|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Studium katalytické oxidace oxidu uhelnatého pomocí AFM/SEM
Hrůza, Dominik ; Janák, Marcel (oponent) ; Bábor, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem oxidace oxidu uhelnatého na platině pomocí korelativní mikroskopie AFM/SEM, která je v odborné literatuře pro tuto oblast výzkumu doposud opomíjena. V úvodu je provedena deskripce fungování použitých metod. Dále je teoreticky objasněna zkoumaná reakce, popsány oxidy na platině a současné směry vědeckého bádání. Na teoretickou část úzce navazuje experimentální část, kde je nejdříve popsán přenos experimentu mezi elektronovými mikroskopy a řešená úskalí spojená s tímto přenosem. Na to je navázáno provedení in-situ pozorování vlivu modifikací iontovým svazkem na zkoumanou reakci. Tato měření jsou porovnána pomocí elektronového a iontového svazku a je provedena deskripce jednotlivých povrchových dějů. Výsledky experimentů ukazují na nové možnosti ovlivnění chemických reakcí prostřednictvím modifikace povrchu a poskytují argumenty pro teorii podpovrchových forem oxidů. Následně jsou zkoumány možné vlivy hrotu na reakci a je objasněna možnost přímé modifikace povrchu pomocí rytí. Na závěr je provedena časová spektroskopie a mapování povrchu pro desorpční reakční vlnu, která přiblíží vliv průchodu chemické vlny pod hrotem. Součástí práce jsou také spektroskopické analýzy povrchu, které poskytují oporu pro závěry této práce.
|
|
|
Effects of various number of basal and covering polyelectrolyte layers on immobilized enzyme activity
SHOJAEI, Seyedeh Sara
This thesis is focused on the immobilization of a selected biomolecule, Horseradish peroxidase enzyme (HRP), into a polyelectrolyte multilayer on the glass surface in order to investigate HRP stability and activity in time and specific conditions. To accomplish this work, layer-by-layer deposition approach is employed to fabricate a multilayer of polystyrene sulfonate (PSS) and polyallylamine hydrochloride (PAH). Therefore, 0.1 ěg of HRP enzyme is immobilized onto the various constructs with different number of basal and covering PSS and PAH polyelectrolyte layers. As a results, the activity of the enzyme is increased by further underlying PSS and PAH polyelectrolyte layers. The enzyme activity of the constructs which are not covered by PSS/PAH polyelectrolyte layers is diminished, whereas the enzyme activity of constructs which are covered by the PSS/PAH polyelectrolyte layers is increased.
|
|
|
Preparation of antibacterial electrospun scaffold for skin cells culture.
Bajsić, E.G. ; Veceric, M. ; Zdraveva, E. ; Mijović, B. ; Grgurić, T.H. ; Ujčić, Massimo ; Trcin, M.T. ; Slivac, I.
In this work the function and application of titanium dioxide as a filler in a composite system polycaprolactone/titanium dioxide (PCL/TiO2) was examined. Titanium dioxide was applied by ultrasonic bath on already electrospun PCL fibrous scaffold treated and non-treated with NaOH. A procedure of surface modification of the electrospun PCL fibrous scaffold was made to enhance the interaction of the surface with the TiO2 particles. The surface modification was performed using NaOH for the formation of carboxyl groups on the fibers' surfaces. The water contact angle was measured by goniometer to prove the change from hydrophobic to hydrophilic polymer surface. SEM was used to study the morphology structure of the electrospun PCL fibrous scaffold before and after NaOH treatment and introduction of TiO2. The content of TiO2 on the electrospun PCL fibrous scaffold was determined by TGA. After NaOH treatment the surface of the electrospun PCL fibrous scaffolds changed from hydrophobic to hydrophilic. SEM micrographs show that with the sonification of 30 min homogeneous TiO2 particles distribution was obtained, while after sonification of 60 min, the TiO2 particles tend to agglomerate. The modification of the scaffold surface with NaOH enhances the adhesion of the TiO2 filler. TG analysis show that longer treatment of the electrospun PCL fibrous scaffolds in the ultrasonic bath gives lower thermal stability. The time of 30 minutes in the ultrasonic bath is optimal to provide sufficient amount of the TiO2 particles on the electrospun PCL fibrous scaffold.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Characterization of ultra-thin polymer films on solid substrates using different physical techniques
Pop-Georgievski, Ognen ; Rypáček, František (vedoucí práce) ; Adam, Pavel (oponent) ; Werner, Carsten (oponent)
Cílem disertační práce je příprava ultratenkých polymerních filmů na pevných substrátech a jejich charakterizace pomocí fyzikálních metod. Fyzikální techniky, které jsou použity v této práci, selektivně popisují jednotlivé charakteristiky studovaných filmů. Některé z těchto technik jsou více specifické pro stanovení některých vlastností povrchů, avšak neposkytují informace o jiných důležitých vlastnostech těchto systémů. Proto pouze kombinací jednotlivých metod lze získat celkový pohled na architekturu, složení a funkci filmů a jejich vrstev. Tento kombinovaný přístup umožňuje získat hodnoty jednotlivých charakteristik a současně osvětluje fyzikální mechanizmy zodpovědné za chování zkoumaných systémů, což je důležité pro jejich další aplikace. Konkrétní polymerní filmy, jimiž se tato práce zabývá, reprezentují rozdílné typy systémů, které jsou významné pro aplikace v biomedicíně, biotechnologiích a tkáňovém inženýrství. Lze je zařadit do čtyř skupin: 1. Filmy polylaktidu vytvářené roubováním z tenkých filmů silanizovaného alakritu. 2. Polydopaminové filmy, které lze využít jako vhodnou platformu pro další modifikaci povrchů. 3. Polyethylenoxidové filmy roubované na povrchy potažené polydopaminem. 4. Poly(ω-methoxy-oligo(ethylene oxide) methacrylatovové), poly(ω-hydroxy-oligo(ethylene oxide)...
|
|
|
Nanomateriály na bázi oxidu titaničitého
Zabloudil, Adam ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Byl připraven koloidní oxid titaničitý s velikostí částic v intervalu 20 - 40 nm. Následně byly připraveny tři sloučeniny - kyselina methylen bis(fosfonová) H4L1 , kyselina 4-fosfonobutanová H3L2 a kyselina 4-hydroxy-4,4-difosfonobutanová H5L3 . Pomocí těchto tří připravených látek (H4L1 , H3L2 a H5L3 ) byl modifikován povrch koloidních nanočástic a byla zkoumána stabilita těchto systému pomocí acidobazické titrace a přídavku vápenatých iontů. Klíčová slova: TiO2, nanočástice, povrchová modifikace
|
|
|
Preparation of magnetic nanoparticles by hydrothermal method
Repko, Anton ; Nižňanský, Daniel (vedoucí práce) ; Buršík, Josef (oponent) ; del Puerto Morales, Maria (oponent)
Hydrotermální metodě přípravy nanočástic s využitím kyseliny olejové byla v posledních letech věnována jistá pozornost, nicméně publikované práce trpí nedostatkem systematického přístupu a mechanismus nebyl přezkoumán natolik, aby byly dosaženy předvídatelné výsledky syntéz. V předkládané práci byl zkoumán vliv složení organické a vodní fáze na syntézu nanočástic feritu kobaltnatého (oxidu kobaltnato-železitého) a magnetitu, přičemž byl navržen mechanizmus tvorby částic. Organická fáze se skládala z pentanolu, oktanolu nebo toluenu, s obsahem prekurzoru - oleátu prvků skupiny železa. Kromě hydrofobních částic bylo možno dokonce přímo připravit hydrofilní částice pokryté oleátem, a to s využitím vodní fáze obsahující oleát sodný. Syntetický postup byl dále zjednodušen oddělenou přípravou oleátu kobaltnato-železitého, čímž byl získán produkt s užší distribucí velikostí a lepší fázovou čistotou. Byla dosažena kontrola velikosti v rozsahu 6-11 nm, s výtěžkem cca. 500 mg na syntézu. Pozornost byla věnována také povrchové úpravě, vedoucí k hydrofilním částicím. Byly použity di- a trikarboxylové kyseliny s krátkým řetězcem a také karboxymethyl-dextran a oxid titaničitý. Oxid titaničitý vyžadoval dodatečnou ochranu kyselinou nitrilotris(methylfosfonovou) za účelem stabilizace produktu ve vodní disperzi. Ke kontrole...
|
|
|
Design and synthesis of surface architectures on fluorescent nanodiamonds
Havlík, Jan
Díky svým unikátním vlastnostem a vysoké biokompatibilitě patří fluorescenční nanodiamanty mezi slibné zástupce uhlíkatých nanomateriálů s potenciálně širokým spektrem uplatnění v mnoha odvětvích. Jejich nízká intenzita fluorescence a koloidní nestálost v biologickém prostředí však doposud brání jejich širšímu využití. Optimalizace jejich přípravy spolu s vývojem nových vhodných povrchových architektur tak představuje významnou výzkumnou výzvu. V rámci této práce byly navrženy a optimalizovány jednotlivé kroky přípravy fluorescenčních nanodiamantů, díky čemuž bylo dosaženo řádového zvýšení intenzity jejich fluorescence spolu s omezením poškození jejich povrchu grafitizací. Dále byla vyvinuta metoda ozařování nanodiamantů umožňující dramatické navýšení jejich produkce. S využitím částečné fluorace funkčních skupin na povrchu nanodiamantů byla demonstrována možnost ovlivnění parametrů jejich fluorescence. Byla také vyvinuta metoda zvyšující homogenitu a cirkularitu nanodiamantů, což významně ovlivnilo jejich interakci s biologickými strukturami. Možná uplatnění tohoto materiálu v medicíně a biologickém výzkumu byla demonstrována na přípravě částic s komplexní povrchovou architekturou umožňujících cílení a terapii nádorových buněk. Bylo také objevena a na in vitro a ex vivo modelech demonstrována vysoká a...
|
|
|
Příprava nanočástic a jejich využití jako kontrastních látek pro in vivo zobrazování.
Odehnalová, Nikola ; Kratochvílová, Irena (oponent) ; Turánek,, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací syntézy nanočástic zlata a následnou povrchovou modifikací umožňující jejich využití jakožto kontrastních látek pro in vivo zobrazování pomocí CT. Zlaté nanočástice byly připraveny Turkevichovou metodou a charakterizovány metodami TEM, DLS, MADLS a UV-Vis. Jejich povrch byl funkcionalizován polyethylenglykolem obsahujícím na jednom ze svých konců thiolovou skupinu, díky které se na povrch zlatých nanočástic vázal. Terminální konec řetězce daného polymeru byl pak methylovaný nebo zakončený aminoxy skupinou umožňující vznik oximové vazby s kyselinou hyaluronovou prostřednictvím klik-chemie. Způsobilost připravených nanočástic pro in vivo aplikaci byla ověřena na základě testů stability a cytotoxicity. Aplikační potenciál nanočástic zlata modifikovaných methylovaným polyethylenglykolem byl ověřen pomocí CT na myším modelu po intravenózním podání.
|
host ::
RSS.