÍČKŮV BROD
TVRDÁ, Lenka
Voda je pro život nezbytná, tvoří podstatnou část těla a probíhá v ní mnoho důležitých chemických reakcí. Příjem tekutin je ovlivňován hypothalamem, což se projevuje jako pocit žízně. Tekutiny přijímáme zejména ve formě nápoje, méně z jídla a metabolických procesů. Výdej tekutin je největší močí, méně kůží, dýcháním a stolicí. Pokud je příjem tekutin nedostatečný, hrozí dehydratace. Dětský organismus je dehydratací více ohrožen než organismus dospělého. V rozvojových zemích umírá v důsledku dehydratace 4 {--} 5 milionů dětí ročně. Mírnější nedostatek tekutin se může projevit vyšší únavou, nepozorností či bolestí hlavy. Sliznice dítěte vysychají, jsou náchylné k průniku infekce, může se objevit zácpa, nechutenství. Chronický nedostatek tekutin může být počáteční moment k tvorbě žlučníkových či ledvinných kamínků. Nedostatek tekutin během vyučování může snižovat výkonnost a schopnost koncentrace. Co se týká výběru nápojů, je známo, že pití přeslazených nápojů vede k vyplavení inzulínu s následným rychlým poklesem glykémie, což se může projevit poruchou pozornosti dítěte a únavou či bolestí hlavy. Vysoký obsah cukru v limonádách vede také k pocitu nasycení, proto děti po jejich konzumaci odmítají jídlo. Pro sběr dat byly použity dvě metody {--} přímé dotazování (v 1. a 2.ročníku) a dotazník (v 3. až 9. ročníku). Návratnost dotazníků byla 100%, stejně tak úspěšnost při dotazování. Cílem práce je zhodnocení informovanosti žáků základních škol v Havlíčkově Brodě o významu pitného režimu a porovnání informovanosti se skutečným chováním dětí. Výzkumem byly ověřovány tyto hypotézy: Hypotéza 1: Děti jsou informovány dostatečně. Hypotéza 2: Děti se informacemi neřídí. Ve většině ohledů byly hypotézy potvrzeny. Domnívám se, že můj výzkum přinesl nové poznatky týkající se problematiky pitného režimu dětí na základních školách. Výsledky je možné použít jako podklad k dalším výzkumům v této oblasti a rozšířit tak informace týkající se této problematiky, nebo pro přípravu programů primární prevence na základních školách.
|
|
| |
host ::
RSS.