|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
Altitudinální migrace živočichů a možnosti jejich studia
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Migrace jako odpověď na sezonalitu prostředí je obvyklá u celé řady taxonů. Výrazná fluktuace klimatu i zdrojů bývá nejčastěji spojována s oblastmi mírného pásu, obvyklá je ovšem i v tropech. Typicky je ještě výraznější ve vysokých nadmořských výškách. V takovém prostředí pak druhy mohou migrovat altitudinálně v závislosti na změně klimatických podmínek nebo potravní nabídky. Determinanty altitudinálních migrací se však od latitudinálních migrací na dlouhé vzdálenosti můžou lišit. Cílem této literární rešerše je diskuze faktorů, které ovlivňují altitudinální migrace různých taxonů (hlavně ptáků a netopýrů) a v různých biogeografických oblastech. Pokouším se hledat společné vlastnosti migrujících druhů, jako je potravní strategie nebo teplotní či srážková tolerance. Obzvláště tropické druhy navíc vykazují tzv. částečné migrace - táhne vždy jen určité procento jedinců populace. V samostatné kapitole se tedy věnuji diskusi společných vlastností jedinců, kteří se pro migrační strategii rozhodují. Součástí rešerše je i shrnutí metodických přístupů ke studiu altitudinálních migrací. Práce by měla být přednostně zaměřena na tropické oblasti.
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Odtok ze sněhu při událostech deště na sníh v povodí Ptačího potoka vypočtený pomocí stabilních izotopů ve vodě
Valdhansová, Klára ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Události deště na sněhovou pokrývku (z anglického rain-on-snow, ROS) jsou jedním ze základních mechanismů vzniků povodní. Dešťové srážky dopadající na sněhovou pokrývku působí tání a výsledný odtok, který je kombinací těchto dvou složek, často převyšuje odtok způsobený samotnými příčinnými srážkami. V povodí Ptačího potoka na Šumavě byly opakovaně během zimních sezón 2018 a 2019 odebírány vzorky vody z vodního toku, ze sněhové pokrývky a srážek a následně byl laboratorně stanoven obsah stabilních izotopů 2 H a 18 O. Na základě zjištěných poměrů těžkých izotopů 18 O/16 O a 2 H/1 H v kombinaci s dalšími veličinami měřenými v zájmové lokalitě byl rekonstruován průběh dvou událostí ROS v roce 2019. Ve sněhové pokrývce docházelo ke zvyšování poměru těžkých izotopů v důsledku událostí ROS. Za pomocí směšovací rovnice byla provedena separace hydrogramu pro obě zkoumané události. V případě první události nebylo možné jednoznačně odlišit podzemní vodu od dešťových srážek, a tak bylo zjištěno rozpětí podílu sněhu na celkovém odtoku jeho samostatnou separací od dešťových srážek a následnou separací od podzemní vody. Druhá zkoumaná událost byla separována přímo na tři složky: dešťové srážky, podzemní vodu a sníh. Dle provedených analýz byl celkový odtok během událostí ROS v obou případech z většiny tvořen...
|
|
|
Izotopová alterace karbonátové složky křídových sedimentů z xenolitů a z okolí vybraných těles neovulkanitů Jičínského vulkanického pole
Konečný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem stabilních izotopů kyslíku a uhlíku křídových hornin z Jičínského vulkanického pole. Cílem práce je identifikovat izotopové alterace v křídových sedimentech transportovaných bazickými magmaty ve formě xenolitů a určit původ kyslíku a uhlíku hydrotermálních žilných karbonátů, které pronikají tělesy neovulkanitů. Práce je rozčleněna do dvou dílčích částí. Rešeršní část shrnuje obecné poznatky o stratigrafii České křídové pánve a kenozoickém vulkanismu Českého masivu, základní popis geochemie stabilních izotopů kyslíku a uhlíku a zabývá se geologickými poměry vybraných lokalit Jičínského vulkanického pole. Výzkumná část se podrobně zabývá lokalitami Hřídelec, Kulatý vrch, Zebín, Veliš a Kunětická hora. Křídové horniny z xenolitů v neovulkanitech vykazují extrémní variabilitu izotopového složení jak uhlíku (od 0,15 do -11,1 ‰ V-PDB), tak kyslíku (od -5,4 do -22,9 ‰ V-PDB). Výrazně tak přesahují variabilitu izotopového složení i diageneticky alterovaných křídových hornin ze stejné oblasti. Široké rozmezí izotopového složení kyslíku je výsledkem zejména variability teplot fluid (cca 300-20 řC), které izotopicky alterovaly křídové sedimenty. Izotopové složení uhlíku alterovaných sedimentů je ovlivněno především mobilizací organického uhlíku z křídových sedimentů, jeho...
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Trofická struktura společenstev ryb v antropogenně ovlivněných řekách
Dostál, David ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Využití stabilních izotopů pro hodnocení trofické struktury společenstev nabývá v posledních dekádách na popularitě a stává se tak stále více používaným nástrojem užívaným k výzkumu trofických pozic a potravních nik. V této práci jsou shrnuty základní principy, které se při práci se stabilními izotopy využívají, představeny mechanismy výměny tkání, izotopového routingu a diskriminačního faktoru, jejichž zanedbání může vést až ke znehodnocení nabytých poznatků. Dále jsou v práci představeny základní metody využití stabilních izotopů, jejich výhody a nevýhody, matematické modely zpracování dat a jejich uvedení do praxe pomocí praktické části, ve kterém bylo zkoumáno trofické postavení a niky kaprovitých ryb v antropogenně ovlivněných řekách.
|
|
|
Nepůvodní druhy raků na Slovensku
LIPTÁK, Boris
Lidská činnost významnou měrou změnila životní prostředí a jeho biotu do té míry, že můžeme celosvětově pozorovat pokles biodiverzity. Biologické invaze k těmto procesům významně přispívají. Slovensko je rychle se rozvíjející zemí nacházející se na severu Panonské pánve a západní části Karpat. Geologické charakteristik regionu předurčují jeho mimořádnou druhovou bohatost díky dosud zachovaných regionů s biotopy o vysoké biologické a ochranářské hodnotě. Díky tomu se na západě země stále vyskytují prosperující populace raka kamenáče a napříč zemí i populace raka říčního. Naopak rak bahenní je na Slovensku na pokraji vyhynutí. Hlavní příčinou poklesu jeho početnosti je šíření nepůvodních druhů raků přenášejících patogen račího moru. Přestože se populace raků kamenáčů a raků říčních nacházejí v horních částech povodí, riziko propuknutí račího moru je vysoké, jelikož etablované populace raka pruhovaného jsou potvrzenými chronickými přenašeči původce račího moru. Akvaristický obchod je stále více shledáván jako významná cesta introdukce nepůvodních druhů, z nichž některé se mohou etablovat a invazivně šířit. Ve slovenském akvaristickém obchodě bylo zaznamenáno 26 druhů sladkovodní druhy raků, krevet a krabů. Mramorovaný rak byl jedním z nejčastěji obchodovaných druhů. Identifikovali jsme několik nových lokalit výskytu mramorových raků s etablovanými rozmnožujícími se populacemi v těsné blízkosti významných slovenských řek. Jedna z nově nalezených populací leží jen za hrází s čerpací stanicí, tj. velmi blízko postranního ramene Dunaje, které je osídleno rakem pruhovaným infikovaný původcem račího moru. Díky kontaktu s infikovaným rakem pruhovaným se rak mramorový může snadno stát nositelem tohoto onemocnění a začít jej šířit, což by přispělo k ohrožení zbytkových populací raka bahenního v Dunaji. Lze očekávat, že se na Slovensku vyskytuje více doposud neobjevených lokalit s rakem mramorovaným. Vezmeme-li v úvahu jeho partenogenetickou reprodukci, je teoreticky i jediný jedinec dostačující pro založení nové populace. Vzhledem k vysoké dostupnosti raka mramorovaného v akvaristickém obchodě a rostoucímu počet volně žijících populací bylo důležité realizovat výzkum hodnotící potenciální dopady raka mramorovaného na invadované ekosystémy. Poskytujeme první studii zkoumající trofickou pozici a potravní preferenci raka mramorovaného v etablované populaci. Pomocí stabilních izotopů (13C a 15N) bylo zjištěno, že se rak mramorovaný vyskytuje ve středu potravního řetězce a je všežravý. Rak mramorovaný konzumoval řasy, allochthonní a autochtonní detrit, zoobentos a makrofyta, čímž je silným konkurentem pro širokou škálu organismů závislých na stejných potravních zdrojích. Rak mramorovaný přenáší energii ze základny potravinové pyramidy do vyšších trofických úrovní, jelikož je kořistí rybích predátorů. Tento druh může vytvářet početné populace a tvořit tak dominantní složkou bentické fauny, a tím ovlivňovat celý invadovaný ekosystém. Jeho široká trofická nika potvrzuje vysokou plasticitu druhu a podporuje výskyt jeho populací v širokém spektru habitatů. Rak mramorovaný je tedy vysoce adaptabilní invazivní druh, který může ohrožovat nejen původní druhy raků prostřednictvím kompetice a šíření račího moru, ale i celé sladkovodní ekosystémy a jejich biotu.
|
host ::
RSS.