|
|
Vliv komplexní lázeňské péče na návrat do pracovního procesu
FORST, Lukáš
V diplomové práci jsem se zaměřil na účinnost komplexní lázeňské péče při terapii zaměřené na pohybový aparát. Snažil jsem se zmapovat vliv zdravotnických metodik používaných v lázeňských zařízeních, konkrétně v Bertiných lázních Třeboň, na návrat pacientů do pracovního procesu. Lázeňská péče je v posledních několika letech často diskutovaným tématem, a to nejen kvůli nedávné změně indikačního seznamu. V současné době je v České republice 35 lázeňských míst, které musí splňovat přesné požadavky, aby zajistili co největší příznivý efekt při rehabilitaci, resocializaci, prevenci a podpůrnou léčbu. Poslední dobou však mnoho lidí vyhledává lázeňská zařízení spíše pouze za účelem relaxace, a tak se někdy poněkud vytrácí primární účel lázní. Lázně mají především léčebný charakter a slouží jak k prevenci, tak i k doléčení. Často je, nebo by alespoň měla být lázeňská péče také poslední léčbou před ukončením pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost je významným problémem v současné zdravotně-sociální oblasti a průměrná pracovní neschopnost se pak stává i významným ekonomickým činitelem
|
|
|
Analýza ekonomické situace v lázeňství České republiky
Vojáčková, Šárka ; Vopátek, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou ekonomické situace lázeňství České republiky za období 2005 až 2014. Cílem této práce je na základě analýzy časových řad zhodnotit ekonomickou situaci v lázeňství České republiky ve sledovaném období a provést analýzu dopadů změn v indikačním seznamu stanoveném vyhláškou č. 267/2012 Sb., a zákonem č. 1/2015 Sb. K dosažení cílů je využito vertikální a horizontální analýzy za účelem zachycení trendu vývoje. Míra vlivu jednotlivých deskriptorů je měřena pomocí korelačního koeficientu, jehož výsledky jsou shrnuty v korelační matici. Z výsledků analýzy vyplynulo, že se výrazně změnila struktura pacientů podle formy úhrady lázeňské péče, což s sebou neslo řadu negativních dopadů pro lázeňská zařízení České republiky. Negativní dopady změn v indikačním seznamu ve sledovaném období výrazně převýšily pozitiva.
|
|
|
Dopady změny v poskytování lázeňské péče dle vyhlášky 267/2012 Sb. na koncepci fyzioterapie v lázeňském prostředí
PRAŽÁKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problémy, které nastaly po zrušení vyhlášky č. 58/1997 Sb. a přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. stanovující nový Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, kdy došlo k výrazným změnám v oblasti poskytování lázeňské péče. K zásadním změnám došlo např. v délce léčebného pobytu, který byl zkrácen na 14 dní resp. 21 dní, a dále ke změnám v celkové indikaci lázeňské léčby, kdy u některých onemocnění nebylo možné čerpat lázeňskou péči vůbec. Z toho vyplynuly závažné problémy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro pacienty. Fyzioterapie, jako důležitá součást balneoterapie, má velmi úzký vztah k celkovému pojetí lázeňské léčby a její efekt je do značné míry na přítomnosti a četnosti ostatních procedur závislý. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbou, legislativou lázeňské péče a dopady, ke kterým došlo přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. Druhá část se zabývá léčebnými metodami v lázních. Cílem práce bylo zmapování problematiky fyzioterapeutických postupů v rámci lázeňské péče podle vyhlášky 58/1997 Sb. a 267/2012 Sb. Pro zpracování byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metoda osobní případové studie (kazuistika). Výzkumný soubor tvořili tři pacienti, kteří absolvovali třítýdenní komplexní lázeňskou léčbu v Bertiných lázních v Třeboni. Jeden pacient se léčil s Revmatoidní artritidou a dva pacienti s Bechtěrevovou chorobou. Všichni uvedení pacienti navštěvovali lázeňská zařízení pravidelně a opakovaně. U těchto respondentů byl proveden odběr anamnézy, vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, vyšetření chůze, antropometrická vyšetření, goniometrická vyšetření a vyšetření distancí na páteři. Bylo provedeno šest individuálních terapií a na závěr došlo k subjektivnímu hodnocení výsledků terapie. Dále byla zhodnocena fyzioterapeutická léčba podle výše uvedených vyhlášek. U těchto tří léčených pacientů byl zaznamenán rozdíl ve vlivu lázeňské léčby při třítýdenním a čtyřtýdenním pobytu. Delší pobyt přinesl dlouhodobější úlevu od bolesti, zlepšení pohyblivosti a celkově měl dlouhodobější efekt, a to díky většímu počtu balneologických procedur a většímu počtu fyzioterapií. Také měl lepší vliv na psychiku pacienta, kdy si pacient při delším pobytu odpočinul, stihnul si osvojit naučené cviky a navázal nová přátelství. Dobrou zprávou je přijetí nového zákona, kdy od roku 2015 se délka lázeňského pobytu vrátila na čtyři týdny. Touto bakalářskou prací bych chtěla poukázat na problémy, které způsobilo přijetí vyhlášky č. 267/2012 Sb. Dále by se touto cestou mohla zlepšit informovanost veřejnosti o této problematice.
|
|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na člověka jako biopsychosociální jednotku
TREŠLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá lázeňskou léčbou pohybového aparátu a jejím vlivem na člověka nejen z pohledu tělesného, ale i psychosociálního. I přesto, že se lázeňská léčba specializuje na určitá onemocnění a při léčbě se soustřeďuje především na daný problém, je to v současnosti jedna z mála terapií, která si zachovala holistický přístup k člověku a léčí ho po stránce fyzické i psychické. Tuto komplexní léčbu zajišťují nejen jednotlivé léčebné procedury, ale také přístup lázeňského personálu k pacientovi, správná komunikace, odpočinek od každodenních povinností a stresu, setkání se s přáteli nebo vznik nových přátelství. V neposlední řadě krása okolní přírody a kultury. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbu obecně, léčebnými procedurami v Bertiných lázních a nemocemi, které jsou indikovány k léčbě. U těchto onemocnění stručně popisuje jejich terapii jak fyzikálními prostředky, tak za pomoci fyzioterapie. Druhá část teorie je věnována biopsychosociálnímu pohledu na člověka a lázeňství jako holistické medicíně. Cílem praktické části bylo zmapování fyzioterapeutických postupů a komplexní lázeňské léčby v interakci s biopsychosociálním účinkem. Pro zpracování byla použita kvalitativní metoda výzkumu formou rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili čtyři vybraní respondenti s rozdílnou diagnózou. Z toho dva muži a dvě ženy ve věku od 30 do 79 let. Výzkum probíhal během fyzioterapie v rámci třítýdenního pobytu v Bertiných lázních Třeboň. Respondenti byli podrobeni anamnéze, vstupnímu a výstupnímu kineziologickému rozboru, který byl objektivním hodnotícím parametrem pro získání informací o míře vlivu léčby na jejich fyzický stav. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, poslechem, vyšetření chůze a goniometrické vyšetření. Respondenti současně podstoupili výstupní rozhovor, který byl zvolen jako subjektivní měřící parametr. Jeho cílem bylo získat informace o vlivu lázeňské léčby na jejich fyzický a psychosociální stav. Během rozhovoru jsem pacientům kladla základní otázky, jako například zda došlo ke zmírnění bolesti a ke zlepšení hybnosti, jak se cítí po psychické stránce, zda léčba ovlivnila jejich psychosociální stav a jakým způsobem. Rozhovory, ze kterých jsem se dozvěděla více z pacientova života, probíhaly také během celé terapie. Získané informace mohly posloužit k efektivnější terapii. Dále jsem při zahájení terapie vytvořila krátkodobý fyzioterapeutický plán, který zahrnoval různé manuální fyzioterapeutické manévry a cviky. Před ukončením terapie jsem pacientovi vytvořila dlouhodobý fyzioterapeutický plán v podobě individuálního pohybového režimu pro zlepšování, nebo alespoň udržování jeho aktuálního stavu. Na podkladě získaných výsledků byl potvrzen příznivý vliv lázeňské péče jak po stránce fyzické, tak psychosociální. Na fyzický stav měla léčba největší vliv v podobě zmírnění bolesti, zlepšení pohyblivosti a znovunavrácení sil. Psychosociální stav byl ovlivněn v podobě získání motivace začít žít aktivnější životní styl, setkání se s přáteli, či navázání nových přátelství. Nejčastěji uváděné aspekty, které měly vliv na psychosociální stav, byl odpočinek, fyzioterapeutické rady, aktivní cvičení a komunikace s ostatními pacienty. Výsledky této práce mohou být využity v praxi fyzioterapeutů v lázeňském zařízení, nebo pro větší informovanost studentů v rámci celoživotního vzdělávání. Mohou posloužit také jako příspěvek do současných diskuzí o změně hrazení lázeňské péče.
|
|
| |
|
|
Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu
NOUZOVÁ, Jitka
Bakalářská práce ?Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu? v prvních kapitolách teoretické části pojednává o historii a současnosti balneologie, o jednotlivých procedurách a významu lázeňské péče při onemocnění pohybového aparátu. V dalších kapitolách se práce zabývá zdravím, kvalitou života, jejím měřením a hodnocením. V rámci práce byly stanoveny dva cíle, a to zjistit vliv lázeňské péče na kvalitu života a monitorovat vliv lázeňské péče na spotřebu léků u vzorku pacientů s onemocněním pohybového aparátu ve věku od 35 let do 50 let, kteří byli klienty Bertiných lázní Třeboň. Pro zjištění cílů práce byla použita metoda dotazování pomocí standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdraví (Health Related Quality of Life), která je vhodná pro zjišťování vlivu lázeňské léčby na kvalitu života a zdravotního stavu klientů lázeňské péče. Respondenti byli vyšetřeni před balneací, tj. bezprostředně po nástupu do Bertiných lázní Třeboň, a poté 3 měsíce po skončení balneace, metodou "postal survey". Výsledky práce prokazují, že pacientům s onemocněním pohybového aparátu se po absolvování lázeňské léčby zlepšila jejich kvalita života, a to nejvýrazněji v doméně úleva od bolesti (o 30%) a v doméně vitalita (o 26%). Spotřeba léků zaznamenala pouze malou změnu. Na základě dosažených výsledků lze prokazatelně říci, že lázeňská léčba přispívá ke zlepšení kvality života pacientů s onemocněním pohybového aparátu a jednoznačně poukazuje na efektivnost vynaložených prostředků v balneologii.
|
|
|
Percepce lázeňských služeb klienty Lázní Aurora s.r.o.
KROČÁK, Ladislav
Význam lázeňství je především zdravotně- léčebný, jeho ekonomický význam je však také velmi výrazný. Podstatně ovlivňuje investiční činnost a zaměstnanost a přispívá k rozvoji regionů. Lázně Aurora v Třeboni se specializují na léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla. Lázeňství v Třeboni je odedávna spjato s přírodním léčivým zdrojem, který se v této lokalitě hojně nachází- slatinou. Lázně Aurora nejsou určeny pouze pro nemocné klienty, ale jsou hojně navštěvovány i zdravými lidmi, kteří absolvují rekondiční a relaxační pobyty. Současný trend směřuje k tomu, že do budoucna bude určitým způsobem omezena lázeňská péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a klienti si budou muset ať buď část, nebo celý léčebný pobyt hradit z vlastních finančních prostředků. Z tohoto důvodu je potřeba se provozovateli lázeňských zařízení zaměřit na to, aby byli klienti co nejvíce spokojeni s léčebným pobytem a do lázeňského zařízení se vraceli. Jelikož jsem pět let pracoval v oblasti poskytování léčebných služeb, navázal jsem touto diplomovou prácí na svou bakalářskou práci ?Spokojenost klientů s lázeňskými službami?, abych znovu zmapoval spokojenost klientů s poskytovanými službami ve výše jmenovaných lázních. Chtěl jsem zjistit, zda se postoj klientů k poskytovaným službám výrazně změnil od výzkumu v roce 2009 v mé bakalářské práci. K výzkumu jsem použil totožný dotazník, jako ve výzkumu v roce 2009. Do výzkumu bylo vybráno 220 respondentů, v období září 2011, 110 respondentům hradila léčebný pobyt některá ze zdravotních pojišťoven, buď formou komplexní, nebo příspěvkové lázeňské péče, a 110 respondentů si hradilo léčebný pobyt z vlastních finančních prostředků formou samopláteckých pobytů. Domníval jsem se, že muži budou spokojenější než ženy, a klienti, kterým hradí pobyt některá ze zdravotních pojišťoven, budou spokojenější než klienti, kteří si hradí pobyt z vlastních finančních prostředků. Po zpracování dat nebyly zjištěny žádné výrazné rozdíly ve spokojenosti mezi těmito skupinami respondentů, a ve srovnání s výzkumem v bakalářské práci z roku 2009 nebyly patrné žádné výrazné odchylky ve spokojenosti klientů s poskytovanými službami, což potvrzuje, že lázeňské služby v Lázních Aurora jsou stále na velmi vysoké úrovni. Výsledky této diplomové práce mohou být využity zaměstnanci Lázní Aurora pro zkvalitnění poskytování lázeňských služeb ve všech oblastech a pro zlepšení přístupu personálu lázní ke klientům.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na pacienty s Bechtěrevovou chorobou z pohledu pacienta
JANEČKOVÁ, Lenka
Tato práce popisuje Bechtěrevovu chorobu (dále jen AS), jak nemoc vzniká, v jaké věkové kategorii nejčastěji, u jakého pohlaví se vyskytuje častěji, příčiny vzniku, vlivy na vznik, projevy a jak se dá léčit. Z léčebných možností se zaměřuje zejména na lázeňskou léčbu, a to konkrétně na léčbu v lázeňských zařízeních v Bechyni a Třeboni. Součástí práce je i praktická část, která má dát odpověď na dva stanovené cíle. Cíl 1: Zmapovat vliv lázeňské léčby na zlepšení kvality života pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Cíl 2: Zhodnotit význam práce sestry v edukaci pacientů s Bechtěrevovou chorobou. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Pacienti s Bechtěrevovou chorobou mají po absolvování lázeňské léčby lepší hybnost (měřená Thomayerovou vzdáleností). Hypotéza 2: Pacienti s Bechtěrevovou chorobou mají po absolvování lázeňské léčby sníženou bolest. Hypotéza 3: Sestry pracující v lázeňském zařízení edukují pacienty s Bechtěrevovou chorobou o zdravém životním stylu po ukončení lázeňské léčby. Pro potvrzení první hypotézy jsme použili sekundární analýzu dat, kdy jsem z dokumentace vedené lékařem v lázeňském zařízení v Bechyni vyhledala potřebná data pro vyhodnocení. Pro potvrzení zbývajících hypotéz jsme použili dotazníky (příloha č. 1 a 2), které jsem rozdala vybraným pacientům, a sestrám v lázeňských zařízeních v Bechyni a Třeboni. Cíl 1 byl splněn, jelikož pomocí sekundární analýzy dat a vyhodnocení dotazníků se mi podařilo zmapovat vliv lázeňské léčby na pacienty s AS. Cíl 2 byl také splněn, podařilo se mi zmapovat edukaci pacientů ze strany sester. Stanovené hypotézy 1 a 2 byly potvrzeny. Po vyhodnocení nasbíraných dat vyplývá, že AS trpí častěji muži, což potvrzují i statistiky Klubu bechtěreviků. Dále výsledky ukazují, že ženy ke svému onemocnění přistupují zodpovědněji, cvičí častěji a více, což se také odrazilo i na zlepšení hybnosti po absolvování lázeňské léčby. Zlepšení bolesti udávali muži i ženy zhruba stejné. Hypotéza 3 potvrzena nebyla, jelikož sestry v lázeňských zařízeních sice klienty informují, ale většinou až po dotazu, což ale není edukace.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na pacienta s Bechtěrevovou chorobou z biopsychosociálního pohledu
KOLAŘÍKOVÁ, Zdeňka
Chronické onemocnění se nepříznivě promítá do tělesné, duševní i sociální oblasti pacientů. V tomto směru je lázeňství bráno jako biopsychosociální model cílené intervence. Cílem práce bylo prokázat pomocí objektivních a subjektivních měřících parametrů příznivý vliv balneace na zvýšení rozsahu pohyblivosti páteře a na pozitivní změny v tělesné, duševní a sociální oblasti pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Zkoumaný vzorek tvořilo 20 osob, z toho bylo 15 mužů a 5 žen. Na tomto vzorku byly vyslovené hypotézy potvrzeny.
|
host ::
RSS.