|
|
Chov prasat plemene bílé ušlechtilé v České republice
ROHÁČEK, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo zachytit a zpracovat výsledky kontroly užitkovosti plemene českého bílého ušlechtilého z materiálů, které poskytl Svaz chovatelů prasat. Úmyslem bylo sestavit tabulky počtu vrhů, počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat, počtu dochovaných selat ve 21 dnech, mléčnosti a mezidobí ve sledovaném období od roku 1999 do roku 2017. Z materiálů a použité literatury je patrné, že dochází k neustálému snižování stavů prasat. Kvůli nestálým cenám vepřového masa chovatelé končí s produkcí. Od roku 1999 do roku 2017 byl stav snížen o 177 755 ks prasnic. S klesajícími stavy logicky klesá i počet vrhů. Tento problém se však kompenzuje neustálým snižováním délky mezidobí, která se nyní pohybuje okolo 156 dnů. S kratší délkou mezidobí se zvyšuje průměrný počet vrhů na prasnici za rok, který dnes čítá 2,4 vrhů. Šlechtěním na reprodukční vlastnosti se stále zvyšuje počet narozených selat. Jedné prasnici se v roce 2017 v průměru narodilo 14,8 selat v jednom vrhu, z toho 13,4 živých. Díky neustále se zlepšujícím technologiím i obeznámenému personálu si chovy dávají čím dál větší cíle v počtu odchovaných selat, jejichž počet se stále zvyšuje. V roce 2017 se chovatelům podařilo odchovat 11,7 selat na jednom vrhu. Prasnice českého bílého ušlechtilého plemene má stále zlepšující se mléčnost, což je termín vyjadřující hmotnost vrhu v 21 dnech. Za sledované období se váha selat zvýšila o 13,4 kg na 69,1 kg. Další částí bylo i hodnocení parametrů polních testů a výsledky v unifikovaném testu, na které poukazují tabulky a grafy. Cílem bylo vyhodnotit průměrné denní přírůstky, procentuální podíl svaloviny a průměrnou výšku hřbetního tuku v mm u prasnic a kanečků ve sledovaném období. Bylo zjištěno, že plemeno české bílé ušlechtilé má výbornou jatečnou užitkovost. Podíl libové svaloviny se stále zvyšuje. V roce 2017 byl naměřen podíl libové svaloviny 63,6 % u kanečků a 63 % u prasniček. Výrazná většina dodaných prasat je zařazena do těch nejvyšších jakostních tříd. Závěrem práce bylo vypsání seznamu nukleových chovů plemene české bílé ušlechtilé v České republice od roku 1999 do roku 2017. Ještě v letech 2001 a 2002 bylo na území České republiky 24 nukleových chovů, do té doby jejich počet dokonce přibýval. V roce 2017 bylo registrováno pouze 6 nukleových šlechtitelských chovů.
|
|
|
Vliv výšky hřbetního tuku na reprodukci prasnic
NOVÁKOVÁ, Denisa
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv výšky hřbetního tuku na reprodukční parametry prasnic. Záměrem praktické části bylo sledování výšky hřbetního tuku u prasnic naměřené 1 týden před porodem a 1 týden před odstavem ve vztahu k počtu selat a k dalšímu využití prasnic v chovu (zabřezávání, délka mezidobí, vyřazování).
|
|
|
Analýza stáda a vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
MUŽÍKOVÁ, Martina
cílem práce bylo ve vybraném užitkovém chovu (AGRO Vodňany a.s.) provést analýzu stáda a vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic využívaných pro produkci selat (finálních hybridů). Vlastní analýza byla zaměřena na věkovou strukturu prasnic, kdy na 1. a 2. vrhu vylo 28,8 %, na 3. až 5. vrhu 23,5 % a na 6. a dalších vrzích 47,7 % prasnic. Roční obměna stáda byla 22,9 % vyřazených a 25,5 % zařazených prasnic do chovu. V tomto chovu je využívána přirozená plemenitba, kdy jsou pro účely reprodukce chováni 4 kanci linie 48 (bílé otcovské x pietrain). Průměrná délka březosti byla v chovu 115,2 dne. V roce 2016 bylo narozeno v průměru 13,8 selete na vrh, z toho bylo 11,5 selete živě a dochováno bylo 10,2 selete na vrh. Délka mezidobí byla 171,1 dne a nástup říje po odstavu selat byl v průměru 4,9 dne. Odstav se ve sledovaném chovu provádí mezi 28.-31. dnem věku selat. Součástí práce bylo i zhodnocení zoohygieny v chovu a porovnání s výsledky užitkových chovů v České republice a doporučení pro zlepšení výsledků hodnoceného chovu. Při porovnání výsledků vybraných ukazatelů zjištěných v podniku Agro Vodňany a.s. s vybranými daty zveřejněnými Českým statistickým úřadem pro Jihočeský kraj a pro Českou republiku za rok 2016 bylo zjištěno, že počet všech narozených selat na prasnici byl v České republice 30,1 selete. V jihočeském kraji se narodilo 25,1 selete a ve Vodňanech se narodilo 24,3 selete na prasnici. Úhyn selat z počtu narozených byl v České republice 10,6 %, v Jihočeském kraji činil 15,6 % a ve Vodňanech 11,9 %. Počet dochovaných selat na prasnici v České republice byl 26,9 selete na prasnici, v jihočeském kraji bylo dochováno 21,3 selete na prasnici a ve Vodňanech bylo za sledované období dochováno 21,4 selete na prasnici.
|
|
|
Vliv technologie ustájení na reprodukční parametry u prasnic
KUČEROVÁ, Marie
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit literární přehled zaměřený na reprodukční ukazatele prasnic a vlivy na ně působící a popsat technologie ustájení prasnic. Dále bylo úkolem ve vybraném chovu analyzovat reprodukční ukazatele prasnic, které byly chovány v původní technologii (1 186 vrhů) a prasnic chovaných po provedené rekonstrukci porodny v nové technologii (2 240 vrhů), která více vyhovuje pohodě prasnic. U prasnic ustájených v původní technologii byl zjištěn o 0,07 ks vyšší počet všech narozených selat (14,40, resp. 14,33 ks). V počtu živě narozených selat byla zaznamenána diference 0,2 ks selete (12,82, resp. 13,02 ks) a v počtu dochovaných selat byl rozdíl 1,36 selete (10,31, resp. 11,67 ks), a to vždy ve prospěch prasnic chovaných v nové technologii. Prasnicím ustájeným v nové technologii se narodilo o 0,27 ks méně mrtvě narozených selat, ve srovnání s prasnicemi ustájenými v původní technologii (1,58, resp. 1,31 ks). Diference v počtu dochovaných selat a v počtu mrtvě narozených selat byly potvrzeny jako statisticky vysoce významné.
|
|
|
Izolace proteinů z oviduktální tekutiny prasnice afinitní chromatografií na DNA-celulose
Černá, Tereza ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Oviduktální tekutina byla izolována z vejcovodů prasnice, tekutina byla zmražena a lyofilizována pro následnou chromatografickou separaci na DNA-celulose a pro stanovení antimikrobiální a glykosidasové aktivity. Afinitní chromatografií na DNA-celulose byly separovány dvě frakce - proteklá a vázající. SDS-elektroforézou byly detekovány čtyři zóny - tři zóny o relativních molekulových hmotnostech 15 000 - 21 000, odpovídající relativní molekulovou hmotností histonům, a čtvrtá zóna o ~ 34 000. Tyto zóny jsou odeslány na identifikaci pomocí analýzy MALDI-TOF. Byla prokázána antimikrobiální aktivita ve frakci izolované na DNA-celulose, a to ve frakci, která se nevázala; a v celkové oviduktální tekutině. Ve vázající frakci nebyla sledována antimikrobiální aktivita, neboť afinitní chromatografie neposkytla dostatečné množství proteinů pro relevantní stanovení. Byla potvrzena přítomnost glykosidasové aktivity v celkové oviduktální tekutině.
|
|
|
STUDIUM VLIVŮ PŮSOBÍCÍCH V REPRODUKČNÍM PROCESU U PRASNIC SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM K PORODNÍMU OBDOBÍ
ZIMOLOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo odhalit rezervy pro zlepšení odchovu selat a omezení ztrát úhynem. Nejvyššího počtu všech (13,52 ks) i živě (11,88 ks) narozených selat bylo dosaženo u prasniček zapuštěných ve více jak 247 dnech věku. Prasničky zapuštěné do 224 dní věku vykazovaly v průměru nejnižší počet všech narozených selat (13,13 ks). Statisticky však nebyl prokázán rozdíl (p > 0,05) mezi věkovými skupinami prasniček při prvním zapuštění v počtu narozených selat. Vliv pořadí vrhu na četnost vrhu byl shledán jako statisticky vysoce významný (p < 0,01), hlavně mezi 1. a 3. vrhem. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn na 3. vrhu (14,95 ks) a nejnižší na 1. vrhu (13,3 ks). Nejvíce živých selat se narodilo na 2. vrhu (14,03 ks) a nejméně živě narozených selat bylo zjištěno na 5. a vyšším vrhu (11,57 ks). Mezi počtem živě narozených selat v jednotlivých vrzích byl též vyhodnocen statisticky vysoce významný rozdíl (p < 0,01). Při hodnocení vlivu doby porodu na četnost vrhu byl shledán vyšší počet všech narozených selat při nočním porodu a to v průměru o 0,33 selete více, ovšem počet živě narozených selat byl zjištěn vyšší při porodu přes den (porod s asistencí). Při statistickém vyhodnocení nebyla však prokazatelná diference mezi počtem všech ani v případě živě narozených selat z hlediska doby porodu. Z pohledu vlivu délky intervalu od odstavu do zapuštění prasnic na četnost vrhu byl shledán vyšší počet všech (14,83 ks) a živě (12,79 ks) narozených selat u prasnic zapuštěných za 6 a více dní po odstavu. Z hlediska vlivu pořadí vrhu na dobu porodu nebyla zjištěna statisticky prokazatelná diference (p > 0,05). V každém z vrhů bylo v průměru 75 % pozorovaných porodů přes den. Při vyhodnocení závislosti počtu živě narozených selat na počtu všech narozených selat byl zjištěn statisticky vysoce významný vztah (p < 0,01) s velkou těsností závislosti (R = 0,83). Mezi počtem všech a živě narozených selat byla shledána přímá úměra.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností základního stáda prasnic.
KORABIKOVÁ, Xenie
Cílem práce je vyhodnocení stavu plemenářské práce v rezervním chovu pro šlechtění prasat Česká landrase. Vyhodnoceny jsou reprodukční a produkční ukazatele. Prasnice základního stáda jsou rozděleny do čtyř skupin podle věkové struktury, na zapuštěné prasničky, prasnice na rizikových vrzích, prasnice na produkčních vrzích a prasnice na 6. A dalších vrzích. Vyhodnoceny jsou reprodukční ukazatele a to plodnost (počet všech narozených selat, počet živě narozených selat a počet dochovaných selat) a mléčnost. U hodnoceného podniku bylo dosaženo v průměru 13 ks živě narozených selat a 11 dochovaných selat na prasnici a vrh, délka mezidobí je delší o 7 dní než je udávána optimální délka. Hodnoceny jsou výsledky vlastní užitkovosti prasniček a kanečků dle metodiky pro polní testy. U vlastní užitkovosti se posuzuje průměrný denní přírůstek (g), průměrná výška hřbetního tuku (mm) a podíl libového masa (%). Chov má menší přírůstky, výška hřbetního tuku a podíl libové svaloviny je srovnatelný s populací.
|
|
|
Analýza užitkovosti ve vybraném chovu prasat
KOLÍN, Vojtěch
Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení užitkovosti základního stáda v chovu ZVPP Doublovičky Zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. U základního stáda byla vyhodnocena věková struktura stáda a výsledky odchovu selat, které byly porovnány s chovnými cíli PIC. Základní stádo tvořilo 480-530 prasnic. Při hodnocení věkové struktury bylo stádo rozděleno na 4 skupiny zapuštěné prasničky, prasnice na 1. a 2. vrzích, 3. až 5. vrzích, 6. a dalších vrzích. Největší zastoupení (35,9 %) měly prasnice na 6. a dalších vrzích. Dále bylo hodnoceno vyřazování prasnic. Nejčastější příčinou pro vyřazení byl věk nebo poruchy pohybového ústrojí. Byly hodnoceny ukazatele plodnosti počet všech narozených, živě narozených a odstavených selat. Pro toto sledování bylo základní stádo rozděleno na reprodukční a produkční stádo. Při porovnání s cíli PIC, byly výsledky sledovaných prasnic o 0,8 1 sele menší. Plodnost byla sledována i podle pořadí vrhů. Nejvyšší počet živě narozených selat byl na čtvrtém vrhu. Ztráty z živě narozených selat do odstavu činily 11,2 %. Nejvíce prasniček bylo prvně zapuštěno ve věku 216-225 dnů. Ve sledovaném chovu se selata odstavují nejčastěji kolem 20. dne. Intenzita plodnosti za rok 2014 činila 2,44 vrhu na prasnici za rok, přičemž chovné cíle PIC jsou 2,4 vrhu na prasnici za rok.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti prasnic po klasické, resp. intrauterinní inseminaci
BRÁZDOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic ve vybraném podniku. Nejvíce (12,4) živě narozených selat v 1 vrhu se narodilo v nukleovém chovu. Z hlediska použité metody zapuštění byl nejvyšší počet všech narozených selat v 1 vrhu zjištěn při použití přirozené plemenitby (12,7), následoval počet všech narozených selat po intrauterinní inseminaci (12,3) a nejnižší počet selat se narodil po použití klasické inseminace (11,6). Ve sledovaném období zabřezlo po použití intrauterinní inseminace po 1. zapuštění 83,3 % prasnic, po přirozené plemenitbě 80,6 % prasnic a při použití klasické inseminace 79,2 % prasnic. Při vyjádření počtu všech narozených selat na 100 inseminací bylo zjištěno, že po použití intrauterinní inseminace se narodilo 1 028 selat, po přirozené plemenitbě 1 026 selat a za použití klasické inseminace se narodilo jen 921 selat, tj. o 107, resp. 105 ks méně. Nejvyšší počet všech narozených selat (11,8) byl dosažen u prasniček, které byly zapuštěny ve věku 256270 dní, následovaly prasničky zapuštěné ve věku 241255 dní (11,1). Prasnicím s délkou březosti do 114 dní se narodilo o 1,2 všech narozených selat více než prasnicím s délkou březosti nad 115 dní. Při délce intervalu od odstavu selat do 1. zapuštění do 5 dnů se narodilo prasnicím více selat (12,4) než při délce intervalu nad 6 dnů, kdy se narodilo o 0,5 selete méně.
|
|
|
Přenos genetického potenciálu prasnic pro reprodukci do produkční sféry
NÝVLT, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo popsat přenos genetického potenciálu prasnic do produkční sféry a zhodnotit konkrétní výsledky reprodukce v chovu prasnic Zemědělské společnosti Kosova Hora. Na velkokapacitní porodně prasnic Doublovičky bylo hodnoceno základní stádo prasnic, které čítalo od 440 do 520 ks prasnic. V základním stádu se vždy nacházelo okolo 35 nukleových prasnic (P 1065). Zbytek stáda bylo jejich potomstvo kříženky F1 (C 1023) programu PIC. U prasnic P 1065 byly sledovány příčiny selekce potomstva a to: 1) Pro nedostatečný vývin, který se hodnotil již od narození prasniček až po chovatelskou dospělost. 2) Počet a utváření struků. Pro zařazení do chovu bylo požadováno minimálně 12. Nesmí být kráterovité, ale dobře utvářené, tak aby se z nich selatům dobře sálo mateřské mléko. 3) V reprodukci u prasniček bylo hodnoceno zabřeznutí po pravidelné (cyklické) říji. Minimální požadavek při prvním oprasení 8 živě narozených selat. U základního stáda byla vyhodnocena věková struktura. Bylo rozčleněno do 3 skupin a vyhodnoceno. Největší selekce prasnic byla pro nedostatečnou mléčnost, poranění končetin, nedostatečnou chovnou kondici a možnost dalšího zapuštění. Největší selekce prasnic probíhá po třetí až páté laktaci.
|
host ::
RSS.