|
|
Problematika náhradní rodinné péče z pohledu pěstounů a doprovázejícího pracovníka
JIRÁSKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče z pohledu pěstounů a doprovázejícího pracovníka. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou pozitiva a negativa spolupráce pěstounů s doprovázejícími organizacemi, a popsat zkušenosti spolupráce doprovázejících pracovníků s pěstouny. Bakalářská práce má dvě části. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k náhradní rodinné péči a jejím formám s důrazem na pěstounskou péči. Definovaná je rodina, její funkce a druhy rodin, je vysvětlen pojem attachment, sociálně právní ochrana dětí. Poměrně velký prostor je věnován pěstounské péči, jejím druhům a procesu zprostředkování PP. Poslední kapitola se vztahuje na doprovázející organizace pro pěstounské rodiny, doprovázející pracovníky a poskytované služby pro pěstouny. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, technikou polostrukturovaného rozhovoru s pěstouny a doprovázejícími pracovníky. Z výzkumu vyplývá, že spolupráce pěstounů s DO je hodnocena kladně, velkou roli hraje osoba doprovázejícího pracovníka, především jeho osobnostní kvality, způsob práce a celkový přístup a jednání s rodinou, protože se jedná společně s poskytovanými službami o rozhodující faktor pro výběr DO. V závěru práce jsou shrnuty moje hlavní poznatky a výsledky, kterých bylo dosaženo. Myslím si, že tato práce by se dala považovat za užitečný zdroj nebo informační materiál, který by mohl sloužit budoucím pěstounům, doprovázejícím pracovníkům, ale i studentům v oblasti sociální práce. Mohla by být i přínosem pro zlepšení povědomí o pěstounské péči a o doprovázejících organizacích.
|
|
|
Rizikové chování dospívajících se zkušeností náhradní rodinné péče
SPILKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch chování zejména v kontextu problémového chování souvisejícího s hledáním individuální identity. Zaměřuje se na adolescenty, kteří byli přijati do náhradní rodinné péče a nemají přístup k informacím o své minulosti a biologických rodičích. Cílem teoretické části práce bylo stanovit souvislosti mezi umístěním dítěte do NRP a rozvojem problémového chování v období adolescence. Teorie dále směřovala k identifikaci specifik raného pobytu v ústavní péči a popisu následků chybějících informací o svém původu ve vztahu k poruchám chování v dospívání. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních dat z hloubkových rozhovorů, které byly orientovány na kontext rozvoje poruch chování u dospívajícího muže, který vyrůstal v adoptivní rodině a neměl dostupné informace o svém původu a biologické rodině.
|
|
|
Jaká je role asistovaného kontaktu v náhradní rodinné péči v ČR
Hrnková, Veronika ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jaká je role asistovaného kontaktu v systému náhradní rodinné péče v České republice. Cílem této práce bylo zmapovat zkušenosti a postoj k asistovaným kontaktům všech aktérů, kteří se na těchto kontaktech podílejí a následné porovnání získaných výstupů s platnou legislativou a metodickým uchopením této problematiky. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této práce se zaměřuje na vysvětlení systému náhradní rodinné péče a jejího financování. Následně se zaměřuje také na současnou právní úpravou kontaktů dětí s biologickými příbuznými, formami a intenzitou kontaktů, a definicí hlavních aktérů kontaktů a nastavování kontaktů. Výzkumná část mapuje zkušenosti a postoje aktéru asistovaných kontaktů, jejich negativní i pozitivní zkušenosti s nastavováním a průběhem asistovaných kontaktů, se spoluprací s dalšími institucemi, v rámci jedné organizace v Karlovarském kraji. Výzkum byl zpracován prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Polostrukturované rozhovory se všemi respondenty byly interpretovány a porovnány s dostupnou legislativou a vypracovanými metodikami. Klíčová slova: náhradní rodinná péče, asistované kontakty, pěstounská péče zprostředkovaná, pěstounská péče příbuzenská, financování pěstounské péče, biologičtí rodiče,...
|
|
|
Pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (srovnání institutů)
Matuszczyková, Klára ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (srovnání institutů) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na instituty pěstounské péče a vystihuje jejich rozdílné aspekty. Analyzuje nejen odlišné stránky obou institutů, ale poukazuje na specifičnost pěstounské péče vykonávané osobami blízkými a příbuznými. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Kapitola první pojednává o obou institutech z teoretického hlediska a o jejich historickém vývoji. Druhá část se zabývá lidskoprávním aspektem, který cílí na principy jako je zájem dítěte a právo na rodinný život. Především na to, jak mohou být pojímány v pěstounské péči. Různé přístupy jsou vykládány ve světle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky. Druhá kapitola se věnuje všem zúčastněným. Jedná se o část práce, ve které se projevují odlišnosti jednotlivých subjektů v závislosti na typu péče. V rámci kapitoly je pojednáno o osobách v evidenci a pěstounech, včetně pěstounů příbuzenských a jejich vzájemné odlišnosti ve smyslu odborné přípravy a nároků. Součástí kapitoly je rovněž analýza přechodnosti a krizovosti. OSPOD a doprovázející organizace jsou stěžejními články pěstounské péče. Závěrem je poukazováno právě na tyto dva důležité subjekty, které mají nezastupitelnou roli a jsou v neustálé interakci s rodinou. Právům a...
|
|
|
Limity sociální práce na oddělení sociálně-právní ochrany dětí
VISTOŘÍN, Jakub
Cílem této práce je identifikovat limity práce na oddělení sociálně-právní ochrany dětí a následnému popisu způsobu vypořádání se s těmito limity. Za tímto účelem jsem provedl rozhovory s pěti pracovníky sociálně-právní ochrany dětí. Místní příslušnost tohoto pracoviště v rámci zachování anonymity nebudu uvádět. I přes fakt, že pracovníci sociálně-právní ochrany dětí mají stanovenou metodiku a jsou omezováni legislativou, je zde mnoho způsobů, jak řešit a vyrovnávat se s limity, které výzkum této práce identifikuje. Přínosem celé bakalářské práce může být získání nového pohledu na věc, či uvědomění si, že existují i jiné možnosti práce, které lze v této profesi uplatnit. Tento zmiňovaný přínos by mohl platit jak pro informanty, se kterými byly rozhovory uskutečněny, tak pro další odborníky ve stejném odvětví, přičemž si myslím, že by to mohlo být o to více zajímavé, vidět přístup práce na odlišném oddělení a podle potřeb upravit potřebné záležitosti. Dalším faktem, který pouze utvrzuje v možnosti pomoci lidem, kteří se v tomto odvětví pohybují je skutečnost, že se neopírám ve výzkumu o žádná čísla či statistiky, ale o lidskou stránku této práce o podklady, které jsem získal při rozhovoru s člověkem, který vykonává tuto profesi, stejně jako odborník, kterému by tato práce mohla být užitečná.
|
|
|
Spolupráce dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí
ZELENKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá spoluprací dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá spolupráce sociálních pracovníků v dětských domovech s orgány sociálně právní ochrany dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám rodinou, orgánem sociálně právní ochrany dětí, náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí, a nakonec i spoluprací dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část práce se věnuje výzkumu průběhu spolupráce vybraných dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Dále se zabývá hlavními oblastmi spolupráce a jednotlivým úskalím této spolupráce. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl postaven na základě teoretických poznatků. Pro vyhodnocení dat bylo použito otevřené kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen šesti dětskými domovy z Jihočeského kraje, kteří projevili zájem se podílet na této práci. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výsledků vyplynulo, že spolupráce dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí je velmi individuální, vždy záleží na samotné osobnosti konkrétního sociálního pracovníka. Přestože tato spolupráce není nikde přesně stanovena, je i tak velmi důležitá a rozhodně by se neměla považovat za pouhý formální přístup.
|
|
|
Význam doprovázejících organizací z pohledu pěstounů
JAHODOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá zkušenostmi pěstounů s doprovodnými organizacemi. Cílem mé bakalářské práce bylo popsat zkušenosti pěstounů s doprovodnými organizacemi a identifikovat faktory ovlivňující jejich postoj. Doprovázející organizace jsou podpůrnou službou a mají zajišťovat doprovázení pěstounů celým procesem pěstounství. Zajišťovat mohou kromě služeb ustanovených zákonem také služby nad rámec svých povinností. V teoretické části mé bakalářské práce se zaměřuji na rodinu, funkce rodiny a teorii attachmentu. Dále popisuji náhradní rodinnou péčí, její formy a legislativní rámec. Pěstounské péči byla věnována zvláštní kapitola, v níž je zahrnuta historie a druhy pěstounské péče, práva pěstounů, sociální zabezpečení, Zprostředkování a proces pěstounské péče. Další zvláštní kapitola je věnována doprovodným organizacím. Tato kapitola obsahuje popis legislativního rámce výkonu sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami, příklad doprovodných organizací v jihočeském regionu a standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsem získala informace od výzkumného souboru č. 1 a výzkumný soubor č. 2 jsem zapojila prostřednictvím dotazníku. K přípravě rozhovorů, zpracování dotazníků a následnému vyhodnocení jsem použila myšlenkové mapy. Metodou ke zpracování dat rozhovorů jsem použila kvalitativní obsahovou analýzu. Pro zpracování dat dotazníku jsem využila základní popisnou statistiku, především četnosti. Z výzkumné části mé bakalářské práce vyplývá, že ve vztahu k doprovodné organizaci hraje významnou roli osoba klíčového sociálního pracovníka, jeho kompetentnost, profesionalita a osobnost. Konkrétní sociální pracovník je velmi často rozhodujícím faktorem v utváření postoje k doprovodným organizacím. Většina oslovených pěstounů má dobré zkušenosti s doprovodnými organizacemi. Z výzkumu vyplynulo, že každá doprovodná organizace poskytuje služby v jiném rozsahu a jiné kvalitě. Tato práce by mohla být přínosem pro studenty sociálních oborů a sociální pracovníky. Může posloužit budoucím pěstounům pro orientaci v problematice, případně při výběru doprovodné organizace.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu profesionálního pěstouna
NOVÁKOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zabývá pěstounskou péči na přechodnou dobu z pohledu profesionálního přechodného pěstouna. Zaměřuje se na pohnutky směřující k výkonu činnosti, dále jakým způsobem pěstoun vnímá a nahlíží na přechodnou pěstounskou péči a vyrovnává se s odchodem dítěte do následné péče. Celá práce je rozdělena na dvě části, kdy první obsahuje teoretické informace k tématu. Zde se čtenář seznamuje celkově s náhradní rodinnou péčí, zejména s přechodným pěstounstvím, a faktory osobnosti pěstouna. V rámci praktické části bylo provedeno jedenáct rozhovorů s přechodnými pěstouny, kteří mají zkušenosti alespoň s jedním předáním dítěte a praxí v péči minimálně dva roky. Pro zjištění výsledků byly provedeny hloubkové narativní rozhovory s participanty, které byly dále podrobeny interpretativní fenomenologické analýze (IPA).
|
|
|
Specifika výchovy a vzdělávání dětí v náhradní rodinné péči
KRŠKOVÁ, Ludmila
Hlavním tématem diplomové práce je výchova a vzdělávání dětí v náhradní rodinné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá druhy náhradní rodinné péče v České republice, ústavní péčí, riziky ve vývoji dětí v náhradní rodinné péči, následky chybějící rodičovské péče, a také spoluprací náhradní rodiny se školou. Praktická část je zaměřena na důležité činitele, podpůrné faktory a náročné situace, které náhradní rodiče a učitelé při výchově a vzdělávání dětí v náhradní rodinné péči vnímají. Dále se zaměřuje na spolupráci náhradních rodičů s učitelem a připravenost učitelů na edukaci dětí v náhradní rodinné péči. Součástí praktické části jsou tři případové studie, které se zabývají především oblastí příchodu dítěte do rodiny, výchovou v rodině a vzděláváním dítěte ve škole.
|
|
|
Role sociálního pracovníka při adopci
DOUBKOVÁ, Anna
DOUBKOVÁ, A. Role sociálního pracovníka při adopci. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. Cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře s procesem adopce. Práce popisuje formy náhradní rodinné péče, role sociálního pracovníka při procesu adopce, náhradní rodinné péče. V první části vymezuje pojem náhradní rodinné péče, a co tento proces obnáší. V druhé části pojednává o náplni sociálních pracovníků při tomto procesu. Třetí část pojednává o síťování služeb. Poslední část se věnuje dvěma kazuistikám, které zachycují proměnu procesu adopce v průběhu času na území ČR.
|
host ::
RSS.