|
|
Rekonstrukce sluneční aktivity 11 000 let zpět a možné dlouhodobé periodicity
Střeštík, Jaroslav
Pozorování sluneční aktivity (Wolfova čísla slunečních skvrn) zahrnuje jen asi 250 let, dále ze sporadických pozorování lze odhadnout sluneční aktivitu přibližně až k roku 1500. Kromě známé jedenáctileté periody je zde náznak dalších period dlouhodobých. To znamená, že hodnoty Wolfových čísel v maximu sluneční aktivity jsou v určitém období vyšší než v jiném. Na základě analýzy spadu prachu s obsahem radioaktivních prvků, zakonzervovaného v ledovcích, někteří autoři rekonstruovali sluneční aktivitu nejprve o další tisíciletí zpět, později o více tisíciletí. Nejdelší řada začíná už 9000 let před Kristem a tato data jsou publikována. Kupodivu se autoři většiny rekonstrukcí nezabývají hledáním možných periodicit, nebo jen okrajově. Zde jsou uvedeny možné periodicity získané z řady dlouhé 11000 let. Výsledky naznačují superdlouhou periodicitu v délce kolem 6500 let, naproti tomu nepotvrzují variace v délce kolem 100-200 let, které nejsou perzistentní.
|
|
| |
|
|
Předpověď sluneční aktivity ve 24. a 25. cyklu
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
V polovině devadesátých let jsme vydali předpověď sluneční aktivity v cyklech č.23 až 26. Pro tuto předpověď jsme použili data za období l500-1995 reprezentovaná deseti významnými délkami period s nejnižšími hodnotami parametru p. Pomocí superpozice odpovídajících sinusových vln byla data za období 1500-1995 výborně aproximována. Předpověď pro období 1996-2040 byla vytvořena jako extrapolace tohoto průběhu. Předpověděli jsme tak, že cykly č. 23 a 24 budou delší a hodnoty Wolfova čísla v maximech budou nižší, než jaké byly v cyklu č. 22. Tyto předpovědi byly zhruba splněny s výjimkou maxima 23. cyklu, které nastalo ve skutečnosti o něco dříve. To je důvod, proč sestupná část 23. cyk1u se nacházela těsně pod 95% koridorem tolerance naší předpovědi. S použitím dat l500-2010 a stejné metody předpovědi jsme nyní sestavili novou předpověď na cykly č. 24 a 25. Oba cykly by měly být opět delší podobně jako cyklus č. 23 v naší první předpovědi. Hodnoty Wolfových čísel v maximech by měly být ještě o něco nižší.
|
|
|
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M. ; Mikulecký, L.
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii.
|
|
|
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období.
|
|
|
Slunce - zázračná hvězda
KARHAN, David
Cílem této bakalářské práce je vytvořit souhrn poznatků z oblasti sluneční fyziky. Práce by měla zachycovat historii výzkumu naší nejbližší hvězdy, až po současnost. Součástí práce je též pokus o vysvětlení procesů v jádru i ve vrchních částech sluneční atmosféry,sluneční aktivita, vznik a vývoj Slunce, vnitřní stavba, pozorovatelné útvary na Slunci i pozorovatelné děje v souvislosti se Sluncem a přístroje pro pozorování Slunce.
|
|
|
Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let
Střeštík, Jaroslav ; Grigoryev, P. ; Mikulecký, M.
Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Oceánie, Jižní Asie a západní Evropa),rovněž pro jejich součet a toto vše porováno se slunečními a geomagnetickými charakteristikami. Existuje dobrá korelace mezi četností teroristických útoků v různých oblastech. Je také významná vazba mezi teroristickými útoky na straně jedné a některými heliogeofyzikálními faktory na straně druhé. Všechny vazby jsou různé v různých regionech a pro různé vnější faktory. Nicméně mnoho z nich je významných. Regresní vztah s faktory popisujícími geomagnetickou aktivitu je o neco vyšší než s faktory sluneční aktivity.
|
|
|
Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký Jr., M. ; Mikulecký, M.
Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv heliogeofyzikálních faktorů dosud zkoumán nebyl, třebaže laboratorní studie jistý vliv prokazují. V tomto příspěvku byly použity denní počty přijatých pacientů na kliniku infektologie LFUK v Bratislavě za roky 2005-2006. Výskyt salmonelózy je v létě podstatně větší než v zimě, přičemž maximum výskytu se opožďuje za meximem teplot vzduchu více nž o měsíc. K vyššímu výskytu salmonelózy také mírně přispívá vyšší geomagnetická aktivita, jejíž vliv je významnější než vliv aktivity sluneční.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.