Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Náhrobky a epitafy Italů žijících v českých zemích v období 1500-1620
Chlíbec, Jan
Náhrobkům a epitafům Italů, kteří žili v období renesance v českých zemích a byli zde také pohřbeni, nebyla z hlediska národní příslušnosti dosud věnována pozornost. Jde však o zajímavý segment tohoto specifického druhu sochařství, i když spíše z pohledu kulturněhistorického a epigrafického nežli uměleckohistorického. Objednavatelé těchto děl se ve valné většině přizpůsobili zavedeným záalpským typům sepulkrálních monumentů a epitafů. Konvolut těchto sepulkrálních prací má komorní charakter – doposud bylo zjištěno 11 děl, z nichž pouze 4 jsou figurální. U většiny sepulkrálních děl studovaného konvolutu převažují střízlivé nápisové desky zdobené většinou pouze erbem zemřelého. Jejich prostou výtvarnou formu lze vysvětlit vlivem ideologie Tridentského koncilu. V duchu odmítání honosného náhrobku pokračovala i pražská synoda v roce 1605, která měla ve své době nepříznivý dopad na rozvoj sepulkrálního sochařství.
Středověké sepulkrálie kláštera obutých augustiniánů v Domažlicích očima barokních klášterních historiografů
Hrdinová, Martina
V řádovém archivu Provincialátu řádu obutých augustiniánů v Praze byl v rukopise Liber benefactorum Ecclesiae (Národní archiv, fond Augustiniáni obutí – Provincialát a konvent Praha, č. kn. 97) z let 1680 až 1735 nalezen soupis sepulkrálních a nápisových památek v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Domažlicích z roku 1708. Jeho autorem byl augustiniánský historiograf Valentina Weidnera (1658–1736). Soupis obsahuje popis, vyobrazení a komentáře ke 13 památkám, z nichž jsou tři středověkého původu – znakový náhrobník Jana z Rožmitálu (†1430), Racka Rýzmberského z Janovic (†1461) a neznámého muže (15.-16. stol.). Pomocí těchto nově objevených barokních textů lze rekonstruovat nápisy a vzhled dvou nejstarších sepulkrálních památek, kterých torza byla v 80. letech 20. století znovuobjevena v presbytáři klášterního kostela. Příspěvek se zaměřuje rovněž na způsob práce klášterních kronikářů s epigrafickými a heraldickými prameny a také na důvody jejich zájmu o tento druh památek.
Tři olomoucké nápisové desky spojené s kapitulním děkanem Claudiem Sorinou z Mantovy († 1658)
Dolejší, Kateřina
Příspěvek se věnuje souboru epigrafických památek, které jsou spojeny s olomouckým kapitulním děkanem Claudiem Sorinou z Mantovy († 1658) a snaží se jejich vznik i obsah zasadit do kontextu pohnutých událostí souvisejících se stavovským povstáním na Moravě v roce 1619.\n
Epigraphica & Sepulcralia 10. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií
Roháček, Jiří
Sborník 17. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze ve dnech 24. října - 26. října 2018. Obsahuje celkem osmnáct referátů (v češtině, angličtině a slovenštině), které se přímo či kontextuálně zabývají sepulkrálními památkami od středověku do 21. století. Je zastoupena česká, moravská, slovenská a polská problematika. Sborník je rozdělen do tří částí z hlediska náboženského kontextu diskutovaných témat - do části věnované sepulkrálním památkám křesťanským, židovským a komplementárně, ale stále ve středoevropském prostředí, islámským.
Sepulkrální památky v praxi památkové péče
Roháček, Jiří ; Müller, K. ; Chlíbec, Jan ; Slavík, J.
Metodika Sepukrální památky v praxi památkové péče byla vypracována jako pomůcka pro pracovníky památkové péče. Obsahuje proto kapitoly věnované dějinám pohřbívání a funkční klasifikaci sepulkrálních památek, osvětluje jejich uměleckohistorický kontext a proměnu na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výlučnějších objektů zhotovovaných pro vyšší společenské vrstvy stává produkt užívaný většinou společnosti. Vzhledem ke svému specifickému charakteru nebyly do metodiky pojaty židovské sepulkrální památky. Samostatné kapitoly jsou věnovány epigrafické a heraldické výbavě sepulkrálních památek, které jsou hlavními nositeli jejich informační a památkové hodnoty, pomineme-li umělecká díla, jimiž sepulkrální památky mohou být v celku či některé své části. Hlavní část metodiky tvoří kapitoly věnované evidenci, dokumentaci, péči a prezentaci sepulkrálních památek. Kapitoly o epigrafické a heraldické výbavě jsou koncipovány k přímému využití při deskripci sepulkrálních památek. Velká pozornost je věnována dokumentaci, zejména v prostředí v současnosti budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče – v jednotné webové aplikaci Památkový katalog, určené k evidenci a dokumentaci památkového fondu.
Sepulkrální památky v praxi památkové péče
Roháček, Jan ; Müller, Karel ; Chlíbec, Jan ; Slavík, Jiří
Metodika Sepukrální památky v praxi památkové péče byla vypracována jako pomůcka pro pracovníky památkové péče. Obsahuje proto kapitoly věnované dějinám pohřbívání a funkční klasifikaci sepulkrálních památek, osvětluje jejich uměleckohistorický kontext a proměnu na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výlučnějších objektů zhotovovaných pro vyšší společenské vrstvy stává produkt užívaný většinou společnosti. Vzhledem ke svému specifickému charakteru nebyly do metodiky pojaty židovské sepulkrální památky. Samostatné kapitoly jsou věnovány epigrafické a heraldické výbavě sepulkrálních památek, které jsou hlavními nositeli jejich informační a památkové hodnoty, pomineme-li umělecká díla, jimiž sepulkrální památky mohou být v celku či některé své části. Hlavní část metodiky tvoří kapitoly věnované evidenci, dokumentaci, péči a prezentaci sepulkrálních památek. Kapitoly o epigrafické a heraldické výbavě jsou koncipovány k přímému využití při deskripci sepulkrálních památek. Velká pozornost je věnována dokumentaci, zejména v prostředí v současnosti budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče – v jednotné webové aplikaci Památkový katalog, určené k evidenci a dokumentaci památkového fondu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Epigraphica & Sepulcralia 9. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií
Roháček, Jiří
The proceedings of the 16th international session on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 25 October - 27 October 2017. It contains seventeen papers in total, which deal directly or contextually with sepulchral monuments from the Late Middle Ages to the 21st century. Besides, the territorially Bohemian and Moravian issue as well as the Slovak and Polish issues have a significant share. The proceedings are divided in to three parts, in terms of the religious context of the discussed themes - hence into parts devoted to Christian, Jewish and finally supplemental, but still in the Central European milieu, Islamic sepulchral monuments.
Úvodem
Roháček, Jiří
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016. Tyto pravidelné konference, organizované od r. 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním slova smyslu, s věcným nebo metodickým vztahem ke středoevropskému prostředí. Řada Epigraphica & Sepulcralia je publikačním fórem těchto zasedání od r. 2005.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.