|
|
Práce jako sociální determinanta a její vliv na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích
FRYDRÝNOVÁ, Anna
Tato diplomová práce s názvem "Práce jako sociální determinanta a její vliv na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích" je rozčleněná na dvě hlavní části. První shrnuje dosavadní teoretické poznatky z tuzemských i světových literárních zdrojů z oblasti sociálních determinant vztahující se ke zdraví a práci. Druhý oddíl se zabývá cílem výzkumu, metodikou získávání a zpracování dat, samotným vyhodnocením výstupních informací a diskuzí nad zjištěnými výsledky.Teoretická část je členěna do čtyř kapitol a obsahuje základní problematiku související s cílem diplomové práce. První kapitola popisuje sociální determinanty zdraví z několika úhlů pohledu. Součástí kapitoly je i popis aktuální koncepce těchto determinant. Druhá kapitola se zabývá pojmem zdraví, jeho definicí, pojetím a v neposlední řadě samotnou determinantou. Třetí kapitola shrnuje sociální determinantu práce a pojmy souvisejícími s prací. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnovaná zdravotnictví v České republice, jeho historii, systému zdravotnické péče a dále je zaměřena na strukturu a služby v nemocnici v Ostrově a v Sokolově. V empirické části je formulován cíl této diplomové práce, kterým bylo zmapovat vliv práce jako sociální determinanty na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích. Dále byly stanoveny dílčí cíle, jejichž účelem bylo zmapovat vliv vztahů na pracovišti a jeho vliv na celkové zdraví zdravotníků a dále vlivy pracovních podmínek - finanční ohodnocení, pracovní doba, náplň práce a bezpečnost pracovišti na celkové zdraví zdravotnického personálu. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: Základní hypotéza: Vybrané aspekty práce mají vliv na zvolené charakteristiky zdraví cílové skupiny. A dílčí hypotézy byly H1: Vztahy na pracovišti u zdravotníků mají vliv na jejich celkové zdraví. H2: Finanční ohodnocení má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H3: Pracovní doba má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H4: Náplň práce má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H5: Bezpečnost na pracovišti má vliv na celkové zdraví zdravotníků. Na základě statistického testování byly potvrzeny hypotézy 1, 3, 4 a nebyly potvrzeny hypotézy 2, 5.Výzkumné šetření v rámci této diplomové práce bylo provedeno formou kvantitativního výzkumu. K získání dat byla využita metoda dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl složen z otázek týkající se demografických údajů související s problematikou zkoumání, dále otázek hodnotících subjektivní zdraví respondentů, otázek souvisejících se zaměstnáním oslovených a poslední okruh otázek byl zaměřen na zdraví vs. práce u respondentů. Dotazník byl anonymní. Distribuce dotazníku byla provedena prostřednictvím náměstků pro ošetřovatelskou péči v obou nemocnicích. Výzkumný soubor byl tvořen ze zdravotnického personálu, který pracuje v nemocnici v Sokolově a v Ostrově.Výsledná data byla zadána a zpracována pomocí programu SPPS verze 16,0 a 23,0. (Statistical Package for Social Science). Dále byla data vyhodnocena a zpracována pomocí grafů a tabulek v absolutních číslech a procentech. Hodnoty z výzkumu byly statisticky zpracovány za pomocí statistických metod, které jsou popsány podle Vackové (2012) - Pearson chí-kvadrát test na dohodnuté hladině významnosti 0,05, analýza adjustovaných reziduí, která stanovuje významnost odchylek dat a očekávaných hodnot a pomocí níž lze sledovat signifikantní vztahy. V textu byly znázorněny prostřednictvím znaménkových schémat. Po vyhodnocení všech otázek z dotazníku jsem došla k závěru, že práce jako sociální determinanta zdraví má vliv na zdraví zdravotnického personálu a domnívám se, že většina oslovených ohodnotila celkovou spokojenost se svým povoláním vcelku kladně navzdory více psychické než fyzické náročnosti, která zdravotnickou profesi bezpochyby provází, a přes pracovní podmínky a vztahy na pracovišti, které mají dopad na jejich celkové zdraví.
|
|
|
Práce a její vliv na zdraví
POCHOPOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem ?Práce a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se práce jako takové a jejího vlivu na lidské zdraví. Dále se zabývá pracovním prostředím, zátěží v pracovním procesu a optimalizací podmínek v zaměstnání. Taktéž pojednává o sociální práci jakožto pomáhající profesi, charakterizuje povolání sociálního pracovníka a dále vymezuje pojem zdraví a sociální determinanty zdraví. Praktická část práce zahrnuje vyhodnocení získaných údajů a statistické zpracování výsledků. Sběr primárních dat byl realizován kvantitativním způsobem, zvolena byla metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor je tvořen sociálními pracovníky ze čtyř krajů České republiky (Jihočeský kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina a Hlavní město Praha), bez ohledu na věk, typ zařízení, ve kterém jsou zaměstnáni, či cílovou skupinu, se kterou pracují. Dotazníky byly distribuovány elektronickou cestou prostřednictvím internetu či osobně návštěvou zařízení a dále jejich předáním či přeposláním mezi sociálními pracovníky. K výzkumu bylo celkově navráceno 184 dotazníků, z nichž osm nemohlo být použito z důvodu nesprávného nebo nedostatečného vyplnění. Pro zpracování výsledků nakonec bylo užito 176 dotazníků. V práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat vliv práce na zdravotní stav sociálních pracovníků a zjistit, k jakým změnám zdravotního stavu po fyzické či psychické stránce u sociálních pracovníků dochází. Společně s cíli práce byla stanovena následující hypotéza: H1: Sociální pracovníci pociťují zdravotní obtíže více po psychické než fyzické stránce. Tato hypotéza nebyla na základě statistického testování potvrzena. Ze získaných výsledků lze tedy usuzovat, že i přes značnou psychickou náročnost profese sociální pracovníci nepociťují psychické obtíže ve větší míře než obtíže fyzického charakteru. Závěry výzkumu však není možno vzhledem k lokalitě a nereprezentativnímu výběru respondentů generalizovat, na zjištěné výsledky je tedy třeba nahlížet s tímto vědomím. Statistické testování i přesto přineslo několik zajímavých poznatků. Patří mezi ně například souvislost mezi cílovou skupinou klientů a hodnocením fyzického a psychického zdraví respondentů. Dále je to vztah mezi cílovou skupinou a místem výkonu profese a hodnocením spokojenosti s pracovními podmínkami, kolektivem a celkovou spokojeností s povoláním sociálního pracovníka. Diplomová práce může sloužit jako vhled do problematiky vlivu práce jako takové na zdraví jedince a dále konkrétně vlivu povolání sociálních pracovníků na jejich zdravotní stav. Získané údaje mohou být prospěšné nejen samotným sociálním pracovníkům, ale i vedoucím zařízení poskytujícím sociální služby. Výsledky práce mohou taktéž tvořit základ či inspiraci pro další výzkumy, které se touto problematikou budou zabývat.
|
|
|
Sociální prostředí a zdravotnictví odvětví
da Rocha Fernandes, Joao Diogo ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cílem této práce bylo k obraně alternativní přístup ze strany tvůrců zdravotní politiky ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví prostřednictvím investic na sociálních faktorů života lidí, spíše než zvýšením výdajů do zdravotnictví. Aby bránil tuto teorii Tato diplomová práce se zabývá dvěma výzkumné otázky: Jaké jsou sociální determinanty zdraví s největším dopadem na zdravotní stav osob? A jaká je statistická korelace mezi těmito faktory v sociální zdravotní a self-ohlásil zdravotní stav a psychické zdraví, Německa, Dánska, Španělska a Irska?První otázka byla zodpovězena, že rozvíjí ucelený výzkum mezi mostrelevant literatury v oblasti sociálních determinant zdraví a druhý přes konstrukci statistického více regresního modelu. Podle této studie se sociálními faktory s největším vlivem na zdravotní stav osob, jsou: fyzická aktivita, vzdělání, sociální stát, emoční podpora, sociálně-ekonomický status, životní podmínky, pracovní podmínky a soukromým životem. Pokud jde o výsledky několika regresních modelů všechny proměnné následoval očekávaný trend a to bylo možné, aby důkaz významné statistické korelace u 7 z 8 vybraných faktorů, zejména v případě pracovních podmínek a životní rovnováhu, pokud tyto mají problémy s řídícími tyto aspekty života se zkušenostmi 50%, nebo v některých případech 30% zdravotního stavu jedinců s pozitivními zkušenostmi v těchto životních rozměrů.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit
KAJANOVÁ, Alena
Disertační práce s názvem {\clqq}Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit`` poukazuje na problematiku propojení zdravotního stavu se socioekonomickými faktory a dalšími vnějšími, i kulturně podmíněnými vlivy, které jej ovlivňují. Vycházím přitom z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona, Marmota (2005). V teoretické části poukazuji na vzájemnou propojenost jednotlivých determinant u romských komunit a specifickou úlohu stresu, který všechny tyto determinanty ovlivňuje. Vycházím přitom z dostupných poznatků, především výzkumných šetření, s nimiž dále komparuji výsledky své výzkumné části. Cílem předkládané práce je popsat vliv sociálních determinant zdraví v širším kontextu každodenního života vybraných romských komunit. Zaměřuji se především na překážky plnohodnotné participace popisovaného cílového souboru na životě většinové společnosti, z důvodu sociální exkluze. Cílový soubor je tvořen pěti vícegeneračními romskými rodinami ze dvou odlišných lokalit. Dvě rodiny jsou výše stratifikačně postavené (včetně zástupce romské elity) a tři žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Vzhledem k specifičnosti cílového souboru a orientaci se na všední den respondentů, volím socioetnografický terénní výzkum, tedy kvalitativní výzkumnou metodu, s převahou techniky zúčastněného pozorování a interview. Zpracovaná výzkumná data předkládám spolu s diskusí v podkapitolách kopírujících tematicky teoretickou část práce, tedy jednotlivé skupiny determinant zdraví. Výsledky poukazují na to, že na zhoršeném zdravotním stavu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách se nepodílí pouze nepříznivé socioekonomické podmínky, ale ve velké míře stresory z nich pramenící, které jsou v některých případech specifické (symbolická složka sociální exkluze, alternativní zdroje obživy). Zvláštní význam pak přikládám kulturně podmíněným normám a názorům, které v některých případech nepříznivě ovlivňují zdravotní stav prostřednictvím behaviorálních faktorů (např. malý počet kojících romských matek, či přístup k užívání návykových látek). Přínos své práce, vedle identifikace rozvrstvení míry působení sociálních determinant zdraví u romských komunit, shledávám v jejím kvalitativním charakteru, který ji předurčuje k možnému využití pro obsáhlejší, longitudinální kvantitativní výzkum u romské cílové skupiny.
|
host ::
RSS.