Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hlukové emise v chovu prasnic
DVOŘÁK, Hynek
Tato diplomová práce je zaměřena na hlukovou zátěž v chovu prasnic. V první části práce jsou teoreticky rozebrána témata týkající se hluku, chovu prasnic a správné zemědělské praxe. V druhé části je stanoven cíl práce, popsány měřené objekty, měřící technika a postupy jednotlivých měření. Naměřené a vypočítané hodnoty jsou zaneseny do grafů a porovnány s přípustnými hygienickými limity. Při překročení těchto limitů jsou navržena protihluková opatření.
Posouzení ozdravovacího programu v chovu prasat
MOTYKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá posouzením výsledků ozdravovacího programu základního stáda prasnic. Dále se zaměřuje na dodržování zásad správné zoohygieny a veterinární prevence, posouzení, zda má ozdravovací program vliv na omezení výskytu respiratorních onemocnění, sleduje parametry reprodukční užitkovosti prasnic v chovu a následný předvýkrm a výkrm. S ohledem na tyto okolnosti, bylo mým cílem zhodnotit ve vybraném hospodářství ZD Bělčice výsledky ozdravovacího programu celého stáda prasat, dodržování zoohygieny, veterinární prevence, a výsledky reprodukce a ztrát za rok před repopulací chovu tedy 2012, a po repopulaci chovu tedy 2014. Dále porovnání výsledků užitkovosti za již zmíněné roky v parametrech jako jsou živě narozená selata a odstavená selata, ztráty selat v předvýkrmu a výkrmu. Věnovala jsem pozornost dodržování hygienické smyčky provozu a udržování čistoty a dezinfekce. Dále ošetřování, umytí a vydezinfikování prasnic, které byly přesouvány na porodnu. Sledovala jsem hygienu a dezinfekci při veterinárních zákrocích, udržování čistoty v krmných dopravnících a míchačce. Zabývala jsem se sledováním pravidelných kontrol a rozborů vzorků krmiv a pravidelnému monitoringu vzorků krve zvířat vyšetřovaných na výskyt respiratorních onemocnění v daném chovu. Sledovala jsem návštěvy na farmě, dodržování podmínek přístupu na chov. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.
Využití metody repopulace ke zvyšování reprodukční užitkovosti prasnic
Nevrkla, Pavel
Cílem dizertační práce bylo v provozních podmínkách užitkového chovu provést analýzu reprodukční užitkovosti prasnic, u kterých bylo provedeno ozdravení metodou repopulace. Taktéž bylo cílem analyzovat produkční parametry selat a ztráty selat od narození do odstavu. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že u repopulovaného souboru prasniček byla zjištěna průkazně vyšší reprodukční užitkovost oproti prasnicím před repopulací. Dále byla provedena analýza reprodukční užitkovosti prasniček pocházejících ze dvou firemních programů. Rozdíly v reprodukční užitkovosti nebyly zjištěny jako průkazné, avšak ztráty selat byly vyhodnoceny jako průkazné ve prospěch programu II. Při analýze produkčních parametrů selat je zřejmé, že u selat firemního programu I byla zaznamenána vyšší růstová intenzita oproti selatům firemního programu II, demonstrovaná průkazně vyšší hmotností při odstavu a průměrným denním přírůstkem selat. Dále byla analyzována reprodukční užitkovost repopulovaných prasnic od 1. do 4. vrhu. Z výsledků vyplývá, že mezi jednotlivými paritami je průkazný rozdíl. Reprodukční užitkovost měla zvyšující se tendenci do 3. vrhu a ve 4 vrhu již klesla. Nejčastěji byly prasnice vyřazovány pro problémy s pohybovým aparátem a aborty.
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
Přenos genetického potenciálu prasnic pro reprodukci do produkční sféry
NÝVLT, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo popsat přenos genetického potenciálu prasnic do produkční sféry a zhodnotit konkrétní výsledky reprodukce v chovu prasnic Zemědělské společnosti Kosova Hora. Na velkokapacitní porodně prasnic Doublovičky bylo hodnoceno základní stádo prasnic, které čítalo od 440 do 520 ks prasnic. V základním stádu se vždy nacházelo okolo 35 nukleových prasnic (P 1065). Zbytek stáda bylo jejich potomstvo kříženky F1 (C 1023) programu PIC. U prasnic P 1065 byly sledovány příčiny selekce potomstva a to: 1) Pro nedostatečný vývin, který se hodnotil již od narození prasniček až po chovatelskou dospělost. 2) Počet a utváření struků. Pro zařazení do chovu bylo požadováno minimálně 12. Nesmí být kráterovité, ale dobře utvářené, tak aby se z nich selatům dobře sálo mateřské mléko. 3) V reprodukci u prasniček bylo hodnoceno zabřeznutí po pravidelné (cyklické) říji. Minimální požadavek při prvním oprasení 8 živě narozených selat. U základního stáda byla vyhodnocena věková struktura. Bylo rozčleněno do 3 skupin a vyhodnoceno. Největší selekce prasnic byla pro nedostatečnou mléčnost, poranění končetin, nedostatečnou chovnou kondici a možnost dalšího zapuštění. Největší selekce prasnic probíhá po třetí až páté laktaci.
Posouzení zdravotního stavu vybraného chovu prasat
SKÁLOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá posouzením zdravotního stavu ve vybraném chovu prasat. Dodržováním vakcinačních schémat a zásad správné veterinární prevence, zajištění vhodného ustájení, správné ošetřování a krmení, odstav selat ve vhodnou dobu, výběr chovného materiálu, výběr spolehlivých pracovníků a další kritéria mající velký vliv na zdravotní stav v chovu prasat. S ohledem na tyto skutečnosti bylo cílem práce zhodnotit ve vybraném hospodářství Ponědraž s.r.o. zdravotní stav prasnic, selat a prasat ve výkrmu a vliv vakcinace na užitkovost těchto skupin prasat v časovém období 2010 a 2011. Dále bylo nutné posoudit dodržování zásad hygieny provozu včetně používání hygienické smyčky zaměstnanci a zjistit zda podnik má řádné systémové zabezpečení chovu proti zavlečení nákazy. Zhodnotit ustájení jednotlivých kategorií prasat, pohodu zvířat a celkový pozitivní vliv na zdravotní stav a zvýšení užitkovosti prasat. Dále posoudit splnění požadavků evropských předpisů. Cílem práce je také posouzení nového vakcinačního programu proti respiratorním onemocněním, jeho vliv na zvýšení užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu ve sledovaném chovu. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.