|
|
Směnečné řízení
Kratěna, Štěpán
- Směnečné řízení Soudní řízení, které je vedeno o směnečné pohledávce, má svá přirozená specifika vyplývající z hmotněprávních vlastností abstraktního směnečného závazku. Tato přirozená specifika nemají svůj původ v procesu, ale v právu hmotném. Zatímco v nesměnečných sporech je dána pouze jedna rovina skutkového stavu (kauzální skutková rovina), ve směnečném sporu kromě kauzální skutkové roviny má význam vždy, a někdy dokonce výlučně, ještě další rovina skutkového stavu. Jde o skutkovou rovinu směnečnou. Charakteristickým rysem směnečného sporu je, že tento spor lze meritorně rozhodnout právě i jen na základě směnečné skutkové roviny. Směnečná skutková rovina je přitom ze své povahy podstatně jednodušší než skutková rovina kauzální. Soud ve směnečném sporu tedy často nemusí uskutečnit žádný kauzální skutkový poznatek, a přece může správně meritorně rozhodnout. Vzhledem k nepočetným směnečným náležitostem nebývá úspěch žalovaného v rovině směnečné snadný. Žalovanému tak často nezbývá než přinášet rozhodující skutečnosti v rovině kauzální. Na rozdíl od žalobce, který kauzální skutkovou rovinu pro svůj procesní úspěch nepotřebuje, může žalovaný ve svých kauzálních tvrzeních spatřovat naději na úspěšnou obranu. V racionálně vedeném směnečném sporu tedy soud zkoumá kauzální skutkový stav jen v...
|
|
|
Status a specifika směnečného rozkazního řízení
Rýdlová, Aneta ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Status a specifika směnečného rozkazního řízení Abstrakt Rigorózní práce se zabývá směnečným rozkazním řízením, jako specifickým druhem občanskosoudního řízení, vedeném při uplatňování směnečného nároku majitelem směnky. První kapitola obsahuje vymezení povahy a účelu směnečného rozkazního řízení. Druhá kapitola vymezuje dvě z obecných podmínek řízení, a to pravomoc a příslušnost, a dále předpoklady pro vydání směnečného platebního rozkazu. Ve třetí kapitole je obsaženo vymezení věcné legitimace a specifického společenství účastníků směnečného vztahu následováno dispozičními oprávněními žalobce při změně v osobě účastníka řízení. Čtvrtá kapitola se zabývá dispozičními oprávněními žalobce ve vztahu k předmětu řízení a vymezením rozhodného okamžiku pro vydání směnečného platebního rozkazu. Pátá a šestá kapitola obsahují dva instituty specifické pro směnečné rozkazní řízení, a to námitky jako zvláštní opravný prostředek proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu a koncentraci řízení. Mimo jiné je zde zmínka i o námitce započtení a vzájemném návrhu ve směnečném rozkazním řízení. Sedmá kapitola se pak zabývá otázkou rozložení důkazního břemene v případě prokazování pravosti podpisu na směnce a u oprávnění vyplnit blankosměnku. Osmá kapitola se zabývá použitelností dalších způsobů rozhodnutí ve směnečném...
|
|
|
Směnečné kauzální námitky, jejich druhy a řízení o nich
Vacek, Lukáš ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
a klíčová slova Směnečné kauzální námitky, jejich druhy a řízení o nich Tématem této diplomové práce jsou směnečné kauzální námitky, jejich druhy a řízení o nich. Cílem práce je komplexní rozbor kauzálních námitek jako obrany proti uplatněné směnce, a to na základě analýzy odborných textů a judikatury. Práce se tak věnuje jak kauzálním námitkám jako hmotněprávnímu institutu směnečného práva, tak jejich praktické aplikaci přes procesněprávní institut námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Práce se skládá z úvodu, tří kapitol a závěru. První kapitola se věnuje základním aspektům pojmu směnka. Kapitola se člení na čtyři podkapitoly. V první podkapitole jsou rozebírány různé definice směnky, jak jsou k nalezení v judikatuře a v odborné literatuře a tyto definice jsou vzájemně srovnávány. Druhá podkapitola je věnována charakteristickým znakům směnky jako cenného papíru. Její podstatné náležitosti jsou popsány v třetí podkapitole. Čtvrtá podkapitola analyzuje definiční znaky směnečných závazků, jejichž pochopení je nezbytné k dalšímu pojednávání o kauzálních námitkách. Druhá kapitola se věnuje kauzálním námitkám, a je rozdělena do čtyř podkapitol. V úvodu kapitoly je popsáno, o jakých námitkách lze hovořit jako o kauzálních. Funkce směnky ke kauzálnímu vztahu je tématem první podkapitoly. Druhá...
|
|
|
Rozkazní řízení
Jurásek, Vít ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou zákonnou úpravou rozkazního řízení. Zaměřuje se na otázky, pro které nemají právní předpisy výslovnou odpověď. Za pomoci zejména zobecněných závěrů z významnějších soudních rozhodnutí se pokouší nalézt řešení pro takové situace, které během rozkazního řízení více či méně často nastávají, ale nejsou v praxi nižších soudů řešeny jednotně. Stávající právní úprava je také porovnána s možnou budoucí úpravou v novém civilním řádu soudním. Nejprve je v práci vymezen pojem rozkazního řízení a jeho základní zásady. Dále je zhodnocen význam této podoby řízení pro současné české soudnictví, kterému pomáhá zrychlit a zjednodušit činnost. Toho je dosaženo také zapojením zaměstnanců soudu do rozhodovací činnosti, s čímž jsou spojeny další v prací popsané zvláštnosti. Následující části práce jsou věnovány postupně platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu, směnečnému a šekovému platebnímu rozkazu a evropskému platebnímu rozkazu. Vždy jsou vyloženy podmínky pro vydání daného typu rozhodnutí, jeho obsah a možnosti obrany ze strany žalovaného. Dále jsou uvedeny odlišnosti každého dílčího typu rozkazního řízení od obecného občanského soudního řízení. Tyto mohou zahrnovat zvláštní postupy pro doručování a komunikaci se soudem, jiná pravidla pro náhradu nákladů řízení a placení...
|
|
|
Směnka, její charakteristika a funkce ve světle historického kontextu a soudní judikatury po současnost
Rác, David ; Zahradníčková, Marie (oponent)
V předkládané rigorózní práci rozebírám své poznatky z oblasti směnečného práva, a to zejména o vývoji směnky s ohledem na současnou aplikační praxi. Páteřní část této práce je věnována zajišťovací směnce, která je v současné době funkcí zcela dominující. Pozornost jsem však věnoval také jiným směnečným institutům. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole pojednávám o historickém vývoji směnky, přičemž se zaměřuji na vývoj v Českých zemích s důrazem na období tzv. první re- publiky. Druhá kapitola je věnována charakteristice směnečného práva a jeho postavení v právním řádu České republiky. Třetí kapitola pojednává o jednotlivých směnečných funk- cích, přičemž její největší část je věnována právě zajišťovací směnce, jejíž užití je v praxi nejčetnější. Popisuji v ní smysl a účel, proč jsou tyto směnky vydávány. Následuje vymezení základních vlastností zajišťovacích směnek, jejichž obecná neznalost vede směnečné dlužníky k nutnosti z takové směnky plnit, ačkoliv hmotněprávní důvod k takovému plnění není. Popisuji rovněž postupy při nepoctivých indosacích a vývoj judikatury v této věci. Závěrem výklad doplňuji o praktické aplikační problémy u zajišťovacích směnek, se kterými jsem se během své právní praxe setkal, a dále rovněž kvalifikuji protiprávní jednání ve směnečných vztazích v rovině...
|
|
|
Platební a zajišťovací funkce směnky a šeku
Rác, David ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Směnka se původně vyvinula jako platební nástroj, v současné době se však stala přede- vším nástrojem zajišťovacím. Tuto funkci ovšem vyvodila právní praxe a její právní úprava může být pro laiky velmi nejasná. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních cílů mé diplomové práce podrobně rozebrat směnku jako zajišťovací instrument. Pozornost je dále věnována také její funkci platební. Jelikož směnka a šek jsou upraveny v témže zákoně, u některých směnečných institutů popisuji také šek. Zajišťovací funkce směnky tvoří páteřní část mé diplomové práce. Popisuji zde specifika tohoto zajišťovacího institutu a dále jej srovnávám s jinými občanskoprávními zajišťovacími instituty. Díky postavení směnky do kontrastu s jinými zajišťovacími instituty lze dojít k závěru, že směnka skýtá z pohledu věřitele značné výhody a naopak u ní lze shledat nepřekona- telné meze. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj směnky a šeku a okolnosti, za kterých tyto instituty vznikly. Druhá kapitola se zabývá směneč- ným a šekovým právem, jejich právní úpravou a systematickým zařazením tohoto práv- ního odvětví a jsou zde vymezeny základní zvláštnosti tohoto právního odvětví. Kapi- tola třetí je věnována obecnému vymezení směnky, popisuje jednotlivé druhy směnek, které zákon připouští, a dále...
|
|
|
Pojem a druhy směnek
Čeřovská, Jitka ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je "Pojem a druhy směnek". Důvodem výběru tohoto tématu byl můj zájem o směnečnou problematiku, jenž ve mně vzbudily jednak mé vlastní zkušenosti se směnkou a jednak poutavé semináře z předmětu "Směnky" vyučovaného na Fakultě sociálních věd UK. Cílem této práce je charakterizovat směnku a vymezit její základní vlastnosti, vysvětlit, v jakých podobách se směnka vyskytuje a jaké má funkce, a analyzovat její základní náležitosti. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola pojednává o historii směnky. Je rozdělena do tří podkapitol, jenž se zabývají původem směnky a vývojem směnečného práva jak na našem území, tak v mezinárodním měřítku. Druhá kapitola se věnuje současné právní úpravě směnečného práva. Jsou v ní představeny prameny směnečného práva a vztahy mezi nimi a dále nejspecifičtější charakteristika směnečného práva, jíž je směnečná přísnost. Třetí kapitola, která se sestává ze tří podkapitol, definuje pojem směnky, provádí výčet pojmových znaků a nejvýznamnějších charakteristik směnky a zabývá se též formou, ve které je směnka vystavována. Čtvrtá kapitola v šesti podkapitolách charakterizuje dva základní druhy směnek, tj. směnku vlastní a směnku cizí, a zmiňuje některé specifické podoby směnek jako je např. blankosměnka či redukované směnky. Pátá...
|
|
|
Směnečné řízení v České republice
Brabencová, Jana ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce na téma "Směnečné řízení v České republice" popisuje průběh směnečného řízení podle českého právního řádu, a to od jeho zahájení, přes vydání meritorního rozhodnutí až po výkon rozhodnutí, resp. exekuci. Práce se zaměřuje na specifika směnečného řízení jako zkráceného řízení a otázky s tím spojené. Pojednává o problémech souvisejících s novou právní úpravou doručování směnečného platebního rozkazu po 1.1.2014, zabývá se postavením směnečných dlužníků v námitkovém řízení, otázkou přípustnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu a zakotvením patnáctidenní lhůty k jejich podání, a dále též postavením směnečných dlužníků - žalovaných jako samostatných společníků. Zaměřuje se také na zavedení nových institutů v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení. První kapitola představuje směnku jako cenný papír. Následující kapitoly (druhá až šestá) v souladu s průběhem řízení pojednávají o žalobě s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, jeho vydání, doručování a o námitkovém řízení a popsána je také činnost soudu před vydáním směnečného platebního rozkazu. Závěrečné kapitoly se zabývají opravnými prostředky a výkonem rozhodnutí, resp. exekucí.
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Rychlý, Matěj ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Směnka byla historicky využívána k platebním účelům. V průběhu času se ale přišlo na to, že může plnit i specifickou funkci zajišťovacího instrumentu. Takovéto využití směnky ale s sebou přináší řadu teoretických i praktických nejasností. Proto je jedním z hlavních cílů této diplomové práce analyzovat zajišťovací směnku a rozebrat a popsat její jednotlivé atributy a specifika, která se k ní vážou. Dalším hlavním cílem práce je srovnání zajišťovací směnky s jinými zajišťovacími prostředky, které občanské právo nabízí, konkrétně se jedná o zástavní právo a ručení. Díky tomuto srovnání lze lépe ukázat, zda je směnka vhodným zajišťovacím prostředkem, a jaké jsou její silné a slabé stránky. Jako metoda práce je užita analýza a srovnání. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol. V první kapitole jsou uvedeny cíle a směr, jakým se bude tato práce ubírat, a dále nastíněn obsah jednotlivých kapitol. Druhá kapitola se zabývá obecným vymezením směnky, uvádí druhy směnek, které existují. Dále vymezuje možné funkce směnky, přičemž těmito funkcemi jsou funkce platidla, platebního nástroje nebo zajišťovacího instrumentu. Ve třetí kapitole je popsána podstata zajišťovací směnky, která je hlavně definována střetem abstraktnosti a samostatnosti s akcesoritou a subsidiaritou. Dále je vymezena smlouva o zajištění...
|
|
|
Vybrané instituty směnečnéno práva
Oškrdová, Marcela ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje zvláštním směnečným institutům - avalu, protestu a domicilu, přičemž je kladen důraz především na shrnutí právní úpravy a současné judikatury Práce je pro přehlednost rozdělena do tří částí - každá z nich pak pojednává o jednom z uvedených institutů. V části týkající se avalu je podrobně popsán případ z praxe autorky, a to s akcentem na specifikum avalování směnky. V části věnované protestu je pak rozebrán průzkum provedený autorkou v roce 2013, kdy byla na několik obecních úřadů v rámci České republiky odeslána žádost o protestaci směnky.
|
host ::
RSS.