|
|
Hlukové emise v chovu prasnic
DVOŘÁK, Hynek
Tato diplomová práce je zaměřena na hlukovou zátěž v chovu prasnic. V první části práce jsou teoreticky rozebrána témata týkající se hluku, chovu prasnic a správné zemědělské praxe. V druhé části je stanoven cíl práce, popsány měřené objekty, měřící technika a postupy jednotlivých měření. Naměřené a vypočítané hodnoty jsou zaneseny do grafů a porovnány s přípustnými hygienickými limity. Při překročení těchto limitů jsou navržena protihluková opatření.
|
|
|
Posouzení ozdravovacího programu v chovu prasat
MOTYKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá posouzením výsledků ozdravovacího programu základního stáda prasnic. Dále se zaměřuje na dodržování zásad správné zoohygieny a veterinární prevence, posouzení, zda má ozdravovací program vliv na omezení výskytu respiratorních onemocnění, sleduje parametry reprodukční užitkovosti prasnic v chovu a následný předvýkrm a výkrm. S ohledem na tyto okolnosti, bylo mým cílem zhodnotit ve vybraném hospodářství ZD Bělčice výsledky ozdravovacího programu celého stáda prasat, dodržování zoohygieny, veterinární prevence, a výsledky reprodukce a ztrát za rok před repopulací chovu tedy 2012, a po repopulaci chovu tedy 2014. Dále porovnání výsledků užitkovosti za již zmíněné roky v parametrech jako jsou živě narozená selata a odstavená selata, ztráty selat v předvýkrmu a výkrmu. Věnovala jsem pozornost dodržování hygienické smyčky provozu a udržování čistoty a dezinfekce. Dále ošetřování, umytí a vydezinfikování prasnic, které byly přesouvány na porodnu. Sledovala jsem hygienu a dezinfekci při veterinárních zákrocích, udržování čistoty v krmných dopravnících a míchačce. Zabývala jsem se sledováním pravidelných kontrol a rozborů vzorků krmiv a pravidelnému monitoringu vzorků krve zvířat vyšetřovaných na výskyt respiratorních onemocnění v daném chovu. Sledovala jsem návštěvy na farmě, dodržování podmínek přístupu na chov. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.
|
|
|
Využití metody repopulace ke zvyšování reprodukční užitkovosti prasnic
Nevrkla, Pavel
Cílem dizertační práce bylo v provozních podmínkách užitkového chovu provést analýzu reprodukční užitkovosti prasnic, u kterých bylo provedeno ozdravení metodou repopulace. Taktéž bylo cílem analyzovat produkční parametry selat a ztráty selat od narození do odstavu. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že u repopulovaného souboru prasniček byla zjištěna průkazně vyšší reprodukční užitkovost oproti prasnicím před repopulací. Dále byla provedena analýza reprodukční užitkovosti prasniček pocházejících ze dvou firemních programů. Rozdíly v reprodukční užitkovosti nebyly zjištěny jako průkazné, avšak ztráty selat byly vyhodnoceny jako průkazné ve prospěch programu II. Při analýze produkčních parametrů selat je zřejmé, že u selat firemního programu I byla zaznamenána vyšší růstová intenzita oproti selatům firemního programu II, demonstrovaná průkazně vyšší hmotností při odstavu a průměrným denním přírůstkem selat. Dále byla analyzována reprodukční užitkovost repopulovaných prasnic od 1. do 4. vrhu. Z výsledků vyplývá, že mezi jednotlivými paritami je průkazný rozdíl. Reprodukční užitkovost měla zvyšující se tendenci do 3. vrhu a ve 4 vrhu již klesla. Nejčastěji byly prasnice vyřazovány pro problémy s pohybovým aparátem a aborty.
|
|
|
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
|
|
|
Přenos genetického potenciálu prasnic pro reprodukci do produkční sféry
NÝVLT, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo popsat přenos genetického potenciálu prasnic do produkční sféry a zhodnotit konkrétní výsledky reprodukce v chovu prasnic Zemědělské společnosti Kosova Hora. Na velkokapacitní porodně prasnic Doublovičky bylo hodnoceno základní stádo prasnic, které čítalo od 440 do 520 ks prasnic. V základním stádu se vždy nacházelo okolo 35 nukleových prasnic (P 1065). Zbytek stáda bylo jejich potomstvo kříženky F1 (C 1023) programu PIC. U prasnic P 1065 byly sledovány příčiny selekce potomstva a to: 1) Pro nedostatečný vývin, který se hodnotil již od narození prasniček až po chovatelskou dospělost. 2) Počet a utváření struků. Pro zařazení do chovu bylo požadováno minimálně 12. Nesmí být kráterovité, ale dobře utvářené, tak aby se z nich selatům dobře sálo mateřské mléko. 3) V reprodukci u prasniček bylo hodnoceno zabřeznutí po pravidelné (cyklické) říji. Minimální požadavek při prvním oprasení 8 živě narozených selat. U základního stáda byla vyhodnocena věková struktura. Bylo rozčleněno do 3 skupin a vyhodnoceno. Největší selekce prasnic byla pro nedostatečnou mléčnost, poranění končetin, nedostatečnou chovnou kondici a možnost dalšího zapuštění. Největší selekce prasnic probíhá po třetí až páté laktaci.
|
|
|
Posouzení zdravotního stavu vybraného chovu prasat
SKÁLOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá posouzením zdravotního stavu ve vybraném chovu prasat. Dodržováním vakcinačních schémat a zásad správné veterinární prevence, zajištění vhodného ustájení, správné ošetřování a krmení, odstav selat ve vhodnou dobu, výběr chovného materiálu, výběr spolehlivých pracovníků a další kritéria mající velký vliv na zdravotní stav v chovu prasat. S ohledem na tyto skutečnosti bylo cílem práce zhodnotit ve vybraném hospodářství Ponědraž s.r.o. zdravotní stav prasnic, selat a prasat ve výkrmu a vliv vakcinace na užitkovost těchto skupin prasat v časovém období 2010 a 2011. Dále bylo nutné posoudit dodržování zásad hygieny provozu včetně používání hygienické smyčky zaměstnanci a zjistit zda podnik má řádné systémové zabezpečení chovu proti zavlečení nákazy. Zhodnotit ustájení jednotlivých kategorií prasat, pohodu zvířat a celkový pozitivní vliv na zdravotní stav a zvýšení užitkovosti prasat. Dále posoudit splnění požadavků evropských předpisů. Cílem práce je také posouzení nového vakcinačního programu proti respiratorním onemocněním, jeho vliv na zvýšení užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu ve sledovaném chovu. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.