|
|
Zakladatelé zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu na našem území na počátku 20. století
Hrubá, Dita ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent)
Východiska: Počátek 20. století byl na našem území k řešení protialkoholních otázek nakloněný. Do čela země se dostává T. G. Masaryk. T. G. Masaryk, především pak jeho příznivci se touto problematikou soustavně zabývají, a protože jsou ústavy pro choromyslné tou dobou přetěžovány alkoholiky, je na snaze vytvořit pro léčbu alkoholismu k tomu specializovaných ústavů. Cíl práce: Zmapovat počátky institucionalizované ústavní léčby závislosti na alkoholu na našem území. Popsaní aktivit a myšlenek hlavních představitelů té doby a zakladatelů ústavní léčby v boji proti alkoholismu, a to MUDr. Jana Šimsy, Bedřicha Konaříka a prof. Břetislava Foustky. Metody: Pro sběr dat byla použita obsahová kvalitativní analýza dostupných dokumentů na dané téma a jejich komparace. Následovala analogie získaných informací. Výsledky: Problematice závislosti na alkoholu a jeho nadměrnému užívání se MUDr. Jan Šimsa, Bedřich Konařík i prof. Břetislav Foustka pilně věnovali. Na počátku 20. století dochází na našem území k šíření protialkoholního hnutí včetně zakládání ústavních léčeben v tomto duchu. Klíčová slova: alkohol, závislost, léčba, léčebna, Čechy, 20. století
|
|
|
Zakladatelé zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu na našem území na počátku 20. století
Hrubá, Dita ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent)
Východiska: Na přelomu 19. a 20. století představoval alkoholismus na historickém území Čech a Moravy již značný zdravotní i sociální problém. Počátkem 20. století vznikají na našem území první odborná zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu. Cíl práce: Cílem této práce je popsat životy a myšlenky zakladatelů ústavní léčby proti alkoholu na našem území na počátku 20. století, zmapovat začátky oboru léčby závislosti na alkoholu v daném období a zároveň popsat vzniklá zařízení. Metody: Pro sběr dat byla použita obsahová kvalitativní analýza fixovaných dokumentů. Data byla kódována a propojována podle vzájemného vztahu v kontextu vzniku ústavní léčby závislosti na alkoholu u nás. Výsledky: Podařilo se vytvořit alespoň částečné kontinuum popisující životy a myšlenky předních zakladatelů zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu na našem území. Závěr: MUDr. Jan Šimsa vyjadřuje potřebu léčit lidi závislé na alkoholu ve zvláštním zařízení již roku 1895. Potřebu vzniku specializovaného zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu popisuje i p. Bedřich Konařík - Bečvan, který roku 1911 uvádí do chodu vůbec první léčebnu tohoto typu ve Velkých Kunčicích. Po první světové válce pak buduje Bedřich Konařík spolu s předsedou Československého abstinentního svazu - prof. Břetislavem Foustkou nové plně hodnotné...
|
|
|
Lázně a sanatoria ve Slezsku (česká část) od 2. pol. 19. století do konce 30. let 20. století.
Pavelková, Ilona ; Mášová, Hana (vedoucí práce) ; Jandová, Dobroslava (oponent) ; Mališ, Jiří (oponent)
Lázn a sanatoria ve Slezsku ( eská ást) od 2. pol. 19. století do konce 30. let 20. století Abstrakt Práce je zam ena na vznik a historický vývoj lázní, láze ských míst a sanatorií ve Slezsku v jeho eské ásti, které p i svém provozu využívaly p írodní lé ivé zdroje, p íznivé klimatické pom ry, koupele, láze skou lé bu a klidový režim. P edm tem zájmu jsou Lázn Gräfenberg, pozd ji Gräfenberg-Frývaldov (dnešní Lázn Jeseník), lázn v Dolní Lipové, sanatorium ve Zlatých Horách, Lázn Karlova Studánka, Jánské Koupele (Mel ské lázn u Opavy), lázn v Darkov , lázni ky v Komorní Lhotce a plicní sanatorium v Jablunkov , jež bylo od svého po átku sanatoriem ur eným pro lé bu plicní tuberkulózy. P i lé ení byla v nována výrazná pozornost využití klidového režimu a p íznivého klimatického prost edí. Na daném teritoriu m žeme vysledovat odlišné podmínky vzniku jednotlivých lázní a sanatorií. Jmenovit na základ ú ink p írodních zdroj byly budovány Lázn Karlova Studánka, Jánské Koupele, Lázn Darkov - jež využívaly p írodních minerálních vod. Na ú incích vhodného klimatu byly provozovány sanatorium ve Zlatých Horách, láze ské místo Komorní Lhotka a plicní sanatorium v Jablunkov , na lé itelské tradici vyrostly lázn v Gräfenbergu a Dolní Lipové. asov je práce vymezena obdobím od 2. poloviny 19. století do konce 30. let 20....
|
|
|
Léčebna se speleoterapií Ostrov u Macochy
Okleštěk, Michal ; Štěpán, Marek (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce bylo vytvořit architektonickou studii léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Cílem sanatoria je poskytovat odbornou péči dětem, které trpí chorobami dýchacího traktu, hlavně alergickými, ale i opakovanými infekcemi, zvláště pokud jsou spojeny s poruchou imunity. Samotný provoz je určen primárně dětem předškolního věku a dětem na prvním stupni základní školy. Cílem bylo požadované provozy rozdělit do dvou hlavních částí a zabezpečit nekonfliktní a přirozený provoz – dvě navzájem propojené budovy. Tyto budovy poté co nejšetrněji zasadit do krajiny Moravského krasu a přispět k rozvoji dané oblasti.
|
|
| |
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
|
Areály plícních léčeben - specifické objekty krajinářské architektury
Šimek, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na areály plicních léčeben jako specifické objekty krajinářské architektury. Problematika byla rozdělena do tří základních témat. Prvním jsou sanatoria pro léčbu tuberkulózy a jejich areály tvořící z hlediska krajinářské architektury nejvýznamnější objekty studia. K vybraným areálům na území České republiky byl především formou grafických karet zpracován podrobnější přehled včetně charakteristik přírodních podmínek a historie. Druhým tématem jsou současné trendy navrhování zahrad zdravotnických zařízení zjištěné studiem soudobé odborné literatury. V rámci tohoto bodu byl zpracován i návrh rozdělení funkčního typu "zeleň zdravotnických zařízení". Třetí částí práce je ověřovací studie rozšíření areálu OLÚ Paseka s důrazem na uplatnění a koordinaci současných programových možností vhodných pro léčbu pacientů. V ověřovací studii byly zohledněny skutečnosti zjištěné v uvedených předchozích tématech.
|
|
|
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
|
host ::
RSS.