|
|
Organizace a financování československého sportu v sedmdesátých letech 20. století
Kratochvíl, Martin ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá především obdobím uvolňování poměrů a liberalizací ve sportovním prostředí Československa na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a následnou normalizací. Je zde popsán vývoj Československého svazu tělesné výchovy a pod něj spadajícího Československého fotbalového svazu. Práce se ale zabývá i samotným pojetím tělovýchovy v socialistické ideologii a rozebírá některé klíčové otázky v porovnání s kapitalistickým chápáním sportu. V další části je objasněno používání zakázaných podpůrných látek v Československu ve sledovaném období a postoj politických činitelů k této problematice. V neposlední řadě práce vysvětluje vznik amatérského sportovního svazu v době normalizace.
|
|
|
Lidé a voda. Příspěvek k dějinám osobní hygieny přelomu 19. a 20. století
KALVASOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje dosud plně neprozkoumané oblasti každodenního života, osobní hygieně. Zabývá se obdobím přelomu 19. a 20. století, mnohdy však zabíhá i hlouběji do minulosti, především do poloviny 19. století, kdy byly položeny základy systematičtější péče o hygienu. Práce se snaží vymezit předpoklady hygieny, kterou ovlivňovaly společensko{--} kulturní a vědecko{--}technické faktory. Zkoumá osobní hygienu, zahrnující především péči o tělo, vlasy, zuby, kosmetiku a tělesnou vůni. Dále se věnuje osobnímu prádlu a oděvu. Jeden z vytyčených cílů představuje zjistit, jakou roli sehrálo lázeňství (zejména vznikající moderní balneologie) a rozšiřující se tělovýchova a sport ve zvyšování úrovně osobní hygieny. Heuristickou základnu práce tvoří dobová odborná literatura (především z oblasti zdravotnictví), memoárová literatura, dobový tisk a naučné slovníky.
|
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
host ::
RSS.