Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
Hydrovodivost pod různými rekultivačními porosty
CEJPEK, Jiří
Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku je největší výsypkou v České republice, která vznikla přesunem milionů tun zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Díky rozsáhlému měření fyzikálních a chemických vlastností na rekultivovaných i nerekultivovaných výsypkových půdách byla zjištěna i řada hydrologických pochodů. Hydraulická vodivost byla měřena Guelphským permeametrem, vlhkost Dielektrickým měřičem vlhkosti a v neposlední řadě půdní karbonáty Ca Jankovým vápnoměrem. Vodní režim a % zastoupení karbonátů je výrazně ovlivněn technologií sypání a stářím výsypek obou typů. Rozdíly mezi depresními a vrcholovými částmi na nerekultivovaných půdách jsou průkazné díky trhlinám ve vrcholových částech. Svou roli plní také rekultivační porosty, které hrají důležitou roli v půdotvorném procesu.
Reakce půdních vířníků (Rotifera) na chemický stres v substrátech hnědouhelné výsypky
BIZOS, Jiří
Abundance a druhová skladba společenstva půdních vířníků byla zkoumána během dvou období na šesti lokalitách v oblasti Sokolovské uhelné pánve. Na každé lokalitě byly stanoveny 3 plochy, které se lišily stupněm toxicity pro vegetaci a chemickým složením substrátu. Schopnost půdních vířníků tolerovat výsypkové materiály a účinek znečištění byla studována v terénních podmínkách. Na základě výsledků se abundance a druhová skladba společenstev vířníků nelišila v závislosti na chemických vlastnostech prostředí. Společenstvo půdních vířníku bylo spíše než přímým vlivem chemického složení výsypkových materiálů ovlivněno jinými environmentálními proměnnými jako je např. vegetace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.